SERIÁL HOSTIVICE PŘED STO LETY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivice před sto lety -> 6. část

Předchozí část – Následující část

Část šestá: Spolkový život v Hostivici

Podobně jako živnosti a podnikání zmíněné v minulém pokračování je dosud málo probádané i téma spolkového života v Hostivici. Víme například, že v roce 1905 bylo v samotné Hostivici (bez Litovic, Jenečka a Břvů) celkem 12 spolků, ale jejich seznam zatím neumím sestavit. I v této oblasti lze očekávat řadu zajímavých poznatků z písemností Okresního úřadu v Kladně z tzv. spolkového katastru. Všechny spolky totiž musely jednou ročně hlásit okresnímu úřadu aktuální složení výboru a další údaje.

Prostor pro zakládání a činnost spolků vytvořil říšský zákon z roku 1867. V dobách rakouského mocnářství se české národní zájmy prosazovaly a realizovaly činností obecního a okresních samospráv a především právě mimořádně bohatou spolkovou činností. Ve druhé polovině 19. století se ustavil Sokol, hasičské sbory i řada vzájemně podpůrných, čtenářských a později i dělnických spolků.

Prvním spolkem známým z Hostivice byl učitelský spolek Budeč, který existoval již v 70. letech 19. století. Zdá se však, že v Hostivici měl pouze sídlo, dopad na místní dění prakticky neměl a zanedlouho zanikl.

V roce 1889 byl v Hostivici ustaven čtenářsko-podporující spolek Hostivít, který následovaly v roce 1890 sbor dobrovolných hasičů (v Litovicích samostatný sbor v roce 1899) a roku 1892 tělocvičná jednota Sokol Hostivice. Tyto tři spolky patřily k velmi významným a navíc jsou k dispozici zajímavé podklady o jejich činnosti na počátku 20. století, proto jim věnuji každému samostatné pokračování tohoto seriálu.

V roce 1896 vznikl místní odbor Národní jednoty severočeské pro Hostivici a okolí, z jehož kroniky je možné získat řadu informací. Tento spolek se zabýval podporou českých menšinových škol v českém pohraničí, v severních Čechách. Podle rakouských předpisů byly v Čechách uznány dva zemské jazyky – český a německý – a vyučovací jazyk v obecných školách se řídil podle národnostního složení. Menšinové školy se často potýkaly s finančními problémy, zvláště pokud byl podíl českého obyvatelstva malý, proto různé spolky z českého vnitrozemí přispívaly na jejich provoz.

Popud k založení místního odboru dal jenečský sládek A. Vl. Toms. Ustavující valná hromada se konala 20. září 1896 v hostinci Karla Nerada (nyní hotel Chmelový keř) a přihlásilo se 35 členů. Do výboru byli zvoleni předseda rolník Josef Kalous ze Sobína, rolník Josef Chlupatý z Hostivice, rolník Ladislav Novotný ze Břvů, sládek A. V. Toms z Jenče a Jan Turecký ze Sobína, náhradníky výboru se stali Štěpán Šafařík z Hostivice a hostinský Karel Nerad z Hostivice. Dalšími předsedy do rozpadu rakouské monarchie pak byli řídící učitel P. Řídký v roce 1898, Josef Kozák v letech 1899–1904, Štěpán Šafařík 1904–1914, J. Vlasák 1914–1915 a znovu Štěpán Šafařík 1915–1918. Funkci jednatele zastával v letech 1899–1919 učitel Alois Saifrt.

Josef Kalous ze Sobína, první předseda místního odboru Národní jednoty severočeské

Karel Nerad z Hostivice, hostinský, v jehož hostinci se scházela řada místních spolků a konalo množství plesů a zábav

Počet členů vystoupal do roku 1900 na 146 a poté se pohyboval mezi 100 a 150, pouze v roce 1914 nezaplatilo 24 členů členský příspěvek a počet členů klesl na 90.

Činnost odboru spočívala v pořádání členských schůzí veřejných přednášek, hudebních večírků, divadelních představení a dalších akcí. Spolek také žádal o odstranění německých názvů obce na poštovních razítkách, na nádraží i jinde. Činnost byla částečně provázána se Sokolem, ve kterém rovněž aktivně působil Alois Saifrt. V roce 1901 Sokol a Národní jednota severočeská společně zakoupily jeviště pro divadelní představení a členové odboru měli rovněž právo půjčovat si knihy ze sokolské knihovny, na jejíž budování přispíval. Výnos z veřejných akcí putoval na podporu české menšiny, například ples k 10. výročí odboru konaný opožděně 10. června 1907, měl příjmy 254 zl. 31 kr. a po úhradě výdajů vynesl čistý zisk 95 zl. ½ kr., který byl zaslán Čechům v Ervěnicích. Odbor s asi roční přestávkou aktivně přežil i těžké období 1. světové války a fungoval i po vzniku Československa. Spolek potom soustavně podporoval českou menšinovou školu v Haberšpirku.

O dalších spolcích se dozvídáme nejčastěji z pamětních zápisů do kronik jiných spolků při slavnostních příležitostech. Převažují mezi nimi spolky zaměřené na podporu svých členů, což nahrazovalo do jisté míry tehdy neexistující systém zdravotního a sociálního pojištění.

Záznam Podpůrného spolku domobranců založeného v roce 1899 nacházíme v kronice Hostivíta v roce 1904, kdy se spolek zúčastnil korporativně slavnosti. Spolku předsedal v roce 1904 Jan Šroubek, 1909 František Roubal a 1914 Štěpán Šroubek. V roce 1920 se tento spolek změnil na vzdělávací a podporující spolek Havlíček a v roce 1924 byl jednatelem Jan Smutný.

Místní odbočka Zemské jednoty zřízenců drah v Hostivici se v roce 1907 zúčastnila oslavy výročí Národní jednoty severočeské a v roce 1914 uspořádala ples v hostinci Karla Nerada.

Pozvánka na ples místní odbočky Zemské jednoty zřízenců drah v Hostivici v roce 1914

Mezi tělocvičnými spolky nezůstalo je u Sokola, i v této oblasti se síly rozdrobily podle stranických preferencí členů. V roce 1905 vznikla Dělnická tělocvičná jednota Hostivice, která sdružovala dělníky a byla blízká sociální demokracii, a roku 1909 tělocvičná jednota Orel, která cvičila v hostinci u Šroubků (Husovo nám. čp. 17, na místě bývalého hostince nyní stojí obchodní středisko F+F). Náčelníkem DTJ byl v roce 1914 Josef Vodolán, o činnosti Orla v nejstarších dobách nemám zatím žádné podklady.

Na Břvích působil cyklistický klub Kmit, jehož hlavním hybatelem byl Ladislav Novotný, rolník ze Břvů, litovický starosta a starosta Sokola. Po jeho smrti spolek zanikl.

Zřejmě v roce 1913 byl v Hostivici založen první pěvecký spolek Bendl, tehdy osmičlenný. V roce 1918 byl jeho sbormistrem již zmíněný učitel Alois Saifrt.

Po vzniku Československa najdeme v Hostivici řadu dalších spolků, někdy i poněkud kuriozních. Některé zřejmě existovaly již dříve a právem by patřily do našeho seriálu, jiné vznikly až za 1. republiky. Jmenovat mohu například Křesťansko-sociální podporující spolek v Hostivici, vzájemně se podporující a vzdělávací spolek Svornost, Svaz českých kovodělníků, stolní společnost Kypsovka z Jenečka, vlastenecko-dobročinné sdružení Obec baráčníků, Dramatickou jednotu J. K. Tyl, kuřáckou stolní společnost Podkova Topolany ze Břvů, jednotu Čsl. obce legionářské či Spolek chovatelů králíků a drobného hospodářského zvířectva v Hostivici.

Jiří Kučera

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivice před sto lety -> 6. část