Hostivická historie

SERIÁL HOSTIVICE VE FOTOGRAFIÍCH ADOLFA VYŠATY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivice ve fotografiích Adolfa Vyšaty -> 2. část

2. ČÁST
(Hostivický měsíčník 4/2008)

Fotograf Adolf Vyšata v roce 1942 fotograficky zdokumentoval cenné stavby na západním okraji Prahy v rámci „Zaměřovací akce České akademie věd a umění“ Národopisné komise při ČAVU. Soubor fotografií je nyní uložen v Etnologickém ústavu Akademie věd, v.v.i., a s jednotlivými snímky postupně seznamuji v tomto seriálu Hostivického měsíčníku.

Ve druhé části představím hostivický zámecký dvůr zachycený na pěti fotografiích. Zámecký dvůr prošel složitějším stavebním vývojem než samotný zámek, jehož historie je běžně známá. Při popisu využívám průzkum památkáře Jana Žižky z roku 2000.

Zámek včetně hospodářského dvora se vyvinul na místě dvou dřívějších dvorů – Rumpálovského a Chrzovského. Pozůstatkem této zástavby je ohradní zeď s brankami, mezi špýcharem a tzv. kovárnou, na které se dochovaly zbytky renesančních sgrafit.

První zámecký dvůr u hostivického zámku vznikl nepochybně současně se stavbou zámku za hraběnky Caretto-Millesimové v letech 1689–1697. Anna Marie velkovévodkyně Toskánská v letech 1732–1734 přestavěla zámek a v roce 1736 postavila špýchar, ale v účtech tachlovického panství z této doby nejsou dochovány žádné doklady o přestavbě dvora.

Na mapě prvního (josefského) vojenského mapování z let 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace) je zachycen zámecký dvůr mnohem menší, než je v současnosti. Dvůr vůbec nemá východní křídlo, což však neodpovídá kresbě hostivické návsi od F. B. Wernera pocházející rovněž z této doby.

Podle popisu zámku z roku 1754 se ve dvoře nacházela velká klenutá prádelna a velká klenutá kuchyně z roku 1750 a dvě velké panské stáje pro 24 koní. Prádelna a kuchyně mohly být v přízemí tzv. kovárny, nyní patrové budovy v severním křídle oddělené od zámku jen úzkou mezerou se schodištěm. Panské stáje mohly být v zaniklém původním západním a jižním křídle dvora.

Kromě uzavřeného areálu u zámku stály ještě dvě budovy na jižním okraji areálu. Tyto budovy se staly základem nového jižního křídla, které deformuje jinak pravidelný tvar dvora. Dvoulodní stáj v jižním křídle zaklenutá křížovými klenbami byla původně zastřešena sedlovou střechou. Zdá se, že výstavbou stáje začalo asi v 90. letech 18. století rozšíření hospodářského dvora do nynější plochy. Na výstavbu stáje navázala stavba východního křídla, dostavba jižního křídla a výstavba trojkřídlé stodoly s kolnami na západní straně. Budovy dvora velmi pravděpodobně kryla v celém rozsahu mansardová střecha, která se dochovala do současnosti na části severního křídla a až do demolice na stájích v jižním křídle dvora.

Dodnes dochovaná valba na východním čele severního křídla stodoly svědčí o tom, že stáj v severním křídle mezi stodolou a kovárnou byla postavena až později, někdy před rokem 1840, kdy je již zachycen na mapě stabilního katastru. Dvůr byl v této části propojen se zámeckou zahradou, což zůstalo zachováno průjezdem v dostavěném křídle. Na mapě stabilního katastru nacházíme v zámecké zahradě v ose předpokládané mezery mezi stavbami severního křídla blíže neurčenou drobnou stavbu – altán či snad fontánu.

V roce 1854 vyhořela ratejna. Z dostupných podkladů není zřejmé, zda se nacházela v tzv. kovárně či ve východním křídle. Každopádně v kovárně bylo přistavěno vysoké skladovací patro s cihelnou mřížovinou. K tomu mohlo dojít před rokem 1840 v souvislosti s dostavbou severního křídla, ale také až po polovině 19. století.

Přestavbou prošlo kolem poloviny 19. století i východní křídlo. Příčinou mohl být výše uvedený požár ratejny, pokud se zde nacházela, ale i zvýšené nároky na ubytování zemědělských dělníků a čeledínů po zrušení roboty. Při přestavbě bylo východní křídlo doplněno do současného půdorysu a zvýšeno o první patro. Přestože byla změna vyznačena do katastrálních map až po roce 1892, použité stavební detaily ji řadí již do 50. nebo 60. let 19. století. V té době panství patřilo bývalému rakouskému císaři Ferdinandu V.

Poslední stavební úpravou 19. století byla přestavba stodol na západní straně dvora, které nově dostaly sedlovou střechu.

I ve 20. století zámecký dvůr sdílel osudy zámku, přestože východní křídlo zámku získalo kolem roku 1920 samostatné číslo popisné 193. Dvůr byl soukromým majetkem císaře Františka Josefa I. a po roce 1918 se stal součástí státního statku. Nejhorší úpadek údržby nastal po roce 1957, když areál převzalo Jednotné zemědělské družstvo Hostivice. Zatímco zámek se dočkal v letech 1977–1983 obnovy, ostatní budovy dále chátraly. Již se v nich nehospodařilo a sloužily hlavně jako sklad zemědělské techniky. Při rekonstrukci zámku byl zpracován projekt rekonstrukce kovárny na městskou knihovnu, práce však vůbec nezačaly.

V 80. letech vznikl záměr vybudovat místo jižního křídla zdravotní středisko, a protože památková ochrana se vztahuje kromě vlastního zámku pouze na severní a východní křídlo zámeckého dvora, v roce 1988 byla snesena střecha včetně krovů nad bývalými stájemi v jižním křídle. Přestože ke stavbě střediska po změně politických poměrů nedošlo, zdivo bylo natolik poškozeno, že v roce 1996 bylo celé jižní křídlo zdemolováno. Na jeho místě pak vyrostly řadové rodinné domy čp. 1715, 1716, 1717 a 1719 patřící jednatelům firmy RISL, s. r. o., které město Hostivice prodalo zámecký dvůr kromě západního křídla. Západní křídlo bylo přestavěno na přelomu 80. a 90. let a novým nájemcem se stal Ústav lékařské kosmetiky. Později ho koupila firma bývalého desetibojaře Roberta Změlíka a dostalo samostatné čp. 1702.

První snímek (inv. č. 23204HK) ukazuje zámek s východním křídlem dvora přes Panský rybník neboli Pančák. Část přiléhající k východnímu křídlu byla ještě v té době oplocena jako předzahrádka.

Na druhém snímku (inv. č. 23207HK) je vidět zámecká brána, která byla v 50. letech zbořena a až po obnově zámku nahrazena replikou. Na levém sloupu brány se nachází sedule s dvojjazyčným nápisem „Protektorát Čechy a Morava – Statek Hostivice“.

Rovnou dva snímky zachycují dvůr „zevnitř“. Na snímku inv. č. 23205HK je to severní část dvora – na bývalou stodolu s mansardovou („zalomenou“) střechou vlevo navazuje novější budova bývalých stájí a vlevo od zámku stojí objekt tzv. kovárny. Vyčnívající komín patří bývalé mlékárně. Opačnou, jižní stranu dvora znázorňuje snímek inv. č. 23206HK. Na východní křídlo (čp. 193) vlevo navazují již zbořené stáje jižního křídla s mansardovou střechou.

Na pátém snímku (inv. č. 23208HK) si můžeme prohlédnout špýchar stojící severně od zámku. Na jeho nároží, dnes výrazně přestavěném, vznikla někdy po roce 1935 prodejna hostivické mlékárny, která stála od onoho roku v části bývalé zámecké zahrady a kterou vidíme v pravém kraji snímku. Ještě v období 2. světové války mělo bezprašný povrch jen minimum ulic v Hostivici. Jak je patrné ze snímku, patřila k nim i dlážděná karlovarská silnice.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivice ve fotografiích Adolfa Vyšaty -> 2. část