HOSTIVICKÉ PODNIKY A ŽIVNOSTI

Úvod -> Podniky a živnosti -> Hostivická mlékárna -> Článek v Hostivickém měsíčníku 1974

Hostivická mlékárna

Článek o hostivické mlékárně z roku 1974

Hostivický měsíčník z ledna až dubna 1974

Hostivické závody se představují – mlékárna

„Psal se rok 1884. Bylo k večeru. Po silnici od Prahy přes Dejvice-Šárku-Jenerálku a Horoměřice drkotal povoz. Dva statní, dobře živení koně, pěkná plachta povoz kryjící i celé vybavení nenechávalo nikoho v pochybnostech o jeho účelu i majetníku. Byl to mlékařský povoz z císařského velkostatku.

Z Kolče, Slatiny, Zvoleněvsi, Brodců atd. putovaly denně tyto povozy naložené dřevěnými putnami ku Praze. Zásobovaly Prahu mlékem. Povozy vyjížděly z velkostatků okolo půlnoci a drkotaly ku Praze, aby již o páté hodině ranní rozvážely svůj náklad zákazníkům. Byly jimi tehdejší pražské prodejny mléka, které byly umístěny většinou v průjezdech starých malostranských domů. Když bylo mléko rozvezeno, uchýlili se „mlékaři“ (tak je všeobecně vesničtí lidé nazývali) na svá stanoviště – v zájezdních pražských hospodách, U Štupartů na Starém Městě, v Nové hospodě na Malé Straně a jinde. Nakrmili koně, vyřídili různé posílky, které jim byly svěřeny obchodníky a obyvateli vesnic, kterými cestou do Prahy projížděli, sebrali prázdné putny v prodejnách a vydávali se v odpoledních hodinách na cestu k domovu. Přijížděli pozdě za večera, vyměnili na velkostatku koně, přijali nový náklad puten s mlékem a kolem půlnoci nastupovali novou cestu ku Praze. Tak to šlo den ze dne kromě neděle. Klímali na kozlících, velmi často zalézali i dovnitř povozů, pod plachtu, aby tam na slámě mezi putnami se oddávali bezstarostnému spánku. Auta tenkrát ještě nejezdila, dobromyslní vážní koníci znali nejen cestu, ale i všechny její zastávky, nebylo třeba se obávati, že by zavinili nějaký karambol anebo zapomněli zastavit tam, kde toho bylo zapotřebí.“

Takto popisuje počátky mlékařství Antonín Zápotocký v knize „Vstanou noví bojovníci“. Stejná slova platí o naší obci, neboť i odtud odjížděly ku Praze stejné mlékařské vozy. Plechová tabulka však nesla nápis: „Mlékárna c. k. hospodářské správy Hostivice“. Tato mlékárna byla založena již v roce 1870. Právem se může chlubit, že je závodem, který započal historii mlékařství v českých zemích a výrobu mlékařských výrobků. V tehdejší době smetany, másla, tvarohu a syrečků, po kterých byla velká poptávka. V mlékárně se zpracovávalo mléko z okolních císařských statků. Používalo se prvních odstředivek. Do té doby se získávala smetana z mléka jen ustáváním a sbíráním. Brzy využila mlékárna i vynálezu máselnice a zavedla strojní zpracování mléka na máslo. Nynější závod začleněný do národního podniku Laktos je přímým pokračovatelem této první průmyslové mlékárny v Čechách.

Od svého vzniku až do dnešního dne, tady po dobu více než 100 let, má hostivická mlékárna stejný denní program. Během této dlouhé doby vlivem modernizace výroby a rostoucími nároky na zásobování obyvatelstva nezávadným mlékem se však mnoho změnilo. Prvním důležitým zásahem do chodu závodu bylo vydání zákona o povinné pasterizaci mléka pro zásobování hlavního města. Státní statky byly tímto zákonem vyřazeny ze zásobování Prahy syrovým mlékem. Proto přistoupily k vypracování projektu nové moderní mlékárny s možností pasterizace mléka. V květnu 1935 byla zahájena stavba a 1. listopadu téhož roku byla uvedena mlékárna do provozu. Její vzhled zůstal až do dnešní doby takřka nezměněn. Původní kapacita byla 15 000 litrů denně vykoupeného mléka, určeného ke zpracování. Mlékárna zaměstnávala 12 osob. Počáteční příjem byl asi 9 000 litrů. Mléko bylo vykupováno pouze ze státních statků. Do závodu se dováželo nákladními auty, po železnici v konvích a v menší části koňskými potahy rovněž v konvích. Zpracovávalo se na mléko konsumní, smetanu, šlehačku, máslo, jogurty a tvaroh. Výrobky byly rozváženy do 12 vlastních prodejen závodu v Praze a dále do většiny pražských nemocnic, ústavů, vojenských útvarů a asi do 100 obchodů.

Počátkem okupace v roce 1940 byl závod zčásti rozšířen a vybaven dalším strojním zařízením. Počal vykupovat mléko i od soukromých zemědělských závodů a jeho kapacita stoupla na 20–25 000 listů mléka denně. V té době bylo také provedeno územní rajonování sběrného i rozvozního obvodu a závod zásoboval kromě určeného rajonu v Praze i část města Kladna.

Největší rozmach závodu nastal po skončení války. V roce 1948 došlo ke znárodnění velkých akciových mlékáren společností v Praze. Byl vytvořen národní podnik a do něho začleněn i závod Hostivice. V této době byla přistavena část budovy pro kancelářské účely a tím mohly být rozšířeny provozní prostory. Modernizovalo se strojní vybavení a výrobní kapacita stoupla na 30 000 litrů mléka denně. V následujících letech bylo strojní zařízení dále rozšířeno a kapacita závodu se zvýšila na dvojnásobek.

V současné době zpracovává mlékárna Hostivice 50 až 60 000 litrů mléka denně. Z expedičních skladů vychází denně mléko konsumní, mléko plnotučné, šlehačka, smetana jogurty a tvaroh. Denně závod naplní na moderní automatické plničce tekutými mlékárenskými výrobky až 60 000 lahví. Od roku 1966 není v závodě vyráběno máslo, neboť bylo využito nového způsobu jeho výroby v centrálních máslárnách. Vlastní dopravou jsou výrobky rozváženy v časných ranních hodinách do přidělených oblastí měst Prahy a Kladna a venkovských částí okresu Praha-západ a Kladno k zásobování obyvatelstva. Z přidělených obvodů obou okresů svážejí mléko od zemědělských závodů do mlékárny moderní cisternové vozy. Svoz a rozvoz znamená práci v časných hodinách i za nepohody, kdy většina lidí ještě pospává, ale mléko již nastoupilo cestu na jejich stoly. Tuto práci je třeba ocenit, neboť bez ní bychom neměli možnost nákupu čerstvého mléka a mléčných výrobků okamžitě při ranním otevření prodejen. Pracovníci závodu často pociťují, že spotřebitel tuto skutečnost nikdy neocení a považuje ji za běžnou samozřejmost. Jízdy pro mléko na zemědělské závody jsou rovněž každodenní, neboť zemědělství produkuje mléko denně a denně musí být odváženo ke zpracování. Tento koloběh udává charakter provozu mlékařského závodu, který je doslova nepřetržitý. Mlékaři fungují po všechny dny v roce. Zaměstnanci pracují přímo u ošetření mléka, plnění lahví, uskladnění v chladírnách, u výroby tvarohu, v údržbářské četě, musejí nastoupit i o nedělích a svátcích do práce, aby bylo v následující den zajištěno zásobování. Jsou-li sváteční dny soustředěny do 2 až 3 dnů bezprostředně po sobě jdoucích, je mléko zpracováváno s největšímu obtížemi. Práci provozních zaměstnanců, a to zejména žen, kterých je v provozu větší část, vedení závodu mimořádně oceňuje, neboť je namáhavá, a i když je finančně zvýhodněná, nemůže to vyjádřit obětavost a ochotu pracovat, kdy ostatní doma užívají svátečního klidu.

Kromě tohoto nemilého důsledku práce v nepřetržitém provozu přináší činnost v mlékařském závodě vysoké nároky na dodržování sanitačních a hygienických předpisů. Jen jejich úzkostlivé dodržování zaručuje výrobu jakostních výrobků. Předepsaná jakost je denně sledována vlastní kontrolou v závodové laboratoři a pravidelnými i namátkovými kontrolami hygienických a veterinárních institucí okresu a konečně Státní inspekcí jakosti. Výrobky jednotlivých závodů jsou v pololetních obdobích posuzovány na celopodnikových jakostních přehlídkách. V loňském roce vyšel závod Hostivice z těchto přehlídek se ctí. Umístil se na prvním a druhém místě.

Jak náročné úkoly plní hostivický závod Laktos a jak obtížná je práce vlastně všech kategorií zaměstnanců závodu, jsme čtenáře již informovali. Nyní je na místě napsat o tom, jak je úsilí pracovníků o splnění úkolů organizováno. V závodě jsou samostatné organizace ROH, SSM a SČSP, které pod vedením organizace KSČ a ve spolupráci s hospodářským vedením rozvíjejí různé formy socialistické soutěže mezi zaměstnanci. Příkladem je brigáda socialistické práce, jejíž činnost byla v letošním roce oceněna Středočeskou krajskou odbornou radou udělením titulu Kolektiv 50. výročí vzniku KSČ. V brigádě pracuje 28 zaměstnanců – mladých dělnic a dělníků – příslušníků SSM a techniků, kteří svou činnost zaměřili na uplatnění racionalizačních opatření k dodržování technickohospodářských norem, k úspoře paliva a energie, ke snížení práce přesčas a zvýšení produktivity práce. Ve všech těchto směrech dosahuje brigáda dobrých výsledků. Stranická organizace i ROH věnují stálou pozornost mladým zaměstnancům a dbají o jejich politický i pracovní růst. Dobře si vede skupina SSM. Čítá 14 členů a má vlastní soutěž o „Rudý karafiát“. Soutěž přináší závodu četné úspory, například ve spoření folie na uzavírání lahví, a významně přispívá ke zlepšení okolí závodu a pracovního prostředí.

Dobré pracovní výsledky zaměstnanců závodu v náročném provoze a za obtížných pracovních podmínek hodnotí vedení závodu nejen odpovídající mzdou, ale snaží se, spolu s ROH, poskytnout pracovníkům potřebnou péči přímo v závodě i v jejich volném čase. V poslední době se podstatně zlepšilo závodní stravování, byly upraveny komunikace a pracuje se na rozšíření sociálního zařízení. Pro příjemné a zdravé užití volního času mají zaměstnanci možnost využívat rekreace ROH, rekreační pobyty v podnikových zařízeních v republice i v zahraničí. Pro krátkodobou rekreaci zaměstnanců jsou pořádány zájezdy do zajímavých a krásných míst vlasti a pro zájemce o sport lyžařské zimní zájezdy do hor. Kulturní zážitky umožňují zájezdy do kin a divadel. Tak vedení závodu s organizacemi pracujících usiluje o stálé zlepšování pracovních podmínek, soustavný růst platů a mezd a vhodné využití volna, jak je to při trvalém provozu v závodě možné.

Doufáme, že tímto článkem se nám podařilo říci hostivickým občanům to základní o mlékárně v jejich obci, o níž asi dosud mnoho nevěděli. Vzpomenou si na ni asi spíše tehdy, kdy není včas mléko v obchodech, protože se objevila nějaká porucha, kterou jsme přes všechno úsilí přece jen nestačili včas odstranit. Teď už budou vědět, že se v mlékárně snažíme sloužit spotřebitelům co nejlépe. Budou o nás vědět více. A na závěr bychom chtěli použít tuto informaci i jako pozvání, neboť rádi přivítáme v našem pracovním kolektivu hostivické občanky i občany, kteří získají pracoviště v blízkosti bydliště a závodu přispějí svou pomocí k zásobování spotřebitelského trhu.

Úvod -> Podniky a živnosti -> Hostivická mlékárna -> Článek v Hostivickém měsíčníku 1974