SERIÁL
HOSTIVICE PŘED STO LETY
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 5. část
Předchozí část – Následující
část
|
Část pátá: Živnosti
a podnikání Téma, které jsem si vybral pro další
pokračování seriálu z hostivické historie, je dosud velmi málo zpracováno,
i když vím o zajímavých podkladech ve Státním okresním archivu Kladno.
Z toho důvodu si dovolím v tomto dílu poněkud rozšířit zaměření
seriálu z prvních dvou desetiletí 20. století i na konec 19. století a
první roky Československé republiky. Největším zaměstnavatelem
v Hostivici i v Litovicích byl císařský velkostatek, který zde měl
dva dvory. I když neznám přesná čísla, je jasné, že velkostatek platil
v obou obcích víc než šestinu všech přímých daní. Na pracovníky
v zemědělství, ať už pracovali u velkostatku či u ostatních rolníků, se
vztahoval čelední řád, který stanovil jejich práva a povinnosti. Čeledín měl
například přesně vymezeno, za jakých podmínek může opustit službu.
Holírna a vlasostřižna Antonína
Šprunka v ulici K Nádraží na počátku 20. století
Konzumní spolek – dům čp. 60 na
východní straně Husova náměstí na pohlednici z roku 1909
Řeznictví Josefa Šimáčka
v čp. 134 asi kolem roku 1920 Lidé, kteří v drobném podnikali,
se museli řídit živnostenským řádem. Na konci Rakouska-Uherska se rozlišovaly
tři typy živností – volné, řemeslné a koncesované. Zatímco u první
z nich živnost vznikala doručením žádosti na okresní úřad, povolení
ostatních bylo složitější. V budoucnu bude možné zpracovat vývoj
živností z živnostenského rejstříku vedeného u Okresního úřadu
v Kladně a z oznámení v Úřadním listu pro obvod c. k.
okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady na Kladně, který pravidelně
přinášel přehledy povolených i ukončených živností. Tyto prameny však dosud
nikdo neprobádal se zaměřením na Hostivici, mám k dispozici zatím jen
údaje z let 1893 až 1896. Tak například Antonín Jelínek z Hostivice
čp. 49 si zřídil od 30. ledna 1894 truhlářství, Františka Krausová
z Litovic čp. 38 od 25. srpna 1895 živnost na prodej zbytků střižního
zboží, potřeb ku šití a hotových dámských oděvů a prádla, Josef Šimáček
z Hostivice čp. 88 od 8. prosince 1895 řeznictví (později tuto živnost
přenesl do domu čp. 134 na ulici Čsl. armády, kde prodej masa přetrval až do
druhé poloviny 20. století) či Jan Špaček z Litovic čp. 40 od 27.
července 1896 živnost půjčování parního mláticího stroje. Z rušených
živností zmíním hostinství Antonína Kapalína v Hostivici čp. 22
(hostinec zde ale zůstal, koupil ho pan Nerad – dnes hotel Chmelový keř)
v roce 1894, výčep pálených lihových nápojů Františky Boučkové
z Litovic čp. 27 rovněž v roce 1894, obchod drůbeží Františka
Lorenze ze Břvů čp. 23 ve druhém čtvrtletí roku 1895 a živnost stavitele
Antonína Dlabače z Hostivice ve 3. čtvrtletí roku 1896.
K nejstarším hostincům
v Hostivici patřily hostinec u Koruny (Čsl. armády čp. 1)
Hostinec Bezovka Josefa Vorlíčka
v Litovicích čp. 5 (nyní Litovická čp. 625) Prvním průmyslovým podnikem
v Hostivici se stala továrnu na výrobu šroubů a nýtů, kterou v roce
1899 vybudoval Antonín Staněk. V areálu dnes sídlí společnost Jaga N.
V., která se věnuje výrobě radiátorů. Další průmysl do Hostivice přišel až ve
20. letech minulého století, mimo sledované období.
Továrna na výrobu šroubů a nýtů
Staněk a Ponec na kresbě z hlavičkového papíru z r. 1925 Hostivičtí občané zdaleka nepracovali
jen v místě, kde kromě výše uvedených byla větším zaměstnavatelem už jen
dráha a vojsko (nacházela se zde kasárna a prachárna). Řada lidí docházela
denně pěšky do práce do železnorudných dolů do Nučic, do uhelných dolů kolem
Kladna, do kladenských železáren, ale i do Prahy. Přehled o povoláních dávají
dochované těsně poválečné voličské seznamy. V Hostivici bylo v roce
1919 z 899 voličů 23 čeledínů, 73 dělnic, 106 dělníků, 286 žen
v domácnosti, 4 horníci, 6 krejčích a 3 švadleny, 8 obchodníků, 5 obuvníků,
11 rolníků, pouze 13 úředníků a úřednic, 43 vojínů (většinou těch, kdo se
ještě nevrátil z války), 23 zedníků a 20 železničních zřízenců, ale i 3
četničtí strážmistři, 5 hospodářských dozorců, 4 hostinští, 1 almužník, 2
pomocnice při porodu a 1 porodní babička a dokonce 7 ohněstrůjců (z toho 6
bytem v kasárnách). Ve spojených obcích Litovice, Břve a Jeneček mělo
v roce 1920 volební právo 524 občanů. Z nich bylo 184 dělnic a 108
dělníků (v nich jsou zřejmě započítáni i čeledíni), 79 osob při domácnosti,
18 železničních zřízenců, 12 rolníků, 11 horníků a 2 hutníci, 4 kováři, 5
krejčích, 5 obuvníků, ale i 2 hajní, 4 hostinští, 3 obchodníci a obchodnice,
2 invalidé a 2 obecní chudí. Článek
vznikl s využitím písemností a fotografií ze soukromých sbírek a
dokumentů uložených ve Státním okresním archivu Kladno. Jiří Kučera |
Předchozí část – Následující
část
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 5. část