PROCHÁZKA DÁVNÝMI ČASY: STARÝ JENEČEK
Úvod -> Památky
-> Starý Jeneček
Jeneček na polohopisném plánu
z roku 1919. Když bylo kolem
roku 1770 zavedeno stálé číslování domů, měl Jeneček, tehdy zvaný Malý Jenč,
celkem asi 11 čísel popisných. Do roku 1840, kdy vznikl stabilní katastr, se
tento počet zvýšil na 23. Stabilní katastr přinesl Jenečku na rozdíl od
ostatních vsí tvořících nynější město významnou změnu, a sice rozdělení na
dvě části. Větší část připadla do katastrálního území Litovice a po zavedení
obecního zřízení v roce 1849 tvořila součást spojené obce Litovice –
Břve – Malý Jenč (později Jeneček). Zbytek, východní část ulice Novotného, se stal součástí Hostivice.
Toto řešení znepřehledňuje orientaci v číslech
popisných domů v Jenečku. V litovické části chyběla čísla popisná,
která připadla hostivické části. Tato čísla se znovu přidělovala novým domům,
a to za Rakouska-Uherska i za první republiky. V hostivické části byla
čísla vedena v samostatné neúplné řadě do roku 1920, kdy došlo před
sčítáním obyvatel a domů k hromadnému přečíslování (nová čp. 170 až
181). Zbývající Jeneček byl přečíslován v roce 1980 při zavádění
jednotné číselné řady pro celé město. K původním číslům se připočítalo
943. Brána malojenečského statku
čp. 1 (nyní 944). Číslování domů
začíná v Družstevní ulici
u Jenečského potoka a čp. 1 (nyní 944)
nese statek původně zvaný Piplasovský grunt. Roku
1610 ho získal po Janu Piplasovi Jan Sládek. Poté
zde hospodařily rody Nedbalů, Náprstků a Zábranských. V roce 1842 získal
statek rod Stádníků, kterému patří dodnes. Před statkem stojí křížek
s letopočtem 1886 a směrem k požární nádrži zděná zaklenutá
studánka.
Na jih od Stádníkova statku stojí celkem čtyři menší domky, jejichž
první majitele známe z nejstarší domkářské knihy z roku 1748. Dům čp. 2 (945) postavil roku 1770 Josef
Klatovský a čp. 3 (946) roku 1753
Vavřinec Zábranský. Domy čp. 4 (947)
a 5 (948) již v roce
1748 stály a patřily Václavu Fršlínkovi a Vojtěchu
Chalupovi. Dům čp. 3 (946) v roce
1943. Dům čp. 6 (949) je dalším historickým
statkem, kterému se říkalo v dávných časech Nedbalovský
grunt. Roku 1605 ho koupil od Jana Štírka Jan Nedbal, jehož rod zde
hospodařil až do roku 1661, poté zde byl přes 150 let rod Zábranských.
V 50. až 80. letech 19. století zde hospodařil František Krumpholz (odtud mezi lidmi dosud známý název Krumplovna) a ještě před rokem 1890 dům koupil c. k.
velkostatek. Dům patřící k nejstarším usedlostem v Jenečku
zchátral, v roce 2004 bylo zbouráno patro a demolice byla dokončena
v roce 2008. Malojenečský statek čp. 6
(949) v roce 2002, před zbouráním 1. patra. V roce 1772
rozdělila Kateřina Zábranská, vdova po Matějovi, statek čp. 6 na dva
díly. Původní číslo zůstalo jižnímu dílu, severní dostal čp. 13 (956). Od 90. let 19. století patří tento statek rodu Evanů. Původní obytné stavení, krátce předtím opravené,
bylo zbořeno kolem roku 2000 a zůstala z něj pouze část obvodové zdi. Ve
dvoře statku vyrostl nový dům čp. 723. Obytný dům statku čp. 13
(956) v roce 1998, před zbořením. Čp. 7 patřilo obecní
pastoušce, která stávala v místech nynějšího hřiště mezi ulicemi Družstevní a Lidickou a byla zbořena nedlouho po roce
1947. Malojenečská obecní pastouška čp. 7 na
snímku z roku 1947. Kambovský grunt nesoucí nyní čp. 8 (951) se nazýval podle Jana Kamby,
který zde hospodařil již před rokem 1610. Grunt zpustlý za třicetileté války
získal roku 1672 Kašpar Vondra a roku 1720 Havel Vondra prodal statek Václavu
Nedbalovi. Od roku 1730 zde hospodařili Náprstkovi a v roce 1819 koupil
statek Jan Tomek, jehož rod vlastní dům dodnes. V roce 1714
oddělil Matěj Tuchlovský z Litovic 1 lán polí
v Jenečku a s půl lánem polí od statku čp. 8 (951) tento nový
statek čp. 11 (954) koupil roku
1719 Václav Klatovský. Roku 1847 ho získali Jan a Kateřina Horešovských z Nebušic, jejichž rod vlastní dům
dodnes. Dům čp. 36 (979) patřící
původně ke statku Horešovských, vznikl mezi roky
1919 a 1930. Mezi oběma statky
čp. 8 a 11 stojí ještě dva domy čp. 9
(952) a 10 (953), kupodivu v obráceném pořadí, než by odpovídalo
postupnému číslování domů v ulici. Dům čp. 9 postavil před rokem 1748
Mikuláš Fridrich, který roku 1781 prodal zbořenou chalupu (čp. 9) Ondřeji Ekšteinovi, který ji znovu vystavěl, a polovinu chalupy
(čp. 10) Vojtěchu Víznerovi. Na místě starého domu čp. 9 stojí nyní nedávná
novostavba stejného čísla a dům čp. 10 byl v posledních letech
modernizován. Dvůr statku čp. 8 (951) ve
20. letech 20. století. Malojenečský statek čp. 11
(954). Do roku 1770 se
všechny domy vešly kolem malojenečské návsi a až
v první polovině 19. století se Jeneček rozvíjel kolem ulice Novotného,
kterou pokračuje naše procházka. Náves v Jenečku
s požární nádrží asi v roce 1942. Vlevo vzadu statek čp. 8 (951), Na rohu ulic
Družstevní a Novotného vznikl před rokem 1830 dům čp. 23 (966) a kovárna patřící Františku Jabůrkovi. Požární nádrž v Jenečku
s domem čp. 23 (966) na snímku z roku 1950. Skoro na samotě
mezi centrem Jenečka a drobnými domky na konci ulice Novotného stával
zpočátku dům čp. 14 (957). I
s hospodářskými staveními ho postavili v roce 1803 Josef Zábranský
s manželkou Kateřinou a od počátku zde provozovali hostinec, který zanikl až někdy ve druhé
polovině 20. století. Novotného ulice na pohlednici
kolem roku 1940. Ve východní části
Novotného ulice začíná souvislá
řada domků postavených roku 1818 domem čp.
15 (171), který vybudoval lékař František Zappa.
Dům čp. 16 (172) postavil Matěj
Zelenka (nyní je nahrazen novostavbou), čp.
17 (173) Jan Zelenka, čp. 18 (175)
Josef a Terezie Baráškovi, čp. 19 (176) Josef Císař, čp.
20 (178) František Kliner, čp. 21
(179) Tomáš Volf a čp. 22 (180)
Václav Pondělík. Po roce 1840, když tato část
Jenečka připadla Hostivici, se některé domy ještě rozdělily na dvě samostatná
čísla. Z části čp. 17 vzniklo čp. 17b, později 32 (nyní 174). Od čp. 19 se oddělil
dům čp. 30 (177) a od čp. 22
nové čp. 31 (181). Plán na přestavbu domu čp.
178 na obchod z roku 1928. Těsně za domy vede železniční trať Praha –
Kladno. V roce 1830 zde byla vybudována koněspřežní dráha,
která od domů oddělila jejich zahrady a ve stejné poloze trať zůstala i
po přestavbě na parní provoz roku 1863. Domy čp. 21 (179), 22 (180) a
31 (181) v Novotného ulici v roce 1950. Na protější
straně ulice, u Jenečského potoka stával do roku 2001 dům čp. 12 (170). Říkalo se mu Kolonka a
vznikl před rokem 1772. Sloužil jako obydlí pro čeledíny c. k. velkostatku. Dům čp. 12 (170) v roce
1998, před zbořením. V litovické
části Novotného ulice vznikly další domy až
začátkem 20. století a směrem ke karlovarské silnici se Jeneček rozrostl za
1. republiky. |
Úvod -> Památky
-> Starý Jeneček