ZÁPISY ZE SCHŮZÍ ZASTUPITELSTEV

Úvod -> Obecní samospráva -> Zápisy ze zastupitelstev -> Hostivice 26. července 1919

Předchozí zápis – Následující zápis

Zápis

sepsaný dne 26. července 1919 o schůzi obecního zastupitelstva v Hostivici.

Sezení toho se súčastnili: Obč. Bouška Václav starosta, Tomáš Hájek II. náměstek, Krajcr Antonín, Nebeský Josef, Kapalín Václav, Šváb František, Řehák František, Křížová Ludmila, Mrnka Rudolf, Kodet Antonín, Kalina Matěj, Kojzar František, Arnold Pavel, Končil František, Čermák Josef, Tomáš Chlupatý, František Pechlát, František Kliment, Eiman Bohuslav, Sláma Václav a Stehlík Václav.

Nepřítomni a neomluveni: obč. Závora Antonín, Novotný Jan, Sulan Jan.

Schůze konána v učebně pokračovací školy a zahájil jí o 4 ¼ hod. odpol. starosta obce obč. Bouška Václav co předsedající uvítáním přítomných, načež přikročeno k

pořadu jednání.

I. Čtení a schválení zápisu z ustavující schůze dne 29. června konané.

Protokol předčítá tajemník. Ku zápisu se poznamenává: Obč. Kapalín, že v komisi stavební místo p. Hakla jest p. Kubr. Obč. Řehák o nezákonném ustanovení se trestního senátu, k čemuž starosta podává vysvětlení, že dříve zvolený trestný senát nebude více k činnosti svolán, nový trestný senát dle dosud platných zákonů jest sestaven a zasedají v něm: občan Závora co předseda a občané Hájek a Chlupatý co přísedící. Obč. Pechlát, že není v zápise zmínky o složení slibu obecních zaměstnanců. Starosta odpovídá, že o jednání tom není mu ničeho známo a že tedy složení slibu obecních zaměstnanců položí na pořad schůze příští, kde zaměstnanci povinný slib složí.

Jiných dotazů a poznámek nebylo, zápis schválen.

II. Čtení protokolu o převzetí obecního úřadu.

Protokol ze dne 1. července, týkající se záznamů při předávání úřadu, nečiní nikdo poznámek. Starosta připomíná, že bylo převzato veškeré obecní hospodářství až na aprovisaci a převzetí se uskuteční po zvolení komise aprovisační.

III. Zpráva o úřadování.

a) běžných záležitostí.

Zprávu podává obč. starosta asi takto:

Od 1. července do dnešního času konány tři schůze obecní rady, kdež projednány běžné záležitosti a příslušné návrhy pro dnešní schůzi zastupitelstva.

Z komisí zasedaly: komise stavební 1, bytová 1 a trestní senát též 1.

Dopisů od počátku roku do dnešního dne vyměněno 1 230, z nichž bylo 263 daných a 967 došlých.

Příjem obecní i školní od počátku roku do dnešního dne činí 14 614 K 13 h, vydání 15 484 K 23 h.

Dne 1. července přebráno v hotovosti 275 K 43 h, do dnešního dne přijato 1 826 K 68 h, vydáno 825 K 60 h, jest v pokladně 1 001 K 08 h. Na přirážkách zapraveno poplatníky 4 585 K 70 h obecních a 1 600 K školních. Pro rok 1919 ku krytí schodku obecního v obnosu 11 439 K 16 h stanovena jest 90% obecní přirážka a ku krytí schodku v místní školní radě v obnosu 14 203 K 71 h školní přirážka ve výši 57 %. Schodek školní musí ovšem hraditi i obce přiškolené Litovice a Sobín touže výší přirážky. Dnem 1. července končí schodek školní obnosem 6 725 K 55 h, kterýž jest kryt zálohou obce obnosem 4 458 K 04 h a půjčkou p. Chlupatého v obnosu 2 267 K 51 h. Na běžná vydání obecní půjčil p. Chlupatý ještě 1 000 K.

Jmění obce sestává: z obecního domku, hasičské kolny, issolačního baráku, dále z pozemků, cest apod., jak v inventáři vyznačeno jest a jež činí úhrnnou výměru 80 korců 74 sáhy. Čtyři stříbrné renty z r. 1871, znějící na celkový obnos 2 800 K a jsou nyní uloženy u Městské spořitelny v Unhošti jako záruka na upsané válečné půjčky. Dále jest kmenové jmění obce, kteréž má činiti 6 429 K 48 h, z něhož však byla vypůjčena část na stavbu issolačního baráku, část na válečné půjčky, takže dnes činí uložené kmenové jmění 73 K 03 h. Na doplnění původní výše musí obec každoročně spláceti 160 K po tak dlouho, až bude původní obnos doplněn. Místní školní rada jest majitelkou „Bumbovské nadace“ jež zní na obnos 200 K.

V uschování obce jsou vklady: Vkladní knížka na 433 K 15 h znějící na jméno Polévkový ústav a vkladní knížka na 800 K znějící na jméno Fond pro zbudování pomníku padlým vojínům z Hostivice.

Dluhy a pohledávky proti obci jsou: Dluh na školu, který se splácí Zemské Bance anuitou 1 889 K ročně, dluh městské spořitelny v Unhošti na válečné půjčky 2 669 K 61 h a dluh obč. Chlupatému v obnosu 3 306 K 01 h. Povinné nedoplatky jsou: dávky ze zábav za rok 1918 – 422 K, na mohylu padlých vojínů 800 K, na kmenové jmění 640 K, přeplatek na uprchlíky 382 K.

Tím jest podání stručné zprávy skončeno a obč. starosta se dotazuje, zda by měl někdo z přítomných buď dotaz, a neb žádal o nějaké vysvětlení. Občan Řehák činí dotaz, jakým způsobem učiněna byla výpůjčka 1 000 K a od koho. Obč. starosta odpovídá, že tak bylo učiněno ve schůzi obecní rady dne 19. července, nemaje čím vyplatit účty a služní zřízencům obecním. Obč. Chlupatý poukazuje, že půjčka tato jest čistě rázu vnitřního a nebylo třeba žádného usnesení obecního zastupitelstva, a žádá, by o bodu tomto nebyla vedena žádná rozprava. Obč. Řehák s podanými vysvětlivkami jest srozuměn. Zpráva obč. starosty pak vzata na vědomí.

Vyřízení dopisu o Anně Konopové.

Okresní komise pro péči o mládež v Unhošti oznamuje, že Anna Konopová dovršila 14. rok, že jest z péče propuštěna a že může obec zdejší navrhnouti do péče sirotka jiného. Obecní rada se usnesla navrhnouti obecnímu zastupitelstvu, by do péče komise dán byl sirotek Antonín Veselý narozený r. 1912, t. č. ve výchově u své babičky v Tachlovicích. Návrh jest schválen.

Hrazení nemocenského nákladu za Jos. Náprstka.

Záležitost tato, několikráte již projednána a po konečném zjištění, že tu není nikdo, kdo dle zákona by povinen byl náklad 236 K za orthopedickou botu a berle všeobecné nemocnici v Praze hraditi, navrhuje obecní rada, by obecní zastupitelstvo hrazení nákladu povolilo, poněvač dotyčný jest zdejším příslušníkem, jest chudý, úraz si způsobil vlastní vinou a není tu jiného povinného plátce než domovská obec. Návrh na zapravení 236 K schválen.

Zapravení pohřebních výloh za Semeráda.

Obec Hostouň vrátila přípis zdejší na snížení pohřebních výloh za zemřelého tam příslušníka obce zdejší Antonína Semeráda, že prý majitelka pohřebního ústavu paní Kelerová z účtu ničeho nesleví a že prý obnos 98 K za rubáš a rakev jest přiměřený nynějším cenám. Obecní rada se usnesla doporučiti obecnímu zastupitelstvu návrh, by účet předán byl okresnímu výboru k upravení. Návrh schválen.

Dražba ovoce v úvoze.

Předčítá se protokol jak o podmínkách dražebních, tak i o průběhu dražby, z něhož vidno, že ovoce koupil obč. Kavka za 35 K a že tento obnos také ihned po dražbě zapravil. Béře se na vědomí.

IV. Zpráva o obecním jmění a statku.

Obč. starosta podává přehledný obraz obecního jmění, majetku, dluhů a povinností, jak již zpředu naznačeno jest. Občan Řehák žádá, by obnos 800 K, který obec věnuje na mohylu padlých vojínů z Hostivice, co nejdříve uložen byl co vklad, by z obnosu toho byly též k dobru fondu úroky. Občan Chlupatý podotýká, že obec každoročně věnovala 200 K na zřízení této mohyly, ale jak jest všeobecně známo, poplatníci činí své povinnosti obyčejně až ku konci roku a jsou obvykle podobné položky zadržovány, by bylo čím platit. Obč. Řehák uznává tyto okolnosti a žádá, by obnos ten byl na vklad uložen i s úroky, až budou příjmy obce vyrovnány. Obč. Šváb dodává, by obnos ten uložen byl s takovými úroky, jaké v tom kterém čase kdy poukázaný obnos měl býti vyplacen, byly platnými. Návrh obč. Řeháka a obč. Švába se přijímá.

Obč. Řehák činí dotaz, proč se prodaly válečné půjčky s takovými ztrátami, když bylo možno předvídati, že aspoň obce nebudou mít na nich žádné ztráty. Obč. Chlupatý poukazuje na tehdejší stav, kdy bylo všeobecné mínění, že republika nepřevezme žádných závazků válečných půjček, a že tu tedy hrozila značná škoda obci. V takové situaci se zachraňuje, co se zachrániti dá, a jediné i nejvýhodnější východisko bylo válečné půjčky prodati. Dnes také vidí, že byla spáchána chyba, ale tehdy to nebylo možno ani předvídat. Konečně poukazuje, že ztráty na válečných půjčkách jsou hlášeny k likvidaci, a tudíž ztráty a škody nebudou znatelné. Obč. starosta poznamenává, že se ztrátou již jako nutnou počítati musíme, poněvač válečné úpisy již nemáme a stát jistě dvakrát ztráty hradit nebude. Jiných poznámek a dotazů nebylo, zpráva vzata na vědomí.

V. Předložení rozpočtu obecního a školního.

Obč. Chlupatý předčítá jednotlivé položky a podává k nim příslušná vysvětlení, načež se týž béře na vědomí.

VI. Zpráva komise stavební a zřízení mostku u Bočků.

Zprávu podává obč. Krajcr: Komise stavební zjistila stav mostku, který jest skutečně chatrný, opravy provádět by bylo zbytečné vyhazování peněz, a proto stavební komise navrhla postavení mostku nového, jehož zřízení by bylo v nynější době nejproveditelnější, když by obec dala materiál, dvůr povozy a p. Boček hradil mzdu. Za tou příčinou byl pozván p. Boček, by se o návrhu tom vyslovil. Týž však na návrh nepřistoupil, a tak zřízení nového kamenného mostku, jehož stavba dle rozpočtu dodaného p. Haklem by vyžadovala nákladu 3 100 K, jest nemožna. Obč. Chlupatý navrhuje, není-li snad jiného nebezpečí, by se s provedením stavby posečkalo a na mostek se dala fůra popele, čímž by klenba netrpěla. Obč. Nebeský doporučuje rovněž odložení opravy, poukazuje, že není zjištěno, komu cesta náleží. Obč. Pechlát dodává, že cesta ta jest cestou spojovací se Řepy, tudíž cestou veřejnou, a že o bezpečnost jízdy musí býti postaráno obcí. Obč. Šváb navrhuje, by se zjistilo, komu náležejí strouhy kolem této cesty a kdo z nich béře užitek. Obč. Kojzar činí určitý návrh, by komise stavební zjistila skutečný stav jak cesty, tak mostku a předložila obecnímu zastupitelstvu vypracovaný návrh. Návrh se schvaluje.

VII. Zpráva o komisi revisní a zvolení stálých revisorů účtů.

Občan starosta dává přečísti zaslanou sem zprávu revisní kanceláře, dle níž by bylo možno provésti revisi teprve na jaře příštího roku a náklad za ní při 1. revisorem by činil 1 000 K měsíčně, načež žádá, by obecní zastupitelstvo vyslovilo své náhledy. Obč. Řehák podotýká, že za takovýchto podmínek jest obci za těžko revisi provésti. Obč. Pechlát jest toho náhledu, že bude-li obecní zastupitelstvo na revisi trvati, mohla by se odložiti na dobu pozdější, kdy jí snad bude možno provésti laciněji, a to tím spíše, když staré obecní zastupitelstvo za hospodaření své ručí. Obč. starosta shrnuje náhledy obou předešlých a žádá za podání určitého návrhu. Obč. Šváb navrhuje, by zvolena byla místní revisní komise ze řad obecního zastupitelstva, načež by pak obecní zastupitelstvo po zprávě revisní komise učinilo své další rozhodnutí, zda se spokojuje s provedenou revisí, či má-li se provésti revise úřední. Obč. Stehlík navrhuje dodatek, by ku těmto dvěma zvoleným členům přiděleni byli oba starostové na věci nejvíce zaujatí. Starosta shrnuje oba návrhy a žádá za zvolení dvou revisorů. Zvoleni jsou obč. Řehák a obč. Kojzar, kteří volbu přijímají pod podmínkou, jsou-li po ruce doklady, a aby jim nebyla vyměřena lhůta, do kdy by měli revisi provésti; dále žádá obč. Řehák, za který čas mají revisi konati. Obč. Chlupatý žádá, by byla revise provedena za celý čas jeho úřadování. Obč. starosta dodává, že jest též toho náhledu, neboť revisi pozdějšího data by bylo nemožno provésti, poukazuje, že knihy i doklady za úřadování obč. Chlupatého jsou řádně vedeny, a že revise bude snadná. Obecní zastupitelstvo souhlasí s podanými návrhy. Dále žádá obč. starosta, by zvoleni byli stálí revisoři obecního hospodářství pro úřadování nynější, by tito mohli, kdykoliv se jim zlíbí, provésti revisi. Obč. Chlupatý myslí, že jest zde finanční komise, která jest jakýmsi kontrolorem, že zvolení stálých revisorů se stává ilusorním, jakož i že tolik důvěry svému starostovi dáti musíme. Obč. Stehlík poukazuje, že zvolení těchto revisorů jest úplně na místě, ti mohou nejlépe bdíti nad řádným prováděním hospodářství. Obč. Řehák žádá, by pro tuto revisi zvoleni byli revisoři zcela jiní, obč. Kodet navrhuje, aby zůstali tíž. Obč. Řehák i obč. Kojzar jsou za jedno, by jim úřad ten nebyl dáván, načež za revisory nynějšího hospodářství zvoleni jsou obč. Arnold, obč. Kapalín a obč. Chlupatý.

VIII. Stanovení poplatků.

a) za používání veřejného statku pro zábavní podniky.

Ref. obč. Kojzar poukazuje na veliké příjmy kočujících zábavných nebo výdělkových podniků, oproti nimž nemají buď žádné, a nebo zcela malé povinnosti. Navrhuje, aby byly pro obec zdejší poplatky: z houpaček ve všední den 5 K, v neděli 30 K, z kolotoče ve všední dny 3 K, v neděli 20 K, z kramářského krámku 5 K, bez stánku 2 K, z loutkových divadel, akrobatů apod., zvěřince a cirkusu dle rozvrhu podniku, z tanečních zábav 50 K, z divadel 50 K, z koncertů od případu k případu.

Obč. Řehák navrhuje, aby ze zábav tanečních byl tento paušální poplatek zvýšen a z divadel snížen. Obč. Sláma navrhuje, aby taneční zábavy, jež omladinu znemravňují, omezeny byly v letním čase na míru nejmenší, tyto pak nebyly povolovány jednotlivcům, nýbrž jen korporacím. Hostinští nechť i nadále mají své zábavy o pouti a posvícení. Obč. Chlupatý se přimlouvá, by hostinským při konání jich zábav o pouti a posvícení prominut jim byl poplatek, neb to jest vlastní jich příjem jen dvakrát za rok. Obč. Šváb jest proti, žádá, by měřeno bylo všem stejně, a navrhuje, aby poplatek z tanečních zábav byl 70 K a z divadel 30 K. Obč. Sláma dodatečně navrhuje, aby žádosti o povolení k tanečním zábavám podávány byly obecní radě nejméně na 14 dní předem, by táž rozhodla, zda doporučení k povolení lze dáti, či ne. Návrh obč. Švába i oba návrhy obč. Slámy se schvalují.

b) ze žump na hnojůvku, mrvu, popel apod.

Obč. Kojzar poukazuje, že poplatky tyto jsou již stanoveny před válkou, a nedoporučuje jich zvýšení. Obč. Pechlát přimlouvá se, by nikomu nebyl veřejný pozemek za hnojiště propůjčován, jest to jak z důvodů zdravotních, tak i estetických nesouvislé a přimlouvá se, by na některém odlehlém místě za vsí vykázán byl pozemek, kde by si tací občané, nemající v domku místa pro hnůj, tento mohli tam ukládati. Dále se přimlouvá za zrušení poplatků oněch míst hlavně v nových domcích u nádraží, kde tito občané vykoupili i místa pro ulice, zdarma je obci věnovali a nyní používajíce přilehlou částečku veřejného statku za zahrádku, musí z ní platit poplatek. Občan Chlupatý k tomu poznamenává, že toto jest jen čistě tak zvaný uznávací poplatek, jehož účel jest ten, by dotyčný nemohl nabýti po 40 letech práva vlastnického. Vždyť tyto poplatky byly vyměřeny tak nepatrnou výší 20 až 40 hal. ročně, že věru není třeba o předmětu tomto rozváděti debatu. Obč. Nebeský jest náhledu, že by měli i rolníci platit za používání místa na komposty. Obč. Šváb činí konečný návrh, aby záležitost tato byla předána komisi zdravotní a komisi hospodářské, jež pak společně vypracují a podají svá dobrozdání. Návrh se schvaluje.

IX. Převzetí agendy místní školní rady.

Obč. starosta referuje o tomto předmětu a sděluje, že dle usnesení starostů okresu Kladenského místní školní rady v starém složení nebudou se více svolávati a že agendu tu převezmou zástupci obcí, u nás jsou obce přiškolené, budou do této prozatímní korporace přizváni i zástupci obcí Litovic a Sobína, jež vyšlou po 2 zástupcích. Za obec zdejší ustanoveni jsou starosta obce jako předseda, správce školy a obč. Chlupatý a obč. Hájek. Ve škole musily být provedeny nejnutnější správy, a to správa pumpy a vrat, za kterouž opravu požaduje obč. Kopka 170 K 75 h. Obč. starosta žádá, zda se mu má účet zapravit. Zpráva se béře na vědomí a účet obč. Kopkovi se zapraví.

X. Zrušení kancelářského paušálu a opatřování potřeb na účet.

Obč. Chlupatý odůvodňuje bod tento, že obnos na paušál v rozpočtu určený naprosto nedostačuje a bude nejlépe, když by se potřeby kancelářské braly na účet. Obč. Řehák se dotazuje, zda již paušál jest vyčerpán, a není-li, by do příští schůze podána byla zpráva o výši upotřebeného paušálu.

Usneseno tak učiniti.

XI. Žádost Karla Houšky o udělení práva domovského.

Žadatel v obci zdejší bydlí od 1. července 1905 dobrovolně a nepřetržitě, chudinskému zaopatření na obtíž nepřipadl, jest úplně zachovalý, takže tu nestává žádných vylučujících důvodů. Týž se za příslušníka přijímá.

XII. Zrušení zvyku vydržovati býka z obecního majetku a usnesení na zužitkování obecních pozemků.

Obč. Chlupatý k tomuto bodu podává vysvětlení, poukazuje na právě vydaný zákon o zrušení privilegií starousedlických, takže zvyk tento již zákonem padá. V majetku obce jest jedna renta znějící na jméno podílníků obce Hostivice, složená svého času jen částí občanů, a žádá, poněvač rozdílení úroků by nemělo významu, aby úroky tyto přidělovány byly buď jako prémie chovateli býka, a nebo věnovány věci všeobecně zemědělství prospěšné. Obecní pozemky navrhuje k pronajmutí. Obč. Kapalín navrhuje, aby pozemky rozděleny byly na díly a pronajmuty bezzemkům. Pozemky tyto buďtež osázeny ovocným stromovím, nejlépe višněmi, jelikož to jsou pozemky na skále; rovněž žádá za sázení stromoví i jiná vhodná místa, což by byl podklad pro budoucí příjem obce. Usneseno, aby hospodářská komise v celé této záležitosti učinila svá šetření a potřebný návrh vypracovala. Občan Mrnka činí ještě dodatečný návrh, aby velkostatek pronajal některé části svých pozemků bezzemkům obce zdejší, aby si tito vyseli zeleninu pro dobytek a tak čeliti se mohlo polním krádežím a ničení polních plodin. I tento dodatek schválen a postoupen k projednání hospodářské komisi.

XIII. Zvolení komisí.

Obč. Stehlík jako referent poukazuje na důležitost komisí, jež velice usnadní celkovou práci. Navrhuje, by komise aprovisační, bytová, hospodářská, chudinská a sociální péče a osvěty byly 8mi členné s poměrným zastoupením stran, komise pro seznam porotců jest 4 členná a dle zákona v ní musí zasedati nejméně 2 ženy. Do této komise vyšla každá strana po 1 členu. V důsledku toho provedeny jsou volby do komisí zvoleni:

a) do komise aprovisační: obč. Mráz Antonín, Hamouz Bohumil, Kapalín Václav, Stehlík Václav, Závora Antonín, Černá Anna, Sulán Jan, Pelc Josef.

b) do komise bytové: obč. Šváb František, Roubal František, Foubík Václav Donát Josef, Trýb František Karhanová Františka, Dusík František, Arnold Pavel, Kliment František a Čermák Josef.

c) do komise chudinské: obč. Bouška Václav, Roubal František, Procházka František, Doskočil František, Müller Josef, Kreuzer Alois, Kubr František, Čermák Josef.

d) do komise hospodářské: obč. Řehák František, Nebeský Josef, Roubal František, Kapalín Václav, Toman Jan, Kalina Matěj, Chlupatý Tomáš, Andělová Anna.

e) do komise pro sociální péči a osvětu: obč. Eiman Bohuslav, Sláma Václav, Nebeský Josef ml., Boušová Antonie, Mrnka Rudolf, Kodet Antonín, Pechlát František, Tittelbachová Helena.

f) do komise pro seznam porotců: obč. Křížová Ludmila, Cihlářová Marie, Horešovská Marie a Šroubek Antonín.

g) policejního revisora: za policejního revizora zvolen obč. Kodet Antonín.

h) jatečního dozorce: za jatečního dozorce zvolen obč. Nebeský Josef.

XIV. Zaopatření pozemků pro stavby.

Obč. starosta poukazuje na okolnosti, v jakých se nalézá obec zdejší v ohledu stavebním. Nemá jediného místa stavebního jsouc kolem obklíčena pozemky náležející velkostatku. Jest naší povinností o pozemky takové se postarati a tam tím spíše, když teď za daných okolností jest naděje na úspěšné nabytí. Erár se připravuje na zabrání největších kompleksů polí kolem nynějších pracháren až nad nádraží, zde zase naprostý nedostatek bytů musí přivoditi nutnost stavby rodinných domků, v některé krátké době bude nutno stavěti školy, po případě i ústavy, a tak dokud jest čas, hledět učinit vhodná opatření. Obecní rada již o problému tomto jednala a usnesla se doporučiti ku schválení návrh, by se žádalo o tyto tři pozemky: proti továrně, proti nové škole a u cihelny. Obč. Mrnka plně souhlasí s tímto návrhem a doporučuje, by zabrán byl co možno největší kompleks pozemků, ježto máme k očekávání stále větší a větší příliv obyvatelů, zvláště zvýšený zamýšlenými stavbami erárními. Návrh obecní rady se schvaluje.

XV. Usnesení o zřízení dvou vývěsních tabulí.

Obč. starosta oznamuje nutnost většího rozšíření úředních oznámení a tím jest spojen tento požadavek. Obec má vývěsní tabule jen dvě a k tomu malé, z nichž jedna jest umístěna na škole, druhá na domě p. Poláčka. Do těchto se dávají úřední oznámení, a tak se stává, že obyvatelé na vršku a v Jenečku neví o ničem. Některé vyhlášky se přibíjí buď na zeď, nebo vrata na domě p. Šafaříka, ale již v krátké době jsou dětmi zničeny. Obč. Pechlát jest náhledu, zda by se mohly některé vhodné zdi upravit pro nalepování úředních oznámení a používati pak těchto míst i pro spolková oznámení. Míst takových by mělo být v obci zdejší aspoň 5. Obč. Stehlík poukazuje na chybné stránky takovéhoto opatření, kdy deštěm, sněhem i dětmi jsou taková oznámení rychle ničena, a přimlouvá se za zřízení chráněných tabulí. Obč. starosta se připojuje též k tomuto náhledu a doporučuje návrh obč. Pechláta na uvážení, zda by neměly snad spolky samy o zřízení tabulí pro svá návěstí uvažovati nebo aby spolky požádaly obec o zřízení takových tabulí a za používání jich platily obci poplatek. Obč. Řehák navrhuje, aby předmět tento postoupen byl stavební komisi a táž vypracovala návrh jak na umístění, tak na opatření způsobu a užívání vývěsních tabulí pro spolková oznamování. Návrh se přijímá. Obecní vývěsní tabule se pořídí.

XVI. Volné návrhy a dotazy.

Případ manželky obč. Eimana.

Obč. Eiman oznamuje: Moje manželka šla od Pracháren s dítětem, jež vedla za ruku. Cestou jel automobil, a právě když jel kolem nich, najel na vystřelenou patronu, kteráž vybuchla a buď střepinou z ní, neb odraženým kamínkem bylo dítě zraněno na čele. Patron bylo roztroušeno po silnici více, neb moje žena sebrala ještě 3, cestář 28 a sadař 27. Zde se jedná buď o trestuhodnou nedbalost, nebo zlomyslnost, a proto žádá za učinění vhodných opatření.

K tomuto případu sděluje obč. Mrnka: V nádražní budově čekárna III. třídy slouží nádražní vojenské stráži též za strážnici. Tam jsou patrony ponechávány po oknech, cestující mají k nim volný přístup a zcela snadno si je mohou vzíti. Při jedné výměně stráží nechala jich stráž vyměněná na okně 16, a když jsem na to upozornil velitele stráže, tento je z okna vzal a vyhodil k pumpě. Šel jsem a patrony sebral, dvě z nich byly dum-dum. Žádá, aby byla poslána stížnost k místnímu velitelství. Obč. Pechlát navrhuje, aby vysláni byli zástupci obce obč. starosta, obč. Eiman a obč. Mrnka a aby přednesené stížnosti kapitánu Schreibrovi přednesli, žádajíce o nápravu. Návrh schválen.

Zmenšení pořadu jednacího.

Obč. Řehák žádá, by program příštích schůzí nebyl již tak obsáhlý a raděj se schůze konaly častěji. Obč. starosta odpovídá, že materiál byl nahromaděn, odložiti se nedal, ale další již tak obsáhlé nebudou.

Vyklizení issolačního baráku.

Obč. Šváb žádá, by na pořad příští schůze byl dán návrh na vyklizení issolačního baráku vojskem a aby týž byl připraven pro případ, pro který jest určen.

Jelikož nikdo ku slovu se nehlásí, prohlašuje obč. starosta o ¾ 10 večer schůzi za skončenou.

Starosta: Václ. Bouška

Václav Kapalín, František Šváb

Zapisovatel: Jaroslav Najman

Předchozí zápis – Následující zápis

Úvod -> Obecní samospráva -> Zápisy ze zastupitelstev -> Hostivice 26. července 1919