ZDRAVOTNICTVÍ
Úvod -> Instituce
-> Porodní báby a porodní asistentky
|
Porodní
báby a porodní asistentky v
Hostivici a okolí Tato
stránka se věnuje porodním bábám a porodním asistentkám bydlícím na území hostivické římskokatolické farnosti, Historie – přehled bab a asistentek
– prameny Z historie
babictví Až
do 20. století se děti běžně rodily nastávajícím matkám doma a s porodem
jim pomáhaly porodní báby, ve 20. století pak nazývané porodní asistentky. Od
prosince 1796 začal hostivický farář zapisovat jejich jména do matriky
narozených, jak mu uložily státní předpisy. Od té doby tedy můžeme sledovat,
jaké porodní báby a porodní asistentky na území Hostivice působily.
V zápisech bylo nutné uvést, zda byla bába zkoumaná či zkoušená, tj. zda
prokázala svou kvalifikaci. Zejména na začátku 18. století se v zápisech
často objevuje výraz „místo báby“, což znamená přítomnost báby bez
požadovaného vzdělání a zkoušky. Požadavky na vzdělání porodních bab stát postupně zvyšoval a za
dostatek porodních bab a jejich vzdělání odpovídal vrchní úřad, tedy správa
panství. Původní požadavek na zkoušku u krajského fyzika, tj. úředního
lékaře, byl nahrazen požadavkem semestrálního vzdělání na pražské univerzitě.
Porodní báby tak patřily v první polovině 19. století k lidem
s nejvyšším dosaženým vzděláním ve vsi, vyšším, než měli třeba učitelé. Nejstarší dochovaný seznam porodních bab na tachlovickém panství
pochází z roku 1808. V Hostivici bydlela porodní bába Anna Škvorová, které bylo 63 let, babictví se věnovala již od roku 1767 a zkoušku složila u
krajského fyzika Seidla v Cítově. Naproti tomu třicetiletá Barbora
Staňková z Jenče teprve začínala a byla odeslána na studia na pražskou
univerzitu. Ostatním bábám z Řep, Tachlovic, Nenačovic, Hořelice, Velké
Dobré, Červeného Újezda a Malého Přítočna bylo
tehdy mezi 51 a 80 lety a se svou činností začaly mezi roky 1755 a 1800.
Náklady na vzdělání porodních bab platila z významné části vrchnost,
proto v roce 1824 dostal vrchní úřad v Jenči pokyn, aby vybíral
ženy, jimž rodinná situace umožňuje si studium zaplatit. V roce 1833 působil na tachlovickém panství lékař František Rosenblüh
v Litovicích a porodní báby Marie Nedbalová z Jenče, Marie Votavová
z Červeného Újezda, Kateřina Pechová z Hořelice,
Barbora Trejbalová z Chrustenic, Ludmila Kapalínová ze Sobína, Anna
Hrabová z Dolan, Anna Kaňková z Kyšic a Dorota Horešovská
ze Zličína. Věk těchto porodních bab dosahoval 33 až 67 let, byl tedy nižší
oproti situaci v roce 1808. V Hostivici zemřela Rozálie Bílková a na její místo měla
nastoupit Anna Koutná z Litovic, která v té
době studovala. Měla pak mít na starost vsi Hostivice, Litovice, Břve a
Jeneček. Zemřelou Veroniku Beranovou z Družce měla nahradit Marie
Kapalínová z Dokes. Významné slovo při výběru porodních bab měl i farář. Dokladem je
dopis hostivického faráře Pavla Haase
z roku 1841, kterým hodnotil situaci a doporučoval studium Anny Káclové: Slavný
vrchní úřade! Za
situace, kdy porodní bába z Jenče Marie Nedbalová pro svou neduživost
může nabízet své služby pouze domácím ženám v Jenči, porodní bába
v Břvích Anna Koutná při
svém stáří, bezmoci a neohrabanosti může být pouze v nouzi volána ku
pomoci šestinedělkám, porodní bába Ludmila Kapalínová, výměnkářka
ze Sobína, která kurs absolvovala na vlastní náklady, funguje jen
v Zličíně a Ruzyni a nadto se co nejdříve přestěhuje do vlastního domu
v Unhošti, konečně do Hostivice z Hostouně přestěhovaná Anna Luksíková bude jistě kvůli stáří a nemoci již brzy pro
toto povolání neschopná, pokud tedy dříve nezemře nebo se nevrátí domů – je
patrně nezbytné, že s ohledem na poměry budeme muset podle nejlepšího
svědomí uznat za použitelnou porodní bábu manželku domkáře z Hostivici
čp. 64 Annu Apolonii Káclovou
a k tomu, neboť se prohlásila za připravenu postoupiti výuku, ji co
nejlépe doporučit a co nejzdvořileji požádat o ctěnou podporu pro ni. Farní
úřad Hostivice 24. srpna 1841. P. Haas, farář. V seznamech
z let 1838 až 1841 uváděl vrchní úřad tyto porodní báby: Marii
Nedbalovou z Jenče, Marii Votavovou z Červeného Újezda,
Kateřinu Pechovou z Hořelice
(zemřela v roce 1840), Ludmilu Kapalínovou ze
Sobína, Annu Koutnou z Litovic, Dorotu Horešovskou ze Zličína, Veroniku Braumannovou
z Družce (panství Smečno), Annu Terinkelovou
z Železné (panství Chrášťany), Lucii Prelekovou
z Unhoště a Magdalenu Ledvinkovou z Dolan. V roce 1845 se však proti těmto seznamům ohradil rakovnický
krajský úřad ve Slaném, protože seznam obsahoval jinde neuváděná jména a
některé báby měly tak vysoký věk, že se nedalo předpokládat řádné vykonávání
funkce. Vrchní úřad proto sestavil v dubnu 1845 nový, aktualizovaný
seznam: Marie Nedbalová z Jenče pro Jeneč a Jeneček, Marie Votavová
z Červeného Újezda pro Červený Újezd, Horní
Ptice, Dolní Ptice a Svárov, Anna Koutná
z Hořelice pro Hořelice, Drahelčice, Nučice a Tachlovice, Anna Káclová z Hostivice pro Hostivici,
Litovice, Sobín a Břve, Marie Hartová z Kyšic pro Kyšice, Velkou Dobrou
a Malou Dobrou, Magdalena Ledvinková z Dolan pro Dolany, Velké Přítočno,
Malé Přítočno, Hřebeč a Netřeby, Anna Svobodová z Liboce (statky
nejvyššího purkrabství) pro Zličín, Řepy a Jinočany, Veronika Braumanová z Družce (panství Smečno) pro Doksy,
Barbora Šilhánová z Železné (panství Chrášťany) pro Lhotku,
Libečov a Chrustenice a Kateřina Pospíšilová z Úhonic (panství
Horoměřice) pro Nenačovice. Zatímco do poloviny 19. století, kdy bylo zrušeno poddanství,
můžeme vycházet z dlouholeté pečlivé práce Pavly Státníkové
a Prokopa Remeše na toto téma, pro období od roku 1850 si musíme vystačit se
záznamy v matrikách narozených a v první polovině 20. století také
z různých seznamů vedených obcí (voličské seznamy apod.) a z adresářů.
Můžeme tak pouze uvést přehled jmen, který je po roce 1919, kdy již nejsou matriky narozených zpřístupněny, nepochybně
neúplný. I za první republiky se ještě většina dětí rodila doma,
v matčině bytě. Porodním asistentkám bylo vždy zakázáno, aby pomáhaly
rodit děti u sebe doma. V porodnici se rodily většinou jen děti chudých
matek, často nemanželské. Jen postupně se dařilo dostat hygienu
v porodnici na takovou úroveň, aby zdravotní rizika pro matku a dítě
byla v nemocnici nižší než doma. Pokud matky z Hostivice a okolí
rodily v porodnici, obvykle volili zemskou porodnici s adresou
Praha II – Nové Město čp. 447. Poslední hostivická porodní asistentka Marie Krajcrová
byla kolem roku 1950 začleněna do státní zdravotní péče v nově utvořeném
Okresním ústavu národního zdraví Praha-západ. Během 50. let
20. století již začala probíhat většina porodů v porodnici pod dohledem
lékaře a funkce porodní asistentky se tak stala zbytečnou. Kolem roku 1950 byla v Hostivici zřízena poradna pro děti a
matky v Litovické ulici v budově bývalé pobočky unhošťské záložny. Otevřena byla
jednou týdně, kdy sem dojížděl dětský lékař z pražské nemocnice.
V roce 1951 se zde střídali ob týden dětský lékař a ženský lékař. O
několik let později byla poradna přestěhována do zdravotního střediska.
Poradna pro děti a matky v domě
Litovická čp. 783 v roce 1950. Přehled porodních
bab a porodních asistentek Porodní báby a porodní asistentky jsou
řazeny podle bydliště, nikoliv podle vsí, v nichž působily Hostivice 1767–1815:
Anna Škvorová 1813–1814
a 1818–1822: Kateřina Pechová
(odešla do Hořelice) 1815–1832:
Rozálie Bílková 1829,
1833–1844, 1846: Kateřina Luksíková (přišla
z Hostouně, odešla do Měňan) 1842–1872:
Anna Káclová, později Hokůvová 1848–1859:
Marie Šťastná (přišla z Prahy) 1863–1870:
Barbora Doušová (odešla do Litovic) 1872:
Barbora Šturcová 1872–1874:
Alžběta Simonová 1872–1895:
Antonie Trýbová
(přišla z Jenečka přes Kněževes) 1872–1906:
Barbora Tůmová (přišla z Litovic) 1873–1874:
Marie Bláhová 1895–1914:
Františka Svobodová 1899
– nejméně 1919: Marie Fialová 1914–1950:
Marie Nová, později Kreuzerová
– Krajcrová (začleněna do OÚNZ) 1916
– asi 1930: Marie Homolová, později
Beránková 1928–1929:
Augusta Lidická Litovice 1796–1805:
Magdalena Bašová 1805–1812:
Barbora Trnková 1807–1810:
Anna Nejedlá (výpomoc, kovářka) 1833–1838:
Anna Koutná (odešla na Břve) 1867–1868:
Albína Káclová 1870–1872:
Barbora Doušová, později Tůmová (přišla
z Hostivice, pak se vrátila zpět) 1873–1918:
Kateřina Zelenková Od
1938: Anna Šoustalová Břve 1839–1844:
Anna Koutná (přišla z Litovic, odešla do
Hořelice) Jeneček 1872:
Antonie Trýbová
(odešla přes Kněževes do Hostivice) Jeneč 1796–1799:
Ludmila Pinkásková 1800–1811:
Kateřina Hodáčková 1809–1817:
Barbora Staňková 1818–1827:
Alžběta Knížetová 1825–1857:
Marie Nedbalová 1829:
Josefa Chvojová 1849–1884:
Františka Trýbová (dcera Marie Nedbalové) 1850–1877:
Anna Vránová (přišla z Kácova) 1876–1886,
1902: Anna Zrubecká 1884–1889:
Anna Mocková 1886–1924:
Anna Adamová 1903:
Barbora Panenková 1913:
Marie Sládková (odešla do Červeného Újezda) Sobín 1808–1824:
Dorota Horešovská ze Zličína 1825–1837:
Ludmila Kapalínová (1843–1851 dochází z Unhoště) Prameny –
doporučená literatura STÁTNÍKOVÁ, Pavla – REMEŠ, Prokop
(2017): Ludmila Kapalínová, porodní bába sobínská. Od sousedské asistence
k institucionalizovanému porodnictví v Praze a okolí. Praha: Muzeum
hl. m. Prahy. ISBN 978-80-87828-30-4. Výstava První křik, první pláč. Muzeum
hl. m. Prahy 26. 4. – 15. 10. 2017. (Využity materiály Státního oblastního
archivu Praha z fondu Velkostatek Tachlovice–Jeneč.) LENDEROVÁ, Milena a kol. (2023): Ženy
s kufříkem a nadějí. Porodní báby a asistentky v českých zemích od
poloviny 19. do poloviny 20. století. Praha: Nakladatelství Karolinum. ISBN
978-80-246-4475-2. |
Úvod -> Instituce
-> Porodní báby a porodní asistentky