ŽELEZNICE
Úvod -> Technická
vybavenost -> Železnice: Zapojení do PID
|
ZAPOJENÍ ŽELEZNICE DO PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY
Problematika
historie Pražské integrované dopravy včetně zapojování osobní železniční
dopravy do ní se těší velkému zájmu badatelů a je důkladně zpracována
v různých článcích i souborných publikacích. Tato stránka nenahrazuje
tuto badatelskou práci, ale uvádí základní přehled se zaměřením na Hostivici. Rychlý rozcestník Uznávání jízdenek PID ve vlacích Označování příměstských vlakových linek Objednávání a financování osobní dopravy po roce
2000 Uznávání
jízdenek PID Před rokem 1990
měli nejen cestující běžně zažito, že osobní doprava na železnici, autobusy
ČSAD a městská hromadná doprava (MHD) jsou zcela samostatné systémy s
odlišnými tarify jízdného, i když byly podle možností koordinovány návaznosti
mezi vlaky a autobusy ČSAD. Až v následujících letech se jednotlivé
způsoby dopravy začaly pomalu propojovat do integrovaných dopravních systémů.
V Praze a okolí je tento systém nazýván od roku 1994 Pražská integrovaná
doprava (PID), i když nyní zahrnuje také celé území Středočeského kraje a má
přesahy i do dalších krajů. V letech 1992 až 1994 byla postupně rozšířena platnost
předplatných časových jízdenek pražské MHD, které vydával pražský dopravní
podnik, také na osobní vlaky na území hlavního města Prahy. Hranice Prahy
tato integrace překročila 31. května 1995, když bylo zavedeno vnější
pásmo PID. Od 1. ledna 1996 byla zavedena již čtyři vnější pásma a 28. května
2000 přibylo páté. S postupující integrací dalších území Středočeského
kraje a následným přesahem i na území dalších krajů počet pásem významně
narostl. Bylo umožněno kombinovat jízdní doklady, takže při cestě
z Prahy si mohl cestující koupit jízdenku Českých drah jen do první
zastávky na území Prahy a dále pokračovat na pražskou předplatní časovou
jízdenku. Nehrálo přitom žádnou roli, zda vlak v oné první zastávce
zastavoval.
Oznámení o zařazení železnice v Hostivici do PID od 1.
června 1995.
Tarifní pásma PID na železnici platná od 1. ledna 1996. Možnost
použít při cestě vlakem i jednorázovou jízdenku PID byla spojena až
s postupně zaváděnou tzv. plnou integrací, která byla podmíněna
vybavením stanic a zastávek označovači jízdenek.
Přestupní jízdenky PID měly stanoveny zároveň pásmovou a časovou
platnost. Byly však zachovány určité odchylky např. v nárocích na
bezplatnou přepravu a ve vlacích neplatily jízdenky PID s nejkratší
časovou platností. Ve vlacích nebylo a není možné jízdenky PID označit, a
pokud jsou všechny označovače na zastávce mimo provoz,
musel cestující použít jiný jízdní doklad, například od Českých drah. Platily
i jízdenky označené v jiném dopravním prostředku, například
v autobuse, na který vlak navazoval. Postupně byly železniční tratě na
území Prahy rozděleny do tří pásem P, B a 0, přičemž pásmo P se
z hlediska tarifu považovalo za dvě pásma. K cestě z Hostivice
(pásmo 1) do Prahy Masarykova nádraží (pásmo P) je tak nutné použít jízdenku
platnou pro pět pásem, přičemž v Praze ji lze použít k další cestě
MHD. Předplatní časová jízdenka platná pro pásmo P se však automaticky vydává
s platností i pro pásma B a 0.
Doplňkový kupon PID pro vnější pásmo na červen 1995.
Doplňkové kupony PID pro 1. vnější pásmo platné jen ve vlacích.
Je dobře vidět meziroční nárůst ceny. První úsek
s plnou integrací byl v síti PID zaveden v květnu 1999. Trať
z Prahy Masarykova nádraží přes Hostivici do Kladna byla plně
integrována od 15. června 2003 a od jízdního řádu 2008/2009 byly na této
trati plně zaintegrovány také všechny rychlíky. Na trati
z Prahy-Smíchova severního nástupiště do Hostivice proběhla plná
integrace až od 1. června 2010. Od 3. ledna 2017 se změnily na základě požadavku Ministerstva
dopravy, které objednává rychlíky, podmínky pro kombinaci jízdních dokladů
PID a železničních dopravců. Nově bylo možné navázat tyto různé typy jízdenek
pouze v zastávce, kde vlak zastavuje. Předplatní časové jízdenky PID a
jednotlivé jízdenky PID bylo možné kombinovat i nadále bez omezení. Cestující
s předplatní časovou jízdenkou PID jen pro území Prahy, který chtěl
použít rychlík do Prahy a z Hostivice odjet s jízdenkou dopravce,
si tak musel nově kupovat jízdenku dopravce až do Prahy-Veleslavína, zatímco
dříve mu stačila jízdenka jen do Prahy-Ruzyně, kde rychlíky nezastavují. U
osobních a spěšných vlaků se původní pravidlo nezměnilo. Označování
příměstských vlakových linek
Na
železnici se tradičně používá číslování jednotlivých tratí a také každý spoj
má v jízdním řádu uvedeno své jedinečné číslo. Nebylo však zvykem
označovat linky, což se změnilo při zavádění integrovaných dopravních
systémů. Označení jednotlivých linek na území Prahy a Středočeského kraje,
které se začalo víceméně neoficiálně používat v prosinci 2002, tvořilo
písmeno S a číslo linky. Hlavní linky vedoucí z Prahy byly označeny
jednociferným číslem. Číslo 1 dostala linka do Kolína, další čísla pokračují
po jednotlivých tratích proti směru hodinových ručiček, linka do Kladna má
číslo 5 a základní číslování končí číslem 9 na lince do Benešova. Kromě toho
byly zavedeny linky S34 a S41, které neměly vztah k Hostivici. V roce 2006 bylo zavedeno jiné číslování linek, ve kterém
trati z Prahy Masarykova nádraží do Kladna připadlo označení S6. Na této
trati se však označení linky nepoužívalo, čísla linek se zobrazovala jen na
soupravách typy City Elefant jezdících po
elektrifikovaných tratích. Od jízdního řádu platného od 9. prosince 2007 se číslování opět
změnilo. Základem bylo předchozí číslování z roku 2002, lince
z Prahy Masarykova nádraží do Kladna se proto vrátilo označení S5.
Označení linek začalo být uváděno v jízdních řádech a oficiálně
propagováno. Na zastávkách metra, tramvají a autobusů u železničních stanic a
zastávek bylo zavedeno hlášení o možném „přestupu na linky S a
další vlakové spoje“. Se změnou jízdních řádů 14. prosince 2008 byly zavedeny zrychlené
linky, pro které se použilo číslo linky S, ale písmeno S bylo nahrazeno
písmenem R. Zároveň na některých tratích včetně kladenské došlo
k integraci rychlíků. Na trati z Prahy Masarykova nádraží do Kladna
proto jezdily osobní vlaky jako linka S5 a spěšné vlaky a rychlíky jako linka
R5. Od 1. června 2010 začala jezdit po trati 122 v úseku
Praha-Smíchov, Na Knížecí – Praha-Zličín linka S65 jako náhradní doprava při
opravě tramvajové trati z Řep na Smíchov, která byla rovnou plně
integrována. Od 1. října 2010 přestala mít linka charakter náhradní dopravy a
byla prodloužena do Hostivice, resp. až do Rudné u Prahy. Předtím, ve
výlukovém období, se při cestě vlakem z Hostivice do Prahy-Smíchova
muselo v Praze-Zličíně přestupovat. Při celostátní změně jízdních řádů k 11. prosinci 2016 byly
do systému linek S zavedeny již všechny železniční tratě na území
Středočeského kraje. Zároveň Ministerstvo dopravy sjednotilo systém číslování
jím objednávaných linek rychlíků a vlaků vyšší kvality, přičemž pro
linky v kategorii rychlíků použilo rovněž písmeno R. Při jednáních o
další integraci rychlíků do Pražské integrované dopravy si pak prosadilo, že
pro označování rychlíkových linek bude používán jeho systém. Původní číslování
linek PID tak zůstalo zachováno pro linky S, tedy pro osobní vlaky. Touto
změnou se ustálil seznam linek vedených přes Hostivici (nejsou zohledněny
změny v důsledku výluk) takto:
Později
bylo zavedeno ještě zvláštní označení pro spoje označované jako turistické.
Jako linka T1 je vedena linka z Prahy hlavního nádraží do Prahy-Zličína
zajišťovaná historickým vozem společnosti KŽC. Přes Hostivici obvykle jezdí
tzv. cyklohráček z Prahy do Slaného označovaný
také jako linka T4. Stejné označení s písmenem T používají i jiné kraje,
takže čísla těchto linek nejsou jedinečná v rámci celého státu. Objednávání
a financování osobní dopravy po roce 2000 Zapojování
osobní železniční dopravy do systému Pražské integrované dopravy koordinoval od
počátku Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID), který
zřídilo hlavní město Praha od 1. prosince 1993 jako svou příspěvkovou
organizaci. Středočeský kraj zřídil v roce 2017 svou příspěvkovou
organizaci Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) a obě organizace
(ROPID a IDSK) při rozvíjení integrovaného dopravního systému spolupracují. Po
roce 2000 byl postupně nastaven systém, který rozděluje odpovědnost za
zajištění osobní dopravy v režimu závazku veřejné služby mezi stát
(Ministerstvo dopravy) a kraje. Stát objednává a financuje rychlíky a vlaky
vyšší kvality, pokud nejsou provozovány na komerční riziko dopravce. Kraje
pak objednávají a financují provoz spěšných a osobních vlaků. Objednatelé
dopravy platí dopravcům ztrátu z provozovaných spojů, protože stanovené
jízdné zdaleka nepokrývá všechny náklady spojené s jejich provozem. Od
roku 2010 stanoví pravidla zákon č. 194/2010 Sb., o
veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů. Přes Hostivici jezdí rychlíky pouze v jedné trase, a to
z Prahy Masarykova nádraží přes Kladno do Rakovníka ve dvouhodinovém
taktu. Provoz zajišťovaly České dráhy, od prosince 2019 tuto linku na základě
výběrového řízení Ministerstva dopravy převzala společnost Arriva. Ostatní spoje na trati z Prahy Masarykova nádraží do Kladna
a všechny spoje na dalších tratích vedoucích z Hostivice objednává
Středočeský kraj a zajišťují je České dráhy. Od počátku integrace železnice
do Pražské integrované dopravy platilo na rozdíl od autobusové dopravy
pravidlo, že celý provoz financují hlavní město Praha a Středočeský kraj bez
zapojení středočeských obcí. V roce 2021 připravil Středočeský kraj s pomocí IDSK
návrh standardů dopravní obslužnosti, který byl zaveden od 1. ledna
2022. Nově byl princip podle zákona č. 194/2010 Sb., že kraj hradí dopravní
obslužnost kraje a obce zajišťují dopravní obslužnost na svém území nad rámec
dopravní obslužnosti území kraje, promítnut i do veřejné drážní osobní
dopravy. Od roku 2022 se tak obce na území Středočeského kraje včetně města
Hostivice podílejí na financování provozu osobních a spěšných vlaků, které
zajišťují jejich dopravní obslužnost. Výše příspěvku je stanovena podle počtu
spojů každé linky nad standard stanovený krajem a ekonomiky provozu a je
rozpočtena mezi jednotlivé obce na trase linky. Odkaz Autobusová doprava v Pražské integrované dopravě Prameny DRÁPAL, Filip – MALÍK, Petr – MACKŮ, Pavel – HAAS,
Václav – JAREŠ, Martin (2013): 20 let ROPID. Historie pražské integrované
dopravy. Praha: ROPID. ISBN 978-80-260-5341-5. Informační materiály ROPID a IDSK Návrh
standardů dopravní obslužnosti Středočeského kraje po roce 2021 |
Úvod -> Technická
vybavenost -> Železnice: Zapojení do PID