HOSTIVICKÉ PODNIKY A ŽIVNOSTI
Úvod -> Podniky
a živnosti -> Hostivická mlékárna
|
Hostivická mlékárna Zaniklý
areál Čsl. armády čp. 488 Založena
v roce 1935, navazuje na starší parní mlékárnu v areálu kravína Provoz
ukončen v roce 1997, zbořena v roce 2003 a nahrazena prodejnou LIDL
Firmy – fotodokumentace –
historie
mlékárny – vedoucí podniku a další zaměstnanci – prodejny
– brigáda
socialistické práce Firmy
Správa
státních statků, cihelny a mlékárny státních statků Hostivice Do 1945
Vrchní
správa statku Jeneč 1945–1948
Hostivická
mlékárna, n. p. 1948–1950
Pražské
mlékárny, n. p. Závod
Hostivice 1950 Trojská
mlékárna, n. p. Provoz
Hostivice 1956 Laktos
Praha, n. p. Závod
04 Hostivice 1963–1979 Laktos
Praha, n. p. Trojská
mlékárna – provoz Hostivice 1979–1991 Wall
Street, spol. s r. o. Trojská
mlékárna Provoz
Hostivice 1991–1997 Fotodokumentace
Historie
mlékárny Počátky
mlékárenství v Hostivici V odborné
literatuře se leckdy uvádí, že v Hostivici vznikla v roce 1870
přestavbou jedné z hospodářských budov c. k. velkostatku Parní mlékárna
c. k. hospodářské správy Hostivice. Má to být první mlékárna v Čechách,
v níž se mléko zpracovávalo průmyslově. Tento údaj je však nepravděpodobný.
V roce 1870 byl přestavěn bývalý ovčín na kravín a v areálu vznikl
mlékárenský sklep s lednicí (zbořený v lednu 2023). U kravína stál
domek na parní stroj, který však čerpal vodu do kravína, pařil krmivo
pro krávy apod., ale nesloužil k úpravě mléka. Takto je popsán areál
v roce 1871 v časopise Hospodář a také v roce
1874 v poznámkách k výletu do Hostivice od ředitele
velkostatku Josefa Bertela. Strojní úprava mléka tedy začala až
později, po roce 1874.
Vstup do mléčného sklepa na historickém snímku.
Převzato z Hostivického měsíčníku č. 9/2008.
Bývalý mlékárenský sklep z roku 1870 vedle
bývalého ovčína, zbořený v lednu 2023. V roce 1883 vyšel v časopise Hospodář
článek, který již popisuje fungování hostivické mlékárny: „Nejzajímavějším
objektem na dvoře hostivickém bylo však zařízení, pomocí něhož se ihned po
nadojení z teplého mléka dobývá smetana. – Teplé mléko schladí se na
chladícím přístroji na požadovanou temperaturu, načež se vede do odstředivého
stroje, který jsa hnán parou, veškerou smetanu z mléka v době
poměrně krátké (15–20 minut) vytluče. V mlékárně nalezli jsme dále
taktéž parou hnaný přístroj na vymývání lahví, jakož i praktický přístroj na
plnění lahví, jež jsou patentními porcelánovými zátkami opatřeny
a kteréž se k vůli předejití všemu falšování ještě plombují.
Odstředivé stroje, na nichž se smetana vytlačuje, jsou soustavy Lefeldtovy a
pocházejí z Vaňkovy továrny v Brně.“ Samostatnou mlékárnu měl také
kravín v Litovicích (v areálu litovické tvrze). Další podrobnosti o úpravě mléka v hostivickém kravínu
(původní hostivické mlékárně) najdeme ve zprávě o vycházce posluchačů III.
ročníku zemské vyšší školy hospodářské od 5. do 12. června 1884, která byla
otištěna v časopisu Tábor vydaném 28. června 1884: „Dobytek užitkový
chová se hlavně za účelem mlékařství, kteréž také pro blízkost Prahy se
značně vyplácí. Mléko nadojené od veškerých dojnic se chladí a přivádí na 2
centrifugy Lefeldtovy, každá po 100 l (zhotovil Vaněk v Brně). Vytáčí se
25 listů smetany a 75 litrů mléka sbíraného, což se obé do Prahy speněží.
Oddělená smetana od mléka sbíraného, jakož i toto, plní se do krajáčů, jež se
odnášejí do zvlášť zřízené klenuté mléčnice, kterouž čerstvá voda protéká.
V mléčnici nalezli jsme zavěšený teploměr ukazující 13°. Schlazeným
mlékem sbíraným plní se každého večera velké nádoby se železného plechu
pocínovaného a zaplombují se, aby zamezilo se případnému falšování mléka.
Smetana plní se do skleněných, litr v objemu majících, lahví, ku jichž
čištění nalézají se ve zvláštní komoře výhodné stroje čistící. Lahve mají
dobrý závěr jako sodovkové a plombují se. Na večer naplní se vozíky ku
dopravě určené, mající dvojité stěny, mezi nimiž prostora je špatným vodičem
tepla vyplněna, aby mléko ve voze v lahvích netrpělo v létě teplem,
v zimě mrazem, a vezou do Prahy kupcům již čekajícím. Mimo
centrifugování provádělo se také na cís. priv. statcích kondensování mléka,
kterážto výroba má značné důležitosti zejména v čase válečném ku
zásobování armády a lodí; výrobu samu však neviděli jsme, nýbrž pouze malé
vakuum, v němž se mléko zahušťuje na ⅛ původní hustoty; stálo
zatím na odpočinku.“ Přestavba ovčína na kravín v roce 1870 byla vyvolána ztrátou
odbytu pro ovčí vlny a další výrobky z ovcí, což způsobil rozvoj
železnice a nárůst dovozu anglické ovčí vlny. Dalo by se říci, že již tehdy
se projevovala globalizace, což je nyní celkem oblíbený pojem. Krávy byly
chovány především na mléko, pro které na nabízel odbyt v rozrůstající se
Praze. Již v citovaném článku z Hospodáře je popsáno stáčení mléka
do lahví a třeba v roce 1887 hostivický statek propagoval své mléko
v lahvích inzeráty v Národní politice.
Původní mlékárna byla používána i ke vzdělávání zemědělců a
mlékařů. Tak zde proběhl např. v roce 1907 hospodářsko-mlékařský kurz, o
němž informovaly noviny Venkov vydané 13. ledna 1907 takto: „Hospodářsko-mlékařský kurs v Hostivici
pořádaný dne 3. – 9. února 1907 hospodářským spolkem v Hostouni.
Hospodářský spolek za spolupůsobení c. k. vrchní správy v Jenči a
českého odboru rady zemědělské pro království České pořádá letošního roku
opět praktický kurs, ve kterém poskytne se příležitost naučiti se a poznati
základy moderního chlévního hospodářství a s ním souvisejícího
mlékařství. Letošního roku doplněn bude uvedený kurs skupinou vzorných dojnic
na velkostatku chovaných, a sice: 1. čistokrevných dojnic montavonských,
innských, meránských, pinzgavských a kravařských; 2. dojnic holandských,
červených a černých strak; konečně 3. různých míšenců, a to hlavně
pinzgavsko-východofrýžských atd. Program kursu: Výcvik praktický:
1. Ošetřování a krmení dojnic, připravování píce a dojení.
2. Zacházení s mlékem po nadojení, zkoušení a zpracování
mléka. 3. Posudek dojnic a celého hospodářství. Výklad theoretický:
1. Úprava moderního chléva. 2. Důležitost čistoty po stránce
bakteriologické. 3. Známky zdravého a nemocného zvířete. 4. Udržování zdraví
a zamezení chorob. 5. Správné krmení a posudek krmiv. 6. Pozorování užitkových
vlastností skotu. 7. Rozbor mléka a jeho význam pro hospodáře. 8. Speněžení
mléka. 9. Výpočty užitků, 10. Návod ku vycvičení čeledě. 11. Zdravověda
příbytků a lidí a první pomoc při úrazu. Uvedenému programu možno dostáti,
jelikož účastníci kursu pracují v četách a jsou stále buď prakticky
zaměstnáni, neb sledují výklady a cvičení od předních odborníků. Kursu mohou
se súčastniti jak muži, tak i ženy, kteří opravdový zájem o hospodářství
a mlékařství mají. Výcvik na kursu uvolili se převzíti následující páni:
Dr. Daníček, praktický okresní a panský lékař v Unhošti, J. Kubeš,
panský a okresní zvěrolékař v Unhošti, A. Kratochvíl, c. a k.
hospodářský správce v Hostivici, K. Procházka, konsulent mlékařství
českého odboru rady zemědělské, R. Purghart, inspektor hospodářství českého
odboru rady zemědělské, A. Rosam, odborný učitel na rolnické škole
v Plzni, V. Rosam, c. a k. vrchní správce v Jenči. Cvičení
praktická provedou: A. Brtoun, c. a k. hospodářský, F. Seifried, c. a k.
hospodářský a J. Pasák, hospodářský dozorce. O přiměřené jednoduché byty
nutno se v čas postarati buď u p. Šroubka, hostinského v Hostivici,
neb u A. Brtouna, hospodářského u c. a k. hospodářské správy
v Hostivici. Přihlášky do kursu třeba zaslati nejdéle do konce ledna
1907 c. a k. hospodářské správě v Hostivici.“ Podobný kurz se konal
vícekrát. V srpnu 1907 proběhl v Praze mlékařský kurz pro
obchodníky s mlékem, kterého se zúčastnilo 25 obchodníků z Prahy a
okolí. Kromě přednášek kurz zahrnoval i exkurze do první české akciové
společnosti parní mlékárny, do c. a k. dvora a mlékárny v Hostivici a do
Radlické parní mlékárny. Mlékárna
z roku 1935
Hostivická mlékárna před rokem 1940. V roce 1934 byla vydána ministerská vyhláška, která zakázala
prodávat v Praze mlékárensky neošetřené (tedy nepasterizované) mléko.
Mléko z chovů státních statků v Hostivici a okolí by tak muselo být
zpracováváno v jiné mlékárně patřící jiným majitelům, nebo bylo nutno
postavit novou mlékárnu v Hostivici. Ředitelství státních statků
rozhodlo o vybudování nové mlékárny. K tomu byl využit prostor
bývalé zámecké zahrady mezi severním křídlem zámeckého dvora
a karlovarskou silnicí (ulicí Čsl. armády). Stavba proběhla od jara do
listopadu 1935, kdy byl zahájen provoz. Mlékárna měla v zámecké zahradě,
která zůstala veřejně nepřístupná, tři vlastní studny. V počátcích provozu mlékárna zpracovávala mléko
z devíti dvorů státních statků, které chovaly celkem asi 1 300
krav. Mlékárna denně předávala 7 200 litrů mléka do devíti režijních
prodejen a 74 litrů ostatním obchodníkům a velkospotřebitelům. Provoz mlékárny představil v roce 1937 textem a fotografiemi
časopis
moderní ženy Eva.
Za druhé světové války bylo mlékárenství řízeno centrálně.
V roce 1940 byly zrušeny některé menší mlékárny v okolí, např.
Jandova v Červeném Újezdě, Rotova v Úhonicích a Merglova
v Rudné-Hořelici). Hostivická mlékárna zodpovídala za zpracování mléka
ze sběrného obvodu, který zahrnoval 1 138 dodavatelů ze 48 obcí
v okresech Kladno, Praha-město a Praha-venkov, kteří chovali celkem asi
3 600 krav. Zpracovávalo se 24 tisíc litrů mléka denně. Mlékárna
dodávala denně 187 zákazníkům kromě másla a ostatních mléčných výrobků zhruba
10 tisíc litrů mléka egalizovaného a 11 tisíc litrů mléka odstředěného.
Dopravu od chovatelů i k zákazníkům zajišťovalo sedm koňských povozů a
pět nákladních aut. Dne 11. června 1945 bylo řízení mlékárny předáno ze Správy dvora
Hostivice přímo Vrchní správě statku Jeneč. V letech 1946 až 1950
využívala zázemí mlékárny Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství.
Laktologický ústav zde prováděl praktická cvičení svých studentů. Mezi
praktikanty byl v roce 1947 i pozdější bulharský ministr zemědělství
Ing. Ivan Primov, který se 19. května 1961 do mlékárny vrátil na návštěvu. V roce 1948 se mlékárna stala samostatným národním podnikem
a v 50. letech (před rokem 1956) byla přičleněna k Trojské
mlékárně, n. p. Dne 10. května 1956 v mlékárně vybuchl parní kotel.
Nedošlo naštěstí k větším zraněním, ale materiální škody byly značné. Před rokem 1963 vznikl národní podnik Laktos, v němž byla
hostivická mlékárna zařazena jako závod 04. Podnikové ředitelství tehdy
sídlilo v Radlické mlékárně. V roce 1963 se zpracovávalo okolo 60
tisíc litrů mléka denně. Mlékárna vyráběla především lahvové mléko, smetanu
(1 l, ½ l a ¼ l), bílý a ovocný jogurt v lahvích a tvaroh
na strouhání. Víkendové přebytky se používaly na tvaroh pro výrobu tvarůžků
v Lošticích u Olomouce a přebytky odstředěného mléka se odvážely do sušárny. Ke snížení znečištění vypouštěného z mlékárny (a dalších
zdrojů v Hostivici) do Litovického potoka, na němž byla níže po toku nad
Šárkou vybudována nová rekreační nádrž Džbán, byla v roce 1970 postavena
hostivická čistírna odpadních vod. Při reorganizaci v roce 1979 byla hostivická mlékárna
převedena jako provoz pod bývalý závod 02 Trojská mlékárna a ředitelem
nového podniku se stal dosavadní ředitel hostivického provozu Zdeněk Novotný.
Změněny byly i zásobovací rajony. Hostivická mlékárna společně
s Trojskou mlékárnou zásobovala okresy Praha-západ a Praha-východ a
pražské obvody 1, 4, 6, 7 a 8. Při této reorganizaci byla v Hostivici
zastavena linka na plnění mléka do lahví a konzumní mléko se pak balilo do
polyethylenových sáčků v mlékárně v Kyjích. V roce 1983 měla mlékárna okolo 80 zaměstnanců. Vyráběla
kromě konzumního mléka smetanu pro Radlickou mlékárnu, odstředěné mléko na
sušení pro mléčné krmné směsi, jogurt pro výrobu jovoželé a tučný tvaroh
k formování. Do obchodní sítě na části Prahy 6, části okresu Praha-západ
a části okresu Kladno dodávala acidofilní mléko, šlehačku a jogurty. Denně se
zpracovávalo 54 až 63 tisíc litrů mléka. V roce 1985 byl zrušen chov dojnic v hostivickém
kravíně, z něhož se staly dílny přidružené výroby JZD ČSSP Chýně. Mlékárna tak přišla o mléko
z nejbližšího zdroje.
Vjezd do mlékárny v roce 1994. Po stranách
jsou ještě vidět reklamy n. p. Laktos. Po roce 1990 byla hostivická mlékárna zprivatizována společně
s Trojskou mlékárnou. O hostivický provoz měly zájem zemědělské podniky
z okolí – Zemědělské družstvo Velké Přílepy, Státní statek Jeneč, Státní
statek Unhošť, Agras Chýně a statek Lány Vysoké školy zemědělské. František Jung
jednal v tehdejší Agrobance o úvěru na zbytek do kupní ceny
18 000 000 Kč, což byl odhad ceny hostivického závodu. Ministerstvo
zemědělství však rozhodlo o privatizaci Trojské mlékárny včetně provozu
Hostivice společně dražbou za vyvolávací cenu 45 000 000 Kč a zemědělci
se této dražby nezúčastnili. Mlékárny koupila v dražbě 26. června 1991
investiční společnost Wall Street, spol. s r. o., patřící
Čechoameričanovi Ing. Jakubcovi. Teprve po koupi se kupec rozhodl, že bude
pokračovat v mlékařském provozu. Ředitelem celého podniku zůstal MVDr.
Zdeněk Novotný, hostivický provoz nadále vedla Libuše Hajdičová. Výrobním
ředitelem byl jmenován Alois Horel. Do dílen přešli někteří zaměstnanci hostivické
Pragovky, která ukončila provoz. V letech 1994 až 1996 se uskutečnila generální přestavba
závodu Hostivice a došlo ke změně výrobního programu. Byly opraveny všechny
střechy a fasády, proběhla výměna stropu v přízemí výrobní budovy,
generální rekonstrukce všech rozvodů vody a páry a rekonstrukce kotelny,
která byla přepojena na zemní plyn. Mlékárna finančně přispěla na stavbu
hlavního plynovodu do Hostivice. Ve výrobě byla rekonstruována tvarohárna, do
zprovozněna byla nová balička a zařízení na šlehané a ochucené tvarohy. Byla
zabudována nová pasterační stanice Alfa-Laval ze Švédska. Mléko bylo nově
baleno do krabic Tetra-Pack 1 l a ½ l a do sáčků. Hliníkové úschovné
tanky a tvarohářské vany byly vyměněny za nerezové. Nerezová byla nově i
máselnice. Příjem mléka od chovatelů probíhal mimo výrobní budovu a mléko
bylo skladováno ve vysokokapacitních tancích. Nakoupeny byly nové nákladní
automobily Avia a Iveco. Trojská mlékárna s hostivickým závodem nabízela každý rok
nové výrobky, např. sedm druhů tvarohových krémů, máslo v kartonech
v balení po ¼ kg, čerstvé mléko v sáčcích 1 l, ½ l a
¼ l a sterilované mléko 1 l a ½ l. Přebytečné mléko bylo
předáváno do sušáren. V 90. letech hostivický provoz zpracovával denně
55 až 60 tisíc litrů mléka, v letní sezóně až 70 tisíc litrů mléka. Mateřská firma Wall Street, spol. s r. o., se dostala do
finančních potíží a majitel byl později zatčen a zemřel za podivných
okolností. Zemědělci navíc omezovali chov krav a produkci mléka, protože tato
činnost byla při nastavených výkupních cenách mléka ztrátová. V roce
1997 skončil provoz mlékárny v Hostivici, o rok později i v Trojské
mlékárně. Hostivický areál sloužil po skončení výroby částečně jako
autovrakoviště, nebyl dobře hlídán a mnoho z vybavení bylo rozkradeno.
Později ho koupila společnost Pražská správa nemovitostí. Od ní ji získal
provozovatel řetězce LIDL, který v listopadu 2003 bývalou mlékárnu
zbořil a vystavěl zde novou prodejnu.
Jižní strana mlékárny v roce 2003, před
demolicí. Vedoucí
podniku (provozu) a další zaměstnanci Václav
Halaš (do 1944, ředitel) Ing.
Jan Janout (1944–1945, ředitel) Václav
Halaš (1945 – asi 1948, ředitel) Josef
Zicha (asi 1948–1954, ředitel) Martínek
(asi 1954 –?, ředitel) Jan
Štarman (1963–1976, ředitel závodu 04) MVDr.
Zdeněk Novotný (1976–1979, ředitel závodu 04) Václav
Pikrt (1979–1983, vedoucí provozu) Josef
Šopejstal (1983–1985, vedoucí provozu) Jaroslav
Semerák (1985–1990, vedoucí provozu) Libuše
Hajdičová (1990–1997, vedoucí provozu)
Vlastní
prodejny v Hostivici a prodej v Praze Snad
již v počátcích provozu nové mlékárny byla zřízena podniková prodejna
v budově špýcharu Husovo nám. čp. 14 na rohu u karlovarské silnice. Tato
prodejna byla v provozu do roku 1961, pak byl prostor využit jako
prodejna ovoce a zeleniny. Od roku 1961 tak bylo možné výrobky
hostivické mlékárny koupit jen v běžné obchodní síti.
Prodejna mlékárny na rohu špýcharu Husovo nám č. 14
při prvomájovém průvodu v roce 1953.
Prodejna mlékárny asi v roce 1961 – vývěsní
štít patří mlékárně, ale výloha již ukazuje sortiment ovoce a zeleniny. Po roce 1990 se na nějakou dobu v zásadě zhroutila maloobchodní
síť v Hostivici. Po privatizaci byly v důsledku adaptací dočasně
uzavřeny samoobsluhy na Husově náměstí i na sídlišti Na Pískách a pro velkou
část Hostivice představovalo možnost nákupu potravin jen smíšené zboží
v Pelzově ulici čp. 184. Navíc zboží zdražilo uvolněním státem
stanovených cen. Toho využila mlékárna a zahájila 8. ledna 1991 opět prodej
pro hostivické občany. V nabídce bylo mléko konzumní, polotučné
a plnotučné, několik druhů jogurtů, máslo, tučný tvaroh a Lučina a Hermelín
ze Sedlčan, připravoval se prodej měkkého tvarohu a
pomazánkového másla. Prodej probíhal nejprve provizorně ve vrátnici a pak
v samostatném dřevěném stánku mezi vjezdem do mlékárny a bývalým
špýcharem (přibližně v místech křižovatky s vjezdem na parkoviště
Lidlu). Dne 15. prosince 1992 došlo k dopravní nehodě, kdy řidič
kamionu jedoucího po karlovarské silnici nezvládl řízení, narazil do stánku
mlékárny a zabil vedoucí kulturního střediska
Magdalenu Turskou a jejího syna Tadeáše. Poničený stánek již nebyl opraven a
tím prodejna mlékárny zcela skončila.
Prodej mléka a mléčných výrobků z vrátnice
mlékárny v lednu 1991. Foto převzato z Hostivického měsíčníku č.
2/1991.
Láhev na mléko z hostivické mlékárny (snímky
převzaty z internetu).
Prodejna hostivické mlékárny (vpravo) kdesi
v Praze, nedatováno. Snímek poskytl Štěpán Svačina. Brigáda
socialistické práce Brigáda
socialistické práce Vítězného února Ustavena
v roce 1971 10
členů v roce 1987 Vedoucí:
Anna
Šavajcrová (1987) Články
a další materiály o mlékárně Časopis Hospodář z 25. května 1870 Časopis Hospodář z 28. července 1883 Časopis
moderní ženy Eva z 15. října 1937 Článek
Ing. Václava Vančury otištěný v Hostivickém zpravodaji
č. 1/1961 Hostivické
závody se představují – mlékárna Články
otištěné v Hostivickém měsíčníku v lednu až
dubnu 1974 Článek
Pavla Krchova otištěný v Hostivickém měsíčníku
v únoru 1985
Vzpomínky vedoucího provozu Ing. Václava Vančury Prameny BRONCOVÁ, Dagmar ed. (1998): Historie mlékárenství
v Čechách a na Moravě. Praha: MILPO. ISBN 80-86098-07-9. KŘIŽKOVÁ, Anna (2004): Konec hostivické mlékárny.
Hostivický měsíčník, č. 2/2004, str. 8–9. LIKLER, Ladislav a kol. (2001): Historie
mlékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl. Praha: MILPO
MEDIA, s. r. o. ISBN 80-86098-19-2. ŠTĚTKA, Antonín (2002): Mlékárna Hostivice.
Hostivický měsíčník č. 5/2002, str. 10–11, a č. 6/2002, str. 12–13. Fotografie zprostředkované Josefem Kuthanem. |
Úvod -> Podniky
a živnosti -> Hostivická mlékárna