ŽELEZNICE

Úvod -> Technická vybavenost -> Železnice: Buštěhradská dráha

BUŠTĚHRADSKÁ DRÁHA

Nyní trať 120 Praha – Kladno – Rakovník a část tratě 122 v úseku Praha-Smíchov – Hostivice

Rychlý rozcestník

Přestavba koněspřežky na parní provoz (1863)

Odbočka na Smíchov (1872)

Pozdější změny

V roce 1853 založili majitelé dolů v kladenském a buštěhradském revíru společně s knížetem Fürstenberkem, který vlastnil koněspřežní dráhu z Prahy do lánských lesů, společnost Buštěhradské dráhy (německy Buschtěhrader Eisenbahn, zkratka BE, později BEB), jejímž cílem bylo zajištění dopravy kladenského uhlí do Prahy. Koncesi k provozování parostrojní železnice obdržela společnost od 1. ledna 1855 a ještě v témže roce postavila trať ze Starého Kladna do Kralup nad Vltavou a přestavělo odbočku koněspřežky z Vejhybky (nyní stanice Kladno) do Starého Kladna. V Kralupech nad Vltavou se trať napojovala na státní dráhu Praha – Podmokly (nyní Děčín) a uhlí zde bylo možné překládat také na lodě.

V roce 1863 Buštěhradská dráha přestavěla koněspřežku z Kladna do Prahy-Dejvic na parní provoz a trať prodloužila přes Stromovku do Buben, kde se napojila opět na trať Praha – Podmokly. Stavbu provedl pražský podnikatel Jakub Hable. V roce 1867 byla přestavěna na parní provoz koněspřežka z Kladna do Lán (nyní stanice Stochov) a v roce 1871 byla trať prodloužena až do Chomutova. V roce 1872 byla postavena odbočka z Hostivice na Smíchov a trať z Chomutova do Vejprt. V roce 1891 dosáhla síť tratí Buštěhradské dráhy celkové délky 465 kilometrů.

Hostivičtí železničáři před parní lokomotivou a nákladním vlakem na počátku 20. století.

Společnost zůstala soukromá i přes první světovou válku. Počátkem 20. let 20. století se však dostala do finančních problémů a požádala o zestátnění. Stalo se tak s účinností od 1. ledna 1923 zákonem č. 124/1923 Sb., o nabytí Buštěhradské železnice státem, vydaným dne 8. června 1923. Majetek převzaly Československé státní dráhy.

Přestavba koněspřežky na parní provoz (1863)

Parní vlak jede od Jenečka k Hostivici v 60. letech 20. století.

Parní vlak jede v roce 1964 z Hostivice do Jenečka.

Koněspřežní železnice z Prahy do lánských lesů byla v úseku z Brusky (nyní stanice Praha-Dejvice) do Vejhybky (na území Kročehlav, nyní stanice Kladno) přestavěna na parní provoz v roce 1863. Na hostivickém území zůstala zachována trasa kromě napřímení jednoho oblouku přibližně v místech nynější Archeologické ulice. Zvětšila se však šířka pozemku užívaného dráhou. V Jenečku ve východní části Novotného ulice, kde trať od počátku odděluje domky od jejich zahrádek, ukazuje originální mapa stabilního katastru, že zábor částí zahrádek byl kompenzován rozšířením severním směrem do pole císařského velkostatku.

Železnice po přestavbě využívala zastávku čp. 90 postavenou v roce 1862, a to až do výstavby nádraží v roce 1872. V roce 2012 při stavbě nového oplocení hostivického areálu centrální spisovny Městského soudu v Praze (původně vojenského areálu v Jiráskově ulici) byl ve výkopu zaznamenán profil původního tělesa železniční trati, který se projevil jako vrstva štěrku a především pás začerněný uhlím.

Těleso bývalé železnice odkryté v říjnu 2012 ve výkopu pro stavbu oplocení spisovny Městského soudu v Praze v Jiráskově ulici.

Na trati z Hostivice do Jenče vznikly v Jenečku dva strážní domky, a to u nynější ulice Nad Jenečkem, který již v roce 1875 nesloužil drážním účelům, a domek s drážním číslem 25 u nynější ulice Na Samotě. Není jisté, zda byly postaveny při přestavbě trati na parní provoz, nebo až při stavbě odbočky na Smíchov. Čísla stavebních pozemků v katastrální mapě navazující na čísla pozemků pod budovami v areálu nádraží naznačují spíše druhou možnost.

Lokomotiva řady 751 přijíždí počátkem 90. let 20. století k železničnímu přejezdu v ulici Nad Jenečkem. Foto Michal Šorel.

Pohled z ulice Nad Jenečkem směrem k hostivickému nádraží ze 13. dubna 2014.
Je zde dobře vidět, jak trať již od dob koněspřežky přiléhá těsně k domkům ve východní části Novotného ulice.

Trať mezi stanicí Hostivice a Jenečkem s jednotkou Regionova 28. dubna 2014.
Zábradlí za tratí je stejné jako na snímku z roku 1964 uvedeném výše.

Odbočka na Smíchov (1872)

Trať z Hostivice na Smíchov od nynější zastávky Hostivice-Sadová s nákladním vlakem vedeným parní lokomotivou v 60. letech 20. století.
V pozadí je vidět násep, po němž trať překonává údolí Litovického potoka.

Zásadní změnu v železniční dopravě na území Hostivice přinesla výstavba odbočky Buštěhradské dráhy z Hostivice na Smíchov. Postavena byla v letech 1868 až 1872 a díky úseku s viadukty v Prokopském údolí si vysloužila přezdívku Pražský Semmering. Trať stavěla společnost ve vlastní režii, nenajala si na ni stavební firmu. Do provozu byla uvedena 3. července 1872 pro nákladní dopravu a od 16. září 1872 byla otevřena rovněž pro přepravu osob a zavazadel.

Zpráva o stavbě trati otištěná v Národních listech 8. dubna 1871. Obdobnou zprávu přinesl i časopis Hospodář.

V Hostivici byla přeložena hlavní trať z Prahy do Kladna do současné polohy a bylo postaveno nádraží čp. 93. Trať na Smíchov překonává po náspu údolí Litovického potoka, kde se nacházejí tři mosty – nad karlovarskou silnicí, nad Litovickým potokem a nad bývalým náhonem k Peterkovu mlýnu. U křížení s cestou od Hostivice k Peterkovu mlýnu, která byla přeložena do nové polohy, vznikl strážní domek. Na náspu se dvěma propustky přechází přes zátopu bývalého rybníka u Peterkova mlýna (zmenšen byl již před stavbou trati) a pokračuje do stanice Řepy (nyní Praha-Zličín).

Hospodář přinesl 4. července 1872 oznámení o zahájení nákladní dopravy na smíchovské trati.

Národní listy přinesly 5. září 1879 zprávu o omezení osobní dopravy na této trati: „Doprava osob na trati Smíchov – Hostivice jest tak nepatrná, že by se sotva as ozvaly nějaké stížnosti, kdyby byla úplně zastavena. Poněvadž by se však podobné opatření příčilo ustanovením zákona ze dne 3. června 1868, povolena buštěhradské dráze aspoň pokud možno největší úleva v tomto směru. Doprava osob smí být následkem toho obmezena toliko na III. třídu a vzhledem k nepatrné frekvenci třeba k tomu toliko jediného vozu, jehož může být mimo to použito též k jiným účelům. Stačí toliko, jsou-li ve voze toliko dvoje kupé, z nichž jedno vyhrazeno nekuřákům. Dále přeloženy místnosti pro přijímání osob a zavazadel na Smíchově do tamního skladiště pro náklady.“

Později se situace zlepšila. Ve 20. letech 20. století zde byla zkoušena doprava motorovými vozy, která vyvolala zájem, ale pro vysokou poruchovost opět počet cestujících poklesl. Ve druhé polovině 20. století se názory na význam trati významně měnily, od úvah o zrušení až po snahu o modernizaci a zdvojkolejnění.

Na pražském zhlaví hostivického nádraží se od trati do Prahy-Dejvic (vlevo) odděluje trať do Prahy-Smíchova. Snímek z 28. října 2012.

Motorový vůz 810 589-2 přejíždí 3. října 2014 po mostu smíchovské trati nad karlovarskou silnicí.

Most smíchovské trati přes Litovický potok 15. února 2009.

Pozdější změny

V dalších letech se již podoba tratí Buštěhradské dráhy na území Hostivice příliš neměnila. V letech 1944 a 1947 byly vybudovány spojky na trať Pražsko-duchcovské dráhy a vznikla tak odbočka Jeneček. Na trati mezi hostivickým nádražím a Jenečkem se nachází betonový propustek datovaný rokem 1959. Kolem roku 1975 trať byla napřímena na území Ruzyně u uhelných skladů (nyní areál Lindab), těsně za hranicí hostivického území. Při té příležitosti byla na volné trati doplněna výhybka na vlečku do uhelných skladů. V roce 2003 přibyla také vlečka ke skladovým halám v hostivické Průmyslové ulici. V roce 2013 byl postaven most přes novou ulici K Dálnici v poloze odpovídající projektu modernizace trati a trať na něj byla přeložena. Tím se drobně změnila trasa v délce asi půl kilometru.

Čerstvě vybudovaná vlečka ke skladovým halám v Průmyslové ulici 16. února 2003.
Rovně vede trať z Prahy-Ruzyně do Hostivice. Kolej vlevo patří k vlečce do uhelných skladů.

Stavba železničního mostu přes ulici K Dálnici 17. července 2013, vlevo trať ještě v původní trase.

Dlouhodobě byla za hlavní trať označována trasa z Prahy přes Kladno a Lužnou u Rakovníka do Chomutova, přičemž z Lužné do Rakovníka vedla odbočka. Po zrušení přímých spojů z Prahy po této trati do Chomutova je nyní jako trať 120 označena trasa z Prahy přes Lužnou do Rakovníka. Odbočka z Hostivice na Smíchov je nyní částí tratě 122 a v roce 2014 na ní byla vybudována nová zastávka Hostivice-Sadová.

Již od začátku 90. let 20. století je připravována modernizace trati z Prahy do Kladna s odbočkou z Ruzyně na ruzyňské letiště. Trať má být zdvojkolejněna a elektrifikována. V úseku z Hostivice do Jenečka má být stávající kolej ponechána pro trať do Rudné u Prahy, na níž vznikne zastávka Hostivice-Jeneček, a vedle mají být položeny dvě nové koleje. Ke konci roku 2023 je projekt stále ve fázi příprav a povolování, stavba probíhá pouze v úsecích z Kladna do Kladna-Ostrovce a z Prahy-Buben k nové zastávce Praha-Výstaviště.

Literatura

KREJČIŘÍK, Mojmír (2005): Česká nádraží (architektura a stavební vývoj), II. díl. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada. ISBN 80-86765-02-4.

OUTRATA, Jan Jakub – DRAGOUN, Zvonimír (2015): Pražský Semmering. K dějinám pražské železniční sítě. Staletá Praha č. 2/2015, str. 123–142.

SCHREIER, Pavel (2004): Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset. ISBN 80-7340-034-0.

Úvod -> Technická vybavenost -> Železnice: Buštěhradská dráha