SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 83. část
|
Stalo se před 120 lety: (HM 4/2015) Tachlovické
panství, k němuž patřily i hospodářské dvory v Hostivici a
v Litovicích, vlastnil jako svůj soukromý majetek císař František Josef
I. Sám Hostivici nikdy nenavštívil, ale často sem zajížděl jeho syn, korunní
princ Rudolf (v tomto seriálu jsme se Rudolfovým návštěvám Hostivice
věnovali v prosinci 2011). Blízkost Prahy a císařovo vlastnictví
panství způsobilo, že se na polích v okolí Hostivice několikrát
předváděla nová zemědělská technika. Závodům
žacích strojů na přelomu července a srpna 1872, kterého se zúčastnil i
toskánský arcivévoda Ludvík a kde vyhrál žací stroj anglické firmy „Samuelson
a spol. v Banbury“, byl věnován díl tohoto
seriálu otištěný v létě 2012. Ve dnech 9. a 10. září 1913 pak
Ústřední hospodářská společnost pro království České uspořádala u Litovic
závody motorových pluhů. Inzerát v tisku byl zveřejněn česky, německy a
francouzsky, vložné bylo stanoveno na 100 korun za jeden pluh a odměny pro
vítěze tvořily medaile a diplomy zemědělské rady pro království České a Ústřední
hospodářské společnosti pro království České. Podle zprávy v Národních
listech ze 7. července 1913 bylo již v té době předběžně přihlášeno 14
závodníků. Zpráva v Národních listech z 31. srpna 1913 upřesnila,
že závody začínají 9. září v půl desáté a pokračují ve tři hodiny
odpoledne, následující den se soutěží pouze dopoledne na svahovitém poli. Pro
návštěvníky byl vstup volný a o občerstvení bylo postaráno. K závodění
se nakonec přihlásily následující firmy: banka „Bohemia“ v Praze
s motorovým pluhem „Stock“, International Harvester Company z Vídně,
J. E. Knecht z Pešti jako zástupce firmy John Deere, Gustav Póhl z Gössnitzu, Hoffherr-Schrantz-Clayton-Schuttleworth Praha
s traktorem „Hart-Parr“, Centralbank
für Handel und Industrie z Pešti s traktorem „Big Four“, První česko-moravská továrna na stroje
z Prahy, Vilém Michl ze Slaného, Rakouská továrna motorových pluhů Laurin & Klement – R. Bächer
z Mladé Boleslavi, Münchner Motorenfabrik-München-Sending z Mnichova, Kyffhäuserhütte z Arternu a J. L. Case Threshing Maschine Co. z Pešti. Zprávu o výsledcích závodů se
mi zatím nepodařilo v novinách najít. V tomto
pokračování seriálu Stalo se před… ale připomínáme hlavně výročí závodů
secích strojů, které se konaly v Litovicích v dubnu 1895, tedy před
120 lety. Oznámení o závodech zveřejněné s velkým předstihem 11. srpna
1894 v Národní politice znělo takto: Konkurence secích strojů v Litovicích u
Prahy. Ústřední společnost hospodářská ve srozumění
s c. a k. řiditelstvím nejv. soukromých a rodinných statků za doby jarní setby
r. 1895 na velkostatku tachlovickém, a sice při hosp.
správě v Litovicích, stanice pražsko-duchcovské dráhy mezinárodní
konkurenci secích strojů obilních a řepních, jíž se účastniti mohou obilní
secí stroje řádkové jak pro rovné tak i pahrbkovité půdy a řepní secí stroje
k setí na plocho neb do hrůbků s rozmetadlem hnojiv neb bez něho,
jakož i s přístrojem špetkovacím nebo bez něho. Při konkurenci zkoušeti
a posuzovati se bude konstrukce, provedení a hmota, jakož otáčky secího
přístroje, výkon stroje na poli a setba po svém vzejití. Zkoušení soustavy,
provedení, hmoty, jakož i zkoušky s otáčkami secích strojů započnou 1.
února 1895 na výstavišti v Bubenči. Po vykonaných předběžných zkouškách
odvezeny budou secí stroje nákladem společnosti na pole pokusné do Litovic,
odkud po ukončené konkurenci dopraveny budou k výstavnímu trhu
hospodářskému. Semeno, jakož i superfosfát ku zkouškám uvolilo se dodati
c. a k. řiditelství nejv.
soukromých a rodinných statků v Praze. Přihlášky přijímá ústřední hospodářská
společnost nejpozději do 31. října t. r. Přihlašovací archy vydává
kancelář společnosti. Ku provedení všech zkoušek zvolen jest zvláštní výbor
z 9 zemědělců, 2 profesorů strojnictví vyšších hospodářských ústavů
v Táboře a Libverdě a 1 inženýra. Výsledky konkurence shrnuty budou ve
zvláštní obšírné zprávě, jež zejména obsahovati má popis výsledků práce
strojů a pozorování při tom učiněná. Stroje, jichž výkony uznány budou
výborem zkušebním za výborné, vyznamenány budou čestným diplomem. Jména
vyznamenaných konkurentů prohlášena budou v prvý den výstavního trhu
hospodářského r. 1895. Podrobnější
pokyny k závodům otiskly Národní listy 14. dubna 1895: Závody secích strojů v Litovicích u Prahy. Hlavní
zkouška secími stroji k závodům přihlášenými, jež pořádá Ústřední
společnost hospodářská, koná se dne 17. dubna t. r. a v následujících
dnech při dvoře litovickém, náležejícím k c. k. soukromému
velkostatku tachlovickému v bezprostředním sousedství stanice Litovice
pražsko-duchcovské dráhy. Před zkouškou samou sestoupí se především sbor
soudcovský, aby určil slosováním parcely půdy pro jednotlivé stroje. Po
slosování parcel rozdělí se sbor soudcovský ve tři skupiny, a sice: i.
skupinu sestávající ze 4 členů, jež ustaví množství výsevu a zapíše výsledek
do zvláštního formuláře; II. skupinu sestávající ze 3 členů, jež posuzovati
bude stroje mezi sebou; III. skupinu sestávající ze 3 členů, jež zjistí
potřebnou tažnou sílu dynamometrem a pozorovati bude čas, kterého bylo třeba
při jízdě po rovině a při obracení stroje. Hlavní zkouška díti se bude dle
pravidel výborem schválených setbou ječmena, ovsa a
řepy. Osev ječmena vykoná se na poli rovném. Oves
mimo to zasije se na poli rovném i pahorkovitém.
Řepa síti se bude všemi způsoby osevu jenom na rovině. V případě, že by
hlavní zkouška pro nepříznivé počasí odložiti se měla, budou o tom členové a konkurrenti telegraficky zpraveni. O
vlastním průběhu soutěže se mi zatím nepodařilo získat žádnou zprávu, ale
ohlas na soutěž je přesto k dispozici: v Národní politice z 8.
března 1896 vyšel inzerát výrobce, který odkazuje na úspěch při litovických
závodech:
Tři soutěže
zemědělské techniky, které proběhly na území Hostivice v průběhu posledních
čtyř desetiletí Rakousko-Uherska, ukazují zájem tehdejší společnosti o
zemědělství a o zavádění nových strojů. Ty si mohly dovolit jen velkostatky,
zatímco rolníci a menší hospodáři ještě hospodařili tradičně. Snad tím si lze
vysvětlit, že ani jeden ze závodů není ani zmíněn v místních pramenech
z té doby… Článek
byl zpracován s využitím novinových článků dostupných v projektu
Národní knihovny ČR Kramerius (http://kramerius.nkp.cz). Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 83. část