PRÁVNÍ ÚPRAVA OBECNÍ SAMOSPRÁVY

Úvod -> Obecní samospráva -> Zákony -> Pravidla z roku 1851

Č. 16.

Nejvyšší kabinetní přípis Jeho Veličenstva Císaře Pána,

daný dne 31. prosince 1851,

k presidentovi ministerstva,

jímžto se sdělují základní pravidla, v příčině organického zákonodárství říše ustanovená, s tím příkazem, by ministeria bez prodlení přikročila ku pracem, jimiž by se uvedly ve skutek, a aby se výpadky prací těch Jeho Veličenstvu předložily.

„Milý kníže Schwarzenberku!“

Vzhledem na patent od dnešního dne dodávají se Vám v příloze pravidla základní, po slyšení Mého ministerstva a Mé rady říšské v nejdůležitějších a nejpilnějších příčinách zákonodárství organického ode Mne ustanovená, s tím příkazem, abyste o to pečoval, by ministeria, jichž se týče, bez prodlení spůsobem přiměřeným přikročila ku pracem, jimiž by se ve skutek uvedla, a aby výpadky prací těch Mne byly předloženy.

Ve Vídni 31. prosince 1851.

František Josef, m. p.

Pravidla základní v příčině zřízení zákonodárství organického v korunních zemích císařství Rakouského.

1. Země, pod starými historickými nebo pod novými tituly s císařstvím Rakouským spojené, činí nerozlučné části Rakouského císařského dědičného mocnářství.

2. Jména „korunní země“ užíváno budiž v jazyku úředním toliko jako poznačení obecného, při zvláštním pojmenování země některé však vyjádřeno budiž vždy vlastní poznačení titulní, kteréž jí náleží.

3. Obvod zemí korunních budiž zachován s výhradou změn, jež vyhledávati budou příčiny správní.

4. V každé zemi korunní zříditi se mají v přiměřených obvodech zeměknížecí úřadové okresní (pod obvyklými pojmenováními zemskými) a v nich, pokud možná, spojiti se mají rozličná odvětví správní v ustanovených mezech působnosti.

5. Nad úřady okresními postaveny budou pod obvyklými pojmenováními zemskými v příčině administrativní úřadové krajští (stolice, delegace s p.). Obvod jich prostorní ustanoviti se má, majíc zření na rozdělení v čase předešlém, a hledíc na potřeby nynější. V malých zemích korunních, jakož vůbec, kde by nenastala potřeba, zřizovati úřady krajské, nezřídí se úřadové takoví. Úřadové krajští postaveni budou pod řízením zemským (v článku 6.) a budou míti působnost dílem přihlížecí, dílem vykonávací a administrativní.

6. Nad úřady krajskými postaveni budou v korunních zemích místodržitelství a správce zemský. Zvláštními ustanoveními vyměří se, jak se budou u místodržitelství práce odbývati a jaká bude jeho působnost, jaké bude míti postavení a jaká plnomocenství správce zemský, a jaké bude podřízení jich pod nejvyšší autority.

7. Za obce místní pokládány buďtež ty obce, ježto skutečně tu byly nebo jsou, aniž to má býti na překážku, aby se tu, kde toho bude potřeba nebo se s důvodem za to bude žádati, podlé potřeb a prospěchu jich spojily.

8. Při zřizování obcí místních má se míti zření na rozdíl mezi obcemi venkovskými a městskými, zvláště pak co se těchto týče, na předešlou vlastnost a zvláštní postavení měst královských a zeměknížecích.

9. Při ustanovování obcí venkovských může se bývalá panská velká majetnost pozemní pod jistými výminkami, ježto se v každé zemi zevrubněji vytknou, ze svazků obcí místních vyloučiti a přímo pod úřady okresní postaviti. Více někdejších zemišť panských, ježto bezprostředně spolu hraničí, může se k tomuto konci spojiti.

10. Vládě se zůstavuje, představené obecní obcí venkovských i městských potvrzovati a podlé okolností i jmenovati. Oni mají býti vzati pod přísahu, že chtí mocnářovi věrni a jeho poslušni býti a ostatní povinnosti své svědomitě plniti. Též se mají tu, kde to pro poměry obecní radno bude, vyšší kategorie úředníků obecních vládě k potvrzení předložiti.

11. Obcím se s výhradami zákonními povoluje voliti představené obecní a výbory obecní dle řádů volebních, ježto se ustanoví.

12. Jména titulní představených obecních a výborů obecních ustanoviti se mají podlé zvyklostí, ježto dříve v jedné každé zemi v obyčeji byly.

13. Působnost obcí vztahovati se má toliko na jejich záležitosti obecní, a však mají býti obce i představení jich povinní, propůjčiti se úřadům zeměknížecím ve všech záležitostech veřejných pomocí, kterážto se obecnými nebo zvláštními nařízeními stanoví, a za kterouž se žádati bude. I v samých záležitostech obecných zůstavuje se úřadům zeměknížecím, zkoušeti a potvrzovati důležitější výkony a uzavření obcí, ježto se v řádech obecních zevrubněji ustanoví.

14. Veřejnost jednání obecních má přestati, vyjímajíc zvláštní výkony slavné; údům však obce bude povoleno, nahlédnouti ve zvláštní věci, ježto se jich budou týkati.

15. Obce postaveny budou vůbec pod úřady okresní, a toliko výjímkou podlé zvláštností jedné každé pod úřady krajské nebo přímo pod místodržitelství.

16. Podlé základních těchto pravidel zdělati se mají pro každou zemi řádové, zvláštním poměrám jejím přiměření, a to pro obce venkovské i pro města. Při pracech těchto budiž mimo to k tomu hleděno, aby se interesům převažujícím též propůjčilo působení převažující, a aby se jak při volení aktivním i pasivním, v příčině zřízení představených a obecních výborů předse branému, tak i záležitostech obecních rozhodná převaha zajistila majetnosti pozemní podlé toho, v jaké rozšířenosti byla ve svazek obecní vzata o podlé hodnoty její berničné, průmyslu ale v poměře k veškeré majetnosti pozemní – v městech zvláště majetnosti domovní – a pokud možná korporacím pro potřeby duchovní i hmotné. V království Lombardsko-Benátském má se řád obecní tam uvedený v platnosti zachovati s výhradou oprav, ježto by se snad dle zkušenosti potřebnými býti viděly.

17. Sudství vykonávati budou v celé říši úřadové a soudové k tomu zřízení podlé zákonů průchod majících ve jménu Jeho cís. král. apoštolského Veličenstva.

18. Úředníci právní a soudcové mají při vykonávání sudství zachováni býti samostatní, co se však týče ostatních jejich osobních vztahů služebních, mají strany nich platnost míti předpisové, pro úředníky státní vydané.

19. Odloučení soudnictví od úřadů správních má místo míti u právních soudů sborových, pak u instancí druhých a třetích vůbec, u instancí prvních ale v království Lombardsko-Benátském a tam, kde se to uzná za nevyhnutelné. Jinak pokládati se má u jednosoudů jakožto instancí prvních za to, že jsou se správou v úřadě okresním spojeni. Co se však týče vnitřního zřízení těchto úřadů okresních (viz článek 4), může se jim vedlé okolností zvláštní úředník soudní nebo politický přikázati, jak toho kde potřeba žádá.

20. Jak ve sporných i imosporných záležitostech civilních, tak i v záležitostech trestních mají býti tři instance.

21. První instance, jak pouze juridické, tak i ty, ježto co úřadové okresní zároveň budou míti správu politickou, ustanoveny jsou pro záležitosti civilní v mezech, kteréž se vyměří, pro přestupky a pro ty přečiny, ježto se zvláště pojmenují, pak k tomu, aby povahu skutku vyhledávaly a soudům trestním všelikou pomocí a podporou se propůjčovaly.

22. V distriktech přiměřených, hledíc přitom pokud možná k politickému rozdělení zemí, ustanoveni budou soudové kollegiální čili sboroví jakožto první instance pro sudství v příčině zločinů a zvláště pojmenovaných přečinů, pak pro všechny ty záležitosti právní, ježto meze působnosti úřadův okresních převyšují.

23. K odbývání záležitostí civilních a trestních v instanci druhé zříditi se mají vrchní soudové zemští, prohlížejíc při tom k nejvyšší potřebě a na ní přestanouc.

24. Nejvyšší soud má býti instancí třetí.

25. V přestupcích a přečinech, pokud tito přikázáni jsou k úřadům okresním, bude míti místo řízení inkvisiční v spůsobu co možná nejjednodušším.

26. V těch věcech trestních, strany nichž řízení předse jíti má u soudů sborových, zachováno má býti pravidlo obžaloby, zřízení obhájce obžalovanému a ústního spůsobu v řízení závěrečném.

27. Řízení nemá býti veřejné, propůjčuje se však při ústním přelíčení v první instanci obžalovanému s povolením presidenta, jakož i tomuto právo, že může až do určitého počtu posluchače připustiti.

28. Obžalobu zprostředkovati má zastupitelství státní, jehož působnost se vztahovati bude toliko na věci trestní.

29. Soudové porotní mají se odstraniti.

30. Rozsudky vynášeti mají toliko soudcové zkoušení. Formy rozsudků ve věcech trestních mají býti „vinen“, „nevine“, „propuštěn z obžaloby“.

31. Řízení u vrchních soudů zemských a u nejvyššího soudu má býti toliko písemné.

32. Širší ustanovení o působnosti úřadů soudních obsahovati v sobě budou zákonové, ježto se o tom vydají.

33. Obecný zákonník občanský má jakožto společné právo všech příslušníkův státu Rakouského i v těch zemích, v nichžto na ten čas ještě platnosti nemá, po přiměřených přípravách a s přípravami těmito, a majíc přitom zřetel na zvláštní poměry zemí těchto, uveden a taktéž má i zákonu trestními v celé říši průchod zjednán býti.

34. V zemích korunních zřídí se zvláštní statuty o dědičné šlechtě stavovské čili jistou majetností pozemní, kteráž se ustanoví, opatřené, a jejích přednostech i povinnostech, zvláště pak propůjčí se jí všemožná usnadnění ku zřízení majorátů a fideikomisů. Co se týče stavu sedlského, mají se předpisové zvláštní, pro zachování statků jeho pospolitých vydaní, tu kde jsou, v platnosti zachovati.

35. Úřadům krajským a místodržitelstvím po boku postaveni budou výborové poradní z majetné šlechty dědičné, z držitelů velkých a malých pozemností a z průmyslníků, kterýchžto výborův působnost, co se týče věcí k ní náležejících i obvodu jejího, náležitě bude vytknuta. Pakli by se vidělo, že by bylo žádati, aby se ještě někteří jiní faktorové do výborů těch přivzali, má se podlé okolností k tomu zřetel míti. Zevrubnější ustanovení o tom vydána budou zvláštními nařízeními.

36. U zeměknížecích úřadů okresních svolati se mají čas od času představení obcí k okresu náležejících a vlastníci pozemností velkých, ze svazku obecního vyjmutých nebo plnomocníci jich ke schůzkám v záležitostech jejich.

Prameny

· Zákonník zemský a Věstník vládní korunní země České. NA ČR, příruční knihovna.

Úvod -> Obecní samospráva -> Zákony -> Pravidla z roku 1851