SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 111. část
|
Stalo se před 100, 90 a 80 lety: (HM 5/2018) K životu každé farnosti patřily a patří i vizitace – návštěvy
vyšších duchovních. Hostivici nenavštěvoval jen libocký vikář jako nejbližší
nadřízený hostivického faráře, ale většinou jednou za deset let proběhla i
generální vizitace pražského arcibiskupa, případně pražského světícího
biskupa. Takovými návštěvníky byli na konci 19. a začátku 20. století pražský arcibiskup a kardinál
Bedřich Schwarzenberg 17. července 1880, pražský arcibiskup a kardinál
František de Paula 23. května 1892, pražský arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště
25. května 1905, pražský arcibiskup Pavel Huyn
24. dubna 1918, pražský světící biskup Jan Sedlák 24. dubna 1928 a pražský
arcibiskup a kardinál Karel Kašpar 12. října 1938. V této části seriálu
Stalo se před… se podíváme podrobněji na vizitace v letech 1918, 1928 a
1938. První vizitace, které
se budeme věnovat, proběhla na sklonku první světové války, v dubnu
1918. Pražský arcibiskup Pavel hrabě Huyn se ujal
svého úřadu v prosinci 1916, předtím byl 12 let brněnským biskupem. Po
vzniku Československa v říjnu 1918 Huyn odjel
ze země a v roce 1919 ho ve funkci nahradil František Kordač. Vizitace v Hostivici tedy proběhla během
poměrně krátkého Huynova arcibiskupského působení. Vizitace bývaly
oznámeny dopředu a před každou z nich se farář hodně věnoval opravám
kostela. Před návštěvou v dubnu 1918 tomu nebylo jinak, i když válečné
poměry a všeobecný nedostatek přípravy ztěžovaly. Farář Jan Novotný zapsal do farní pamětní knihy o
přípravách na vizitaci toto: Jakmile bylo jisto,
že zde se bude konati Generální visitace, konal farář radostně přípravy
k důstojnému uvítání Jeho knížecí Milosti. Na jeho žádost povolil c. a
k. patronátní úřad zevnější opravu chrámu Páně. Mnoho omítky po poslední
opravě zase opadalo, zvláště na věži byly patrné rozsáhlé plochy opadané
omítky. Ač doba nynější jest zvláště tísnivá a materiálie docela skoro
scházejí a práce řemeslníků drahá, přece opravy se provedou. Uvnitř malba
kostelní byla opravena, práci ku spokojenosti
provedl malíř František Šorf z Kralup nad Vltavou. Všecky oltáře i
kazatelnu opravil pozlacovač z Prahy Kostečka
za 1 290 K. Týž mistr pražský pozlatil a
opravil žerdě k baldachýnu, novou látku na baldachýn připravily sestry
Milosrdné sv. Karla Bor. V Řepích. Tytéž ctihodné sestry dodaly ještě
pro kostel nový mešní ornát černé barvy za 200 K, novou křestní štolu, lněné
rochetky pro ministranty, bursu ku
zaopatřování nemocných. Také se postaraly o nové roucho pro sochu
představující sv. Simplicii, v níž jsou uloženy svaté ostatky této
světice. O vlastní vizitaci je
zapsáno poměrně málo. Víme, že se jí kromě arcibiskupa a faráře zúčastnili
vrchní správce c. k. velkostatku Václav Rosam
z Jenče jako patronátní komisař, kladenský okresní hejtman Šlechta,
starostové přifařených obcí (tj. Hostivice, Litovic, Jenče a Sobína) a
velitel hostivické zbrojnice plukovník Augustin Schweida.
Druhá kniha biřmovaných hostivické farnosti vedená v letech 1880 až 1939
nám prozrazuje, že součástí vizitace bylo – jako obvykle – i biřmování.
Biřmování je svátost, kterou může přijmout od biskupa jednou za život každý
pokřtěný člověk po dosažení věku, kdy už užívá rozum. Svátost se uděluje
pomazáním olejem na čelo a dalšími úkony. Každý biřmovaný si zvolil své
biřmovací jméno a ke slavnosti měl svého kmotra. Při vizitaci v dubnu
1918 bylo biřmováno 159 mužů a 390 žen ze všech přifařených obcí. Arcibiskup Huyn se rovněž podepsal do farní pamětní knihy. Po
skončení vizitace navštívil na žádost plukovníka Schweidy
i zemskou zbrojnici, kde se vyráběly ruční granáty. Při prohlídce byl
fotografován, jak za deště prochází zbrojnicí s průvodem krytým
deštníky, snímek ale není k dispozici, i když býval založen ve farní
kronice. Součástí vizitace mělo
být i posvěcení sochy Nejsvětějšího srdce páně, na jejíž zhotovení uvolnil c.
k. velkostatek 300 korun. Řezbář Kostečka však práci nestihl a sochu dodal až
den po vizitaci. Farář proto při vizitaci v Ořechu požádal arcibiskupa o
další návštěvu a o její průběh popsal ve farní pamětní knize takto: Jeho Milost slíbil,
že následující neděli, která již padla do května, odpoledne přijede ze
Stodůlek a sochu Srdce Páně posvětí, aby splnil svůj slib. Rázem 6. hodiny
odpoledne v neděli přihrčel automobil a četně shromážděný lid přivítal
svého Arcipastýře. S průvodem kněží a družiček
kráčel Nejdůstojnější Arcipastýř a na oltáři pod
kazatelnou sv. Vojtěchu zasvěcenému postavenou sochu Nejsvětějšího Srdce
Páně posvětil, přičemž celá osada Hostivická Božskému Srdci Páně se zasvětila
při krásné pobožnosti, která spojena byla i s první Pobožností Májovou,
jak každoročně od více let tato májová pobožnost v chrámu Páně farním
v Hostivici konána bývá. Jeho Milost vida chrám Páně lidem přeplněný a ku slavnosti zvlášť vyzdobený, byl mile dojat a dítkám medajlky rozdával, pak s celou osadou mile se
rozloučil. Další vizitace
proběhla přesně deset let po předchozí, 24. dubna 1928. Nevedl ji tentokrát
arcibiskup, ale světící biskup Jan Sedlák. Farář Jan Novotný si ve farní pamětní knize
posteskl, že návštěva byla ohlášena až začátkem roku 1928, tedy pozdě na to,
aby bylo možné kostel dobře připravit. Na patronátní účet, tj. na náklady
Ředitelství československých státních statků, mohl nakupovat pro kostel jen do
20 Kč a víno, olej, svíce a kadidlo platil většinou ze svého. Před vizitací
bylo povoleno jen pořízení nových slavnostních rouch, oprava kostela a fary
naštěstí proběhla v roce 1925. Zpráva o přípravě vizitace je posledním
zápisem faráře Novotného do farní pamětní knihy, přestože zde farář setrval
až do roku 1937. Vlastní průběh vizitace tak není zaznamenán. Z knihy
biřmovaných můžeme zjistit, že při vizitaci bylo biřmováno celkem 324
věřících, a to nejen z farnosti, ale i z Chýně či z Hořelice (nyní část Rudné). Poslední vizitace před
druhou světovou válkou se uskutečnila 12. října 1938 a vedl ji pražský
arcibiskup a kardinál Karel Kašpar. Farnost po odchodu faráře Novotného
administroval kaplan František Samec,
nový farář Václav Hájek byl ustanoven až v listopadu
1939 (nastoupil ve věku 30 let, po dlouhé době to byl první mladší farář v Hostivici
– farář Sirůček skončil ve věku 79 let, Novotnému v roce 1937 bylo 78
let). Vizitace není ve farní pamětní knize vůbec zapsána. Podle knihy
biřmovaných tentokrát při vizitaci biřmoval kardinál Kašpar 187 věřících a
pomocný biskup pražský Antonín Eltschkner 236
věřících. Zpracováno s využitím knih z fondu
Římskokatolický farní úřad Hostivice uloženého ve Státním okresním archivu
Praha-západ. Pamětní kniha a kniha biřmovaných jsou zveřejněny v přepisu
na webu Hostivické historie v řadě F Pramenů k hostivické historii. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty pro
Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 111. část