ŽELEZNICE

Úvod -> Technická vybavenost -> Železnice: Pražsko-duchcovská dráha

PRAŽSKO-DUCHCOVSKÁ DRÁHA

Původně trať Smíchov – Dušníky (nyní Rudná u Prahy) – Litovice – Kněževes (nyní Středokluky) – Slaný – Most

Nyní trať 121 Hostivice – Podlešín a část tratě 122 v úseku Hostivice – Rudná u Prahy

Společnost Pražsko-duchcovské dráhy (německá zkratka PDE) vznikla 25. června 1870, když Friedrich hrabě Thun-Hohenstein, Rudolf hrabě Chotek, Mořic kníže Lobkovic, Ferdinand kníže Kinský, Jindřich Jaroslav hrabě Clam-Martinic, Antonín Emanuel Komers, Julius Příborský, Josef Neswadba, Jindřich Mikolecký a Johann Pack získali koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do Duchcova s odbočkou do Mostu. Toto konsorcium vyhrálo státem vyhlášené výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři podnikatelské skupiny. Trať měla být konkurenční k trati Společnosti státní dráhy, která v té době měla monopol na dopravu uhlí ze severních Čech do Prahy. Anglo-rakouská banka na stavbu půjčila 9 000 000 zlatých ve 30 000 akcií, které mohli zájemci upisovat.

Zastupitelstvo spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček se 6. dubna 1870 usneslo, že podporuje žádost o koncesi podanou Juliem Grégrem, Sladkovským, Finkem a dalšími, a naopak se vyslovilo proti udělení koncese továrníkovi Liebigovi. Toto usnesení bylo otištěno 10. dubna 1870 v Národních listech, které vydával právě Julius Grégr. Jak už bylo uvedeno výše, výběrové řízení na koncesi vyhrála skupina, ke které se litovické zastupitelstvo vůbec nevyjádřilo.

Oznámení Anglo-rakouské banky o subskripci 30 000 akcií Pražsko-duchcovské železné dráhy. Převzato z webu Muzea bílinské kyselky.

Stavba probíhala poměrně rychle. Trať v úseku Slaný – Most byla postavena již v letech 1871 až 1873 a úsek ze Smíchova do Slaného byl uveden do provozu 11. května 1873. Trať vedla Prokopským údolím do stanice Dušníky (nyní Rudná u Prahy, navazující trať přes Nučice do Berouna byla postavena až v roce 1900), obloukem obešla údolí Litovického potoka v Chýni, u Litovic vznikla stanice Litovice se strážními domky č. 18 a 19, a pak trať pokračovala přes karlovarskou silnici se strážním domkem č. 20 a cestu nad Jenečkem se strážním domkem č. 21 přímo do Středokluk (původně stanice Kněževes), údolím Zákolanského potoka do Zákolan a přes Podlešín do Slaného.

Stavbu Pražsko-duchcovské dráhy na hostivickém území zmínil i zapisovatel do hostivické farní pamětní knihy. Uvedl v ní: „V polovici měsíce října 1871 počali dělníci pracovati na nové trati, kteráž povede z Prahy do Duchcova a dovážeti bude z tamních uhelen uhlí ku Praze; snad bude potom uhlí v hojnosti a lacinější. Tato dráha směrem od Prahy u Chejně vstoupí na zdejší pole; u Litovic bude stanice, odtud jde k zelenému kříži přes silnici, za Jenečkem přes dráhu Buštěhradskou, kdež bude navážka 7 ½ sáhu vysoká a dva mosty; odtud se obrátí přes pole ku Kněžovsi a dále pak ku Slanému. Rolníci nevidí příliš rádi tuto trať, neboť rozkouskuje jejich pole přespříliš; za 1 sáh čtverečný dávalo se jim 1 f 50 kr., než věc tato ještě není uspořádána. I tu pracuje množství lidí, a sice i v den sváteční. Stavbou tou nedostává se zdejším rolníkům dosti pracovných sil.“

Zpráva o zahájení provozu zveřejněná v Čechu 14. května 1873.

Jízdní řád zveřejněný 18. května 1873 v Poslu z Prahy.
Po zahájení provozu jezdily po trati dva páry osobních vlaků a jeden pár smíšených vlaků denně.

Společnost pojmenovávala své lokomotivy podle míst, přes něž trať vedla. Existovala tedy i lokomotiva se jménem Litovice.

V době stavby došlo ke krachu na vídeňské burze a hluboké hospodářské krizi. Společnost se výstavbou finančně vyčerpala a situaci se snažila zlepšit stavbou Moldavské horské dráhy, což mělo umožnit dopravu uhlí do Saska a zlepšit hospodaření společnosti. To se však úplně nepovedlo, proto 1. července 1884 převzaly provoz na Pražsko-duchcovské dráze C. k. státní dráhy a k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.

V roce 1922 byla vybudována spojka z Podlešína do Zvoleněvsi, kde se napojila na místní trať z Kralup nad Vltavou do Vinařic. Rychlíky od Mostu pak byly odkloněny do této trasy a význam úseku z Podlešína do Prahy-Smíchova poklesl, i když až do roku 1946 tudy jezdily přímé osobní vlaky mezi Prahou a Mostem, případně až Moldavou.

Za druhé světové války byla zahájena stavba spojek mezi bývalou Pražsko-duchcovskou dráhou a bývalou Buštěhradskou dráhou, která byla dokončena až v roce 1947 a uvedena do provozu 4. května 1947. Od té doby byl provoz rozdělen na úseky Podlešín – Hostivice – Praha-Smíchov severní nástupiště (druhý úsek patřil původně k Buštěhradské dráze) a Hostivice – Dušníky (od roku 1951 Rudná u Prahy). Vlaky z Prahy-Smíchova přes Rudnou pokračovaly do Berouna. U odbočky z Rudné do Hostivice nebyla původně vybudována výhybka, takže až do roku 1956 nebylo možné vést vlaky z Rudné přímo do Podlešína. Protože poklesl význam stanice Litovice, byla v roce 1950 změněna na zastávku.

V roce 1961 byla zrušena trať mezi Jenečkem a Středokluky, protože se na její místo rozšířilo ruzyňské letiště. Po pěti letech náhradní autobusové dopravy byl od 1. června 1966 obnoven provoz na přeložce. Část původní trati od Středokluk od té doby slouží jako vlečka do areálu letiště. Při přeložce byly použity experimentální pražce, které se neosvědčily, a stav trati se zásadně zhoršil. Od 1. ledna 1993 byl proto zastaven veškerý provoz mezi Jenečkem a Středokluky a nezdálo se, že by byl ještě někdy obnoven. Protože však letiště potřebovalo záložní trasu pro zásobování leteckým palivem, které probíhá po železnici, byla trať v tomto úseku v letech 2005 až 2006 obnovena a 15. prosince 2006 uvedena do zkušebního provozu. Kromě nákladní dopravy byl obnoven i provoz osobních vlaků.

Most bývalé Pražsko-duchcovské dráhy přes trať bývalé Buštěhradské dráhy v Jenečku 11. března 2002.

Propustek Jenečského potoka v tělese bývalé Pražsko-duchcovské dráhy v Jenečku 11. března 2002.

V roce 2014 byla na této trati u bývalého strážního domku č. 20 postavena nová železniční zastávka Hostivice – U Hřbitova, která umožňuje přestup na autobusy v zastávce Hostivice, Ve Vilkách.

Literatura a prameny

ČÁP, Pavel (2007): Proměny tratě z Hostivic do Podlešína. Dráha č. 4/2007, str. 15–20.

ČECH, Tomáš (2013): 140 let Pražsko-duchcovské dráhy 1873–2013. Praha: Dopravní vydavatelství Malkus. ISBN 978-80-87047-29-3.

SCHREIER, Pavel (2004): Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset. ISBN 80-7340-034-0.

RYS, Karel – JAURYS KOLMANOVÁ, Ludmila – HRDINA, Zdeněk (1963, 2009, 2012): Pražsko-duchcovská dráha (1870) 1871–1892 (1951). Inventář fondu. Ústí nad Labem a Praha: České dráhy, a. s., generální ředitelství.

Úvod -> Technická vybavenost -> Železnice: Pražsko-duchcovská dráha