Popis: image003

 

ZDRAVOTNICTVÍ

 

Úvod -> Instituce -> Porodní báby

 

 

Porodní báby v Hostivici a okolí

 

Tato stránka se věnuje porodním bábám bydlícím na území hostivické římskokatolické farnosti,
tj. v Hostivici (včetně Litovic, Břví a Jenečka), v Jenči a v Sobíně

 

Z historie babictví

 

Až do 20. století se děti běžně rodily nastávajícím matkám doma a s porodem jim pomáhaly porodní báby. Od prosince 1796 začal hostivický farář zapisovat jejich jména do matriky narozených, jak mu uložily státní předpisy. Od té doby tedy můžeme sledovat, jaké porodní báby na území Hostivice působily. V zápisech bylo nutné uvést, zda byla bába zkoumaná či zkoušená, tj. zda prokázala svou kvalifikaci. Zejména na začátku 18. století se v zápisech často objevuje výraz „místo báby“, což znamená přítomnost báby bez požadovaného vzdělání a zkoušky.

Požadavky na vzdělání porodních bab stát postupně zvyšoval a za dostatek porodních bab a jejich vzdělání odpovídal vrchní úřad, tedy správa panství. Původní požadavek na zkoušku u krajského fyzika, tj. úředního lékaře, byl nahrazen požadavkem semestrálního vzdělání na pražské univerzitě. Porodní báby tak patřily k lidem s nejvyšším dosaženým vzděláním ve vsi, vyšším, než měli třeba učitelé.

Nejstarší dochovaný seznam porodních bab na tachlovickém panství pochází z roku 1808. V Hostivici bydlela porodní bába Anna Škvorová, které bylo 63 let, babictví se věnovala již od roku 1767 a zkoušku složila u krajského fyzika Seidla v Cítově. Naproti tomu třicetiletá Barbora Staňková z Jenče teprve začínala a byla odeslána na studia na pražskou univerzitu. Ostatním bábám z Řep, Tachlovic, Nenačovic, Hořelice, Velké Dobré, Červeného Újezda a Malého Přítočna bylo tehdy mezi 51 a 80 lety a se svou činností začaly mezi roky 1755 a 1800. Náklady na vzdělání porodních bab platila z významné části vrchnost, proto v roce 1824 dostal vrchní úřad v Jenči pokyn, aby vybíral ženy, jimž rodinná situace umožňuje si studium zaplatit.

V roce 1833 působil na tachlovickém panství lékař František Rosenblüh v Litovicích a porodní báby Marie Nedbalová z Jenče, Marie Votavová z Červeného Újezda, Kateřina Puchová z Hořelice, Barbora Trejbalová z Chrustenic, Ludmila Kapalínová ze Sobína, Anna Hrabová z Dolan, Anna Kaňková z Kyšic a Dorota Horešovská ze Zličína. Věk těchto porodních bab dosahoval 33 až 67 let, byl tedy nižší oproti situaci v roce 1808. V Hostivici zemřela Rozálie Bílková a na její místo měla nastoupit Anna Koutná z Litovic, která v té době studovala. Měla pak mít na starost vsi Hostivice, Litovice, Břve a Jeneček. Zemřelou Veroniku Beranovou z Družce měla nahradit Marie Kapalínová z Doks.

Významné slovo při výběru porodních bab měl i farář. Dokladem je dopis hostivického faráře Pavla Haase z roku 1841, kterým hodnotil situaci a doporučoval studium Anny Káclové:

 

 

Slavný vrchní úřade!

Za situace, kdy porodní bába z Jenče Marie Nedbalová pro svou neduživost může nabízet své služby pouze domácím ženám v Jenči, porodní bába v Břvích Anna Koutná při svém stáří, bezmoci a neohrabanosti může být pouze v nouzi volána ku pomoci šestinedělkám, porodní bába Ludmila Kapalínová, výměnkářka ze Sobína, která kurs absolvovala na vlastní náklady, funguje jen v Zličíně a Ruzyni a nadto se co nejdříve přestěhuje do vlastního domu v Unhošti, konečně do Hostivice z Hostouně přestěhovaná Anna Luksíková bude jistě kvůli stáří a nemoci již brzy pro toto povolání neschopná, pokud tedy dříve nezemře nebo se nevrátí domů – je patrně nezbytné, že s ohledem na poměry budeme muset podle nejlepšího svědomí uznat za použitelnou porodní bábu manželku domkáře z Hostivici čp. 64 Annu Apolonii Káclovou a k tomu, neboť se prohlásila za připravenu postoupiti výuku, ji co nejlépe doporučit a co nejzdvořileji požádat o ctěnou podporu pro ni.

Farní úřad Hostivice 24. srpna 1841. P. Haas, farář.

 

 

V seznamech z let 1838 až 1841 uváděl vrchní úřad tyto porodní báby: Marii Nedbalovou z Jenče, Marii Votavovou z Červeného Újezda, Kateřinu Pechovou z Hořelice, Ludmilu Kapalínovou ze Sobína, Annu Koutnou z Litovic, Dorotu Horešovskou ze Zličína, Veroniku Braumannovou z Družce (panství Smečno), Annu Terinkelovou z Železné (panství Chrášťany), Lucii Prelekovou z Unhoště a Magdalenu Ledvinkovou z Dolan.

V roce 1845 se však proti těmto seznamům ohradil rakovnický krajský úřad ve Slaném, protože seznam obsahoval jinde neuváděná jména a některé báby měly tak vysoký věk, že se nedalo předpokládat řádné vykonávání funkce. Vrchní úřad proto sestavil v dubnu 1845 nový, aktualizovaný seznam: Marie Nedbalová z Jenče pro Jeneč a Jeneček, Marie Votavová z Červeného Újezda pro Červený Újezd, Horní Ptice, Dolní Ptice a Svárov, Anna Koutná z Hořelice pro Hořelice, Drahelčice, Nučice a Tachlovice, Anna Káclová z Hostivice pro Hostivici, Litovice, Sobín a Břve, Marie Hartová z Kyšic pro Kyšice, Velkou Dobrou a Malou Dobrou, Magdalena Ledvinková z Dolan pro Dolany, Velké Přítočno, Malé Přítočno, Hřebeč a Netřeby, Anna Svobodová z Liboce (statky nejvyššího purkrabství) pro Zličín, Řepy a Jinočany, Veronika Braumanová z Družce (panství Smečno) pro Doksy, Barbora Šilhánová z Železné (panství Chrášťany) pro Lhotku, Libečov a Chrustenice a Kateřina Pospíšilová z Úhonic (panství Horoměřice) pro Nenačovice.

 

Zatímco do poloviny 19. století, kdy bylo zrušeno poddanství, můžeme vycházet z dlouholeté pečlivé práce Pavly Státníkové a Prokopa Remeše na toto téma, pro období od roku 1850 si musíme vystačit se záznamy v matrikách narozených a v první polovině 20. století také z různých seznamů vedených obcí (voličské seznamy apod.). Můžeme tak pouze uvést přehled jmen, který je po roce 1904, kdy již nejsou matriky zpřístupněny, velmi neúplný.

Poslední hostivická porodní asistentka Marie Krajcrová byla kolem roku 1950 začleněna do státní zdravotní péče v nově utvořeném Okresním ústavu národního zdraví. Později se stalo zvykem rodit děti v porodnici a funkce porodní asistentky se tak stala zbytečnou.

 

Kolem roku 1950 byla v Hostivici zřízena poradna pro děti a matky v Litovické ulici v budově bývalé pobočky unhošťské záložny. Otevřena byla jednou týdně, kdy sem dojížděl dětský lékař z pražské nemocnice. V roce 1951 se zde střídali ob týden dětský lékař a ženský lékař. O několik let později byla poradna přestěhována do zdravotního střediska.

 

Poradna pro děti a matky v domě Litovická čp. 783 v roce 1950.

 

Porodní báby

 

Porodní báby jsou řazeny podle bydliště, nikoliv podle vsí, v nichž působily

 

Hostivice

1767–1815: Anna Škvorová

1813–1814 a 1818–1822: Kateřina Pechová (odešla do Hořelice)

1815–1832: Rozálie Bílková

1829, 1833–1844, 1846: Kateřina Luksíková (odešla do Měňan)

1842–1872: Anna Stádníková, provdaná poprvé Káclová, podruhé Hokůvová

1848–1859: Marie Šťastná (přišla z Prahy)

1863–1870: Barbora Doušová (odešla do Litovic)

1872: Barbora Šturcová

1872–1874: Alžběta Simonová

1872–1895: Antonie Trýbová (přišla z Kněževsi)

1872 – nejméně 1904: Barbora Tůmová (přišla z Litovic)

1873–1874: Marie Bláhová

1895 – nejméně 1904: Františka Svobodová

1899 – nejméně 1919: Marie Fialová († 1944)

Nejméně 1919 – nejméně 1931: Marie Suchánková, provdaná poprvé Homolová, podruhé Beránková

Nejméně 1919 – 1950: Marie Nová, provdaná Krajcrová (začleněna do OÚNZ)

1928–1929: Augusta Lidická

 

Litovice

1796–1805: Magdalena Bašová

1805–1812: Barbora Trnková

1807–1810: Anna Nejedlá (výpomoc, kovářka)

1833–1838: Anna Koutná (odešla na Břve)

1867–1868: Albína Káclová

1870–1872: Barbora Doušová, provdaná Tůmová (přišla z Hostivice, pak se vrátila zpět)

1873 – nejméně 1912: Kateřina Zelenková

 

Břve

1839–1844: Anna Koutná (přišla z Litovic, odešla do Hořelice)

 

Jeneček

 

Jeneč

1796–1799: Ludmila Pinkásková

1800–1811: Kateřina Hodáčková

1809–1817: Barbora Staňková

1818–1827: Alžběta Knížetová

1825–1857: Marie Nedbalová

1829: Josefa Chvojová

1849–1884: Františka Trýbová (dcera Marie Nedbalové)

1850–1877: Anna Vránová (přišla z Kácova)

1876–1886, 1902: Anna Zrubecká

1884–1889: Anna Mocková

1886–1904: Anna Adamová

1903: Barbora Panenková

 

Sobín

1808–1824: Dorota Horešovská ze Zličína

1825–1837: Ludmila Kapalínová (1843–1851 dochází z Unhoště)

 

Prameny – doporučená literatura

 

STÁTNÍKOVÁ, Pavla – REMEŠ, Prokop (2017): Ludmila Kapalínová, porodní bába sobínská. Od sousedské asistence k institucionalizovanému porodnictví v Praze a okolí. Praha: Muzeum hl. m. Prahy. ISBN 978-80-87828-30-4.

Výstava První křik, první pláč. Muzeum hl. m. Prahy 26. 4. – 15. 10. 2017.

(Využity materiály Státního oblastního archivu Praha z fondu Velkostatek Tachlovice – Jeneč.)

 

 

Úvod -> Instituce -> Porodní báby

 

Popis: image003