HOSTIVICKÉ SPOLKY

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky -> Zřízenci drah Hostivice -> Stanovy

Odbočka Zemské jednoty zřízenců drah v království Českém v Hostivici

Odbočka Jednoty zaměstnanců čsl. drah v Hostivici

Stanovy z roku 1924

Stanovy

Jednoty zaměstnanců Československých drah.

Tiskl „Melantrich“ v Praze, Václavské náměstí číslo 42 n.

Nákladem Jednoty.

Jméno, sídlo, jednací řeč a působnost spolku.

§ 1. Sdružení se nazývá „Jednota zaměstnanců československých drah“.

§ 2. Sídlem jeho jest Praha, jednací řeč jest československá.

§ 3. Působnost spolku se vztahuje po všech stránkách stanovami dále vytčených na celé území (veškeré dráhy) Československé republiky.

Účel sdružení.

§ 4. Účelem sdružení jest: hájiti kulturní, hospodářské a sociální zájmy členů, napomáhati k úpravě a zlepšení jich pracovních, platových a mzdových poměrů, pěstovati mezi nimi vzájemnost, společenské, národní a sociální uvědomění, spolupůsobiti při všech společenských reformách, pečovati vůbec o vzdělání členstva a poskytovati mu v různých případech nutné pomoci, ať po stránce mravní nebo hmotné.

Prostředky k dosažení účelu.

§ 5. Sdružení použije všech zákonitých prostředků, jimiž vytknutého účelu lze dosíci a snahám a zájmům členstva možno prospěti:

a) pečuje o úpravu doby služební a pracovní, o zabezpečení členstva pro případ invalidity nebo stáří se strany železničních správ, podává v tomto směru návrhy, žádosti, petice a pod. k příslušným úřadům, zákonodárným sborům i k veřejným korporacím.

b) pečuje o pospolitost a vědomí solidarity mezi členy, stará se o zdokonalení jich odborného vzdělání tiskem, přednáškami, schůzemi, sjezdy, pracovními konferencemi, výlety, divadelními představeními, jakož i jinými kulturními prostředky.

c) hájí členy ve všech záležitostech stavovských, ať týkají se jednotlivců neb celých kategorií, vyvíjí vliv na úpravu požitkových a mzdových poměrů členstva a účastní se za ně všech jednání s příslušnými činiteli.

d) provádí statistiku služebních poměrů, poměrů pracovních a drahotních pro potřebu odborové politiky.

e) vchází ve styk s odborovými organisacemi a korporacemi, jež sledují příbuzné cíle, za účelem ochrany nebo zlepšení služebních a pracovních poměrů a práv členstva.

f) obesílá sjezdy, na nichž se jedná o zájmech členstva.

g) zřizuje spolkové knihovny a čítárny se zřetelem k odborové a národohospodářské literatuře.

h) vydává odborné knihy, brožury a časopisy k hájení zájmů členstva.

i) napomáhá členům k účasti v institucích veřejných a jiných, při zakládání družstev všeho druhu a podporuje každou činnost, kterou občanský život zaměstnancům drah připouští nebo ukládá. Činnost politická jest vyloučena.

k) poskytuje členům bezplatnou právní ochranu ve sporech z poměrů služebních a pracovních (§ 17).

l) podporuje členy v případech nemoci, nezaviněné nezaměstnanosti nebo při jiných nehodách a v případě úmrtí podle směrnic v §§ 16. a 24. těchto stanov.

§ 6. Aby účelu svého snáze dosáhlo, může sdružení podle potřeby zřizovati odbočky ve všech místech oblasti pro působnost sdružení vymezené (§ 33. stanov). Vedle toho může sdružení zřizovati různé skupiny svého členstva i odbory za účelem snazšího hájení jich zájmů.

Členství.

§ 7. Sdružení má členy řádné a přispívající:

a) řádným členem může se státi každá osoba při dráze neb v jiném jejím dopravním prostředku zaměstnaná, která se přihlásí u některé odbočky (odboru) a ústředním správním výborem byla přijata se závazkem, že bude plniti veškeré povinnosti v § 12. těchto stanov vyznačené.

b) přispívajícím členem může se státi každá osoba fysická nebo právnická, zaváže-li se k účelům sdružení platiti ročně příspěvek, rovnající se alespoň příspěvku řádného člena.

§ 8. O přijímání členů, z nichž řádní členové mohou býti přijati jen tehdy, nedovršili-li dosud 50. rok věku, rozhoduje ústřední správní výbor, vyslechna dobré zdání příslušné odbočky, resp. důvěrníka (§§ 33–34). Zaměstnanci drah, kteří v době svého přístupu k sdružení jsou starší 50 let, mohou býti přijati pouze co členové přispívající. Přijetí kteréhokoliv uchazeče o členství může býti bez udání důvodu odepřeno.

§ 9. Členem býti přestává:

a) kdo písemným sdělením ústřednímu správnímu výboru, nebo výboru své odbočky nebo důvěrníku oznámí, že vystupuje,

b) kdo dluhuje členské příspěvky po 3 měsíce,

c) kdo byl ústředním správním výborem vyloučen.

Vyloučení člena může býti provedeno:

1. pro zřejmé a úmyslné poškozování zájmů sdružení,

2. pro jakékoliv jednání, jímž se porušují řádně učiněná usnesení, nebo kompetentními instancemi spolku přijaté řády,

3. pro spáchaný trestní čin, když trestní řízení skončilo odsouzením a pohnutky k činu byly nízké, nečestné nebo zištné,

4. pro nepodrobení se výroku smírčího soudu. Vyloučený člen má právo odvolati se k nejbližší řádné valné hromadě sdružení (§ 20i).

§ 10. Řádné členství zrušuje se také v tom případě, když člen z jakékoliv příčiny přestane býti zaměstnancem v činné službě železniční (v příbuzné službě dopravní). Týž může vytrvati ve svazku sdružení nadále co člen přispívající.

Dočasně pensionovaní zaměstnanci, kteří tuto okolnost mohou písemně prokázati, jsou rovni členům přispívajícím; jakmile však vstoupí opětně do činné služby, nabývají členství řádného, platí-li stanovené členské příspěvky (§ 12b).

§ 11. Vystupující člen jest povinen až do dne svého vystoupení vyhověti všem členským povinnostem vůči sdružení, zvláště zaplatiti příspěvky do dne vystoupení splatné. Se ztrátou členství pohasínají současně i veškeré nároky vůči sdružení.

Povinnosti členů.

§ 12. Členové jsou povinni:

a) zároveň s přihláškou do sdružení zaplatiti zápisné ve výši Kč 3, dále poplatek za stanovy a legitimaci ve výši Kč 2 a za spolkový odznak Kč 2.

b) platiti členské příspěvky měsíčně vždy předem, a to ve výši řádnou valnou hromadou stanovené (§ 20d).

c) podporovati sdružení ve všech jeho aktivitách, které směřují k dosažení účelu sdružení (§ 4 a 5), účastniti se, pokud služba tomu dovolí, všech schůzí, přednášek a porad sdružením pořádaných, zachovávati všechna ustanovení ve stanovách a řádech sdružení obsažená, respektovati a plniti podle možností všechna usnesení valné hromady a ústředního správního výboru.

§ 13. Členům, kteří z jakýchkoliv jimi nezaviněných příčin nemohou měsíční příspěvky podle § 12b stanov platiti předem, může ústřední správní výbor na písemnou žádost odsunouti povinnost platební o případnou lhůtu, doporučuje-li tak odbočka (odbor) nebo důvěrník, nebo uzná-li tak ústřední správní výbor sám za vhodné.

§ 14. Členové, kteří samovolně vystoupili a znovu se do sdružení hlásí, mohou býti opět přijati, zaplatí-li nově zápisné ve výši Kč 3 (§ 12a). Jejich nároky členské dlužno posuzovati jako u nově přijatého člena (§ 16).

Práva členů.

§ 15. Členové mají právo zúčastniti se všech projevů činnosti organisační, pokud není vyhrazena určitě stanoveným instancím spolku (§§ 24, 30, 31), mají nárok na výhody spolkem poskytované (knihovnu, čítárnu, odborný časopis a podobně), mohou uplatňovati přání a stížnosti, týkající se záležitostí organisačních a stavovských, používati intervencí sekretariátů ve svých věcech služebních, nositi odznak sdružení po dobu členství.

Řádným členům, kteří nedluhují členské příspěvky 3 měsíce, přísluší hlasovací a volební (aktivní i pasivní) právo při všech návrzích a volbách, pokud rozhodnutí není vyhrazeno určitě stanoveným instancím spolku (§§ 24, 30, 31).

Nárok na podpory uvedené v prvním odstavci sub a), b) § 16. těchto stanov přísluší jedině členům činným, jiné podpory výjimečně i členům přispívajícím.

Podpory.

§ 16. Sdružení poskytuje řádným členům tyto podpory:

a) v nemoci,

b) v nezaviněném nezaměstnání,

c) mimořádné,

d) v případě úmrtí.

Rozhodnutí o tom, zda jest podporu ve smyslu 1. odstavce tohoto paragrafu sub a), c), d) poskytnouti a v jaké výši, přísluší ústřednímu správnímu výboru, který svá usnesení činí od případu k případu. Pro nárok na kteroukoliv z uvedených podpor jest předpokladem uplynutí karenční (zajišťovací) lhůty, t. j. 12timěsíční nepřetržité a podmínkám stanov vyhovující členství.

Ad a) Podpory v nemoci udílejí se řádnému členu, počínaje 15. dnem po vzniku jeho lékařem řádně stvrzené nemoci. O délce doby, po kterou nemocenskou podporu lze poskytovati, rozhoduje valná hromada. Podpora se odepře členu, který prokazatelně nemoc pouze předstírá. Nárok na podporu v nemoci ztrácí, kdo onemocní po třetí touže nemocí, obdržev podporu v případech prvých dvou onemocnění.

Ad b) V době účinnosti podpory v nezaměstnání se státním příspěvkem bude předpokladem nároků splnění podmínek zákonem (ze dne 19. VII. 1921, č. 267 Sb. z. a n.) a příslušným prováděcím vládním nařízením stanovených. Způsob provádění budiž určen „pravidly“, jež ustanoví valná hromada sdružení nebo z jejího zmocnění ústřední správní výbor.

Ad c) Mimořádné podpory udílení se členům jen v případech zvláštního ohledu vyžadujících. Rozhodnutí o takovýchto případech náleží úvaze ústředního správního výboru.

Mezi tyto případy náleží zvláště:

aa) Dlouho trvající a nákladná nemoc člena nebo příslušníka jeho rodiny (manželka, děti),

bb) nezaviněná nehoda nebo utrpěná škoda majetková (požárem, krádeží a pod.).

Je-li řádný člen sdružení povolán k zákonité presenční službě vojenské, ztrácí nárok na jakoukoliv podporu a není povinen po dobu této služby platiti členské příspěvky. Jest jej pokládati za člena dočasně vystoupivšího.

Dokáže-li se po udělení kterékoliv z dosud jmenovaných podpor, že byly dosaženy klamnými údaji člena, jest týž povinen vrátiti do stanovené doby; neučiní-li tak, bude vyloučen ve smyslu § 9c) těchto stanov.

Ad d) Zemře-li řádný člen po uplynutí karenční lhůty, obdrží jeho pozůstalí úmrtní kvotu určenou ústředním správním výborem. Stejně, zemře-li manželka řádného člena. V tomto případě obdrží úmrtní kvotu pozůstalý manžel (řádný člen). Úmrtí dlužno prokázati stvrzením lékaře nebo stvrzením příslušného církevního úřadu; dále dlužno se těm, kteří nárok na úmrtní kvotu vznášejí, vykázati členskou knížkou.

Člen (jeho manželka) neztrácí nároku na úmrtní kvotu, byl-li alespoň 5 let řádným členem a pak buď pensionován nebo nezaviněně propuštěn. Předpokladem ovšem je, že platil dále povinné členské příspěvky (§ 12b).

Právní ochrana.

§ 17. Veškeří řádní členové a ti z přispívajících, kteří jsou nebo byli železničními zaměstnanci (zaměstnanci příbuzných podniků dopravních) a platí stanovené členské (§ 12b), mají po dvouměsíčním členství nárok na právní ochranu, dovolávají-li se jí ve sporech vzniklých ze služebního poměru a uzná-li ústřední správní výbor spor za obhájitelný. Řádné zaplacení členských příspěvků jest v těchto případech prokázati.

Spory, o nichž již předem lze předpokládati, že nemají naděje na úspěch, dále spory členy samovolně (bez souhlasu ústředního správního výboru) zahájené a spory, jichž důvod vznikl před získáním členství ve sdružení, jsou z nároku na právní ochranu zcela vyloučeny.

Jmění sdružení.

§ 18. Jmění sdružení tvoří:

a) Zápisné nových členů a poplatek za stanovy a legitimace (§ 12a),

b) měsíční členské příspěvky (§ 12b),

c) jakékoliv jiné příjmy z činnosti sdružení (§ 5) získané, dále úroky z uložených peněz.

Řádná valná hromada svolávaná podle § 20. těchto stanov rozhoduje o tom, jak má býti jmění sdružení používáno a jaké opatření učiněna, aby hospodářský prospěch sdružení byl co nejlépe ochráněn.

Správa sdružení.

§ 19. Správu sdružení vykonává:

1. valná hromada,

2. ústřední správní výbor,

3. dozorčí výbor,

4. výbory odboček (odborů) a důvěrníci.

Valná hromada.

§ 20. Řádná valná hromada se koná každý druhý rok nejpozději v měsíci květnu. Svolává ji starosta sdružení, uveřejniv alespoň 4 týdny předem pozvání v odborném listě spolu s udáním jednacího pořadu.

Mimořádnou valnou hromadu může ústřední správní výbor svolati, a sice kamkoliv (§ 3) a kdykoliv toho potřebu uzná. Ústřední správní výbor jest povinen mimořádnou valnou hromadu svolati, jakmile desetina členů nebo dozorčí výbor písemně o to požádá.

Valná hromada se skládá z delegátů odboček (odborů) a samostatných plateben (§ 35), členů ústředního správního výboru a dozorčího výboru. Zastoupení odboček (odborů) a samostatných plateben určuje se počtem řádně zaplativších členů. Až do 800 členů náleží 1 delegát, přes 800 členů 2 delegáti.

Valné hromadě přísluší jednati a rozhodovati o všech záležitostech sdružení s výjimkou přijímání členů (§ 24a). Valné hromadě se vyhražuje:

a) posuzovati a schvalovati činnost ústředního správního výboru, dozorčího výboru a udělovati jim absolutorium,

b) voliti pro nejbližší správní období starostu, 3 náměstky, členy ústředního správního výboru a jejich náhradníky, dozorčí výbor, jakož i případné jiné výbory (§§ 31, 32),

c) rozhodnouti o tom, jak naložiti se jměním sdružení,

d) stanoviti pro každé období předem členské příspěvky (§ 12b),

e) rozhodovati o návrzích na změnu stanov, jakož i o podaných volných návrzích,

f) usnášeti se o pravidlech pro udílení podpor (případně zmocňovati k tomu ústřední správní výbor),

g) rozhodovati v případě sporů o výkladu stanov,

h) zplnomocniti ústřední správní výbor k uzavírání smluv sdružení zavazujících,

i) uzavírati případně půjčky,

k) rozhodovati o odvoláních proti usnesení ústředního výboru, schvalovati jednací řády a pod.,

l) ustanovovati úředníky sdružení a jejich platy po návrhu ústředního správního výboru,

m) rozhodovati o případném rozejití se sdružení a o tom, jak naložiti v tomto případě se zbylým jměním (§ 38).

§ 21. Valná hromada může býti zahájena a platně se usnášeti, je-li přítomna aspoň jedna pětina delegátů. Kdyby se v ustanovenou hodinu určený počet nesešel, koná se nová valná hromada se stejným pořadem o hodinu později, která rokuje a platně se usnáší bez ohledu na počet přítomných.

Hlasování se děje lístky nebo zvednutím ruky. Nebyl-li podán návrh na hlasování lístky dříve, než předsedající hlasování vyhlásí (pro takový návrh musí se valná hromada vysloviti alespoň jednou třetinou přítomných), hlasuje se jen zvednutím ruky. Právo zjistiti většinu sčítáním hlasujících nebo opačnou zkouškou, přísluší předsedajícímu. Při hlasování rozhoduje nadpoloviční většina přítomných s výjimkou návrhů na změnu stanov a rozchod sdružení. V těchto dvou případech jest pro usnesení zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů delegátů podle presenční listiny přítomných. Při rovnosti hlasů pokládá se návrh, o němž bylo hlasováno, za zamítnutý.

Návrhy, o nichž má valná hromada jednati, musí býti nejdéle 14 dnů před valnou hromadou zaslány písemně ústřednímu správnímu výboru.

§ 22. Volby konají se buď hlasovacími lístky, nebo zvednutím ruky. Pro tento druh volby (zvednutím ruky) musí se vysloviti všichni přítomní delegáti. Odpor jediného delegáta vyžaduje provedení voleb hlasovacími lístky. Za zvoleného se pokládá ten, kdo obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Prázdné lístky se nepočítají. Nebylo-li dosaženo při první volbě nadpoloviční většiny, dojde k užší volbě mezi těmi kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů, a sice tak, že do užší volby přichází dvakrát tolik kandidátů, než zůstalo neobsazených míst. Při užší volbě jest zvolen ten, kdo obdržel relativně nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů se rozhodne losem. Losování provádí předseda valné hromady.

Ústřední správní výbor.

§ 23. Ústřední správní výbor tvoří starosta, 3 náměstkové, 16 členů výboru a 8 náhradníků.

Správní výbor volí ze svého středu 2 jednatele, pokladníka, účetního, zapisovatele, knihovníka a domácího správce a rozdělí ostatní potřebné práce jednotlivým členům výboru, případně i jiným členům nebo úředníkům sdružení.

Schůze ústředního správního výboru svolává starosta buď písemným pozváním, nebo publikací v odborovém listě nejméně jednou měsíčně. Žádá-li o to jedna třetina členů výboru, jest starosta povinen svolati do pěti dnů mimořádnou schůzi výboru. Jednání řídí starosta nebo jeho náměstek (není-li přítomen ani tento, nejstarší člen výboru) a výbor jest k usnášení kompetentní, je-li mimo předsedajícího přítomno aspoň 8 členů výboru.

V osobní záležitosti člena výboru jest vyloučena jeho přítomnost při hlasování. Nedostaví-li se člen ústředního správního výboru bez písemné omluvy do 3 po sobě následujících schůzí, ztrácí členství ve výboru. Za odpadlého člena výboru nastupuje náhradník, který obdržel při volbě největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.

§ 24. Ústřední správní výbor řídí vnitřní i vnější záležitosti sdružení, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě (§ 20).

Zejména mu přísluší:

a) přijímati, odmítati nebo vylučovati členy,

b) spravovati jmění sdružení,

c) pečovati, aby sdružení spělo k vytknutým účelům (§ 4),

d) vykonávati usnesení valné hromady,

e) bdíti nad zachováním stanov, pravidel a řádů valnou hromadou neb ústředním správním výborem usnesených, jakož i nad pořádkem a kázní v organisaci (v odbočkách),

f) rozhodovati o žádostech za právní ochranu, jakož i o způsobu a výši podpor, přiznatelných podle § 16. těchto stanov,

g) svolávati podle potřeby schůze,

h) uvažovati o návrzích z řad členstva k valné hromadě písemně podaných, jakož i připravovati vlastní předlohy a návrhy pro valnou hromadu a stanoviti pro tuto jednací pořad,

i) vyřizovati vše, co valné hromadě není výslovně vyhraženo,

k) zkoumati činnost vzdělávacího a zábavního výboru, jakož i jiných výborů, které snad podle potřeby budou zřízeny.

§ 25. V ústředním správním výboru se hlasuje a volí tak, jak jest ustanoveno pro valnou hromadu. Hlasuje-li se zvednutím ruky, rozhoduje při rovnosti hlasů hlas předsedajícího. Při hlasování lístky hlasuje předsedající jako každý jiný člen výboru.

§ 26. Proti usnesení ústředního správního výboru ve věcech osobních lze se odvolati k nejbližší valné hromadě.

§ 27. Člen ústředního správního výboru nemůže býti současně členem dozorčího výboru.

Funkce členů ústředního správního výboru.

§ 28. Starosta zastupuje sdružení na venek, svolává valné hromady, členské schůze a schůze ústředního správního výboru, určuje pro každou schůzi výboru jednací pořad a vykonává usnesení valné hromady i správního výboru. V případě nutnosti zastupuje starostu ve veškerých právech a povinnostech jeden z náměstků a sice v pořadí, jak byli zvoleni.

Všechny listiny a spolkové spisy podpisuje starosta a jednatel, listiny a spisy dotýkající se financí spolkových i pokladník a účetní. Při poukazech šekového řízení postačuje podpis starosty (nebo jeho náměstka) a pokladníka. Každý dopis sdružení musí býti opatřen razítkem sdružení.

Úkolem jednatelů jest pečovati o vyřízení veškerých prací administrativních, které jim přináležejí, nebo byly přiděleny výkonným silám sdružení, o včasnou a řádnou přípravu valné hromady a návrhů pro valnou hromadu a pro ústřední správní výbor. Bdí nad archivem spolkovým. Nejsou-li přítomni, zastupuje je člen výboru povolaný starostou.

Pokladník spravuje spolkové jmění, přijímá od účetního a do knihy zapisuje veškeré příjmy, pokud se týče přebytků, stará se řádné uložení peněz, činí výdaje, jež ústřední správní výbor povolil a starosta poukázal. Veškeré doklady spolupodepisuje s pokladním i účetní. Pokladník podává pokladní zprávu v každé řádné schůzi ústředního správního výboru a alespoň jednou měsíčně předkládá podrobný výkaz o stavu pokladny.

Účetní vykonává veškeré práce spolkového jmění se dotýkající, pokud nejsou vyhrazeny pokladníku, vede účetnictví sdružení, pečuje o přesný seznam členů, přijímaje od odboček (odborů) ohlášení přístupu i vystoupení, podává výboru zprávu o členech, kteří neplacením příspěvků pozbyli členských práv, a sdělává roční účetní výkaz.

Zapisovatel vede protokoly o schůzích správního výboru, o členských schůzích a valných hromadách. V případě jeho nepřítomnosti zastupuje jej člen výboru, jejž předseda schůze k této funkci povolal.

Knihovník udržuje pořádek v knihovně, vede hlavní seznam knihovny, evidenci přírůstků knihovny, stará se o půjčování knih a jich včasné vrácení, vybírá pokuty za nedodržování knihovního řádu a jednou měsíčně podává výboru zprávu o stavu knihovny.

Domácí správce pečuje o úpravu spolkových místností, o zachování inventáře a spolkového majetku, jakož i dohlíží na časopisy sdružením odebírané a ve spolkové místnosti vyvěšené.

§ 29. Podle potřeby může ústřední správní výbor kteroukoliv část agendy členů výboru přenésti na úředníky sdružení. Počet úředníků a výkonných sil, úpravu jich služebního poměru a výši platu stanoví k návrhu ústředního správního výboru valná hromada (§ 20l).

Dozorčí výbor.

§ 30. Dozorčí výbor se skládá z pěti členů, volených valnou hromadou (§ 20b). Jest určen k tomu, aby dohlížel na hospodaření se jměním sdružení, na vedení účtů a správu pokladny. Dozorčí výbor má právo kdykoliv nahlížeti v účty a přezkoušeti stav pokladny. Na vyzvání ústředního správního výboru jest člen dozorčího výboru povinen vykonati prohlídku pokladny a účtů kterékoliv odbočky (odboru, platebny). O své činnosti podává dozorčí výbor nejméně jednou čtvrtletně zprávu ústřednímu správnímu výboru, za celé období správní pak úhrnnou zprávu řádné valné hromadě. Dozorčí výbor volí ze svého středu předsedu. Usnáší se prostou většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda. Člen dozorčího výboru může býti současně členem ústředního správního výboru (§ 27).

Vzdělávací odbor.

§ 31. Valnou hromadou, členskou schůzí nebo ústředním správním výborem zvolený vzdělávací odbor stará se o vzdělávání členstva a to všemi kulturními prostředky, které má po ruce, jako pořádání přednášek, kursů a pod. Tento odbor se skládá nejvýše z 11 členů, kteří ze svého středu volí předsedu, místopředsedu a jednatele na dobu 1 roku. Schůzi svolává předseda a je k usnášení způsobilou, je-li přítomna mimo předsedajícího aspoň polovina členů výboru. Při hlasování rozhoduje prostá většina hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

Zábavní výbor.

§ 32. Valnou hromadou nebo členskou schůzí zvolený zábavní výbor obstarává pořádání zábav, divadelních představení, výletů, plesů a pod. Zábavní výbor skládá se nejvýše z 15 členů. Ze svého středu volí předsedu, místopředsedu, jednatele, pokladníka, účetního a dva dozorčí orgány na dobu 1 roku. Jinak platí pro činnost zábavního výboru ustanovení § 31. těchto stanov.

Odbočky a odbory.

§ 33. Sdružení může podle § 6. těchto stanov zakládati na různých místech republiky, přihlásí-li se aspoň 20 členů, odbočky řídící se vlastními stanovami, jež jsou upraveny podle hlavních stanov sdružení. Pro různé skupiny svého členstva může sdružení ustaviti zvláštní odbory za účelem snazšího hájení zájmů členstva.

Důvěrníci.

§ 34. V místech, kde není odboček, může ústřední správní výbor ustanoviti důvěrníky, kteří pro svoji působnost jsou vázáni stanovami sdružení a instrukcemi, vydanými ústředním správním výborem.

Samostatné platebny.

§ 35. V místech, kde není odbočky, může ústřední správní výbor zříditi platebnu. Členové platebny mohou ze svého středu voliti důvěrníky, který byv ústředním správním výborem uznán, vybírá od členů příspěvky, odvádí je ústřednímu správnímu výboru, zprostředkuje mezi členy a ústředním správním výborem, svolává a řídí platební schůze.

Členská schůze.

§ 36. Členská schůze (§ 24. g) svolává z usnesení ústředního správního výboru starosta. V těchto schůzích se podává zpráva o činnosti sdružení. Členové mohou činiti návrhy v rámci § 15. těchto stanov. Usnesení členských schůzí slouží jen co direktiva, konečné rozhodnutí přísluší ústřednímu správnímu výboru.

Smírčí soud.

§ 37. Spory mezi členy mohou býti, vzniknou-li ze spolkové činnosti, urovnány smírčím soudem, pakliže s tím obě sporné strany souhlasí. Do smírčího soudu volí obě strany po 2 důvěrnících, tito pak zvolí svého předsedu jako rozhodčího. Nemohou-li se důvěrníci na předsedovi dohodnouti, určí jej ústřední správní výbor.

Smírčí soud rozhoduje většinou hlasů, předseda hlasuje jen v případě rovnosti hlasů. Z rozhodnutí smírčího soudu není dalšího odvolání.

Spory, vzniklé mezi výborem a některé odbočky nebo odboru a ústředním správním výborem, vyřizuje valná hromada (§ 20k).

Každý spor před smírčím soudem musí býti nejdéle do 6 týdnů vyřízen.

O rozchodu sdružení.

§ 38. Má-li se sdružení rozejíti, rozhodne o příslušném návrhu valná hromada, která k tomu účelu zvlášť byla svolána, ⅔ většinou přítomných delegátů a ustanoví zároveň, jak naložiti se jměním sdružení.

Hotové peníze buďtež však uloženy v tomto případě do První Městské spořitelny pražské. Kdyby v budoucnosti byl založen nový spolek československých zaměstnanců drah se stejnými cíli, jako toto sdružení, připadne mu jak toto jmění, tak i ostatní majetek spolku, jehož prozatímní správu by převzala „Československá Obec Dělnická“ v Praze. Nevznikl-li by takovýto spolek do 10 let, budiž z pozůstalého jmění založena nadace pro zaměstnance drah československé národnosti, kteří se stali z jakýchkoliv příčin ke službě neschopnými a nepožívají zaopatřovacích požitků z fondu pensijního.

Na požitky nadační budou míti nárok v prvé řadě bývalí členové sdružení, v druhé řadě jich manželky a dítky a konečně ostatní železniční zaměstnanci.

Stanovy tyto byly schváleny výnosem ministerstva vnitra ze dne 25. srpna 1924, čís. 56.400/6.

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky -> Zřízenci drah Hostivice -> Stanovy