ZÁPISY ZE SCHŮZÍ ZASTUPITELSTEV

Úvod -> Obecní samospráva -> Zápisy ze zastupitelstev -> Litovice 13. března 1910

Předchozí zápis – Následující zápis

Zápis

o schůzi obecního zastupitelstva spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček dne 13. března 1910 v 9 hodin dopoledne v místnosti obecního úřadu ve Břvech konané.

Schůzi přítomni pánové: pan Ptáček František, starosta obce, pan Horešovský Josef, c. a k. hospodářský správce, zástupce virilisty, pan Novotný Ladislav, pan Horešovský Josef, pan Linek František, pan Burgr Jaroslav, pan Šimáček Antonín, pan Stádník Bedřich, pan Zpěváček Stanislav, pan Mynařík Josef, pan Mareš František a pan Hašek Antonín.

Pořad:

I. Schválení návrhů a usnesení představenstva obce ze dne 21. února 1910.

a) Schválení instrukcí pro konání služby policejní.

Obecní představenstvo v sezení svém dne 21. února 1910 konaném sestavilo pro konání bezpečnostní v obcích zdejších služební instrukce, navrhuje je ku schválení obecnímu zastupitelstvu a potvrzení jich příslušným c. k. okresním hejtmanstvím v Kladně. Navržené instrukce znějí:

§ 1 Samostatné zakročení stráže.

Hlavní úkol policejní stráže záleží v tom, že spolupůsobí v zamezení přestoupení zákona. Tomuto svému úkolu vyhovuje:

1. pečlivým dozorem, po případě zadržením tuláků, žebráků a podobných toulavých individuí,

2. tím, že všem přípravám, které mohou vésti k přestoupení zákona, buď sama zabrání, a nebo o nich učiní oznámení představenému úřadu.

Jako základ pro každé policejní zakročení platí stávající zákony vůbec a zvláště zákony ze dne 27. října 1862 o ochraně osobní svobody a domácího práva. Při každém zatčení musí býti bezpodmínečně užito slov „ve jménu zákona“.

§ 2 Zakročení a zatčení při zločinech a přečinech trest. zák.

K provedení zatčení při zločinech a přečinech jest policejní stráž oprávněna:

1. na úřední rozkaz,

2. z vlastního podnětu, jedná-li se o zadržení pachatele, který: a) byl při činu přistižen, b) byl ihned po činu úředním oznámením a nebo veřejným míněním jako podezřelý označován, c) byl postižen se zbraní a nebo jinými předměty, které ze zločinu a nebo přečinu pocházejí a nebo na účastenství v něm ukazují, d) jestliže podle okolností případu jest se obávati, že by podezřelý mohl vyšetřování zmařiti nebo stížiti zničením stop a známek trestného činu, úmluvou se svými spoluviníky nebo jiným způsobem.

§ 3 Zakročení a zatčení při přestupcích trest. zákona.

Ohledně přestupků trestního zákona platí základní pravidla, že se nemá zpravidla přikročiti k zatčení, nýbrž stačí omeziti se pouze na zjištění správnosti oněch údajů, které provinilý o své osobě činí. Prostředky ku zjištění osoby jsou: potvrzení učiněných údajů známými lidmi, pasy, legitimacemi, dokumenty o dovolené, pracovními knížkami, daňovými archy, licencemi, dopisy s poštovními razítky a.t.d. K zatčení se může tehdy přistoupiti:

1. jestliže dotyčné individuum při udání jména správnost jeho nemůže prokázati a jest důvodné podezření, že učinilo falešné udání,

2. jestliže bylo udání jména odepřeno,

3. jestliže dotyčný jest podezřelý z útěku,

4. jestliže nepořádkům nelze učiniti jinak přítrž, než-li zatýkáním viníků,

5. jestliže přestupek budí již veřejné pohoršení.

§ 4 Zatýkání na vyzvání soukromých osob.

Byl-li strážník od soukromé osoby vyzván, aby někoho zatkl, má zatčení vykonati:

1. jestliže mu bylo prokázáno, že zatčení jest zákonem odůvodněno,

2. jestliže jest nebezpečí z prodlení,

3. jestliže udavatel, který zavedl pro zatčení podstatné důvody, strážníka na úřad doprovází, aby tam zatčení, k němuž dal podnět, odůvodnil. Vzpírá-li se však udavatel strážníka k úřadu provázeti a nebo svoji žádost o zatčení zákoně mu odůvodniti a současně se o své osobě náležitě legitimovati, nemá strážník zatčení provésti a toho, koho již zadržel, má propustiti.

§ 5 Zatčení vojenských osob.

Poněvač strážníci službě požívají ve práv vojenských stráží, jsou také osoby vojenské bezpodmínečně zavázány stráže poslouchati. V případě, že by nějaká vojenská osoba při výtržnosti a nebo při jiné příležitosti užila zbraně, má se strážník přičiniti o to, aby jí především odňal zbraň a deponoval ji tam, kde dotyčná vojenská osoba (zpravidla na staniční strážnici) se předává. Ohledně zatčení vojenských osob, platí tato ustanovení:

1. k zatčení vojínů od důstojnického zástupce dolů jest stráž oprávněna a) jestliže byli dopadeni při zločinu nebo při hrubém přečinu, b) jestliže jsou z takového činu velmi podezřelí, c) jestliže svým chováním výstředním dávají veřejné pohoršení.

2. Důstojníci a vojenští úředníci smějí býti zatčeni jen, jestliže byli dopadeni při zločinu a nebo hrubém přečinu (a to bezvýjimečně); v jiných případech však jen tehdy, jestliže patroly nebo stráž pod velitelstvím důstojníka zakročí a nebo jestliže nějaký vyšší důstojník, než-li je provinilý důstojník, zatčení žádá a jen za jeho intervence.

§ 6 Zatčení železničních zřízenců.

Zatčení nějakého strážníka trati nebo výhybkáře nacházejícího se ve službě nebo jiných železničních zřízenců, kteří jsou na stanovištích, která z ohledu na bezpečnost dopravy železniční nesmí zůstati neobsazena, smí se vykonati jen s vědomím staničního přednosty. Jestliže předběžné vyrozumění staničního přednosty není možné, poněvač by ku příkladu nemohlo býti zabráněno útěku, odstranění stop zločinu a nebo dokonání zločinu, pak má se sice přikročiti k zatčení, ale staniční přednosta má býti o tom ihned uvědoměn a zatčený, jestliže jeho vzdálením ze stanoviště by vzniklo nebezpečí, má býti tak dlouho střežen až se dostaví náhradník (zástupce).

§ 7 Domovní prohlídka.

Podnětem k domovní prohlídce smějí být vždy jen zločiny a nebo přečiny. Strážník smí domovní prohlídku předsevzíti bez zvláštního rozkazu, je-li nebezpečí z prodlení a jen tehdy jestliže:

1. proti němu byl již vydán rozkaz zatýkací a nebo k předvedení,

2. někdo byl při činu přistižen,

3. někdo úředním stíháním a nebo veřejným míněním byl označen jako podezřelý z trestného jednání a nebo

4. někdo byl přistižen, že jest v držení předmětů, které na účastenství v trestním činu ukazují.

V ostatních případech má se strážník každé domovní prohlídky zdržeti a pouze svému nadřízenému úřadu učiniti oznámení.

§ 8 Užití zbraně.

Užití zbraně jest policejnímu strážníku dovoleno:

1. v případě nutné obrany,

2. jestliže při vykonávání důležitých služebních opatření byl kladen odpor a již všecky prostředky k jeho zdolání jako: vyzvání jménem zákona, a aby bylo upuštěno při vložení ruky na zatčeného od osoby třetí a.t.d., byly bez výsledku použity,

3. při obraně před útoky konanými na třetí osoby zbraněmi a nebo předměty tělesnou bezpečnost ohrožujícími,

4. k zamezení pokusu o útěk nebezpečných zločinců, pokud není po ruce jiný prostředek k jejich zadržení.

Avšak i v těchto případech jest povinností strážníkovou, aby použil zbraně pokud možno s největším šetřením zejména života lidského, a proto má, kde to okolnosti připouštějí, užíti nejprve méně nebezpečné zbraně (šavle). Při každém použití zbraně má se hleděti k tomu, aby nezúčastněné osoby nepřišly ku škodě, a smí tedy býti zejména v případě uvedeném výše pod č. 4 jen tehdy střelné zbraně použito, jestliže výstřelem není ohrožen život nezúčastněných osob. V případě lehkovážného nebo svévolného použití zbraně bude jednáno s provinilým dle trestního zákona, zejména dle § 335 trestního zákona, jenž zní: „Každé jednání a opomenutí, o němž jednající mohl nahlédnouti již dle jeho přirozených, pro každého lehce poznatelných následků a nebo dle svého stavu, úřadu neb povolání, že jest způsobilé přivoditi aneb zvětšiti nebezpečí pro život, zdraví neb tělesnou bezpečnost lidí, má býti trestáno jako přestupek vězením od jednoho do šesti měsíců, jestliže tím bylo způsobeno těžké ublížení na těle; byla-li tím však způsobena smrt člověka, má býti trestáno jako přečin těžkým vězením od šesti měsíců do jednoho roku.

§ 9 Spoutání zatčených.

Spoutáni smějí býti jen tací zatčení:

1. kteří jsou velice nebezpeční,

2. kteří byli zatčeni pro značné trestní jednání a pokusili se o útěk,

3. u kterých to bylo zvláště nařízeno.

Při eskortování má policejní strážník hleděti k tomu, aby dotyčný nic neodhodil, nezničil a nebo ostatním nepodstrčil, s jinými osobami aby nemluvil nebo jim nedával znamení a nebo aby nic nepřijímal. Strážník musí také zároveň při eskortování přes mosty, podél železniční dráhy a t.d. na to dáti pozor, aby mohl případný pokus sebevraždy včas zabrániti. Strážník nesmí trpěti, aby zatčený byl cestou tupen. Strážník nesmí se zatčeným se pouštěti do rozhovoru nebo vůbec do styku a nebo do hostinců a kaváren s nimi vstupovati.

§ 10 Chování strážníka.

Při každém konání své policejní služby budiž chování se strážníka taktní, t.j. takové, by svým vystupováním nevzbuzoval sám odpor a strany nevyprovokovával, každou záležitost přesně a dle pravdy vyšetřoval, vždy si byl vědom své zodpovědnosti a toho, že jest jen tak dlouho zákonem chráněn, dokud v mezích zákona jedná. Pak-li jest strážník od někoho požádán o radu neb úslužnost, má takové žádosti slušně a ochotně vyhověti, a není-li mu to možné, zkrátka a přesně se omluviti. Přijímání úplatků pak se mu co nejpřísněji zakazuje.

Navržené instrukce se beze změny jednohlasně schvalují.

b) Schválení zvýšení chudinské podpory B. Eichlerové v Praze.

Předčítá se přípis o záležitosti té městského úřadu v Bubenči ze dne 12.2.1910 č. 796 a pan Mareš navrhuje, aby jí bylo uděleno 36 K, načež se návrh přijímá.

c) Schválení návrhu na poražení topolů ve Břvech a okleštění agátů v Litovicích.

Pan starosta oznamuje, že nechal p. okresním cestmistrem změřiti obecní pozemek a že na ně, se nachází 5 topolů obci náležejících, výsledek pak toho oznámen c. a k. vrchní správě. Táž pak oznámila, že trvá na tom, že topoly náleží velkostatku. Pan správce žádá, aby se s usnesením posečkalo, až pan rada bude doma, poněvač týž si jednání povede sám. Žádosti p. správce se vyhovuje.

d) Zvolení pochozí komise za účelem zjištění stromořadí obci náležející.

Pan Burgr navrhuje, aby zvolena byla čtyřčlenná komise, a p. Šimáček navrhuje, aby komisi provedlo představenstvo obce s přibráním p. Mynaříka co člena obecního zastupitelstva. Oba návrhy se přijímají.

e) Schválení návrhu na předplacení 3 čísel „Venkova“.

Pan Mareš žádá, by se od předplacení upustilo, poněvač týž jest deníkem strany. Pan Burgr navrhuje, aby předplácena byla pouze nedělní čísla Venkova. Návrh p. Mareše se přijímá 2 hlasy, jest tedy zamítnut a návrh p. Burgra se 5 hlasy přijímá.

II. Žádosti za udělení práva domovského obce Turska pro Josefa Vorlíčka v Litovicích a obce Velc pro Jos. Zárybnickýho ve Břvech.

Ve smyslu § 2 a 3 zákona ze dne 5. prosince 1896 ř. z. č. 222 do svazku obce zdejší se přijímají mimo Marii Vorlíčkovou, jež jest již plnoletou.

III. Žádost Jakuba Klatovskýho ze Strenice o zvýšení podpory.

Žádosti jeho se nevyhovuje a oznámí se mu, že se může do obce zdejší přistěhovati, kde dostane byt.

IV. Žádost Jana Vaňka ze Lhotky za ponechání Jos. Zelenky v dalším ošetřování.

Poněvač týž požaduje, by mu byl chlapec v ošetřování na dále ponechán za měsíčních 6 korun, se žádosti jeho vyhovuje.

V. Volné návrhy.

1. Předčítá se přípis okresního výboru v Unhošti ze dne 1.3.1910 č. 334 o zamítnutí žádosti na rozdělení lékařského obvodu se sídlem lékaře v Hostivici. Pan Stádník navrhuje, aby strážník obešel obce Jenč, Chýň, Sobín a Hostivici, zda tito podají odvolání ku zemskému výboru. V pádu, že by tak obce neučinily, nemá tak učiniti ani obec zdejší. V rozhovoru na to rozpředeném usneseno, aby zdejší úřad odvolání vyhotovil a pak nechal společně od druhých obcí potvrditi a co nejdříve odeslati.

2. Úprava služebních poměrů obecního strážníka.

Pan Novotný navrhuje, aby záležitost ta odložena byla do příští schůze a aby představenstvo návrh řádně již vyhotovený předložilo ku schválení obecnímu zastupitelstvu.

3. Čten přípis zemské komise pro ochranu dětí a péči o mládež.

Pan Novotný navrhuje, aby obec stala se členem této komise, neboť může se státi, že se stane případ, kdy připadne obci dítě, které ochrany takové potřebuje. Návrh se přijímá.

4. Pan Zpěváček oznamuje, že v Jenečku se stal podnájem, který není dle podmínek přípustný.

Pan starosta oznamuje, že se věc ta jedná o Antonína Dusíka, který v době, kdy se pronájem dál, měl Dusík právní výpověď a neměl bytu a nájem převzal Jos. Stříbrný z Jenečka. Usneseno, že na příště se žádný podnájem mimo svolení obecního zastupitelstva nesmí připustiti.

5. Pan Burgr se dotazuje, jak dopadla komise u Jos. Kafky.

Pan starosta sděluje, že byl Kafka odsudek k pokutě 5 korun pro překročení stavebního řádu a ohledně zákazu zazdění kanálků se odvolal k okresnímu výboru.

Tím skončeno a podepsáno:

Frant. Mareš, Mynařík Josef, Hašek Antonín, Stani. Zpěváček, Šimáček, B. Stádník, Fr. Ptáček, L. Novotný, J. Horešovský, Frt. Linek, Jos. Horešovský, Burgr

Předchozí zápis – Následující zápis

Úvod -> Obecní samospráva -> Zápisy ze zastupitelstev -> Litovice 13. března 1910