SERIÁL
HOSTIVICE VE FOTOGRAFIÍCH ADOLFA VYŠATY
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice ve fotografiích Adolfa Vyšaty -> 1. část
Předchozí část – Následující část
|
1. ČÁST V letech 1941–1945, tedy v období druhé
světové války, organizovala Národopisná komise při ČAVU „Zaměřovací akci
České akademie věd a umění“. Při této akci byly zaměřovány a dokumentovány
především lidové roubené stavby, ale fotograficky jsou doloženy i cenné zděné
stavby. Západní okolí Prahy zdokumentoval v roce 1942 fotograf Adolf
Vyšata. Na existenci souboru, který je dnes uložen
v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., mě upozornil článek
Lubomíra Procházky v Listech z Unhošťska z roku 2005, který
uvádí i některé snímky z Hostivice. Soubor obsahuje 19 fotografií
z Hostivice (12 z vlastní Hostivice, 2 z Litovic a 5
z Jenečka, Břve bohužel nejsou zastoupeny) a další snímky z okolí –
ze Sobína, z Jenče, z Chýně, z Úhonic, z Dobrovíze a
dalších obcí. Díky ochotě správce fondu se mi podařilo získat reprodukční
práva na hostivické snímky, se kterými vás postupně seznámím v novém
seriálu Hostivického měsíčníku. Využiji této příležitosti zároveň
k zopakování historie některých významných staveb.
První snímek (inv. č. 23200) ukazuje dům čp. 1
v ulici Čsl. armády, dávnou i nynější restauraci U koruny. Kronikář
Miloš Šrámek ji stejně jako dřívější badatelé ztotožňoval se starobylou
hořejší krčmou, která patřila kolem roku 1530 krčmáři Jírovi. Za třicetileté
války zpustla a v roce 1657 se jí ujal a obnovil ji krčmář Matěj Koza. Po něm patřila Matouši Kopřivovi a od roku 1679
po třicet pět let Pavlovi Veselému, který byl v roce 1707 hostivickým
rychtářem. Roku 1714 tento Pavel Veselý, zvaný také Dvořák, krčmu pro vysoký
svůj věk prodal majiteli panství hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi. Na počátku
19. století tu šenkoval Jan Kubeš, po něm od roku 1847 jeho vdova jménem
Alžběta a v padesátých letech Aloisie Honzíková. Už před rokem 1875 se stala
majitelkou této usedlosti rodina Čermákova, ale hostinec pronajímala. Za
první republiky zde byl hostinským Josef Suchánek. V roce 1950, když
zemřel stavební rada Josef Čermák, obec jeho majetek včetně domu čp. 1
zabrala a hostinec zrušila. Delší dobu v přízemí tohoto domu působila
zvláštní škola a po jejím vystěhování byly i sem rozšířeny byty.
V prosinci 2002 obnovená restaurace s tradičním názvem U koruny se
zaměřuje na čínskou kuchyni. Na snímku vidíme nejen
vlastní budovu hostince s německo-českým nápisem „Hostinec U koruny“ ve
štítu, ale především honosné brány z obou stran budovy. Za pravou bránou
se v pozadí poněkud ztrácí již zbořená hospodářská budova, která patřila
k čp. 1. Kromě vozů před levou bránou stojí za povšimnutí, že
karlovarská silnice dlážděná velkými kostkami byla v té době užší,
chodník zde dosahoval mnohem větší šířky.
Dva snímky (inv. č. 23201 a 23202)
zachycují hostivickou faru (čp. 5) a detail brány. Historie fary je podrobně
popsána například v letáku z edice Hostivické památky, takže jen
připomenu, že faru v současné podobě nechala postavit roku 1734 tehdejší
majitelka Hostivice Anna Marie velkovévodkyně Toskánská, jejíž rodový erb
vévodů Sasko-lauenburských nalézáme v průčelí fary. I když stavba fary
bývá zvykově připisována italskému staviteli Octaviu Broggiovi, jeho účast na
stavbě se podle stavebně-historických rozborů zdá nepravděpodobná. První pohled znázorňuje faru
neobvykle od severozápadu. Na první pohled zaujmou konzole elektrického
vedení umístěné přímo na budově fary. Vnější okna byla zalícována
s fasádou, k výměně za současná zapuštěná došlo až kolem roku 1985.
Okna na půdu kryjí žaluzie. Ještě v roce 1942 se terén náměstí nacházel
níže než v současnosti, což dokládá počet schodů před vchodem. „Mapy“ na
fasádě však naznačují, že fara trpěla již tehdy nadměrnou vlhkostí zdiva. Na
pravém okraji snímku je jen nepatrně vidět štít bývalé hasičské zbrojnice,
kde se dnes nachází videopůjčovna. Překvapivě žalostně vyhlíží lípa
v levé části snímku, která byla ze strany kostelní zahrady dlouhodobě
omezována kvůli elektrickému vedení. Tato lípa je společně s druhou, již
na snímku nezachycenou, chráněna od roku 1996 jako památný strom. Socha sv.
Jana Nepomuckého byla ke vchodu do kostela umístěna v roce 1928, při
přestavbě mostu karlovarské silnice přes Jenečský potok. Na druhém snímku vidíme
farní bránu se štukovou výzdobou včetně nápisu „N. 5“ a letopočtu 1790.
Čtvrtý snímek (inv. č.
23203) bude možná pro nepamětníky překvapivý, protože na něm nacházíme již
neexistující statek čp. 11, který stával v jižní části Husova náměstí.
Plocha tohoto statku připadla k sousednímu domu čp. 12, který předtím
býval výminkem pro zbořený statek. Statek čp. 11 patří nepochybně
k historickým, badatelé se však historii domů jižně od Litovického
potoka dlouhodobě vyhýbali. Víme proto jen, že ve fasní knize z roku
1785 se jako majitel objevuje Josef Novotný. Protože sousední statek čp. 10
patřil v té době Jakubu Novotnému, můžeme zatím bez podkladů uvažovat,
zda oba statky nevznikly rozdělením starší usedlosti. V polovině 19.
století se zde říkalo „u Kozlů“, což byla nejspíš přezdívka majitele.
V roce 1875 už statek patřil Antonínu Tůmovi a v majetku rodu
zůstal až do demolice po roce 1945. Snímek ukazuje, že
hospodářská stavení měla střechu s pálenou krytinou, zato obytné stavení
kryla došková střecha. V ploše dvora se nacházejí vůz, ruční vozík,
kolečko, trakař a řezačka. Jiří Kučera Foto: © EÚ AV ČR, v.v.i. |
Předchozí část – Následující část
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice ve fotografiích Adolfa Vyšaty -> 1. část