PENĚŽNÍ ÚSTAVY

Úvod -> Instituce -> Spořitelní a záložní spolek -> Stanovy

Spořitelní a záložní spolek pro Hostivici a okolí

Stanovy z roku 1921

Poplatek z této společenské smlouvy zapravuje se dle § 3. zákona ze dne 21. května 1873 č. 87. č. z. bezprostředně.

STANOVY

společenstva:

Spořitelní a záložní spolek

pro Hostivice a okolí

zapsané společenstvo s neobmezeným ručením.

Na skladě má „Svépomoc“, vydavatelské a tiskařské družstvo zemědělců v král. Českém v Praze.

1913/II.

I. Založení a účel.

§ 1. Firma a sídlo. Podepsaní tvoří spořitelní a záložní spolek pod firmou: Spořitelní a záložní spolek pro Hostivice a okolí, zapsané společenstvo s neobmezeným ručením.

Spolek má své sídlo v Hostivici.

§ 2. Účel. Spolek má za účel poměry svých členů ve směru mravním i hmotném zlepšovati, a to tím, že jim ku provozování jich hospodářství a živností poskytuje potřebné peněžní prostředky v zúročitelných zápůjčkách dle míry jich úvěrní způsobilosti, spolehlivosti a skutečné potřeby, dále tím, že poskytuje členům a spořitelům příležitost peníze zúročitelně ukládati za solidárního ručení členů dle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70. říš. zák., že podporuje přeměnu hypotekárních dluhů členů na dluhy níže zúročitelné, anebo umořitelné, dlouhodobé a nevypověditelné, že používá společenstva a jeho prostředků ku poskytování zápůjček členům na jejich výrobky a ku provádění společného nákupu potřeb a společnému prodeji výrobků a konečně, že podporuje v obvodě spolkovém zřizování hospodářských společenstev všeho druhu (§ 35.).

II. Členství, práva a povinnosti členů.

§ 3. Členství a přijímání členů. Členy spolku mohou býti pouze svéprávní obyvatelé obcí Hostivice, Jeneček, Litovice, Břve a Sobín, dále takové svéprávné osoby, které sice v obvodě spolkovém nemají bydliště, které však mají tam nemovitý majetek, a konečně osoby právnické, které v obcích výše uvedených mají sídlo anebo nemovitý majetek. Členové spolku musí se nacházeti v plném užívání občanských práv a nesmí býti členy jiného spolku úvěrního na neobmezeném ručení založeného.

Členství spolku se dosáhne písemnou přihláškou za člena po předběžném formálním přijetí představenstvem a po zaplacení zápisného (§ 31.) a nejméně jedné splátky podílu (§ 28.). Z odmítavého rozhodnutí může se uchazeč odvolati na dozorčí radu, která o tom v nejbližší schůzi právoplatně rozhodne.

§ 4. Ztráta členství. Členství ve spolku se pozbývá:

a) dobrovolným vystoupením,

b) přestěhováním se z obvodu spolku, nepodržel-li člen v obvodě spolkovém nemovitého majetku,

c) vyloučením člena,

d) ztrátou náležitostí k nabytí členství předepsaných (§ 3.),

e) smrtí.

Vystoupení ze spolku sluší oznámiti písemně starostovi spolku, který o tom vydá potvrzení. Členství končí v případě tom koncem roku, ve kterém o vystoupení, případně o přesídlení oznámení se stalo, jestliže přesídlení anebo oznámení o vystoupení stalo se nejméně šest měsíců před ukončením roku, jinak končí členství teprve koncem roku nejblíže příštího.

Vyloučení člena může nastati, neplní-li člen povinnosti stanovami vytknuté, aneb jestliže déle než šest měsíců ustanovené splátky na závodní podíly (§ 28.) dluhuje. Vyloučení musí nastati, když splácení zápůjček, ze spolkové pokladny poskytnutých, od člena častěji soudně musilo býti vymáháno, když člen pozbude svéprávnosti a jiných náležitostí v § 3. předepsaných, zejména když nabude členství podobného úvěrního spolku neb když byl trestán pro nějaký zločin ze ziskuchtivosti spáchaný neb pro takový přestupek, pokud právní následky činu toho dle zákona ze dne 15. listopadu 1867, říšs. zák. čís. 131, ještě nepřestaly.*)

Vyloučení stává se usnesením představenstva, proti němuž přísluší vyloučenému právo odvolati se do osmi dnů k dozorčí radě. V případě vyloučení vystupuje člen uplynutím osmi dnů po usnesení představenstva, aneb, když stalo se odvolání na dozorčí radu, dnem usnesení téže.

*) Právní následky pomíjejí při žaláři nejméně pětiletém uplynutím desíti let, jinak pěti let; při přestupcích po třech letech po ukončení trestu.

§ 5. Práva členů. Členové mají právo;

a) súčastniti se valných hromad a tu hlasovati.

Toto právo pomíjí pro dobrovolně vystouplé dnem vystoupení, případně oznámením dne přesídlení a přerušuje se pro vyloučené členy dnem dotyčného usnesení představenstva.

Právo hlasovací musí býti osobně vykonáváno, nemůže býti na jiné přeneseno, a člen nemůže míti více hlasů než jeden. Osoby ženské však mohou právo hlasovací vykonávati splnomocněním některého člena. Žádný člen nesmí převzíti více než jednu plnou moc.

b) Žádati pokud tomu prostředky dovoluji – zápůjčky ze spolkové pokladny za podmínek těmito stanovami vytčených, jakož i ukládati tam peníze na úrok.

§ 6. Povinnost členů. Členové spolku jsou povinni dle zákona o společenstvech a dle těchto stanov za všechny závazky spolku vůči třetím osobám rukou společnou a nerozdílnou (solidárně) a celým svým jměním ručiti, zaplatiti zápisné a nejméně jeden závodní podíl, zachovávati přesně stanovy a usnesení valné hromady a prospěch spolku v každém ohledu míti na zřeteli.

III. Správa spolku.

A. Orgány spolku.

§ 7. Orgány spolku. Záležitosti spolku spravuje:

a) představenstvo (§§ 8.–15.),

b) dozorčí rada (§§ 16.–19.),

c) valná hromada (§§ 20.–22.),

d) pokladník (§§ 23.–25.)

B. Představenstvo.

§ 8. Složení představenstva a legitimace téhož. Představenstvo společenstva se skládá ze starosty spolku, jeho náměstka a z dalších 3 přísedících představenstva.

Ze členů prvního představenstva (§ 40.) vystupují po prvním a druhém roce dnem jarní valné hromady vždy 2 členové losováním; po třetím roce vystupují každoročně vždy ti členové, kteří po tři roky úřadovali. Vystouplí členové mohou býti znova voleni.

Zvolení členové představenstva musí pod uvarováním pořádkových trestů, v zákoně o společenstvech stanovených, k zapsání do společenského rejstříku ohlášeni býti. Členové prvního představenstva jsou těmito stanovami legitimováni (§ 40.); ve všech příštích případech děje se legitimace členů představenstva, popřípadě jich náhradníků (§ 9.) volebním protokolem příslušné valné hromady.

§ 9. Doplnění představenstva. Vystoupí-li někdo z představenstva anebo nahodí-li se mu nějaká trvalá překážka, může dozorčí rada ustanoviti náhradníky až do nejbližší valné hromady, jež doplňovací volbu vykoná. Doba úřadování takto valnou hromadou zvolených náhradníků členů představenstva jest táž jako členů vystouplých, na jichž místo zvoleni byli.

Náhradníci dozorčí radou ustanovení legitimováni budou volebním protokolem dozorčí rady.

§ 10. Podpisování společenstva. Znamenání firmy za spolek děje se tak, že dva členové představenstva k firmě společenstva od kohokoliv napsané neb tištěné své podpisy připojí.

§ 11. Oprávnění představenstva a zastupování spolku představenstvem. Představenstvo jest spolku za to zodpovědno, aby stanovy spolku, jakož i usnesení dozorčí rady a valné hromady byly zachovávány. Zvláště jest povinno při výpůjčkách pro spolek konaných zachovávati meze valnou hromadou vytčené a vyžádati si svolení dozorčí rady ku všem za spolek uzavíraným smlouvám a právním sporům (pokud platné zákony nevyhrazují to valné hromadě), vyjímaje žaloby proti členům spolku na zaplacení zápůjček a závodních podílů, případně nedoplatků, k čemuž není třeba takového zmocnění.

Spekulace s movitostmi a nemovitostmi neb odvážné obchody za spolek podnikati jest představenstvu výslovně zapovězeno. Členové představenstva, kteří meze svého zmocnění, stanov neb usnesení valné hromady překročují, ručí osobně a společně za vzešlou škodu.

§ 12. Pozvání k valné hromadě společenstva děje se s udáním předmětů, kteréž projednati se mají, zvláštním oběžníkem, jenž všem členům poslem ve známost se uvede a veřejným oznámením (vyhláškou).

Veřejná oznámení (vyhlášky), opatřená podpisem starosty neb jeho náměstka, připevňují se na oznamovací tabuli v sídle spolkovém a uveřejňují se ve Věstníku Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém. Na vyhláškách na oznamovací tabuli budiž den připevnění a sejmutí – mezi nimiž zpravidla doba 14 dnů uplynouti má – vyznačen a od starosty spolku neb jeho náměstka podpisem potvrzen.

Dnem připevnění počínají lhůty, stanovené v tom kterém případě.

§ 13. Sezení a usnesení představenstva. K usnesení o návrzích na povolení zápůjček musí se představenstvo v pravidelných sezeních nejméně jednou měsíčně sejíti, kromě toho však tak často, jak toho je potřebí k vyřízení záležitostí.

Usnesení představenstva jsou platná, byla-li v sezení dle předpisu odbývaném více než polovina členů představenstva přítomna.

§ 14. Zvláštní povinnosti představenstva. Představenstvo jest zvláště povinno:

a) šetřiti a vykonávati všechna ustanovení spolkových stanov a předpisů zákona o společenstvech, příštích jich změn a doplňků, jakož i platných usnesení valné hromady a dozorčí rady a daných instrukcí a jest za to spolku zodpovědno;

b) vydávati za spolek závazné dlužní listiny k výpůjčkám spolkovým;

c) usnášeti se o přijetí a vyloučení členů, o všech příjmech a vydáních, jakož i o povolení zápůjček a bdíti nad přesným splácením těchto;

d) se starostou dohlížeti na vedení pokladny a knih účetních, závěrky pokladniční zkoušeti a dbáti o bezpečné a zúročitelné uložení pokladniční hotovosti;

e) před 1. dubnem každého roku zkoušeti účetní rozvahu a účet za předešlý rok.

K usnesením o povolení zápůjček má se zpravidla přibrati pokladník jako člen s hlasem poradním.

§ 15. Povinnost starosty spolku. Starosta spolku má dle stanov a jednacího řádu záležitosti spolku obstarávati, vykonávati, případně kontrolovati, zejména:

a) vésti a podepisovati korrespondenci spolkovou a spisy spolku i pečeť v uschování míti;

b) péči míti, aby povinnosti zákonem společenstevním představenstvu uložené byly plněny a uveřejniti během prvních šesti měsíců účetní rozvahu předchozího roku, jakož i oznámiti veřejně počet členů, kteří od posledního oznámení přijati byli, nebo vystoupili, jakož i počet členstva ve společenstvu právě zapsaného;

c) dohlížeti na vedení pokladny a účetnictví, vydávati poukázky k výplatě, vésti kontrolu, činiti měsíční závěrky pokladniční a s pokladníkem účetní rozvahu a účty za předešlý rok sestaviti.

K návrhu starosty může představenstvo jinému členu ze svého středu kontrolu pokladny svěřiti, avšak i tento dozor musí pod vrchním řízením starosty vykonáván býti;

d) k mimořádným sezením představenstva a valným hromadám pozvání činiti (§ 12.). Svolání představenstva musí se státi nejméně tři dny před sezením;

e) v sezeních představenstva a valné hromady předsedati a zapisovatele ustanoviti;

f) za každý rok výroční zprávu o činnosti vyhotoviti a tuto v řádné valné hromadě přednésti.

C. Dozorčí rada.

§ 16. Složení a doplnění dozorčí rady. Dozorčí rada, která vždy na rok volí si svého předsedu a náměstka, sestává ze šesti členů, kteří právě tak jako členové představenstva po obvodu spolku rozděliti se mají, aby v celku měli pokud možno úplnou znalost poměrů obyvatelstva v obvodu spolkovém. Počet členů dozorčí rady může býti valnou hromadou zvýšen, vždy však tak, aby byl třemi dělitelný.

Členové volí se z mužských členů spolku na tři léta. Každý rok vystoupí třetina, první dva roky vyloučí se losem. Jestliže některý člen dozorčí rady zemře, anebo jiným způsobem úřadu svého pozbude, doplní se dozorčí rada volbou z ostatních členů spolku. Doplnění toto má platnost až do nejbližší valné hromady, která pak doplňovací volby vykoná.

§ 17. Všeobecné povinnosti dozorčí rady. Dozorčí rada má zájmy spolku v každém směru chrániti a toho dbáti, aby správa spolku dle stanov řádně byla vedena a každé její usnesení, jakož i usnesení valné hromady zevrubně bylo prováděno; má právo kdykoli ve spolkové spisy do knih nahlédnouti a žádati výkaz pokladní hotovosti. Uzná-li, že člen představenstva neb snad celé představenstvo či pokladník předpisů zákona, stanov neb jednacího řádu nedbali, neb zájmy spolku jinak poškodili, má právo všech prostředků užíti, jež ukáží se nutnými k ochraně zájmů spolkových. Dále jest oprávněna každého člena představenstva, jakož i celé představenstvo a pokladníka s úřadu sesaditi, musí však v případě tom, jako vždy, má-li za to, že zájmy spolku jsou ohroženy, ihned valnou hromadu svolati a jí případ k rozhodnutí předložiti. Co se pozvání k této valné hromadě a předsedání v téže tkne, nastupuje předseda dozorčí rady na místo starosty spolku, když tento valnou hromadu k žádosti dozorčí rady nesvolá, anebo když týž sám dozorčí radě příčinu k svolání schůze zavdal.

Ostatek platí pro dozorčí radu příslušné předpisy zákona o společenstvech. Legitimace členů dozorčí rady děje se příslušným volebním protokolem valně hromady, popřípadě volebním protokolem dozorčí rady (§ 16. posl. odst.).

§ 18. Zvláštní povinnosti dozorčí rady. Dozorčí rada jest zvláště povinna:

a) vydati jednací řád pro představenstvo a předpisy účetnické pro pokladníka;

b) prozkoušeti nejdéle do 1. května rozvahu účetní a roční účty a podati o tom, jakož i ostatní své činnosti zprávu řádné jarní valné hromadě;

c) usnášeti se o zmocnění představenstva k právním sporům (vyjímaje vymáhání zápůjček) a zastupovati spolek v právních sporech proti představenstvu;

d) zkoumati čtvrtletně v pravidelných schůzích rukojemství za veškery nezaplacené zápůjčky, jakož i povolení nových půjček, pečovati o okamžité vypovědění a zaplacení ohrožených nedoplatků a nejméně jednou ročně vykonati mimořádnou přehlídku správy i pokladny. Tyto revise, a to jak pravidelně čtvrtletní, tak i mimořádné, mají v knize protokolů rady dozorčí býti zapsány.

Členové dozorčí rady jsou spolku zodpovědni za plnění uvedených povinností. Bylo-li by třeba, má předseda postarati se o sesazení liknavých členů a nahrazení jich novými volbami.

§ 19. Sezení a usnesení dozorčí rady. Dozorčí rada má k vyřízení svých záležitostí v stejných obdobích nejméně čtyřikrát za rok se shromážditi, a sice ve všech případech k pozvání předsedy, po případě náměstka.

Dny pravidelných schůzí ustanoví se valnou hromadou. Usnesení dozorčí rady jest platné, když včetně předsedy neb jeho náměstka byli přítomna nadpoloviční většina členů dozorčí rady. Usnesení dějí se nadpoloviční většinou přítomných členů. Při rovnosti hlasů platí návrh, ku kterému se přidal předseda.

D. Valná hromada.

§ 20. Práva valné hromady. Valná hromada má na celou správu, zvláště však na činnost dozorčí rady dohlížeti a vůbec těch prostředků se uchopiti, jež uzná v zájmu spolku za nutné.

Valná hromadě jest vyhrazeno zbaviti pokladníka a představenstvo zodpovědnosti za správu záležitostí spolku (udíleti absolutorium). Usnesení o tom musí se státi vždy v jarní valné hromadě na základě účtů předchozího roku.

§ 21. Schůze a usnášení valné hromady. Valná hromada schází se pravidelně nejvýš dvakrát v roce, a sice dle bližších ustanovení svých na jaře a na podzim (v druhé polovici května a během listopadu), kromě toho však i tehdy, když to za nutná uzná starosta, dozorčí rada nebo nejméně desetina členů spolku. Členové spolku musí však starostovi, případně předsedovi dozorčí rady podati písemnou žádost, v níž účel a důvody svolání schůze uvedeny jsou. Opomene-li starosta, případně předseda dozorčí rady neb jich náměstkové včasně schůzi svolati, může tak učiniti některý člen představenstva neb dozorčí rady, po případě mohou valnou hromadu svolati ti členové spolku, kteří za svolání žádali.

Vyjímaje případy v §§ 36. a 37. uvedené jest valná hromada při přítomnosti nejméně jedné desetiny členů k usnášení způsobilá, jestliže ovšem pozvání s udáním předmětů denního pořádku dle předpisu vydáno bylo.

Usnesení jsou pro všechny členy spolku závaznými a dějí se nadpoloviční většinou přítomných hlasů vyjmouc případy právě uvedené. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

Valná hromada jest oprávněna k návrhu v sezení učiněnému odejmouti starostovi předsednictví a toto jinému členu spolku svěřiti.

Zvláštním usnesením může valná hromada ustanoviti pokutu za neomluvené nedostavení se členů.

Doba mezi svoláním a pořádáním valné hromady, jež má o rozejití se spolku jednati, nesmí býti kratší než 30 a delší než 60 dnů, jedná-li se o změnu stanov, musí obnášeti nejméně 14 a nejvíce 30 dní a v jiných případech nejméně 8.

§ 22. Valná hromada volí ze řádných členů mužského pohlaví odděleně:

1. starostu,

2. jeho náměstka,

3. přísedící představenstva,

4. pokladníka,

5. členy dozorčí rady,

a sice nadpoloviční většinou hlasů. Nedosáhne se této většiny již při prvním hlasování, nastane užší volba mezi oněmi, kteří nejvíce hlasů obdrželi; do užší volby přijde však vždy pouze dvakráte tolik osob, kolik míst je ještě obsaditi.

Při rovnosti hlasů rozhodne los, tažený předsedou. Doplňovací volby mohou se kromě toho také v mimořádných sezeních konati.

Hlasování děje se povstáním nebo zvednutím ruky, pokud shromáždění výslovně se neusnese na hlasování hlasovacími lístky nebo hlasování dle jmen.

Ku zjištění hlasů ustanoví předsedající dva sčítatele hlasů.

Volby dějí se volebními lístky.

E. Pokladník, účetnictví.

§ 23. Povinnosti pokladníka. Vedení knih a pokladny spolkové děje se pokladníkem voleným na čtyři leta proti tříměsíční výpovědi s jeho strany.

Týž jest povinen:

a) dle instrukce § 18. a), jakož i dle poukázek starosty všechny příjmy a vydání spolku správně obstarávati, vésti knihy, pokladniční hotovost a cenné papíry ukládati a ihned po uplynutí měsíce společně se starostou nebo případně stanoveným dozorcem pokladny sdělati účetní závěrku měsíční a tuto předložiti představenstvu ke zkoušení.

b) po účetním roce, který s kalendářním rokem v jedno spadá, knihy do 15. února uzavříti a představenstvu před 1. březnem každého roku účetní rozvahu a účty za předešlý rok ve dvou exemplářích s přílohami v jeden sešit svázanými a s výkazem o jmění odevzdati.

§ 24. Pokladník nesmí býti ani členem představenstva, ani dozorčí rady. Za to budiž pravidelně přibrán k sezení představenstva, jakožto člen s hlasem poradním, avšak bez práva hlasovacího. Týž jest spolku za spolkové jmění a správné vedení zodpověden. Týž má proto míti buď rukojmě k placení způsobilého jakožto dlužníka a plátce, aneb složiti určitou od valné hromady ustanovenou kauci, která podobně jako rukojmě, za náhrady vyšetření, zjištění a vymožení případné ztráty, obzvláště však za tuto ručiti musí. Pokladník legitimován jest volebním protokolem valné hromady.

§ 25. Účetní rozvaha. Účetní rozvaha musí dle kupeckých zásad býti sestavena a v sumárním sestavení obsahovali:

I. Spolkové jmění (aktiva), a sice:

1. stav pokladny na konci roku v hotovosti i cenných papírech, těchto dle kursu z 31. prosince;

2. pohledávky dle jich rozličných druhů, při čemž však nejisté pohledávky dle jich pravděpodobné ceny uvésti jest, rozhodně nedobytné však úplně vyloučiti;

3. cena movitostí a nemovitostí na konci roku po srážce přiměřených procent na upotřebení (amortisaci);

4. pohledávky úroků, které teprve v příštím účetním roce splatny budou, vypočtené až do konce roku.

II. Spolkové dluhy (passiva), a sice:

1. dluhy závodní dle jich rozličného druhu, bez ohledu na jich splatnost;

2. zaplacené závodní podíly členů;

3. dlužné úroky, které teprve v příštím roce účetním splatny budou, už do konce roku;

4. spolkový kapitál (reservní fond).

III. Ztrátu nebo zisk.

Zisk počítá se tím, že se passiva od aktiv odečtou. Bilanci zkouší nejprve představenstvo společenstva, potom dozorčí rada a konečně předloží se valné hromadě ku schválení, když byla předem členům spolku k nahlédnutí v úředních místnostech vyložena, o čemž tito v pozvání k jarní valné hromadě se vyrozumějí.

F. Povšechná ustanovení.

§ 26. Odměna funkcionářům spolkovým, vedení protokolu. Členové představenstva a dozorčí rady vykonávají svůj úřad bezplatně jako úřad čestný a mohou pouze žádati za náhradu hotových výloh, jichž výši schvaluje představenstvo.

Pokladník obdrží za svou činnost přiměřenou náhradu. Výši této náhrady ustanoví valná hromada zvláštním usnesením.

Jak pro představenstvo, tak i pro dozorčí radu a valnou hromadu jest zaříditi stránkovanou knihu protokolů. Do ní mají zanésti všechna usnesení dotyčných schůzí.

Protokol schůze představenstva a dozorčí rady má se po přečtení a schválení přítomnými podepsati. Usnesení valné hromady mají se po přečtení a schválení podepsati pouze od předsedy, zapisovatele a od jednoho účastníka valné hromady, kterého tato k tomu ustanoví.

IV. Opatření a upotřebení prostředků spolkových a působnost spolku.

§ 27. Opatření a upotřebení peněžních prostředků. Peněžní prostředky spolkové opatřují se závodními podíly, výpůjčkami, úspornými vklady, zápisným, provisemi a přebytkem úroků ze zápůjček. Upotřebí se pak k udílení zúročitelných půjček členům, k uhrazení spolkových výloh, k založení spolkového jmění a k účelům hospodářským.

§ 28. Závodní podíly. Každý člen spolku jest povinen, za člena byv přijat, nejméně jeden závodní podíl ve výši deseti Kč do pokladny spolkové složiti. Zaplacení může se díti ve splátkách měsíčních, nejméně jednokorunových. Zaplacení celého obnosu může se státi také najednou. Usnesením valné hromady a změnou tohoto odstavce stanov lze závodní podíly zvýšiti až na 50 K.

Po čas členství nelze žádati vrácení podílu spolkového, tento však může býti vypovězen.

Výpověď však musí býti písemně podána nejméně šest měsíců před ukončením správního roku starostovi, kterýž má přijetí výpovědi stvrditi. Vyplacení vypovězených podílů stane se za měsíc po schválení účetní závěrky, pokud vystouplý nemá oproti spolku žádných závazků.

Zúročení podílů stanoví se jarní valnou hromadou pro předešlý rok. Až do úplného splacení závodních podílů připisují se úroky ku splátkám. Míra úroková nesmí však překročiti ono procento, jakým spolek úsporné vklady zúrokuje. Kromě toho zúročení nesmějí členové ze svých závodních podílů bráti jiných úroků, provisí, neb podobných výhod. Úroky ze závodních podílů jsou splatny dnem usnesení jarní valné hromady, která o zúrokování podílů usnesení učinila.

Nebyly-li úroky ze závodních podílů během tří roků ode dne splatnosti vybrány, připadnou jmění spolkovému (reservnímu fondu).

Valná hromada může se usnésti, že ze závodních podílů nemají se žádné úroky platiti.

§ 29. Spolek jest oprávněn dle potřeby činiti výpůjčky u Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém, zapsaného společenstva s obmezeným ručením, k níž jako člen za účelem vyrovnání dočasných přebytků a potřeb peněžních a za účelem revise přistupuje. Starosta Jednoty aneb zástupce jím zmocněný a revisor Jednoty mohou býti ve valných hromadách spolkových přítomni s hlasem poradním. Úhrn výpůjček, včítaje v to vklady (§ 30.), stanoví valná hromada.

§ 30. Úsporné vklady. Nejnižší a nejvyšší obnos úsporných vkladů pro jednoho vkladatele přípustný, lhůty výpovědní, lhůty k placení úroků, jakož i míra úroková, stanoví se valnou hromadou. Nejnižší přípustný obnos úsporných vkladů nesmí býti stanoven výše než na jednu korunu. Zúrokování počíná prvním dnem následujícího měsíce po učiněném vkladu a končí posledním dnem měsíce před vyzvednutím, když valná hromada jinak neustanoví. Zúrokují se jen celé koruny kladu. Výplata úroků dle toho vypočtených děje se během 14 dnů po jich splatnosti ve dnech k úřadování a vyplácení od představenstva ustanovených.

Úroky, jež nebyly vyzvednuty po projití lhůty, se kapitalisují a nakládá se s nimi jako se vklady. Spolek má právo v těch případech, kdy nevybrané úroky dosáhnou výše vkladů hotově složených, další zúročení zastaviti a přísluší mu též právo, každý vklad v téže lhůtě vypověděti, jak to je dovoleno vkladateli.

Výpověď může se stát veřejným návěštím s pouhým udáním čísla hlavní knihy a vloženého jmění.

Vypovězený vklad uplynutím lhůty výpovědní přestává býti zúrokován.

§ 31. Zápisné. Zápisné, jež každý člen při přijetí do spolku jako příspěvek na správní výdaje složiti musí, obnáší 1 Kč. Zápisné jest vlastnictvím spolku a nevrací se členům ze spolku vystoupivším.

§ 32. Zápůjčky. Zápůjčky mohou od představenstva jen členům spolku povolovány býti:

a) na kratší lhůty do jednoho roku, jež představenstvem mohou býti prodlouženy, nejdéle však do úhrnné doby dvou let;

b) na delší dobu až do čtyř let s podmínkou zaplacení ve lhůtách; takové zápůjčky mohou pouze k návrhu představenstva dozorčí radou schválenému býti povolovány.

Povolení zápůjček na dobu delší čtyř roků vyhrazeno jest ustanovení valné hromady.

Spolku jest vyhrazeno právo, vypověděti zápůjčky na čtyři neděle, kteréhožto práva zpravidla použito býti má pouze v případě hromadné výpovědi vypůjčených kapitálů, aneb když dlužníci spolku neb jich rukojmí upadnou v poměry, jimiž jistota zápůjček je ohrožena, aneb když by peníze vypůjčené k jiným účelům upotřebeny byly, než bylo vvpůjčiteli udáno.

Míru úrokovou a platební lhůty úroků ustanovuje valná hromada. Tato míra nesmí i s vedlejšími poplatky, příspěvky správními a pod. nejvyšší míru úroků pro úsporné vklady ustanovenou přesahovati o více než 1 ½ %. Úroky platí se za uplynulé lhůty.

c) běžný účet.

Stanovení nejvyššího obnosu zápůjček, případně úvěru na běžný účet, nad kterýž obnos žádnému členit spolku ani v úhrnném obnosu, ani v částkách zápůjčky představenstvem udíleti se nesmí, vyhrazeno jest zvláštnímu usnesení valné hromady. Zápůjčky, případně úvěry, jež tento nejvyšší obnos překračují, mohou býti povolovány představenstvem pouze se svolením dozorčí rady.

Náležité upotřebení zápůjček má se pokud možno napřed představenstvem ustanoviti a později kontrolovati.

Stížnosti na zamítnutí žádostí o zápůjčky vyřizuje dozorčí rada, aneb v poslední instanci valná hromada.

§ 33. Pojištěni zápůjček. Zápůjčky, jakož i úvěr na běžný účet musí se dostatečně pojistiti tak, aby nebylo pro spolek nižádného nebezpečí. Pojištění může se státi rukojmím, hypotékou neb složením cenných papírů se sirotčí (pupillární) jistotou.

Při hypotékách má se na to hleděti, aby zapůjčené obnosy cenou zastavených nemovitostí pupillárně byly zajištěny. Cenné papíry musí v ceně kursovní zajištěný obnos přesahovati nejméně o jednu třetinu.

Zápůjčky mohou se poskytovati pouze na řádně vydané dlužní úpisy, úvěry na běžný účet pak na zvláštní smlouvy. Směnky jsou bezvýminečně vyloučeny.

§ 34. Jmění spolkové (reservní fond). Zisk dle § 25. vyšetřený uloží se do reservního fondu, na němž členové podílu nemají. Jakmile dosáhne reservní fond dostatečné výše, přestane vkládání zisku do něho a přebytku jeho musí se užíti buď ku snížení míry úrokové, aneb k účelům obecně prospěšným.

Ztráty uhradí se každý rok nejprve z reservního fondu, nestačí-li ten, ze závodních podílů.

Jmění spolkově jest spravovati zvlášť a uložiti v papírech pupillární jistoty požívajících. Při rozpuštění spolku má se spolkové jmění dočasně uložiti za pupillární jistoty. V tomto případě mají se úroky kapitálu obcím v § 3. uvedeným dle poměru počtu členstva tak dlouho odevzdávati k všeobecně užitečným účelům, až se nový záložní spolek na základě těchto stanov utvoří. Jakmile se tak stane, má se spolkové jmění novému spolku předati.

§ 35. Podporování společenstev. Spolek a jeho prostředky mají nápomocny býti též ku zřizování výdělkových a hospodářských společenstev všeho druhu, zvláště ku podporování rolnictví (společenstev výrobních, spotřebních, prodejních, strojních a j.) a ku podpoře jich činnosti poskytováním úvěru a zápůjček a jinakou podporou se strany orgánů spolkových, při čemž ovšem předpisy těchto stanov nesmějí se překročiti. Taková společenstva mají se však od záložního spolku neodvisle a samostatně zřizovati a spravovati a spolek nesmí za ně žádné ručení převzíti.

V. Všeobecná a přechodní ustanovení.

§ 36. Změna stanov. Tyto stanovy mohou změněny býti valnou hromadou, při čemž se připomíná následující:

a) Změna § 2. o účelu spolku, § 3. o přijímání členů, § 26. odstavec I. o bezplatném úřadování představenstva a dozorčí rady, § 28. odstavec 4. o zúrokování závodních podílů, § 29. o příslušnosti spolku ku svazu, § 32. o poskytování zápůjček a o míře úrokové ze zápůjček, § 33. posledního odstavce o vylučování směnek, § 34. o spolkovém jmění, konečně § 36. a § 37., pak každé doplnění stanov, jež odporuje ustanovením stanov v tomto odstavci uvedeným, konečně zrušení těchto stanov a zavedení nových stanov může se státi pouze, jestliže ve valné hromadě dle předpisu svolané (§ 21. poslední odstavec) nejméně čtyři pětiny všech členů spolku pro to hlasují.

b) Vyjímaje případy pod a) uvedené, jest valná hromada k usnášení způsobilá, je-li více než polovina členů přítomna; usnesení děje se většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.

Nedostaví-li se do valné hromady dostatečný počet členů, má se do 14 dnů svolati druhá valná hromada, avšak pouze k vyřízení těchže předmětů, která pak bez ohledu na počet přítomných členů jest k usnášení způsobilá, a usnáší se právoplatně v případech změny stanov sub a) uvedených nejméně čtyřmi pětinami přítomných členů, v případech sub b) dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných. Poslední okolnost jest ve druhém pozvání výslovně uvésti.

§ 37. Zrušení spolku. Dobrovolné rozejití se spolku může se jen tehdy státi, když ve valné hromadě za tím účelem řádně svolané (§ 21.) nejméně čtyři pětiny všech členů pro to hlasují.

Není-li však potřebný počet členů přítomen, ustanoví se do 30 dnů (§ 21.) druhá valná hromada k vyřízení téhož denního pořádku, která bez ohledu na počet přítomných většinou čtyř pětin platně o rozejití se spolku usnášeti se může. Poslední okolnost budiž v pozvání výslovně připomenuta.

Oznámení o zrušení spolku a likvidace děje se dle předpisu zákona o společenstvech ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.

§ 38. Urovnání sporů. Spory o výklad jednotlivých ustanovení spolkových anebo spory mezi členy o jiných záležitostech spolkových urovnává valná hromada, anebo rozhodčí soud valnou hromadou ustanovený.

§ 39. Přechodní ustanovení. Ustavující první valná hromada společníků volí:

a) pro tuto valnou hromadu svého předsedajícího;

b) členy představenstva, dozorčí rady a pokladníka, a přísluší jí veškerá ostatní práva valných hromad, aniž tu třeba šetřiti ustanovení stanov o svolávání valné hromady a vykonávání voleb.

§ 40. Členové prvního představenstva, těmito stanovami legitimovaní, jsou:

Pan Jaroslav Čermák, malorolník v Hostivici, starosta;

pan Geltner Alois, řídící učitel v Hostivici, náměstek starosty;

pan Kubr František, rolník v Hostivici;

pan Tomek Václav, rolník v Jenečku;

pan Jelínek Václav, rolník v Hostivici.

V Hostivici, dne 3. července 1921.

Úvod -> Instituce -> Spořitelní a záložní spolek -> Stanovy