ŽELEZNICE
Úvod -> Technická
vybavenost -> Železnice: Koněspřežní železnice
|
KONĚSPŘEŽNÍ ŽELEZNICE Z PRAHY DO LÁNSKÝCH LESŮ 1830–1863 V roce
1827 byla uvedena do provozu první část koněspřežné železnice z Českých
Budějovic do Lince, která je nejstarší železnicí na českém území. Již druhá
nejstarší česká železnice ale vedla přes hostivické území. Byla to
koněspřežní železnice z Prahy do lánských lesů, která měla původně vést
až do Plzně… Výhradní privilegium pro postavení koněspřežní železnice
z Prahy do Plzně udělil 30. července 1827 rakouský císař František I.
Spolku pro postavení železné a dřevěné dráhy mezi Prahou a Plzní. Stavba
dráhy byla zahájena hned po doručení privilegia a v březnu 1828 začala
stavba i na hostivickém a litovickém území. Ve směru od Ruzyně vedla trať
prakticky stejnou trasou až k zatáčce pod nynějším hostivickým hřbitovem, kde původně směřovala
jižněji a procházela přes nynější Nouzov a jižní část bývalého vojenského areálu v Jiráskově ulici
do nynější Žižkovy ulice. Z ní se asi
v polovině odklonila severním směrem do nynější trasy. V Jenečku
již tehdy železnice odřízla zahrádky od domků ve východní části nynější Novotného ulice.
Mapka Hostivice s vyznačením trasy koněspřežky (silná
červená čára) a současné železnice (fialové plochy). Dráha měla rozchod kolejí 1 120 mm. Byla založena na pražcích z tvrdého pískovce
z lomů Karla Clam-Martinice v okolí Kamenných
Žehrovic a litinových kolejnicích z hutí knížete Fürstenberga. Provoz na
dráze započal v březnu 1830 v prvním úseku z Brusky (nyní
stanice Praha-Dejvice) do Vejhybky (na území
Kročehlav, nyní stanice Kladno). Ještě v roce 1830 byla prodloužena do
Lán a v roce 1833 do polesí Píně
v křivoklátských lesích u lánské obory. Pak se stavba zastavila.
Povinnost dostavět trať až do Plzně zrušil císař Ferdinand I. v roce
1839. Po koněspřežce se převáželo hlavně
dřevo z křivoklátských lesů a stavební kámen. To nebylo příliš výhodné,
protože vozy byly vytíženy pouze ve směru do Prahy. Navíc trať nebyla
postavena správně a pražce i kolejnice praskaly, takže trať musela být často
opravována. Obyvatelé z okolí navíc trať rozkrádali a poškozovali, což
dále snižovalo její provozuschopnost. Již v roce 1833 se dráha dostala do finančních potíží a byl
přerušen provoz. V roce 1834 ji koupil Karel Egon kníže Fürstenberk, majitel křivoklátského panství, který byl
největším věřitelem. V roce 1836 si ji pronajal na 20 let podnikatel
Antonín Schiman, který ji zrekonstruoval, ale již
v roce 1839 pronájem ukončil. Fürstenberk
potom zajišťoval provoz ve vlastní režii. Po objevu uhlí u Kladna a zahájení těžby se začalo dopravovat do
Prahy také uhlí, což zlepšilo ekonomiku provozu. Nádraží Vejhybka
však leželo stranou od dolů, proto Fürstenberk
dostal v roce 1846 privilegium pro stavbu odbočné trati
k buštěhradským dolům a požádal o povolení k přestavbě koněspřežky na parní pohon a normální rozchod. To se však
tehdy ještě neuskutečnilo. Přes hostivickém území vedla trať původně bez jakékoliv
zastávky. Až v roce 1862 byla v Hostivici v nynější Jiráskově ulici zřízena zastávka a postaven
přijímací a strážní domek čp. 90. Trať z Kladna (Vejhybky) do Prahy
převzala společnost Buštěhradské dráhy a v roce 1863 ji
přestavěla na parní provoz. Úsek z Kladna do Stochova byl přestavěn
v roce 1867 a poslední úsek ze Stochova do Píní
byl nadále provozován jako koněspřežní dráha až do roku 1873, kdy byl zrušen
a rozebrán. Při přestavbě trati na parní provoz v roce 1863 byla
využita prakticky celá původní trasa, takže památky na původní koněspřežku se v Hostivici nezachovaly. Zastávka čp.
90 postavená pouhý rok před přestavbou byla využívána až do roku 1872, kdy
bylo při stavbě odbočky Buštěhradské dráhy
na Smíchov postaveno nádraží.
Dům Jiráskova čp. 90, původní zastávka koněspřežky z roku 1862, na snímku z 20. let
20. století, kdy již se železnicí neměl nic společného. Zachovává si však
rysy drážní architektury. Literatura ŠVARC, František (1998): Pražsko-lánská koňská
železnice. Rakovník: Okresní muzeum v Rakovníku. ISBN 80-85081-15-6. |
Úvod -> Technická
vybavenost -> Železnice: Koněspřežní železnice