PRÁVNÍ ÚPRAVA OBECNÍ SAMOSPRÁVY

Úvod -> Obecní samospráva -> Zákony -> Guberniální dekret z roku 1849

Č. 86.

Guberniální dekret

od 13. června 1849.

Navedení, jak se má zavésti zákon obecní.

Listem od 8. t. m. č. 32946 zpravil jsem pana krajského heitmana, že se v Čechách, kde nový stálý katastr daleko ještě není dokonán, k vůli zřizování obcí místních na základu obcí katasterních, mnohé práce přípravní udělati musí u věcech berních, aby se prokázalo, které věci, povinné k přímým daním, leží na území jednotlivých obcí katasterních.

Teprv až se přípravní tyto práce dokončí, nové obce budou moci vstoupiti do života.

Aby zřizování toto beze všeho váznutí co nejrychleji možná šlo před se, musí se v první zavedení nového zákonu obecního uvázati úřady, ješto příhodných k tomu orgánů obecních není. Aby se panu krajskému učinilo za možné, již nyní, čeho zapotřebí bude, napřed zaříditi, dává se vašnosti dle listu pana ministra věcí vnitřních od 2. dubna t. r. v příčině té poučení následující.

ad § 1.

Za obec místní sluší vůbec považovati obec katasterní za samostatný celek vyměřenou.

Podrobné vyměřování v království českém jest dokonáno, i nevadí tedy nic, by se v něm tato zásada provedla.

Zákon obec katasterní uznává za obec místní pro to, že

1. tím každá obec obdrží území zavřité, zevrubně ohraničené.

2. že se tím zachová faktický stav, a právu každé obce, fakticky již jsoucí, aby bytost její byla uznána a pojištěna, zjedná se průchod.

Jest-li tedy faktický stav takový, že několiko obcí katasterních za samostatný celek vyměřených v skutku dělá jednu obec místní, má se stav tento zachovati, avšak šetříc v tom zásady té, že území obcí katasterních samostatně vyměřených nikdy se nesmí drobiti a tedy že celé toliko obce katasterní společně smějí se zřizovati za jednu obec místní. Téže zásady šetřiti sluší i také, když se obcí několiko spojí dle § 3. a 4.

Spojení dle § 3., kteréž se obcím na vůli klade, stane se jen k jich žádosti, i nesmí se žádosti této nikterak odmlouvati.

Ba má se spíše obcím, jmenovitě menším, jasně vyložiti výhoda, která jim ze spojení takového vzroste.

Kde obce nemají prostředků, by plnily povinnosti zákonem tímto jim uložené, rozkáže se jim dle § 4., aby se spojily.

Povinnosti, poručené obcím, dotýkají se netoliko prospěchu obce samé, než zasahují v podstatných kusích k obecným prospěchům pokoje, pořádku a bezpečnosti, atd., jakož viděti jest z působnosti přirozené, jenž se vykládá v oddílu II. hlavě 1. zákonu obecního § 71. až 125. Sluší tedy pečovati o to, aby se povinnostem těm učinilo zadost, a aby prostředky k tomu, kde se jich nedostává obcím jednotlivým, opatřeny a pojištěny byly spojením několika obcí.

Dopovědní sada § 4. obcím, jež se spojiti mají, v případu tom vymíňuje právo, ohraditi se proti tomu, aby mohovitost a statek náležitý jedné každé z nich v jedno nebyl spojován; spojení takové státi se nesmí leč s jich přivolením.

Aby se na základu ustanovení těchto vzalo před se zřizování obcí, posílá se panu krajskému v příloze udělaný zde podle dominií výkaz katasterních obcí, ježto v tamním kraji jsou i s osadami k nim přidělenými, jich plošní míry a lidnatosti, z něhož udělati máte listu obcí místních, které se za samostatné zříditi mají.

Sestavení listy této však může se státi jen po zralém uvážení poměrů obcí katasterních, ježto se spojiti mají v jednu obec místní.

Pan krajský heitman račiž se tedy, nežli listu tuto počne sestavovati, přesvědčiti, vyslechna posavadní představené úřady a obecní představené a výbory a jinými spůsoby přiměřenými, které obce by se měly spojiti, v jednu obec místní podlé své polohy, vzájemného svého obcování, podlé smýšlení osadníků a podlé toho, mají-li prostředky potřebné k zapravování nákladu obecního.

Při řízeních o tom vedených, nech se obrátí zřetel obcí k objemu povinností, ježto na ně budoucně budou náležeti, a k vyplývající z toho nutné potřebě a příhodnosti, aby společně o ně pečujíce spojený s nimi náklad ze spolka zapravovaly. Zvláště se jim má vložiti na srdce, žeť toho žádá dobře rozuměný prospěch jejich, aby k pořizování věcí kancelářských, pokladních a účetních, jež volení představení nemohou zastávati sami, obíraly sobě jen osoby dokonale spůsobné a bezpečné, že se službou osob takových jediné budou moci ujistiti přiměřeným služným a že výlohy s tím spojené tou měrou budou snadnější pro jednotlivé údy obecní, čím více obcí vstoupí ve svazek jedné obce místní.

K vůli těmto řízením jakož i ku provedení zákonu obecního spůsobem doleji vypsaným nech krajský pan heitman rozdělí kraj na okresy a nech do každého z nich vyšle krajského komisara anebo zběhlého a důvěry hodného úředníka dominikalního.

Pan krajský heitman, hledě k dobrovolným prohlášením obcí anebo, kdyby řízení sjednávací nedošlo žádoucího zdaru, podlé uznání svého založeného ve vyšetřených poměrech, račiž sestaviti svrchu dotčenou listu obcí, jež se za samostatné mají zříditi, vyložiti ji v místnosti krajského úřadu, by v ní každý mohl nahlédnouti, a prohlásiti jí obcím skrze podřízené úřady politické, zároveň pak položiti lhůtu do čtyř neděl, ve kteréž žádosti své zadati mají jak ty obce, jež spojení s jinými sobě žádají, tak i ty, kteréž proti nařízenému spojení se ohradidi zamýšlejí.

O žádostech těchto račiž krajský pan heitman, pokud toho uvidí potřebu, vyslechnouti představené a výbory případných obcí, toho času jsoucí, a ihned opraviti listy obcí místních.

Jak mile se toto stalo, mají se listy tyto veřejně prohlásiti a na základu jejich učiniti kroky v tomto zákonu obecním dále předepsané.

ad. § 5.

V obcích, které mají znamenitou lidnatost a rozsáhlost, povstalo by úplným sestředěním všech záležitostí obecních v rukou představenstva obecního ve mnohých případech takové přemnožení řízení, žeť žádoucí jest, aby se tato rozdělila. V případech takových obce mají na vůli, by se rozdělily v části.

Části tyto však samostatnými obcemi místními nejsou, než zůstávají díly jedné a též obce; působnost jejich nesahá dále, nežli obecní výbor veškeré obce na ně vzložiti za dobré uzná.

Toto rozdělení řízení může se však vztahovati ku přirozené toliko působnosti obce; za řízení náležitá k působnosti svěřené purkmistr sám vždy zůstává odpovědný, lečby je vláda dle § 127. vložila na úředníky schválně od ní zřízené; řízení tedy, náležitá k působnosti svěřené, podlé částí děliti se mohou tehdá jen, když vláda k tomu přivolí.

Ostatně ustanovení tohoto § vstoupí v platnost teprve pak, až výbory obecní budou zřízeny.

ad § 6.

Vůbec zákon tento mezi obcemi a sedlskými žádného rozdílu nedělá, i mají se tedy ustanovení jeho vztahovati ke všem bez vymínky.

Jediné hlavním městům zemským a krajským městům dána budou zvláštní zřízení spůsobem zákonodárným, pro větší jich politickou důležitost a znamenitost. Těm tedy ustanovení zákonu tohoto neplatí.

Kromě těchto měst zůstavuje se právo městům znamenitějším, t. j. těm, kde prospěchy průmyslu, obchodu, jakož i prospěchy ducha a vzdělanosti dosáhnou převahy nad prospěchy rolnickými, by spůsobem zákonodárným žádala za udělení zvláštního zřízení.

V městech, kteráž tohoto práva nepoužijí, má se tedy zákonu tomuto dáti průchod, jako v každé jiné obci.

ad § 7. do 26.

Tyto §§ jednají o údech obecních a o cizincích, o pravích jedněch neb druhých, a o spůsobu, jak se nabývají práva úda obecního (souseda nebo příslušníka obecního).

§ 8. ustanovuje ad a., co se týká sousedů, status quo, od něhož sluší vycházeti při zavádění zákonu.

Dle toho za sousedy obecní počítati se mají ti, kdo nyní platí výroční summu přímých daní z domu neb z gruntu v obci ležícího nebo z jisté živnosti neb výdělku, jenž požaduje stálého zdržování se v obci.

Ustanovení § 9. které mimo výminky tyto, vyjímajíc případ dědictví v pokolení vzhůru a dolů stupujícím, vyhledává ještě přijmutí ve spolek obecní, platí pro budoucnost toliko, pro příští nabývání práva sousedského.

Nejmenší výroční summa přímé daně, kteráž se dle §8. požaduje k tomu, aby někdo sousedem byl, ustanoví se nařízením pozdějším.

ad § 20.

Podlé ustanovení §§ 7. – 26. má se v každé obci vésti řádná kniha (matrika) o všech údech obecních (sousedech a příslušnících).

V těchto, jmenovitě v §§ 8. 10. 13. 19 jasně jsou vyslovena ustanovení, kdo jest sousedem a kdo příslušníkem v obci, i nepotřebují žádného dalšího vysvětlování.

Že však založení matriky obecní, kterážby obsahovati měla rubriky uvedené ve přiloženém formuláři, nesnadné jest a mnoho času požaduje, dále pak, že ustanovení příslušnictví k obci, jenž se sepsáním matriky stane, předůležité, ba možná i škodlivé následky má pro obec; proto při prvním uvozování zákonu obecního skrze posavadní úřady politické upustiti se má od zakládání matriky obecní, i ponechati se má záležitost ta zřízeným orgánům obcí, kterýmžto se dá poučení, jak matriku tu vésti sluší, až se vydá, jakož připovězeno jest, navedení k řádnému spravování působnosti příslušící orgánům obecním.

Pro zřizování samé vystačí tedy pouhé sepsání list údův obecních, voličské právo majících. Rozumí se samo sebou, že vepsání do těchto list, k vůli zřizování sepisovaných, budoucímu založení matrik na újmu býti nemůže.

ad § 36. – 47.

Listy tyto, potřebné k vůli volbě, sepsati se mají z listu ukládacích, z berních podrozvrhů, z katastru domovní daně a z tabel daně živnostní dle formuláře č. 2 dále přiloženého.

Vedlé jména každého souseda má se napsati a zachovati v stálé patrnosti celá summa daní, kteréž platí v obci, t. j. z držebnosti v obci záležité.

Aby se tato summa poznamenala i také u bývalých vrchností gruntovních; tomu nic vaditi nebude, jak mile se povedou přípravní práce, nařízené listem mým od 8. t. m. č. 32946, ku prokázání věci, podrobených přímým daním v jedné každé obci katasterní.

Ostatně listy tyto k sestavení sborů voličských určené, sepsati sluší spůsobem takovým, aby sousedé v nich byli seřazeni podlé velikosti výroční povinnosti, na každého vycházející.

Počet sborů volicích, kteříž dle § 36. býti mají dva nebo tři, ustanoviž se od úředníka vyslaného od pana krajského spolu s představeným a staršími případné obce, hledíc k větší nebo menší její lidnatosti a k větším nebo menším rozdílům u velikosti povinnosti výroční jednotlivých poplatníků v obci.

Obecná summa, která vyjde z těchto výročních povinností, rozděliž se ihned na 2 neboli 3 stejné díly, dle toho, dva-li nebo tři sbory volicí zříditi se mají.

Číslo osobní povinnosti výroční, ku kteréž sestoupiti se musí, by se dosáhlo dílní summy vycházející na každý volicí sbor, bude částkou nejmenší výroční povinnosti osobní, dle nížto každého souseda sluší do toho neb onoho sboru volicího.

Částku tuto vypočítati má dle § 38. představenstvo obce pod vedením úřadu okresního, při prvním zavádění však, úředník, od pana krajského heitmana vyslaný, ve spolku s představeným a zastupitelstvem případné obce.

Když k. p. celá summa povinných berní, kterýmiž sousedé jsou povinni (§ 8. a) v některé obci dělá 300 zl. a tři sbory volicí mají se sestaviti, vyjde na každý sbor jakožto povinnost berní 100 zl.

Dejme tomu, aby se v listě, ve kteréž sousedé seřazeni jsou podlé výroční své povinnosti, sestupovati musilo počnouc od toho, kdo největší daně platí, až k summě výroční povinnosti 10 zl., chtíc vystihnouti 100 zl., jakožto summy, na první sbor vycházející, tehdy bude 10 zl. částkou svrchu dotčenou, a všichni sousedé, kdo platí 10 zl. a nad to výše, dělají volicí sbor první. Na to se v oné listě jednotlivé berní summy, počnouc od summy po 10 zl. nejblíže příští summují potu, až se vystihne 100 zl.

Dejme tomu, aby k vůli tomu sestupovati se musilo až k summě 4 zl., tehdy budou 4 zl. částkou pro druhý sbor volicí, a všichni sousedé, kdo 4 zl., a nad to výročně platí daní v obci, dělají 2. sbor volicí, a konečně všichni, kdo platí méně než 4 zl., vždy však alespoň výroční summu, vyhledávanou ku právu sousedskému, dělají 3. sbor volicí.

Z listy této (formulář č. 2), kteráž obsahuje sousedy dle § 28. ad 1. voličské právo mající, a z listův příslušníkův obecních, dle § 28. ad 2 voličským právem nadaných, kterou vyslaný úředník sepsati má dle přiležícího formuláře č. 3, sestaviti se mají pak listy voličův náležitých do jednoho každého sboru volicího.

Sestavení takové podává na příklad přiležící formulář č. 4.

Není-li voličů prvního sboru volicího třikrát tolik, kolik každý sbor voliti má starších a náhradníků, doplniž se první sbor až na tento počet dle § 40, ač jestliže se poměr ten nevystihne přibráním do prvního sboru osob, naznačených v § 39., aneboli se k doplnění vyhledává menší část z třídy voličů nejmenší daně platících.

Veřejného vyložení list, nařízeného v § 41, jakož i lhůt v příčině námitek položených, zevrubně šetřiti sluší.

Rozhodování o námitkách a opravování list, dle dotčeného § přednostenstvu obce příslušné, při prvním uvozování náleží kommisi, která listy sepisovala.

Výše vznášejí se námitky na krajský úřad.

Dle § 41. musí se listy vyložiti po šest neděl před volbou.

Čtrnácte dní před vypršením této lhůty vypíše se volba dle § 47. pod vedením vyslaného k tomu úředníka, prohlásí se den, hodina a místo, kdy a kde se voliti bude, i má se pečovati, aby se to co možná rozhlásilo.

Přede dnem volby se dle § 44–46 vypočte, kolik starších a náhradníků voliti se má, k čemuž se připomíná dle výkladu o smyslu §§ 44–46 obecního zákona, vydaného od v. ministria věcí vnitřních dne 25. dubna t. r. č. 2967, že počet náhradníků, ježto se voliti mají, záležeti má z polovice všech starších obecních, údy představenstva tedy spolu v ně pojímajíc.

Na to se má ihned volební kommise dle § 48 ustanoviti, volební místnost pro každý sbor vyšetřiti, a vůbec všechno zaříditi tak, aby volba bez překážky mohla jíti před se.

Při volbě samé úředník vyslaný má býti přítomen, veda ji tak, aby se přísně zachovala ustanovení, obsažená v §§ 49–57.

Se zvláštní péčí vésti sluší volební protokoll, kterýž obsahovati má den a hodinu a místo, kdy a kde se volilo, počet starších a náhradníků, výsledek hlasování, jakož výsledek voleb, vzatých před se ve případech § 56, i má se podepsati od veškeré kommise volební a poprvé také od vyslaného úředníka.

Jakožto podstatné kusy sluší k němu přiložiti:

a) Důkazy, že listy volební v skutku vyloženy byly, a že se lhůty předepsané zachovaly. (§ 41.)

b) Důkazy, že volba zákonně byla rozepsána a prohlášena. (§ 47).

c) Volební listy, sepsané od každého sboru volicího zvláště.

d) Seznamy voličů v každém sboru volicím buď osobně přišlých, buď zastupovaných skrze plnomocníky, dle §§ 30–35 určených, které volební kommise sepíše na den volby.

e) Plnomocenství zástupců, volby účastných.

f) Lista hlavní a kontrollní lista při hlasování vedená.

Hlasování děje se dle § 52. ústně a veřejně, i má každý volič před kommisí volební jmenovati do protokollu jména těch, kterým dává svůj hlas.

Nejméně vésti se musí jedna lista hlasovní a jedna kontrollní.

Výsledek volby veřejně prohlásiti se má od volení kommise, jak mile volba bude ukončena.

Tímto se zřizování zastupitelstva obecního dokončilo, i náleží na ně, aby přistoupilo samo ke zřizování představenstva obecního dle § 58 atd.

Vyslaný úředník má však při uvozování zákona výboru býti nápomocen u volení purkmistra a obecních radních, i má společně s posavadními představenými a zástupci obce, dříve než se výbor volí, ustanoviti počet obecních radních, jež vůbec mají býti dva, v místech lidnatých ale, kde předpovídati jest, že řízení, náležité na představenstvo obecní budou rozsáhlá, mohou se rozmnožiti; neboť podlé § 44 počet údů přednostenských přiraziti sluší počtu starších, jež mají býti voleni.

Ještě má dohlédati k tomu, aby se šetřilo předpisu § 59.

O samé volbě přednostenstva vésti se má protokoll, jejž podepsati mají všichni starší, kdo jí byli účastni, jakož i úředník.

Konečně má býti přítomen u přisahání (§ 61.) přednostenstva obecního.

První složení přísahy purkmistra a obecních radních má však úředník od krajského úřadu vyslaný spůsobiti sám podlé přiložených pravidel přísežních.

Aby však skládání přísahy větším oslavením působilo na vědomí náboženské, odeber se vyslaný úředník v každé obci, kde kostel jest, po odbyté volbě představenstva s veškerým výborem do kostela, pozvi se k tomu duchovní správce, a předepsaná přísaha ihned se v jeho ruce vykonej od purkmistra a radních obecních.

V osadách, kde kostela není, skládání přísahy spůsobem předepsaným na domě obecním neb radním vezmi se předse od vyslaného úředníka.

Když se toto dokoná, oba dva orgány obce, poradní a uzavírací, i vykonávací zákonitě jsou zřízeny a úkol úřadu co do zavedení zákonu obecního jest rozřešen.

I počne působení orgánů obecních, pro kteréžto, jakož již podotknuto, později vydáno bude navedení k přiměřenému spravování jich působnosti.

Ješto se nejprvé jedná toliko o zřízení obcí místních, potřebné navedení o obcích okresních a krajských, kteréžto se zřizovati musí stejným časem se správným rozdělováním země, později bude vydáno.

Váže velikou důležitost tohoto zákonu, kterýž v nejlepším smyslu slova státi se musí základem státních poměrů říše, cítím se povinna, bych pana krajského heitmana vyzval co nejsnažněji, aby největší bedlivost a práci přikládal k uvedení tohoto zákona, kteréž se podstatně usnadní navedením k vyšetření gruntovní daně Josefinské v mezích každé obce katasterní (místní), vydaným panu krajskému heitmanu zdejší vyhláškou od 8. t. m. č. 32946, dada sobě záležeti na rychlém a k účelu svému přiměřeném provedení tohoto úkolu, jmenovitě pak na pečlivém vybírání úředníků, ježto se k záležitosti té mají ustanoviti.

Prameny

· Zákonník zemský a Věstník vládní korunní země České. Ročník první, v němžto obsaženy jsou zákony a nařízení od 2. prosince 1848 až do 31. prosince 1849. NA ČR, příruční knihovna. (Přílohy s formuláři jsou vynechány.)

Úvod -> Obecní samospráva -> Zákony -> Guberniální dekret z roku 1849