|
NEHODY A DALŠÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
Při
provozu železnice se nelze vyhnout nehodám a dalším mimořádným událostem,
například velkým zpožděním, přeplnění vlaků či omezení provozu
v důsledku nepříznivého počasí. Podchycení všech takových událostí by
bylo mimořádně náročné. V tabulce na této stránce jsou shrnuty nehody a
další události, které zmínil denní tisk nebo jsou zapsány v pamětních
knihách stanice Hostivice nebo stanice Litovice, případně v dalších pramenech. Tabulka
nerozlišuje, na které trati se událost stala. Četnost událostí nevypovídá o
stavu bezpečnosti na dráze v daném období, ale o dostupnosti podkladů.
Některé události jsou zachyceny ve více pramenech, například ve
více novinách. V takovém případě jsou v tabulce uvedeny všechny
zprávy, pokud nejsou zcela totožné. Někdy je rozdíl v popisu událostí
zásadní. Nejlepším případem je nehoda Anny Čermákové na litovickém nádraží
29. února 1908, o níž informovaly ve stejný den nejméně čtyři noviny.
Zatímco podle jedněch novin konala službu za svého muže, což činí pochybným
zmínku jiných novin, že byla slabomyslná, podle jiné zprávy za mužem vyběhla.
Pozoruhodný je také přehled nehod za druhé světové války zapsaný
dodatečně do pamětní knihy stanice
Hostivice jako údajný doklad o drobných sabotážích drážních
zaměstnanců proti německému teroru.
Do přehledu nejsou zařazeny nehody hostivických železničních
zřízenců a jiných občanů, které se odehrály mimo hostivické území.
Rychlý rozcestník
1863–1918 – 1918–1939 – 1939–1945 – 1945–1989 – po
1989
Nehody a mimořádné události na železnici
v Hostivici v letech 1863 až 1918
|
Datum
|
Popis události
|
Pramen
|
|
Červenec 1868
|
Nepozorností
dohlížitele Šímy byla u Hostivice část kolejí vytrhána, aniž by byla zpráva
o tom někomu podána. Osobní vlak jedoucí předevčírem z Kladna do
Prahy, přišed na toto místo sjel na silnici a jenom duchapřítomnosti
řidičů lokomotivy, kteří již z daleka vytrhanou kolej spozorovali, jest co
děkovati, že nestalo se žádné neštěstí. Vlak opozdil se skoro o dvě hodiny.
|
Národní noviny
a Národní listy
21. 7. 1868
|
|
10. 8. 1871
|
Předevčírem večer
rozjely se samy od sebe dva železem naložené vozy na stanici hostivické na
dráze buštěhradské. Velký spád na dráze překážel tomu, že nemohly býti
zadržány. Před Libocí srazily se s osobním vlakem z Chomutova
přijíždějícím, při čemž jeden ouředník od dráhy jménem Barella, a strojník
Mikš značně poraněni byli. Stroj osobního vlaku je silně porouchán a jeden
železničními kolejemi naložený vůz byl rozbit. Vlak opozdil se skoro o půl
čtvrté hodiny, oba ranění byli odneseni do
hlídačova domku do Liboce a včera přivezeni do Prahy. Rány obou pocházejí
od opaření, neboť při srážce vyskočily kohoutky u parostroje a horká pára a
voda opařila nebezpečně oba ve tváři, na těle i na nohou.
|
Pražský denník
12. 8. 1871
|
|
Asi r. 1870, tedy
již při zahájení parního provozu, ujelo několik vozů, ložených kolejnicemi,
ze starého nádraží směrem ku Praze a narazilo v tehdejší stanici
Liboc na dopolední osobní vlak od Prahy. Strojvůdce byl popálen a
stroj vlaku značně poškozen. Nehodu zavinil neopatrností (nepodložením
vozů) strážník Šíma, který byl z trestu přeložen do Prahy-Buben.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
18. 2. 1871
|
Včera ráno vrazil
na dráze buštěhradské v stanici Hostivicích nákladní vlak číslo 16 do
nákladního vlaku č. 20. Při tom bylo sedm vagonů s nákladem úplně rozbito a
několik méně, z osob vlak provázejících poraněn jeden na ruce a dopraven do
Prahy; druhý, těžce raněný, zůstal v Hostivicích.
|
Národní listy
19. 2. 1871
|
|
Každý se pamatuje
na srážku dvou nákladních vlaků, která se 18. února minulého roku stala
na buštěhradské dráze v Hostivicích; stroj, pět uhelných a sedm
nákladních vozů bylo roztříštěno a průvodčí jednoho vlaku měl obě ruce
přeražené. Vyšetřováním vyšlo na jevo, že později přicházející vlak
nezdržel se, jak předpisy žádaly, na stanicích, nýbrž jel hned v malé
vzdálenosti za prvním vlakem. Proto odsoudil zdejší zemský soud
předevčírem strojníka Josefa Mouchu a průvodčího vlaku Karla Mílu pro
přestupek proti bezpečnosti života, prvnějšího na 6, druhého na
4 neděle do vězení, posty zostřeného. Oba hájil dr. Mezník.
|
Pražský denník
30. 1. 1873
|
|
24. 12. 1873
|
Toho dne
hostivický signalista Veselý musel býti již od večera, kdy nastoupil
službu, ke svým výkonům služebním častokráte buzen. Po půlnoci, když vjel
smíchovský vlak z Kladna na třetí kolej, nechal výměny v témže
postavení a vjezdovou návěst na volno, čímž se stalo, že následující vlak
č. 54 vjel na touž kolej s plnou rychlostí na vlak tam již
stojící. Bylo tehdy úplně rozbito 10 vozů s potravinami. Signalista
Veselý byl následky své nedbalosti tak rozrušen, že utekl domů a tam byl
teprve četnictvem zatknut a později odsouzen.
|
Lokálka
říjen 1984
(podle neznámé pamětní knihy stanice Hostivice)
|
|
20. 1. 1875
|
Včera ráno utrhl
se v nádraží buštěhradské dráhy v Hostivicích uhlím naplněný vůz, a
poněvadž rychle ku předu, aniž mohl v nádražích veleslavínském, u Brusky
aneb v Bubnech býti zadržen. Dojel až do nádraží pražského. Nehoda
nepřihodila se žádná.
|
Národní listy
21. 5. 1875
|
|
1. 8. 1875
|
Když vyjel v neděli
vlak dráhy buštěhradské z Hostivic, vrhl se mladý horník na koleje a
byl přejet a usmrcen. Jméno nešťastníka není ještě vypátráno.
|
Posel z Prahy
3. 8. 1875
|
|
20. 8. 1875
|
Ve středu dne 18.
t. m. upadl ve spěchu strážník od dráhy pražsko-duchcovské blíže Kněževse
na koleje, právě když blížil se vlak. Bezpochyby že strážník pádem tím
zbaven byl již sebevědomí, neb zůstal ležeti i když vlak již přijížděl.
Vlak rozmačkal mu hlavu a utrhl ruku. Mrtvola nešťastníka oblečená
v kožich, zůstala blíže dráhy čtyři dny ležeti, tak že náramně již
zapáchala a že již byla plna červů. – Mezi Rusíní a Hostivicemi přejet byl
na buštěhradské dráze v pátek ráno parostrojem osobního vlaku neznámý
muž. Hlava i ruce byly od ostatního těla odervány.
|
Svobodný občan
28. 8. 1875
|
|
3. 12. 1875
|
Předevčírem večer
burácel nad Prahou a hlavně na venkově velký vítr,
při čemž bez ustání se sněžilo. Všechny vlaky přibyly následkem toho velmi
opožděny do Prahy. Smíšený vlak č. 11 dráhy pražsko-duchcovské vyjel
v 9 hodin večer z nádraží smíchovského směrem ku Slanému. Mezi
Litovicemi a Dušníky byly však závěje sněhu tak velké, že vlak zůstal
vězeti a nemohl dále jeti. Rychle posláno do okolních obcí pro dělníky, aby
učinili trať sjízdnou, a trvalo to přes půl čtvrté hodiny, nežli mohl vlak
dále jeti.
|
Čech
4. 12. 1875
|
|
11. 12. 1875
|
Včerejší osobní
vlak buštěhradské dráhy, který sem měl přijeti o 6. hodině ranní, uvízl
mezi Jenčem a Hostivicí ve sněhu, následkem čehož je doprava na trati té
zastavena, tak že včera vlaky řečené dráhy vypraveny býti nemohly. –
Následkem velké sněhové chumelenice, která v noci na včerejšek
proházení cesty a průkopy na drahách opět zavála, musela býti i na dráze
pražsko-duchcovské veškerá doprava zastavena.
|
Posel z Prahy
12. 12. 1875
a Čech
14. 12. 1875
|
|
Jelikož takřka na
celé trati pražsko-duchcovské dráhy veliké závěje, nařídilo řiditelstvo,
aby jízda mezi Vrbnem a Perucí, mezi Dušníky a Litovici na dobu 48 hodin
zastavena byla. – Pro veliké závěje sněhu přijel minulou neděli osobní vlak
od Prahy do Slaného teprvé ke 2. hodině odpol., zdržel se tedy o celé čtyry
hodiny.
|
Svobodný občan
11. 12. 1875
|
|
16. 11. 1877
|
V pátek dne
16. t. m. vrazil nákladní vlak č. 13 pražsko-duchcovské dráhy
v nádraží v Litovicích do několika vozů řípou naplněných.
Vjel totiž na vedlejší kolej, jelikož strážník byl zřídil nepravou změnu.
Mimo to, že tři vozy byly rozbity, nestalo se žádné jiné neštěstí.
|
Svobodný občan
24. 11. 1877
|
|
13. 7. 1878
|
Tyto dny položila se
blíže Hostivic na koleje buštěhradské dráhy mladá ženština a mezi stanicemi
Libocí a Veleslavínem statkář libocký Novák. Obě osoby byly vlakem přejety
a usmrceny. Jak se vypátralo, byla sebevražedkyně švakrovou Novákovou,
s níž tento žil v nedovoleném poměru.
|
Čech
13. 7. 1878
|
|
27. 8. 1878
|
Předevčírem
odpoledne přejet vlakem pražsko-duchcovské dráhy blíže stanice litovické
dělník Josef Grob a rozdrcena mu noha. Nešťastník dopraven do Prahy
k milosrdným bratřím, kde mu musila noha býti odňata.
|
Čech
29. 8. 1878
|
|
Duben 1880
|
Odpoledním vlakem
buštěhradské dráhy jelo do Prahy ohromné množství obecenstva, zejména
studujících. Již v Hostivicích byly veškeré vagony tak přeplněny, že
cestující v třetí třídě museli státi. Telegrafovalo prý se sice o několik
vagonů do Prahy, vozy se však nedostavily. Cestující, kteří z Liboce,
Veleslavína atd. chtěli se ubírati do Prahy a měli lístek II. neb III.
třídy, neobdrželi více žádného místa a musili se spokojiti s místem ve
vozech nákladních mezi bednami a pytli. Rozumí se, že nálada cestujících
nebyla za takovýchto okolností růžová. Píseň o „radostném cestování“
zpívána po celou cestu do Prahy.
|
Národní listy
3. 4. 1880
|
|
26. 5. 1883
|
Půltřetího roku
starý chlapec Antonína Horáka z Hostivic běžel včera ráno přes dráhu
právě v tom okamžiku, když po kolejích jela dresina v prudkém
rozjetí, tak že nemohla býti zadržena. Porazila jej k zemi a přejela
mu přes nohy, které mu roztříštila. Chlapec dodán v beznadějném stavu
do všeobecné nemocnice.
|
České noviny
27. 5. 1883
|
|
8. 2. 1884
|
Včerejší ranní
vlak osobní narazil na dráze mezi Litovicemi a Kněževsí u silnice, kde
hlídač zábradlí zatahnouti opomenul, na vůz přes koleje jedoucí. Vůz se
rozbil, koně jsou strašně zohavené a kůže z nich sedřena. Ćí povoz
jest není známo, poněvadž vozka hned po neštěstí tom utekl.
|
Svobodný občan
9. 2. 1884
|
|
4. 6. 1886
|
Blíže Hostivic
byla dne 4. t. m. 70letá hluchá stařena Anna Žáčková z Litovic od osobního vlaku
buštěhradské dráhy, když vzdor uzavřenému šraňku dráhu přejíti chtěla,
zachycena a za hodinu na to následkem utrpěného při tom poranění
zemřela.
|
Pražský denník
11. 6. 1885
|
|
19. 7. 1891
|
V neděli dne 19.
července shromáždilo se na stanicích buštěhradské dráhy v Unhošti, Jenči,
Hostivicích a Ruzýni značné množství lidu z okolí, který odjeti chtěl do
Prahy k návštěvě zemské jubilejní výstavy. Na každé stanici čekalo nejméně
100 osob, počet, který zasluhuje, aby přibrány byly vozy, ne-li aby
vypraven byl celý nový vlak. Když o ½ 7. hod. vlak přijel do
Unhoště, nebylo ve vagonech III. třídy ani místečka, také II. a I.
třída byly částečně obsazeny. Zřízenci nechtěli vůbec dovoliti, aby
obecenstvo do vlaku vstupovalo. Totéž opakovalo v Jenči, Hostivici a
Rusíni. Vagony osobní i nákladní byly v pravém slova smyslu přeplněny.
Přednostové mohli sice telegraficky žádat za vypravení druhého vlaku,
zejména, když na stanici Vejhybce připravena je lokomotiva a také
osobních vozů je tam dostatek, ale to se nestalo. Přednostové vymlouvali
se, jak jen mohli. Konečně přišel telegrafický rozkaz, aby jízdní lístky
cestujícím byly odebrány. Pokladníci vrátili tedy peníze a davy
rozhorleného lidu ubíraly se buď k domovu, nebo na dráhu duchcovskou,
nebo pěšky do Prahy. – Na jenečské stanici vráceno bylo 120 lístků.
Bezohlednost buštěhradské dráhy k obecenstvu jest nyní předmětem
všeobecných úvah v tamější krajině. Byloť zjištěno, že lidé, kteří do
vlaku se dostali, vecpáni byli do vozů určených k dopravě dobytka,
kdež ani řádného sedadla nebylo. Tak neměla by jednat dráha, vedoucí krajem
ryze českým, vůči návštěvníkům zemské výstavy.
|
Národní listy
22. 7. 1891
|
|
17. 3. 1892
|
Včera o 4. hodině
odpolední vrhl se na koleje buštěhradské dráhy blíže stanice Hostivice
neznámý, slušně oděný muž právě v tom okamžiku, když se blížil rychlovlak.
Sebevrah byl lokomotivou zachycen a okamžitě usmrcen. Jméno jeho nemohlo
býti doposud zjištěno.
|
Národní listy
18. 3. 1892
|
|
25. 12. 1894
|
Předevčírem vjel v
nádraží buštěhradské dráhy v Hostivici nákladní vlak do několika vagonů,
stojících na kolejích, z nichž asi 4 byly roztříštěny. Ze zřízenců dráhy
nepřišel nikdo k úrazu.
|
Národní listy
27. 12. 1894
|
|
27. 12. 1894
|
Na hostivické
stanici buštěhradské dráhy vrazil předevčírem o 5. hod. ráno přijíždějící
nákladní vlak do vagonů nákladního vlaku, stojícího před budovou nádražní.
Strojvedoucí vyhozen byl na kotel a utrpěl lehkého poranění na hlavě.
Zavedeným vyšetřováním zjistí se, kdo nehodu zavinil.
|
Národní listy
29. 12. 1894
|
|
26. 5. 1896
|
Boh. Sedláček,
35letý konduktor pražsko-duchcovské dráhy, sklouzl včera na nádraží
v Litovicích při posunování vagonů a dostal se pod kola, při čemž byl
na pravé noze a na hlavě těžce zraněn. Zraněný byl odvezen drahou do Prahy
a ambulantním vozem ochranné stanice dopraven do všeobecné nemocnice.
|
Národní politika
27. 5. 1896
|
|
Boh. Sedláček,
35letý konduktor pražsko-duchcovské dráhy, sklouzl včera k 11. hod.
v noci na nádraží v Litovicích při pošinování vagonů tak
nešťastně, že se dostal pod kolo, byl přejet a na pravé noze a na hlavě
těžce zraněn. Byl dráhou přivezen do Prahy a v ambulantním voze
záchranné stanice dopraven do všeobecné nemocnice.
|
Národní listy
27. 5. 1896
|
|
2. 3. 1898
|
Dva vagony nákladního vlaku se vyšinuly. Na
pražsko-duchcovské dráze udála se dnes po 4. hod. ranní nehoda. Mezi
stanicemi Kněževes a Litovice vyšinul se nákladní vlak č. 871, jedoucí
směrem ku Praze, při čemž dva vagony úplně byly převrženy. Následující
osobní vlak č. 824 musel u místa nehody zastaviti a cestující
přestupovali do jiného vlaku později. Při vyšinutí vlaku nebyl
ze železničního personálu nikdo zraněn. – Z jiné strany se nám
sděluje, že při vyšinutí pět vagonů bylo úplně roztříštěno. Na jednom seděl
brzdař, který šťastnou náhodou neutrpěl žádné zranění. Doprava byla
přerušena do 8 hod. 20 min. dopol., kdy vlak č. 811 opět měl trať volnou.
|
Národní listy
2. 3. 1898
|
|
9. 8. 1898
|
Nesnadno
vysvětlitelná příhoda udála se včera o třetí hodině ranní na trati
pražsko-duchcovské dráhy blíže stanice Litovice. V tu dobu stál na trati u
svého domku železniční hlídač a očekával příjezd vlaku. Když vlak přijel,
tu hlídač buď příliš blízko u kolejí stál, anebo jej dřímota přemohla
a on se povalil na koleje, – lokomotiva jej uchopila za kabát a
vláčela ho značný kus cesty po trati. Nešťastník utrpěl velké tržné rány na
čele a v obličeji a zlomena mu byla páteř. Ve stavu nanejvýše zuboženém byl
přivezen včera na smíchovské nádraží, odkudž v ambulančním voze záchranné
stanice dopraven do všeobecné nemocnice.
|
Národní listy
10. 8. 1898
|
|
Včera ráno byl
v Litovicích na pražsko-duchcovské dráze železniční hlídač Ant. Hájek
zachycen lokomotivou a vláčen asi 10 metrů. Při tom byla ubožákovi zlomena
páteř a způsobeny různé odřeniny. V beznadějném stavu byl Hájek
dopraven na stanici vyšehradskou a odtud do všeob. nemocnice.
|
Katolické listy
10. 8. 1898
|
|
2. 2. 1900
|
V pátek 2.
února odešel z domova 60letý domkář v Malém Břevnově, Zelenka,
s podotknutím, že jde si do Kladna nalézti nějaké zaměstnání. Do
jmenovaného města však nedošel. Když dospěl ke třetí hodině odpolední za
obcí Ruzyň, odebral se na trať buštěhradské dráhy, kde přijížděl právě vlak
o jmenované obce k Hostivicům. Tu spěšně odhodil klobouk, svlékl kabát
a vrhl se pod kola přijíždějícího vlaku. Byl v pravém slova smyslu
lokomotivou rozdrcen, byl to hrůzný pohled. Hlavu měl od těla utrženou,
rovněž tak pravou nohu a z těla zůstalo několik kusů po kolejích
roztroušených. Rozdrcené části těla byly pak sebrány a dopraveny do
kostnice v Hostivicích. Nešťastník byl vdovec, který utratil svůj
život přes značně vysoké stáří z nešťastné lásky.
|
Dennice novověku
1. 3. 1900
|
|
29. 2. 1908
|
Na nádraží
v Litovicích spozoroval strojvůdce lokomotivy, že na trati nalézá se
žena. Strojvůdce dával poplašné znamení parní píšťalou a zastavil
lokomotivu, která ženu odhodila. Železniční zřízenci přikvapili a nalezli u
kolejí manželku zřízence Annu Čermákovou, která povalením utrpěla smrtelné
poranění na hlavě. Nebohá žena byla odvezena dráhou do Prahy a
z nádraží dopravena do všeobecné nemocnice.
|
Národní listy
1. 3. 1908
|
|
Na dráze nedaleko
Litovic udála se dne 29. února vážná nehoda. Anna Čermáková 44letá manželka
hlídače tratě, konající za svého muže službu, odhozena byla jedoucí
lokomotivou na telegrafní tyč, při čemž ji byla rozbita hlava. – Těžce
zraněná odvezena byla nejbližším vlakem do Prahy, kdež přejata
v léčení na kliniku prof. dra Kukuly ve všeobecné nemocnici. O
uzdravení nebohé ženy se pochybuje.
|
České slovo
1. 3. 1908
|
|
V Litovicích,
stanici buštěhradské dráhy, byla včera 44letá manželka strážníka dráhy Anna
Čermáková zachycena na kolejích lokomotivou a utrpěla otřesení mozku a
těžké zranění na hlavě. Byla dopravena do všeobecné nemocnice. Nebohá žena
jest slabomyslná a vyběhla za svým mužem na koleje bezprostředně před
přijíždějící vlak.
|
Čas
1. 3. 1908
|
|
V Litovicích,
stanici buštěhradské dráhy, byla včera 44letá slabomyslná žena strážníka
dráhy A. Čermáková zachycena na kolejích dráhy lokomotivou a sražena
k zemi; při tom utrpěla otřesení mozku a těžce zraněna byla na hlavě.
Proto byla dovezena do pražské nemocnice.
|
Venkov
1. 3. 1908
|
|
21. 11. 1909
|
Smutný konec veselé neděle. (Spor civilní.)
Dne 21. listopadu 1909 byla neděle a v dolech priv. společnosti státní
dráhy na Kladně se nepracovalo. Havíř Vojtěch Paroubek z Rozdělova těšil se
už dlouho, že se podívá do Prahy k příbuzným, a když začátkem
listopadu přinesl listonoš pozvání, aby konečně po několika letech přišel
ochutnat „martinskou husu“ a zapít pak tučná sousta pohárem „mělnického“,
použil volné neděle a za korunku byl v Brusce. Příbuzní ho uctili hned na
nádraží a odvezli si jej domů mezi ostatní tety, strýce, bratrance a
sestřenice a hostili ho celý den. Havíři se večer nechtělo domů. Husa byla
výborná a koláče ještě lepší, strýc nosil džbán za džbánem a hovor
plynul jako pivo a hodiny. Kolem 11. hod. zbýval už jediný vlak, kterým
havíř mohl dostati se ještě do ranní roboty. Vlak ten vyjíždí z Brusky
v 11 h. 38 m. K tomuto vlaku příbuzní doprovodili havíře,
koupili mu lístek a teta sama dala mu lístek do kapsy u vesty. Na peroně
ujala se havíře nějaká rozjařená společnost, která také ztrávila neděli
v Praze a jela do Hostivic. Havíř sedl si do 4. vozu od konce vlaku,
chvíli bral podíl na veselém hovoru, ale potom usnul. Zdálo se mu o Praze,
o čistém sněhu, který padal na cestu, když kráčel po lávce k Letné, o
chutných pokrmech a … lahodných nápojích, slyšel smích a směsici hlasů,
pojednou všichni příbuzní se rozutekli a nechali otevřené okno. Studený
vítr ovanul spícího havíře. Vstal, aby je zavřel, ale z okna jakoby kouzlem udělaly se dvéře, jež neznámá ruka prudce
otevřela a havíř padal někam do temného prostoru. Viděl jen při tom „skoku
do tmy“, že padá do nějakého špinavě bílého povlaku, několik okamžiků se
válel, potom ho něco píchlo na noze a už zase spal. Jak dlouho spal, to
neví, když však se probudil, ležel na dlouhém stole, hlavu měl zavázanou
bílým šátkem, dva lidé v bílém řasnatém rouchu stáli u něho a jeden z nich
držel v ruce nůž. Řezali mu prsty u pravé nohy…
Těmito slovy líčil asi ubohý havíř-výletník své osudy v den 21. listopadu
1909 a v noci dne 22. listopadu 1909 v žalobě, kterou podal
prostřednictvím dra. Frant. Soukupa, adv. v Praze,
u c. k. obchodního soudu v Praze proti výhradně
privilegované buštěhradské dráze za náhradu škody a suchou prosou
civilních žalob doložil: Když v Hostivicích všichni spolucestující
vystoupili, nechali spuštěné okno, kterým volali na konduktéra, aby jim
otevřel. Bylo mi zima a chtěl jsem proto okno zavříti. Když jsem však okno
vytahoval nahoru, otevřely se dvéře, které konduktér nezavřel,
a poněvadž jsem byl o ně opřen, abych lépe okno vytáhnouti mohl,
ztratil jsem rovnováhu a padl jsem dolů. Na vedlejší koleji jel ihned po
mém pádu nákladní vlak, který mně zachytil pravou nohu a rozmačkal mně
4 prsty. Palec mně zůstal. Pozbyl jsem vědomí a probudil jsem se až
v nemocnici na Kladně. Tam jsem byl operován, ležel jsem 5 neděl, a
když mne propustili, dala mě společnost dolová do provise, t. j. do pense, poněvadž k práci jsem zůstal
nezpůsobilý. Provise má činí 16 K 66 h měsíčně, dřívější můj plat
činil 110 K. Protože úraz se mně přihodil událostí při dopravě na
železnici, totiž jízdou vlaku s otevřenými dveřmi, jest buštěhradská
železnice povinna nahraditi mně škodu, a to 30 000 K bolestného, 1 026 K 74
h ušlého zisku, měsíční rentu pro budoucnost v částce 93 K 34 h
a 15 K za zničené boty.
Žalovaná dráha, zastoupená drem. Jindřichem Voglem, adv. v Praze, popřela
všecka tvrzení žalobní a uvedla stav věci takto: V noci dne 22. listopadu
1909 nalezl blokový hlídač kus cesty za nádražní budovou v Hostivicích mezi
IV. a V. kolejí nějakého spícího muže. Probudil ho a vyzval, aby odešel, že
přijede nákladní vlak ku Praze od Jenče. Spící muž něco zamumlal a spal
dále. Proto si hlídač naň posvítil lucernou a viděl, že leží ve sněhu krví
potřísněném a že má na levé straně tržnou ránu. Vida pak, že sníh mezi
kolejemi asi na 7 m směrem k nádraží je jakoby odmeten, podíval se dále
a shledal, že na konci tohoto prostoru právě u IV. kolejnice, po které
jel vlak č. 17 od Prahy, nachází se velká kaluž krve a balík. Tuše, že se
něco přihodilo, zavolal na zřízence a dopravili potom spáče do čekárny,
kdež ho prohlédli a shledali, že má poraněnou nohu. Proto hned poslali
depeši za vlakem, aby případ byl vyšetřen – poznali totiž dle jízdního
lístku, který u něho našli, že přijel z Prahy a že jel do Kladna – a
dali zraněného příštím nákladním vlakem dopraviti do Kladna. Prohlídkou
vlaku se zjistilo, ve 4. voze od konce bylo otevřené okno, jinak žádná
nepravidelnost shledána nebyla. Z toho soudí žalovaná, že žalobce po
odjezdu vlaku ze stanice hostivické probudil se ze spánku a mysle, že už je
na Kladně – protože celý vůz byl prázdný – chtěl si oknem otevříti zvenčí
dvéře, ale v rozespalosti ztratil rovnováhu, vypadl oknem ven, byl vlakem
zachycen a 7 m cesty vlečen. Poněvadž se strany dráhy nestala se
nepravidelnost, žalobcem tvrzená, není dána událost při dopravě ve smyslu §
1. zák. o povinném ručení drah. Žalobce však, namítá dráha dále, úraz
sám si přivodil svou neopatrností. Usnul ve vlaku, a když se probudil,
nepodíval se, že z vozu lehce může vypadnouti, poněvadž vůz, v němž jel,
byl staršího typu s postranním východem, v němž okno je dosti
nízko od podlahy. Mimo to nacházel se žalobce ve stavu opilosti, neboť hned
po nalezení jeho na trati bylo zřízencům nápadno, že pořád spí,
nesrozumitelně mluví a také v nemocnici lékaři konstatovali, že ve
stavu opilém do nemocnice přivezen. Že žalobce byl opilý, plyne také z
toho, že spustil okno na opačné straně vlaku od nádraží hostivického, a to
právě na straně, na které leží nádraží kladenské. Nad to chtěl žalobce vystupovati
z vlaku rozjetého, neboť vystupovati chtěl, mysle, že stanici kladenskou už
přejel.
Senát obchodního soudu, jemuž předsedal rada zem. soudu Weiss a jehož
votanty byli cís. rada Rosenberg a rada zem. s. dr. Brendler, připustil
důkazy, žalovanou drahou nabídnuté – žalobce důkazů nabídnouti nemohl –
vyslechl řadu svědků a konstatoval z trestních spisů, že trestní
řízení v této záležitosti bylo státním zastupitelstvím zastaveno.
Před prohlášením rozsudku jednaly strany o smír, a když zástupce žalované
dráhy nabídl žalobci na vyrovnání všech jeho přítomných i budoucích nároků
částku 500 K, žalobce návrh tento přijal. K tomuto návrhu přidala
žalovaná dráha ještě obnos 250 K, aby jím žalobce mohl zaplatiti své útraty
sporu, načež žalobce vzal svou žalobu bezpodmínečně zpět.
|
Národní listy
21. 11. 1909
|
|
9. 12. 1909
|
Velké závady způsobily
sněhové závěje na železnicích. Četné vlaky drah v Praze ústících přijely
se značným opožděním. Osobní vlak Pražsko-duchcovské dráhy číslo 820
opozdil se o 1 hodinu 10 minut.
Na trati mezi Litovicemi a Kněževsí uvízl nákladní vlak ve sněhových
závějích, takže osobní vlak, který měl do Prahy přijeti v 10 hodin 20 min.
v noci, zůstati musel v Kněževsi a přijel do Prahy teprve dnes dopoledne! –
Z Prahy v 6 hod. 18 min. odjíždějící vlak byl zastaven ve stanici Dušníky
a vyčkával tam až do odklizení sněhu na trati.
Rychlovlak buštěhradské dráhy, který měl včera o půl 10. hod. v noci
přijeti do Prahy, zůstal ve stanici Hostivicích, poněvadž pro sněhové
závěje nemohl dále. Cestující byli teprve dnes ráno zvláštním vlakem
přivezeni do Prahy.
|
Národní listy
10. 12. 1909
|
|
… A vánice byly
osudné i pro dopravu na železnicích. Všecky téměř vlaky se zpozdily, a to
některé o dobu značnou. Pokud došly zprávy, uvázly také následkem
závějí některé vlaky na tratích. […] Mezi stanicemi Kněževsí a Litovicemi
uvízl v závějích nákladní vlak pražsko-duchcovské dráhy. Osobní vlak,
který jel za ním, musil zůstati na kolejích přes noc a přijel o několik
hodin později do Prahy. U Dušník musil čekati osobní vlak tak dlouho, až
byl sníh s kolejí odstraněn. U Hostivic uvízl v závějích rychlík
buštěhradské dráhy. Pasažeři byli ráno přivezeni o půl 7. hod. Osobní vlak
téže trati, který přijíždí po 6. hod. ranní, přijel kolem poledne.
|
Venkov
11. 12. 1909
|
|
10. 12. 1909
|
Osobní vlak 15/a z
výhr. priv. buštěhradské železnice, který odjel včera v 6 hod. 45 min.
večer z Prahy (stát. nádraží), uvízl mezi stanicemi Ruzyně a Hostivice
na trati Praha – Chomutov – Cheb v sněhové závěji. Z Hostivic byla
vypravena pomocná lokomotiva a z Prahy (Buben) sněžný pluh k uvolnění
trati, avšak ve vysokých závějích vyšinuly se tendr pomocné lokomotivy i
sněžný pluh; přestupování osob nebylo pro rozsáhlost sněhových překážek
možné. Následkem toho byly zadrženy rychlovlak 2 v Jenči a ostatní vlaky
v sousedních stanicích zatarasené trati. Závada, na jejímž překonání
pracuje se všemi prostředky, bude během dnešního dne odstraněna. Včera
odpoledne byla taktéž následkem sněhových závějí na trati Jinonice – Řepy
přerušena doprava; během dnešního dne bude opět zahájena.
|
Národní politika
11. 12. 1909
|
|
24. 8. 1912
|
Dne 24. srpna
pobíhal na trati buštěhradské dráhy poblíž strážního domku č. 16 v Jenečku
u Hostivic vepř, jenž by byl málem přejel rychlík, kdyby hlídač nebyl
ho včas zahnal na svůj dvorek. Hlídač oznámil „nález“ četnictvu a
starostovi obce, ale dosud nikdo nepřihlásil se o zavřeného „sběha“. Majitel nechť přihlásí se o vepře u p. Frant. Šetelíka v
Jenečku č. 16 u Hostivic.
|
Národní politika
31. 8. 1912
|
|
30. 3. 1913
|
Před stanicí
Hostivice na trati Buštěhradské dráhy, vyšinuly se včera odpoledne tři
vagony vlaku č. 68. Poněvadž trať byla zatarasena, museli cestující
osobního vlaku č. 19 přestupovati. Za dvě hodiny byla překážka odstraněna.
|
Národní listy
31. 3. 1913
|
|
1. 7. 1913
|
Na nádraží v Hostivicích
dostal se o půlnoci na dnešek při posunování vagonů konduktér Josef
Svobodník mezi nárazníky a utrpěl těžké vnitřní zranění. Ve stavu velmi
povážlivém byl odvezen do všeobecné nemocnice.
|
Národní listy
2. 7. 1913
|
|
Ve zdejší
všeobecní nemocnici zemřel konduktér Josef Svobodník, který v noci na
středu ve stanici Hostivicích dostal se mezi nárazníky vagonů a byl
smáčknut. Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu.
|
Národní listy
4. 7. 1913
|
|
28. 5. 1916
|
V neděli 28.
května nalezena byla o půl 10. hod. noční na železničních kolejích mezi
stanicemi Jenčí a Hostivicemi u Kladna mrtvola vojáka, který přejet a
usmrcen byl nákladním vlakem. V usmrceném zjištěn byl Josef Stříbrný,
přidělený zásobovacímu skladišti v Praze. Jak Stříbrný zahynul, nebylo
dosud vyšetřováním zjištěno.
|
Právo lidu
31. 5. 1916
|
|
Minulou neděli
našli železniční zřízenci v kolejích mezi stanicemi Jenčí a
Hostivicemi u Kladna mrtvolu muže, který byl přejet a zabit nákladním
vlakem. V usmrceném byl zjištěn jistý Josef Stříbrný. Neví se, zda jde
o sebevraždu nebo nešťastnou náhodu.
|
Právo lidu
8. 6. 1916
|
Nehody a mimořádné události na železnici
v Hostivici v letech 1918 až 1939
|
Datum
|
Popis události
|
Pramen
|
|
31. 10. 1920
|
31. 10. 1920 zabránili výpravčí E. Pochman a signalista F. Ransdorf dopravní nehodě, když vpustili ujeté vozy
z Jenče do smíchovské tratě, kde byly vagony zastaveny.
|
Lokálka
říjen 1984
(podle neznámé pamětní knihy stanice Hostivice)
|
|
16. 12. 1923
|
Dopravní šlendrián na trati Hostivice –
Smíchov je předmětem stálých stesků obecenstva. Tak na př. ranní vlak č.
254, který má býti z Hostivic vypravován o 6. hod. 19 min., přijíždí
na Smíchov denně se zpožděním víc než jedné hodiny, k nemalé újmě
a mrzutosti pro dělnictvo, úřednictvo a žactvo, na tento dopravní
prostředek odkázané. Ještě horší však to bývá se zpětnou jízdou vlakem
č. 253. U tohoto vlaku vyjíždějícího ze Smíchova o 17 hod. 45
min. dosahuje zpoždění až dvě hodiny. Smilují se železniční úřady nad ubohými
pasažéry?
|
Národní politika
16. 12. 1923
|
|
9. 9. 1924
|
9. 9. 1924 byl přejet a usmrcen na zličínské trati vlakem 3861 panský
hlídač Matěj Čížek, který z omrzelosti života skočil před stroj.
|
Lokálka
říjen 1984
(podle neznámé pamětní knihy stanice Hostivice)
|
|
14. 11. 1924
|
14. 11. 1924 byl na trati Jeneč –
Hostivice uzavřen závorami v obci Jeneček povoz pana V. Tomka
z Jenečka a oba koně byli vlakem usmrceni.
|
Lokálka
říjen 1984
(podle neznámé pamětní knihy stanice Hostivice)
|
|
3. 7. 1928
|
3. 7. 1928 traťový dělník Petr Kohout ze
Sezimova Ústí zaměstnaný u zdejšího traťmistra vyskočil z jedoucího
vlaku, narazil hlavou na betonový sloup a zabily se.
|
Lokálka
říjen 1984
(podle neznámé pamětní knihy stanice Hostivice)
|
|
13. 8. 1928
|
Dne 13. srpna a
21. listopadu 1928 došlo ke srážkám motorového vlaku se silničními povozy
na trati ze Smíchova do Hostivice na nechráněném přejezdu km 18,2.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
21. 11. 1928
|
Dne 13. srpna a
21. listopadu 1928 došlo ke srážkám motorového vlaku se silničními povozy
na trati ze Smíchova do Hostivice na nechráněném přejezdu km 18,2.
Nepříznivý rozhled na přejezdu v km 18,2 byl r. 1929 zlepšen pozemní
úpravou. Na tomto místě nedošlo již k žádné nehodě.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
27. 12. 1928
|
27. prosince 1928
se srazil vlak 587 s vagonem, naloženým střelným prachem. Srážku
zavinili dělníci zbrojnice, kteří samovolně sunuli ručně vagon
z koleje vykládací na kolej čelní právě v okamžiku vjezdu vlaku
587. Následky této srážky byly: vyšinutí a těžké poškození vlakového stroje
a zásobníku, poškození výměny č. 21, menší poškození tří vozů a
odhození vozu s prachem na železniční sousední násep. Zraněn však
nebyl nikdo.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
7. 8. 1929
|
7. srpna 1929
vypukl kolem 22. hodiny požár v dřevěném traťmistrovském skladišti
u točny. Skladiště se všemi zásobami prken a nářadí vyhořelo do
základů. Traťmistrovi byla náhradou za vyhořelé skladiště přidělena
k používání polovina výtopenské budovy, v níž k tomuto účelu
nutné stavební úpravy byly dokončeny koncem léta r. 1930.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
21. 9. 1937
|
V den pohřbu prezidenta T. G. Masaryka
se na nechráněném přejezdu na trati mezi Litovicemi a Dušníky
v km 18,04 srazil zvláštní strojní vlak 1314/II. díl s autobusem
ČSD plně obsazeným účastníky pohřbu. Zemřeli tři občané a více jich bylo vážně
nebo lehce zraněno. Z vlakového personálu nebyl nikdo zraněn.
|
Pamětní kniha
stanice Litovice
|
|
5. 6. 1938
|
Ředitelství státních drah v Praze oznamuje: Dne 5. června
v 6:47 hod. se vyšinul v Hostivicích při vjezdu vlaku 538
obsazený osobní vůz. Tím došlo k lehčímu poranění 15 cestujících. Dva
vozy byly poškozeny, doprava byla na 53 minut přerušena. Příčinu nehody
vyšetřuje ředitelství státních drah v Praze.
|
Národní listy
6. 6. 1938
|
Nehody a mimořádné události na železnici
v Hostivici v letech 1939 až 1945
|
Datum
|
Popis události
|
Pramen
|
|
5. 1. 1941
|
Vyšinutí vozu (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
12. 9. 1941
|
Přetržení vlaku 7383 (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
26. 10. 1941
|
Srážka vlaku s odstavenými vozy (drobná sabotáž proti
německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
24. 11. 1941
|
Srážka nákladního
vlaku 9024 s osobním vlakem 531 (drobná
sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
11. 12. 1941
|
Vyšinutí vozu (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
9. 4. 1942
|
Vyšinutí vozu (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
28. 7. 1942
|
Vyšinutí vozu z německého transportu č. 194254 (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
20. 9. 1942
|
Vyšinutí vozu (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
21. 10. 1942
|
Vyšinutí vozu (drobná sabotáž proti německému teroru)
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
Duben 1945
|
Nálety amerických bombardovacích letadel – stanice byla přímo
napadena jen jednou kulometnou palbou, při níž byl na vojenské rampě zraněn
jeden kůň.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
1. 5. 1945
|
Poslední hloubkový
letec ohrozil zde vlak 8841 v 10 hodin 30 minut dne 1. května 1945.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
6. – 7. 5. 1945
|
Po tratích kolem
Hostivice se pohyboval německý pancéřový vlak, který ostřeloval okolí.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
7. 5. 1945
|
Za boje 7. května
1945 byla zde zásahem těžkého granátu poškozena staniční budova ve druhém
patře; šest těžkých zásahů utrpěla budova výtopenská; věž I. stavědla byla
z jedné čtvrtiny demolována a její zabezpečovací zařízení bylo
rozstříleno; všechny okenní tabulky směrem k letišti byly rozbity;
menších zásahů palby z pušek a kulometné bylo mnoho; těžce poškozeno
bylo silo parního mlýna; továrna na umělé stavební hmoty fy. Jan Zadák
(dřívější Drátovna) byla zachvácena požárem a téměř úplně vyhořela; všechna
telegrafická i telefonická spojení byla v tomto boji přerušena a
stanice zůstala úplně bez dorozumívacích prostředků. Velmi nebezpečně byli
ohrožování střelbou zaměstnanci „Na křižovatce“, kteří neměli do té doby
dohotovených krytů.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
Nehody a mimořádné události na železnici
v Hostivici v letech 1945 až 1989
|
Datum
|
Popis události
|
Pramen
|
|
22. 7. 1945
|
Dne 22. července
1945 byla zdejší stanice – přeplněná vagony s municí – nebezpečně
ohrožena v 15 hod. 15 min. požárem otevřeného vagonu č. 3227 loženého
výbušnými dělostřeleckými nábojnicemi. Požár způsobilo jiskření vlakového
stroje. Dík rychlému rozhodnutí výpravčího Jana Hahna byl hořící vůz se 4.
koleje včas vyřazen a isolován v km 19,1–2 trati Hostivice – Řepy.
Hned po provedené isolaci nastaly tři výbuchy, jimiž byly způsobeny tyto
škody: kolejnice a pražce na místě poškozeny, telefonní, telegrafní
a zvonkové linky Hostivice – Řepy přerušeny. V sousedních domcích
a na stavědle I. rozbity okenní tabulky. V sousedství výbuchu vznikly
požáry v továrně fy. Zadák, na poli rolníka Polanského (shořelo asi
500 kg žita) a na poli státního velkostatku (shořelo 100 m²
neposečené pšenice). Jeden občan byl při výbuchu poraněn.
Při požáru se neohrožeností a nasazením vlastního života vyznamenali:
průvodčí vlaků Tomáš Grosskopf a vlakvedoucí Karel Hejna – oba
z domovské stanice Praha-Wils. n., strojvedoucí Ota Semotan a topič
Arnošt Vavruška, oba z domovské výtopny Smíchov.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
25. 7. 1945
|
25. července 1945
byla stanice opět nebezpečně ohrožena požárem otevřeného vozu
č. 21084, naloženého korkovými odpadky. Požár vznikl na vlaku č. 9023
za jeho jízdy z Ruzyně do Hostivic a při vjezdu do stanice –
dosud muničními vagony přeplněné – byl již celý vůz zachvácen plameny.
Ohrožené vozy s municí se podařilo z blízkosti požáru včas
odsunouti a tím hrozící nebezpečí odvrátiti. Celý náklad i vůz shořely.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
4. 3. 1946
|
Veškeré těžkosti a
potíže, které se vyskytly ve službě během hospodářského roku 1946, byly
zdolávány nadšením a dobrou vůlí zaměstnanců, takže došlo z viny
zaměstnanců pouze k jediné dopravní závadě, která měla jen menší
materiální škodu v zápětí. Bylo to vyšinutí přípojného vozu dne 4.
března 1946 u vlaku 3104 na výměně číslo 7, když byl výhybkář tuto výměnu
„podhodil“. Zraněn nebyl nikdo a zpoždění nastalo u vlaku 3104 plus 30´ a u
vlaku 512 plus 15´.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
20. 6. 1946
|
Při vypuknuvším
požáru na voze čís. 38950 dne 20. VI. loženém starým papírem zasadili
se všichni službu konající zaměstnanci s přednostou v čele o
včasné uhašení a zamezení rozšíření požáru.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
16. 7. 1947
|
16. VII. 1947
byla vlakem 523 usmrcena Drahomíra Knotková z Kladna, která
naskakovala do rozjetého již vlaku a ani na volání zaměstnanců se nedala
odvrátiti od úmyslu do vlaku naskočiti. Než výpravčí vlaků a stan. pomocník
přiběhli k vozu, do něhož naskakovala, byla již stržena pod vlak,
přejeta a usmrcena.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
1948
|
Nehod menšího
rázu, bez ohrožení bezpečnosti, které měly za následek vyšinutí vozu,
zaviněné strojními nebo vlakovými četami, bylo během roku celkem 6 a
vyžádaly si celkem 11,37 hod., kdy byla přes stanici Hostivice doprava
přerušena. Velmi dobře se dík prozíravosti výpravčích vlaků osvědčily
spojky Jeneček – Dušníky a Jeneček – Středokluky, kdy výpravčí vlaků
v Jenečku po dohodě s hlavním výpravčím vlaků v Hostivici
utvořili z vlaků slánských odklony přes Dušníky, takto byli cestující
s malým zpožděním dopraveni do Smíchova a dále.
|
Pamětní kniha
stanice Hostivice
|
|
28. / 29. 1. 1983
|
Z 28. na 29. ledna
při posunu zapomněli S. a W. vagon VS na angličáku a pak na něj ze sousední
koleje najeli. Čelo posunující lokomotivy se otevřelo, ale nic se nikomu
nestalo.
|
Lokálka
únor 1983
|
|
Asi březen 1983
|
Silně porouchal
svoji sedací část posunovač P., když neopatrně naskočil na stupačku vagonu
a spadl na zem. Ještě dnes sedí na jedné půlce a hlavní výpravčí to musel
zapsat do knihy hodnocení.
|
Lokálka
duben 1983
|
|
Březen 1983
|
Nehodovu událost
kategorie D zaznamenali jsme na stanici v polovině března. K. odemkl
výkolejku, ale neshodil ji. Tímto „hupem“ zvýšilo se konto nevyplacených
korun za nerozbité vozy v prvém čtvrtletí na 5 000 Kčs.
|
Lokálka
duben 1983
|
|
Asi březen 1983
|
Od výhybky se
vracel zpět signalista V. a jeho noha se propadla do drátovodu. Přivodil si
tím pracovní úraz.
|
Lokálka
duben 1983
|
|
9. 3. 1984
|
9. března kolem půlnoci
požádali dva podroušení mladí mužové o otevření čekárny. Bylo jim to
odmítnuto s odůvodněním, že čekárna je úředně zavřena od 22. hodiny.
Dotyční mužové vyrazili dveře a vykonali tam svoji potřebu. Byli za to
posunující četou ihned tělesně potrestáni.
|
Lokálka
březen 1984
|
|
13. 3. 1984
|
Jiný opilec J. D.
z Hostouně se ve večerních hodinách bez okolků vymočil už ve vestibulu
stanice. Vlakvedoucím noční směny byl proto důrazně vyzván, „aby si to
uklidil“. To odmítl tak vehementně, že vyrazil tabuli skla v osobní
pokladně. Tato okolnost nepřiměřeně rozzuřila přihlížející staniční dělnici
tak, že ho zbila mokrým hadrem a vylila mu na hlavu kýbl se špinavou vodou.
V osobní pokladně je nyní pěnová deska s otvory pro oči a ruce na
běžný prodej lístků. Oprava bude trvat nejméně měsíc.
|
Lokálka
březen 1984
|
|
20. 3. 1984
|
Situace k 30.
3. 1984: plechy u výměny č. 17 jsou natolik labilní, že je zvláště
v noci riskantní tam stoupnout. Mezi 10. a 12. kolejí zanechali podpis
kladenští profi v podobě několika metráků koksu. Pozor – v noci
je tam tma! Baterie do baterek nechť si
vlakvedoucí nakoupí soukromě, nejsou. A kdo si v noci mezi
kolejemi nesvítí před sebe, ať šoupe nohama. Nebo se přizabí!
Za kliku u dveří dopravní kanceláře berte opatrně a stejně tak citlivě
otvírejte okna. Kdo to splete, zůstanou mu kliky v ruce a odejde
zesměšněn.
|
Lokálka
březen 1984
|
|
6. 6. 1984
|
Na sv. Dobroslava
– 6. 6. 1984 ve stanici hořelo. Oheň se zdvihl kolem půl druhé odpoledne a
nebýt zásahu petřínských profesionálů-hasičů, chytla střecha nádraží.
Přijeli za pět minut, zatímco v okolí nebyl schopný jediný minimax.
Shořely hospodářské reality páně Chrousta a stále je záhadou, kterak oheň
vzešel…
|
Lokálka
červen 1984
|
|
Tisková oprava: Omlouváme
se čtenářům a zainteresovaným osobám za mylnou zprávu z minulého
čísla. Hasicí přístroje při požáru objektu páně Chrousta byly
k dispozici a účinně byly využity.
|
Lokálka
říjen 1984
|
|
Červen 1984
|
Začátkem června
neshodil vlakvedoucí F. K. výkolejku na 6. koleji a odemkl výměnu.
Výsledkem byl „vypadlý“ vagon a pomocný vlak v Hostivici.
|
Lokálka
červen 1984
|
|
17. 8. 1984
|
Dnes už známý
příznivec naší stanice J. D. z Hostouně se večer 17. 8. 1984 opět
slavnostně vymočil ve vestibulu budovy. Vznikl tak stylový koutek, ve
kterém z neznalosti věci do rána přenocoval jiný opilý cestující…
|
Lokálka
říjen 1984
|
|
Asi září 1984
|
Nehodu
v Hostivici má na svědomí průvodčí žst.
Slaný J. P., který začal posunovat s dílem proti červené a vjel do
profilu osobního vlaku. Naštěstí se nic nestalo.
|
Lokálka
říjen 1984
|
|
Říjen 1984
|
Dvě velké
cisterny, které v říjnu přivezl do Hostivice „šoupák“, hořely. Byli
přivoláni hasiči, kteří oheň „sofort“ uhasili, a
vagony byly odstaveny na čtvrtou prodlouženou, pod věž. 3. prosince odjely
do Bratislavy s poškozenou ohořelou izolací.
|
Lokálka
prosinec 1984
|
|
Předjaří 1985
|
Předjarní natáčení
západoněmeckého filmu na našem nádraží ohrozil posunovač F. H., který ve
chvíli „ostrého“ natáčení a projíždění historického vlaku stál na návěstním
voze a dával praporkem „vzdálit“. – Pára vypuštěná z parní lokomotivy
byla též příčinou, že se splašili „filmoví“ koně s povozem, přetrhli
postraňky a utekli až na Jeneček. – Smutně se vyznamenali vlakvedoucí P. K.
s posunovačem R. R., když při přestavování historické soupravy prudce
najeli do kusé koleje a hned bylo co dělat.
|
Lokálka
říjen 1985
|
|
Konec jara 1985
|
Při poledním
křižování na sklonku jara vzplanul starý osobní motorový vlak 9802 řady
253 002 tak, že cestující museli rychle opustit vagon. Přivolaní
požárníci spotřebovali téměř dvě cisterny vody, než se podařilo oheň
zlikvidovat. O silně ohořelý motorový vůz, jeden z posledních tohoto
typu, projevilo ihned zájem Technické muzeum. Vůz však byl odstaven na
devátou kolej a druhého dne odtažen do domovské stanice Chomutov.
|
Lokálka
říjen 1985
|
|
Léto 1985
|
Originální letní
šup slánského M. znamenal návštěvu pomocného vlaku v Hostivici.
Z odraženého plošinového vozu vypadla uvolněná klanice, vzpříčila se a
napíchla celý vagon, který zůstal viset nad kolejí.
|
Lokálka
říjen 1985
|
|
Srpen 1985
|
V prvních
srpnových dnech se začal náhle valit dým z drážního mostu nedaleko
bývalé mlýnice. Kvapem přivolaná posunující záloha musela vytrhat celé
trámy, aby uhasila plameny. Traťmistr ohradil zející díry a dnes již
mostaři z Kladna dokončují poslední opravné práce.
|
Lokálka
říjen 1985
|
|
Říjen 1985
|
Nehoda D2. Říznutí
výměny při posunu bylo zaznamenáno v měsíci říjnu. Vinu na nehodě nese
signalista A. R.
|
Lokálka
říjen 1985
|
|
Listopad 1985
|
Začátkem listopadu
přivezla posunující záloha vagon s uhlím z Uhelných skladů
v Ruzyni a zařadila ho do nákladního vlaku na Smíchov. Těsně před
odjezdem začalo však uhlí dýmat. Vagon byl rychle odpojen a zčerstva vrácen
uhlířům.
|
Lokálka
leden 1986
|
|
3. – 4. 12. 1985
|
Při posunu
hostivické zálohy došlo při stlačování vozů na 2. koleji k posunutí
nákladu na voze. Vůz odstaven.
|
Lokálka
leden 1986
|
|
7. – 8. 12. 1985
|
Strojvedoucí V. P.
ze Smíchova ohlásil, že byl v kolejišti napaden posunovačem N. a že mu
byl naražen zub a rozbit horní ret. Posunovač N. uvedl, že ho strojvedoucí
kopl do břicha a pěstí že ho udeřil na sanici levé strany a že ho bolí
břicho a levá sanice. Záležitost řeší orgány VB.
|
Lokálka
leden 1986
|
|
8. – 9. 12. 1985
|
Mrtvola ve vlaku.
„Pakr s nosítky do dopravní kanceláře!“
ozvalo se v noci z 18. na 19. prosince z amplionu hostivické
stanice. Osobní vlak 9830 vezl podle zděšeného sdělení z Ruzyně
mrtvolu, která se měla v naší stanici vyložit. Na vzrušené tváři
vlakvedoucí vlaku bylo znát, že situace je vážná. Mladý muž ležel na
podlaze mezi sedadly, s kamenným obličejem a rozhozenými bezvládnými
údy, jako zabitý. Hostivická posunující záloha má však své zkušenosti. Sofort vyvlekla nebožtíka z vlaku (bez nosítek),
polila ho studenou vodou a po chvilce mladý muž vstal z mrtvých. Na
cestu do hajan dostal ještě prudkou masáž tváří a vlak 9830, zvaný flamendrák, se rozjel bez mrtvoly do Kladna.
|
Lokálka
leden 1986
|
|
14. – 15. 5. 1986
|
Vlakvedoucí vlaku
19708 odmítla jet s podnapilým cestujícím. Byl vyžádán zásah Veřejné
bezpečnosti, avšak cestující před příchodem VB utekl.
|
Lokálka
říjen 1986
|
|
Začátek léta 1986
|
Začátkem léta
přivezl půlnoční vlak č. 19710 ze Smíchova sebevražednou ženu středních let
sebranou z kolejí. Strojvedoucímu vlaku se podařilo včas zastavit a
společně se slánským vlakvedoucím dopravit nešťastnici do hostivické
stanice. Příslušník VB ženu dopravil na okrsek, kde zřejmě musela podat
vysvětlení.
|
Lokálka
říjen 1986
|
|
15. 8. 1985
|
V průběhu denní
směny 15. srpna 1986 sunul posunující díl I. zálohy vagony na 6. kolej.
Posunovač J. K. špatně odhadl průjezdný profil mezi volnou kolejí a
položenými panely a značně z boku poškodil osobní vůz Balm, který do betonových panelů prudce narazil. Míra
zavinění nehodové události ze strany posunu a firmy IPS Praha je ještě
v šetření.
|
Lokálka
říjen 1986
|
|
24. 8. 1986
|
24. srpna 1986
přivezl lounský „brejlovec“ zátěž vlaku 66928 do Hostivice a strojvedoucí
se uvolil, že vagony s posunující četou rozposunuje. Po vypuštění
vzduchu z vlakového potrubí rozjel se „brejlovec“ prudce s 13
naloženými vagony do výtažné koleje, avšak váhu kalounu včas neubrzdil,
zaryl se s celým předním podvozkem do šturcu a vykolejil.
K nehodě byl „pozván“ pomocný vlak.
|
Lokálka
říjen 1986
|
|
14. 10. 1986
|
Citelnou škodu
způsobila posunující záloha v sestavě M. V. a Z. P., když 14. 10.
nechala stát v profilu na 9. koleji služební káru. Lokomotiva káru
odepsala.
|
Lokálka
říjen 1986
|
Nehody a mimořádné události na železnici
v Hostivici po roce 1989
Potvrzení o zpoždění vlaku z Prahy-Dejvic 5.
prosince 1995.
|
Datum
|
Popis události
|
Pramen
|
|
16. 6. 2011
|
Zastavení vlakové
dopravy z důvodu stávky.
|
|
|
|
Zatím
nezpracováno
|
|
|
