ŽELEZNICE
Úvod -> Technická
vybavenost -> Železnice: Přeložky tratí
DOPLNĚNÍ A PŘELOŽKY TRATÍ Síť
železničních tratí v Hostivici a okolí byla v zásadě vybudována
v 19. století. Tvořily ji tratě Buštěhradské dráhy
z Prahy přes nádraží v Hostivici a Kladno do
Chomutova a z Hostivice do Prahy-Smíchova a trať Pražsko-duchcovské dráhy
z Prahy-Smíchova přes nádraží v Litovicích
a Slaný do Mostu. Rychlý rozcestník Propojení trati Praha – Kladno a bývalé
Pražsko-duchcovské dráhy (1944 a 1947) Přeložka trati na Slaný (1966) Přeložka trati u Ruzyně (kolem 1975) Propojení trati Praha – Kladno a bývalé
Pražsko-duchcovské dráhy (1944 a 1947) Odbočka Jeneček Kolejiště v odbočce Jeneček 14. dubna 2012. Za
druhé světové války byla zahájena stavba spojek mezi tratí bývalé Pražsko-duchcovské dráhy a tratí bývalé Buštěhradské dráhy, které se do té doby v Jenečku pouze
mimoúrovňově křížily. Hostivický kronikář Alois Saifrt popsal stavbu v obecní kronice takto: „V době okupace začali Němci stavět
v Jenečku přípojku na stát. dráhu vedoucí ze Slaného přes Litovice do Prahy.
Republika tyto stavby dokončila a 24. dubna 1947 ve čtvrtek poprvé tudy
projel motorový rychlík s funkcionáři dráhy. Nové spojení znamená v
úseku Litovice – Kladno zkrácení z 54 na 17 km, mezi Berounem a Kladnem
z 71 na 40 km, Berounem a Slaným z 93 na 58 km. Uspoří se několik tisíc
tun uhlí. Tím stává se Hostivice význačnou železniční křižovatkou, neboť má 5
spojů a denně tu projíždí 110 vlaků.“ Přeložka
propojovala dvě tratě, takže je zaznamenána v pamětních knihách obou
hostivických stanic. V pamětní knize stanice Litovice
je stavba a zahájení provozu popsána takto: „Již v prvých měsících bylo
začato s výstavbou trati a dokončením některých prací, které byly již za
protektorátu započaty mezi stanicemi Litovice – Hostivice. Tímto nově
vybudovaným úsekem mělo se docíliti kratšího spojení mezi Kladnem přes
Hostivice, Dušníky, Beroun do Plzně. Přestavba měla za následek přerušení
přímého spojení Praha – Most, jelikož nastalo několik úseků t. j. Praha Smíchov – Dušníky, Dušníky – Hostivice,
Hostivice – Podlešín, Podlešín – Slaný, Slaný – Louny – Most. Práce
pokračovala dosti rychle, takže 24. IV. 47 byl vypraven již zvláštní vlak
4308 za účasti pana generálního ředitele Radvanovského,
pana přednosty dopravního oddělení Látala, p. dopr.
kontr. Přenosila, p. insp. Váni z Hostivic přes
odbočku Jeneček, kde se odděluje od hlavní trati Praha – Chomutov trať směr
Středokluky a druhá trať směr Litovice, pokračoval v jízdě po severní spojce
směrem ke Středoklukám až k místu, kde přechází na
původní trať Praha – Most, kde zastavil. Po minutovém zdržení až byla jízdní
cesta pro vlak do Litovic postavena, jel po původní trati dále k severní
spojce, dříve však ještě zastavil na mostě, který překlenuje trať Praha –
Chomutov, kde podal výklad o významu trati p. insp.
Váňa žurnalistům různých časopisů, kteří se jízdy zúčastnili. Asi po
10minutovém zdržení pokračoval v jízdě do Litovic, kam přijel o 11h09 a odjel v 11h10 do Dušník. Jízda
zvláštního vlaku byla konána ještě oklikou, t. j. ne
po nově vybudované trati, jelikož práce nebyly ještě skončeny. Dne 3. V. ve
22h20 odjel poslední vlak
8863 z Litovic ještě po rovné trati Praha – Most, načež byla kolej ve 22h35 mezi stanicemi Litovice – Středokluky u
strážního domku stanoviště 20 přerušena a do nové tratě od Litovic do
Hostivic zapojena. První motorový vlak 3122 byl vypraven z Litovic dne
4. V. 1947 ve 4h30 po
nové trati do Hostivic.“ Přednosta stanice Hostivice
Štěpán Figar se stavbě spojovacích
kolejí věnoval ve staniční pamětní knize
o něco podrobněji: „Dnem 1. dubna 1944 vstoupily v platnost nové
návěstní a dopravní předpisy podle předpisů říšskoněmeckých. Téhož roku
vyskytují se nad zdejším krajem častější nálety amerických bombardovacích
letadel, jež ohrožují provoz. Proto správa dráhy započala se stavbou spojných
kolejí mezi tratí zdejší a tratí Smíchov – Slaný v prostoru Hostivice –
Litovice – Středokluky. Tím vzniká nová dopravní služebna, nazvaná „Na
křižovatce“, přidělená zdejší stanici. Spojky odbočují v km 16,2 – 16,3
trati Hostivice – Jeneč a ústí v trati Litovice – Středokluky, a to:
jižní v km 22,566, severní spojka v km 23,574. Užitečná délka
severní spojky je 800 m, spojky jižní 700 m. 19. ledna 1945 byl zahájen
provoz nové služebny „Na křižovatce“, a to prozatím jen po severní spojce.
Jižní spojka nebyla dosud dostavěna. Nová tato služebna byla pro jednu směnu
obsazena takto: 2 výpravčí vlaků, 1 telegrafista, 2 výhybkáři, 1
závorář. Služebna konala se ve směnách 12/24. Rok 1947 stal se velikým mezníkem
v železniční dopravě na kladenském okrese. Dnem 4. května 1947 dány byly
do provozu dvě nové koleje spojující trať Praha – Lužná–Lišany s tratí
Praha – Slaný. První jízda na této nové spojce byla uskutečněna dne
24. dubna 1947 zvl. motor. rychlíkem čís. 4307/4308 Praha Wilsonovo
nádraží – Smíchov – Hostivice – km 23,574 – stan. 2 – Litovice – Dušníky –
Praha Wilsonovo nádraží za účasti generál. ředitele Radvanovského
v zastoupení ministra dopravy, dopr. orgánů
ředit. Praha a novinářů. Obě nové trati odbočují mezi stanicemi Hostivice a
Jeneč. Trať Hostivice – Slaný v km 16,206 výměnou čís. 1 a trať
Hostivice – Dušníky v km 16,238 výměnou č. 2. K umožnění dopravy na
nově vzniklých úsecích byla zřízena a 4. května 1948 [má být: 1947]
dána do provozu nová dopravna v km 16,270 po pravé straně dráhy a
pojmenována „Odbočka Jeneček“. Zde koná službu výpravčí vlaků, výhybkář a
závorář. V důsledku zřízení odbočky Jeneček byla zvýšena norma ve
stanici Hostivice o 3 výpravčí vlaků, 3 výhybkáře a 1 telegrafistu pro st.
Hostivice, závoráři převzati ze zrušeného stanoviště čís. 16, ale zůstali ve
stavu traťové stavební správy 5 v Praze-Bubnech. Zřízením odbočky
Jeneček uskutečnily se výhodné spoje jak osobní, tak nákladové dopravy
stanice Hostivice se stanicemi Slaný – Most a Dušníky – Beroun, kteréžto
spoje musely býti do této doby uskutečňovány po značně delších úsecích.
Zkrácením nápravových kilometrů dosaženo úspor a
zvláště dřívější pohotovosti vratných strojů.“
Pozvánka
na jízdu k otevření přeložky tratí 24. dubna 1947. Dokument poskytl
Zdeněk Hrdina. První
jízda zvláštního vlaku po vybudovaných spojkách v Jenečku 24. dubna
1947. Od
května 1947 byl rozdělen provoz na trati bývalé Pražsko-duchcovské dráhy na úseky Podlešín –
Hostivice – Praha-Smíchov severní nástupiště (druhý úsek patřil původně k Buštěhradské dráze) a Hostivice – Dušníky (od roku 1951
Rudná u Prahy). Vlaky z Prahy-Smíchova přes Rudnou pokračovaly do
Berouna. U odbočky z Rudné do Hostivice nebyla původně vybudována
výhybka, takže až do roku 1956 nebylo možné vést vlaky z Rudné přímo do
Podlešína. Původně
dřevěná stavba odbočky Jeneček byla později nahrazena zděnou budovou. Vlak projíždí 29. června 2008 od Kladna do Prahy
odbočkou Jeneček. Výhybky v odbočce Jeneček 14. dubna 2012. Domky stavědel vznikly také u obou výhybek na původní trati
z Litovic do Středokluk. Oba ale již byly zbořeny – severní u odbočky na
Středokluky asi v 70. letech 20. století, jižní u odbočky na Rudnou u
Prahy až po roce 2009. Stavědlo u odbočky z Litovic do Středokluk a
do Hostivice 11. března 2002. Přeložka trati na Slaný (1966) V roce
1961 byla zrušena trať mezi Jenečkem a
Středokluky, protože se na její místo rozšířilo ruzyňské letiště. Po pěti
letech náhradní autobusové dopravy byl od 1. června 1966 obnoven provoz
na nově postavené přeložce. V té souvislosti vznikly nové
železniční zastávky Jeneč zastávka, Hostouň u Prahy a Dobrovíz. Část trati od
Středokluk zůstala zachována jako vlečka pro zásobování ruzyňského letiště
leteckým palivem. Úsek mezi spojkami na trať Praha – Kladno byl napojen na
přeloženou trať do Jenče zastávky, takže od Rudné u Prahy mohl vlak projet
přímo na Středokluky. Mezi Jenečkem a letištěm se zrušená trať změnila na
neupravený pás zeleně a v místě jejího křížení s dálnicí D6 byl
vybudován nový most s polní cestou. Zarůstající těleso zrušené trati mezi stavbou dálnice D6 a areálem ruzyňského letiště 1.
října 2005. Přeložka trati u Ruzyně (kolem 1975) Na
východním konci Hostivice, u Palouků, byla v roce 1968 upravena hranice
mezi katastrálními územími Hostivice a Ruzyně tak, že vedla podél trati
z Hostivice do Prahy-Ruzyně. Kolem roku 1975, při výstavbě uhelných
skladů v Ruzyni, však byla trať napřímena a nyní již nekopíruje hranicí
mezi katastrálními územími. Přeložka byla postavena bez vypořádání
vlastnictví k zabraným pozemkům, takže výkupy proběhly dodatečně až
dlouho po roce 2000. Uhelné sklady v Ruzyni byly uvedeny do provozu od 1. dubna
1978, stavba probíhala od roku 1972 a zajistily ji Pozemní stavby Gottwaldov. Prameny a literatura ČÁP, Pavel (2007): Proměny tratě z Hostivic do
Podlešína. Dráha č. 4/2007, str. 15–20. Časopis Lokálka,
leden 1984. |
Úvod -> Technická
vybavenost -> Železnice: Přeložky tratí