SERIÁL HOSTIVICKÉ POHLEDNICE

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivické pohlednice -> 14. část

Předchozí část – Následující část

14. část

(Hostivický měsíčník 11/2003)

Čtrnáctým pokračováním seriálu o pohlednicích uzavíráme přehled pohlednic vydaných do konce první republiky. Tomuto nejstaršímu období se budeme věnovat už jen v případě nových přírůstků.

První pohlednice dosud nebyla otištěna jen omylem, vrací nás ještě do období habsburské monarchie. Podle poštovního razítka byla odeslána v říjnu 1912. Na snímku vidíme tehdejší továrnu na šrouby Staněk a Ponec. Pozemek pro továrnu koupil v roce 1899 Antonín Staněk a od následujícího roku zde začal vyrábět šrouby a nýty. Další kapitál poté do výroby vložil František Ponec. Od roku 1929 vyráběl v továrně František Zicha parní a vodovodní armatury, firma byla známá pod názvem ARZI. Majitel zemřel v roce 1937. Po roce 1948 byla továrna postupně zařazena pod řadu nových národních podniků (Janka Radotín, Povážské strojírny, Slovenská armaturka, Česká armaturka, Motorlet Jinonice), až se v roce 1954 stala součástí národního podniku Automobilové závody Klementa Gottwalda, později přejmenovaného zpět na tradiční název Praga. V současné době továrnu vlastní belgická firma Jaga, která zde vyrábí radiátory.

Pohlednice zachycuje továrnu od severovýchodu, po pravé straně vede karlovarská silnice, cesta vpředu je dnešní ulice V Podskalí. Domek v popředí podle některých podkladů sloužil k vybírání mýtného na císařské silnici, tuto informaci však nemám bezpečně ověřenou. Samostatně stojící patrová budova je současný dům čp. 126.

Druhá pohlednice, vydaná po roce 1931, nám může posloužit k zopakování nejčastějších motivů. Vlevo nahoře vidíme kostel a faru s hospodářským areálem ze střechy školy, vpravo nahoře zámek s Panským rybníkem (Pančákem) a vpravo dole mariánský sloup. Škola na snímku dole uprostřed již byla přestavěna a zvýšena o druhé patro, což umožňuje aspoň přibližné datování pohlednice. Všechny tři zbývající snímky zachycují krátký úsek karlovarské silnice od náměstí k Potoční ulici. Vlevo uprostřed najdeme hostinec pana Nerada, ve vývěsním štítu označený jako Smíchovskou restauraci, vlevo dole a zcela uprostřed je zobrazen dům čp. 134 (tehdy řeznictví pana Šimáčka) a nynější lékárna (čp. 164), přízemní, před přestavbou na spořitelnu.

Zbývajícími pohlednicemi zamíříme do prvorepublikových Břvů.

Třetí pohlednice se nazývá Koupaliště na Břvech a vydal ji V. Čermák, Praha XVII. Rok vydání není uveden, získaná pohlednice byla odeslána v roce 1935.

Záběr s Břevským rybníkem je trochu netradiční, od přístaviště loděk, které bývalo v místech mezi nynější ruinou šaten a kempem, se díváme na západní okraj Břvů. Současná autobusová zastávka se nachází za pravým okrajem snímku. Povšimněte si, že okolí rybníků bylo ještě celkem nedávno méně „zelené“ než dnes. Obzor v současnosti zakrývá alej topolů od posledního domu a háj u přítoku do rybníka.

Čtvrtou pohlednici vydala Družina válečných poškozenců Košíře a nazvala ji Lidové koupaliště Břve u Prahy. Rok vydání není uveden, poštovní razítko je nečitelné. Víme pouze, že pozdrav byl psán některé pondělí.

Na Břevský rybník se tentokrát díváme od západu. Topoly mezi silničním mostkem a starými dřevěnými šatnami jsou na snímku mladými stromy, zatímco dnes postupně dožívají. Pohlednice krásně ukazuje vršek navazující na Krahulov, který byl přibližně ve 40. a 50. letech minulého století odtěžen na písek. V prostoru po těžbě dnes vyrůstá Sportovní areál Břve.

Pátá pohlednice patří do sady vydané Nakladatelstvím družina Praha, z níž jsme tři pohlednice otiskli již v červnovém HM. Tato pohlednice není datována, odeslána byla v roce 1946, vydána však byla již ve 30. letech. Na rubu najdeme obvyklý popis: Lidové lázně Břve. Denní vlakové a autobusové spojení s Prahou.

V příštím pokračování se zaměříme již na pohlednice vydávané v 50. letech minulého století nakladatelstvím Orbis.

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivické pohlednice -> 14. část