Poznámky k převodu textů

Přepis Knihy příběhů pro školu Hostivickou plně respektuje rozdělení textů na jednotlivé stránky, číslo stránky podle originálu je uvedeno vždy na začátku příslušného textu. Tato hlavička obsahuje rovněž údaj, zda byl text napsán v Knize příběhů česky, nebo zda je v přepisu přeložen z němčiny. Německy byly zapsány především opisy různých úředních listin.

Česky psané texty jsou v této publikaci uvedeny pokud možno doslovně. Původní pravopis nebyl dodržen v psaní některých písmen (např. „V“ je v originále psáno jako „W“ a „J“ jako „G“) a psaní písmen „I“ a „Y“ bylo přizpůsobeno současným pravidlům. Zachováno bylo psaní jmen včetně toho, že ženská jména nejsou zakončena koncovkou „-ová“.

Německé texty byly přeloženy do češtiny a jsou psány současným jazykem. Německy psaná jména žáků byla počeštěna, ženská příjmení mají doplněnu koncovku „-ová“.

Texty obsahují řadu peněžních údajů. V originále se používají zkratky fl. a fr. pro zlaté a kr. pro krejcary (v této době 60 krejcarů = 1 zlatý), v přepisu používáme vypsané názvy, případně v tabulkách zkratky zl. a kr. Zlaté i krejcary byly peněžní jednotkou založenou na stříbrném standardu.

V roce 1811 Rakousko zbankrotovalo a zavedlo novou měnu, které se na rozdíl od předchozí konvenční měny („Convention Münze“, zkratka „C. M.“) začalo říkat vídeňská měna nebo vídeňské číslo („Wiener Währung“, zkratka „W. W.“). Použitá měna se rozlišovala do roku 1857 a od roku 1817 se odlišení obou měn muselo povinně uvádět. Obě měny totiž používaly zlaté a krejcary. V přepisech textů z Knihy příběhů je odlišení měny vždy plně vypsáno, přestože v originálu se používají většinou uvedené německé zkratky.

Písař si zjednodušoval práci mnohými písařskými zkratkami, např. využíval latinské názvy číslic ke zkracování názvů měsíců (8ber = říjen, Xber = prosinec). Tyto zkratky jsou v přepisu rozepsány.

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Hostivické školství -> Kniha příběhů -> Poznámky k převodu textů