Popis: image003

 

ZDRAVOTNICTVÍ

 

Úvod -> Instituce -> Lékaři v letech 1850 až 1950

 

 

Lékaři v Hostivici a okolí v letech 1850 až 1950

 

Od obvodních lékařů k lékařům v místě

 

Po zrušení poddanství převzal povinnost zajišťovat lékařskou péči stát. Postupně byly vytvořeny zdravotní obvody, které měl na starost určený lékař. Tuto proměnu zatím nelze dostatečně sledovat pro nedostatek prostudovaných pramenů.

Před koncem 19. století Hostivice i Litovice připadly do zdravotního obvodu lékaře v Hostouni. Tím byl do roku 1908 MUDr. Antonín Zeman. Rezignace MUDr. Zemana na místo obvodního lékaře vyvolala snahu hostivického obecního zastupitelstva rozdělit hostouňský zdravotní obvod a získat lékaře do Hostivice. Poprvé je k tomu zmínka na schůzi obecního zastupitelstva 24. prosince 1908:

 

 

Jest jednání ohledně lékaře ve zdejší obci, pročež vzhledem k tomu, že p. obvodní lékař v Hostouni na místo obvodního lékaře resignuje, usneslo se obecní zastupitel­stvo v Hostivici vzhledem k tomu, že ve zdejší obci jest o lékařskou pomoc nouze, an do Hostouně jest 1½ hodiny, do Dušník též, tak ze spádu nutné potřeby lékařská pomoc se opozdí déle, hledíc ku velké poplatnosti zdejší obce, žádati okresní zastupitelstvo v Unhošti, by obvod hostouňský byl rozdělen na obvody dva, a sice obvod hostouňský a obvod hostivický, ku kterému by okolní obce náležely. Připomí­náme, že p. obvodní lékař zdravotnictví v celém obvodu těžko zastati mohl.

 

Požadavek na zřízení samostatného zdravotního obvodu pro Hostivici a okolí zopakovalo zastupitelstvo 16. února 1909:

 

 

Jednání o přípisu okresního výboru ze dne 20. ledna 1909 č. 1674 ohledně zdejší žádosti o rozdělení zdravotního obvodu hostouňského na dva obvody, a sice se sídlem druhého lékaře v Hostivici, ku kterému by patřily Hostivice, spojené obce Litovice, Břve a Jeneček, Jenč V., Sobín a Chýň, a usneseno, že obec Hostivice trvá na své žádosti, by sídlo obvodního lékaře bylo v Hostivici, a na rozdělení obvodu hostouňského na dva, dále souhlasí s tímto nepatrným zvýšením okresních přirážek a žádost tuto o rozdělení zdravotního obvodu hostouňského a zřízení nového obvodu se sídlem v Hostivici odůvodňuje následovně:

Obec Hostivice rapidně vzrostla, tak během posledních tří roků dvacet nových domů vystavěno bylo, tak že obyvatelstva jest přes 1 500 duší, nyní se má zde stavěti c. k. vojenská laboratoř, zbrojnice, skladiště nábojů, byty pro voj. úředníky a poddůstojníky as 11 objektů, dále jest zde velký počet železničních zřízenců, kteří žádají o lékaře, načež by ihned zakročili, by byli přiděleni zdejšímu obvodu, jakož i část dráhy Buštěhradské od Ruzýně k Unhošti a od Řepů do Hostivice, dále jest zde továrna na šrouby a nýty, která platí přes 2 000 korun nemocenských příspěvků, jejíž majitelé, jakož i dělnictvo budou žádati, by přiděleni byli zdejšímu obvodu.

Vzhledem příznivému okolí, an stanice dráhy a pošta jest v místě, obec Litovice, Břve, Jeneček a Sobín pouze 1 km vzdálené od Hostivice, Jenč a Chýň tři kilometry, dal by se zdejší obvod snadno obstarati.

Obec Hostivice, když by zde byl obvodní lékař stanoven, zavazuje se dáti 300 korun příbytného.

Při komisích konaných na vojenské objekty dotazovali se c. k. voj. důstojníci, zdali jest zde v obci lékař a jak daleko jest pro lékaře.

Zastupitelstvo obce z důvodů uvedených žádá opětně za ustanovení obvodního lékaře v Hostivici.

 

Hostivičtí však nečekali na schválení zdravotního obvodu a začali jednat s lékaři. Hostivické obecní zastupitelstvo na schůzi 6. května 1909 přislíbilo lékaři, který by se zde usadil, roční příspěvek 300 korun od přistěhování do jmenování obvodního lékaře. Jednání vzbudilo velkou nelibost u lékařů, pod něž Hostivice tehdy spadala, takže ve Věstníku, příloze Časopisu lékařů českých, vyšlo 5. června 1909 následující varování:

 

 

Upozornění. Obec Hostivice na dráze buštěhradské žádá o lékaře a slibuje mu 300 korun na byt. Podmínky neurčuje sice, ale hodlá si je ústně s kolegou, který by se tam po případě usadil, stanoviti. Obec Hostivice je dosud v organisaci obvodu Hostouňského a není tak hned naděje, že v brzké době bude zřízen nový zdravotní obvod se sídlem v Hostivicích, protože zřízení jeho se brání hlavně blízký Hostouň. Dvůr císařský v Hostivicích patří dru Daníčkovi v Unhošti; místo železničního lékaře zadáno již jinému kolegovi a místo lékaře v trestnici v Řepích spravuje kolega dr. Pichl, takže lékaři, který by se chtěl usaditi v Hostivicích, mimo uvedené 300 K připadla by nepatrná soukromá praxe, ze které nemohl by naprosto se uživiti. Z té příčiny varujeme kolegy, by nedali se zlákati do Hostivic před zřízením nového zdravotního obvodu – ač-li vůbec k němu dojde. – Za župu kladenskou. Dr. Hajn, t. č. předseda. Dr. Havlín, t. č. jednatel.

 

I přes toto varování se k přestěhování do Hostivice rozhodl MUDr. Čestmír Polák, působící do té doby na Svatém Kopečku u Olomouce (v odborném tisku po odchodu varoval, že obec Svatý Kopeček nabízí „plat hluboko pod minimum“). Přestěhování oznámil ve Věstníku 26. června 1909. Okolní lékaři se rozhodli mu zaslat varovný list. Hostivické obecní zastupitelstvo schválilo 18. listopadu 1909, že MUDr. Polákovi proplatí částku 5 korun „za komisi u Fr. Procházky“, což naznačuje, že se usadil v domě Žižkova čp. 121. Zároveň se mělo zjistit, zda se může MUDr. Polák účastnit úředních jednání (komisí) místo obvodního lékaře.

Dne 11. dubna 1910 přijalo hostivické obecní zastupitelstvo následující závěr k potřebě lékárny:

 

 

Jednání ohledně prohlášení ohledně zřízení domácí lékárny u zdejšího lékaře a usneseno následovně: Když po dlouhém úsilí v obci naší lékař se usadil, dosvědčuje to skutečná potřeba lékařské pomoci v místě. Avšak pomoc tato jest bez významu, má-li nemocný od lékaře 1 ½ až 2 hodiny do lékárny pro lék. Poměr existence lékaře bez domácí lékárny je tak ohroženo, že by zde lékařskou praxi provozovati nemohl. Zároveň se prohlašujeme, že do lékárny v Dušníkách jest tak z ruky a cesta nepříhodná, že nikdo z obce do Dušník ani k lékaři ani pro lék nechodil.

 

Okresní výbor v Unhošti žádost o zřízení zdravotního obvodu v Hostivici zamítl a hostivické obecní zastupitelstvo se 20. března 1910 rozhodlo podat v této věci stížnost k zemskému výboru Českého království. Jednání o rozdělení hostouňského zdravotního obvodu pokračovala ještě v roce 1911. Problém zřejmě spočíval v tom, že by po rozdělení zbývající hostouňský obvod byl příliš malý, proto hostivické zastupitelstvo navrhlo 28. června 1911 přičlenit k Hostouni Dobrovíz a Běloky, které k té době patřily ke smíchovskému okresu. Na schůzi 26. července 1911 bylo vzato na vědomí, že Dobrovíz a Běloky by se k Hostouni připojily, ale s přeřazením pod hostouňský zdravotní obvod nesouhlasí Malé Přítočno ani Velké Přítočno.

MUDr. Polák v Hostivici dlouho nevydržel, nejspíše z důvodů uvedených ve varování kolegů. Skončil asi v roce 1911 a v roce 1912 se vrátil na Svatý Kopeček na Moravě, tedy na místo, před nímž v roce 1909 sám varoval.

Dalším lékařem, který se hodlal usadit v Hostivici, byl MUDr. Stanislav Fulnecký. Zastupitelstvo mu 26. července 1911 slíbilo příspěvek 300 korun ročně od zahájení praxe, pokud bude dohlížet na zdravotní stav ve škole. Podle nepříliš ověřených zpráv vydržel v Hostivici sotva čtyři týdny.

V únoru 1912 se mělo hostivické zastupitelstvo vyjádřit k záměru zřídit veřejnou lékárnu v Liboci. Protože zastupitelé chtěli mít lékárnu (veřejnou nebo soukromou) přímo v Hostivici a Liboc je podle nich blízko k Břevnovu, kde již lékárna fungovala, vyslovili s tímto záměrem nesouhlas.

O usazení lékaře v Hostivici se znovu jednalo 25. září 1912. Tehdy již nabízený příspěvek vzrostl na 400 korun ročně a s lékařem měli kromě starosty jednat pánové Kozák a Vlasák. Jednání však příliš nepokročila. V květnu 1913 zazněla na schůzi zastupitelstva kritika hostouňského obvodního lékaře, načež byl potvrzen zájem mít v Hostivici svého lékaře:

 

 

Pan Vlasák poukazuje, jak nutné by bylo, aby v obci zdejší usazen byl lékař, poukazuje, že obvodní lékař ani neprohlédl mrtvolu paní Müllerové. Po podání vysvětlivek v záležitosti obsazení místního lékaře k návrhu p. Nerada usneseno zaopatřiti předem výtahy o příspěvcích, jež by jednak obce vůkolní, jednak c. a k. erár, ženská trestnice v Řepích, výhr. priv. buštěhradská dráha na lékaře přispívaly, a pak další kroky zavésti.

 

Dne 30. prosince 1913 záležitost probíral hostivické zastupitelstvo znovu:

 

 

Pan starosta činí zmínku, že by se zde rád usadil lékař, že jest však nutno, aby věděl, jaké asi příjmy by zde měl. Probrány různé náhledy, načež má p. doktorovi p. starosta oznámit, že by zde měl v začátku asi 1 500 K.

 

Byl to poslední pokus získat pro Hostivici lékaře před vypuknutím první světové války. Průběh jednání shrnul (zaujatě, ve vlastním zájmu a ještě před posledním jednáním zastupitelstva k této věci) libocký obvodní lékař dr. Štolla ve Věstníku, příloze Časopisu lékařů českých, z 5. července 1913:

 

 

Obec Hostivice v okresu Unhošťském (hejtmanství Kladenské), nalézající se v obvodu Hostouně, kdež obvodním lékařem p. dr. Lorenc, hodlá získati opětně nějakého lékaře do Hostivice (byli zde již 3, všichni smutně odešli), načež podepsaný dovoluje si upozorniti, jelikož toto místo neposkytuje možnost ani méně slušné existence pro blízkost mnoha lékařů: 1. Dr. Lorenz, Hostouň, obv. lékař, 2. dr. Mandas, Unhošť, má kasárna v Hostivici, 3. dr. Daníček, Unhošť, má cís. dvory, 4. dr. Dvořák, Dušníky, 5. dr. Kozler, Dušníky, 6. dr. Štolla, Liboc, 7. dr. Pikl, denně dojíždí do Řep-Zlejčín, 8. dr. Poláček z Bubenče má zde dráhu. Hostivice sama nemůže uživiti ani pekaře. A okolní obce? Jsou bližší okolním lékařům. Žádný lékař od okolních obcí není 4 km vzdálen. V Hostivici byli již 3 lékaři, všichni smutně odešli. Dr. Polák tam byl nejdéle, skoro rok, nejchytřejší ale z nich byl dr. Fulnecký, ten prohlédl to hned, nevyčkal ani 4 neděle a odešel. Hostivice hledají lékaře, slibují mu, že dostane cís. dvory, o to že se oni postarají, dosud to nedokázali, slibují mu dráhu buštěhradskou (dr. Poláček), kasárna atd., zkrátka mu to vymalují tak, že jest celý nadšen, obec přislíbí jako dru Polákovi 300 K na byt, a když byl tam chudák trochu déle, již mysleli, jak se mu tam skvěle vede, a chtěli mu to příbytečné značně zmenšiti, ne-li zrušiti, a ono se mu tam vedlo tak skvěle, že k porodu u své choti ani porodní bábu nevolal, musil všecko odbýti sám. Kdyby i získali pro něho kasárna, že snad p. dr. Mandaus toho místa dobrovolně by se vzdal, o čemž pochybuji, tu by měl 720 K, a kdyby i obec dala těch 300 K, bylo by to dohromady 1 000 K a soukromá praxe je skoro nula, neboť jsou to čistě agrární, malé obce. Rolníci, těch je málo, má každý svého lékaře (a ten chudý lid nemá čím platit, neb je tu pokladna). Vždyť přes to, že byli již lékaři v Hostivici, rolníci přes to povolávají si své lékaře, každý má důvěru k jinému. Neradil bych tedy nikomu v Hostivici se usaditi, neboť rok zkušenosti jest drahý a zajisté pro stav náš není to důstojným, když lékař doma sám babí (dr. Polák). Zdánlivě když tam někdo přijde a ukáže to centrum Hostivici, domnívá se jako dr. Polák (ač jsem jej zrazoval), no, to je ideální místo pro lékaře – ale horší je pak zklamání, stavu našeho nedůstojné. Jelikož je nás tolik pohromadě, že bychom byli také poškozeni my, jest samozřejmo, ale jemu by tím pomoženo nebylo. Hodlal-li by se tam někdo usaditi, a informuje se předem u správy cís. dvorů, u Buštěhradské dráhy a sezná tak nejlepší, co je na tom. Slibují mu opatřiti lékárnu, komu ale ty léky prodávati, chudí zůstanou poctivě dlužni a bohatí mají svého lékaře, škoda peněz za vydání na lékárnu domácí, o tom mohl by nejlépe podati zprávu dr. Polák. Tím nemíním, by na Hostivice bylo snad dáno cavete, nýbrž by upozorněno bylo, že jest to místo, jež ani méně slušné existence neposkytuje. V Liboci, 1. července 1913. V kolegiální úctě dr. Štolla, obvodní lékař.

 

Těsně před první světovou válkou a v prvních letech jejího trvání se tématem zvýšeného zájmu státních úřadů stalo veřejné zdraví. Obce musely zřídit tzv. izolační baráky (v Hostivici tak byl postaven dům U Vodárny čp. 192), byly zřízeny zdravotní komise a byly vyhledávány a odstraňovány zdravotní závady – nedostatek studní, špatný stav potoka či vytékání splašků z domácností na ulici. Impulsem byla mj. zpráva hostouňského obvodního lékaře z dubna 1914. V srpnu 1914 se na zastupitelstvu řešilo, že by se zdravotní prohlídky po obci měl zúčastnit i obvodní lékař.

 

Před první světovou válkou a vznikem Československa tedy zůstalo jen u pokusů získat lékaře ordinujícího trvale v Hostivici. Znovu se jednalo o zřízení zdravotního obvodu v Hostivici v roce 1920. Na schůzi obecního zastupitelstva 4. září 1920 byla záležitost projednána takto:

 

 

Okresní správní výbor v Unhošti přípisem ze dne 25. srpna 1920 číslo 1328 oznamuje, že bylo svoleno ku zřízení nového zdravotního obvodu v Družci, a žádá, zda není námitek proti tomuto rozdělení a zda se přistupuje na nepatrný náklad se zřízením tím spojený. Obč. Sláma navrhuje, aby proti tomuto se obecní zastupitelstvo nestavělo a aby se domáhalo též zřízení zdravotního obvodu též v Hostivici, k němuž by mohli nyní náležeti i obce Ruzýň, Řepy a Zlejčín, které jsou zahrnuty do širšího obvodu Velké Prahy a nepřináleží již do obvodu libockého. Návrh obč. Slámy na svolení ku zřízení zdravotního obvodu a spojeného nákladu schválen. Ohledně zřízení zdravotního obvodu v Hostivici usneseno, aby věc projednala obecní rada a předložila ku schválení příští schůzi obecního zastupitelstva.

 

V říjnu 1920 se zřízením hostivického zdravotního obvodu souhlasil Zličín a v prosinci 1920 doporučila okresní správní komise na Smíchově zřízení tohoto obvodu zemské správní komisi. V říjnu 1921 však obecní zastupitelstvo dostalo přípis ze Smíchova, že sídlem lékaře by se měly stát Řepy. Hostivičtí to odmítli a argumentovali zejména tím, že dělníci z hostivické továrny Staněk a Ponec by se od řepského lékaře v případě potřeby nedočkali rychlé pomoci.

Ke zřízení hostivického zdravotního obvodu nakonec nedošlo po celou dobu trvání první republiky. Obvodního lékaře v Hostouni MUDr. Václava Lorence vystřídal ve 20. letech MUDr. Emil Frössl.

Situace se však přeci jen změnila, v Hostivici se usadil nemocniční lékař MUDr. Hugo Houba. Obec mu poskytla pozemek vedle nynějšího parku Nouzov, kde původně plánovala postavit obecní dům, a dr. Houba zde v roce 1925 vybudoval svůj dům čp. 266 s ordinací. Soukromou praxi provozoval až do roku 1950, kdy byl začleněn do Okresního ústavu národního zdraví Praha-západ.

 

Přehled lékařů

 

Obvodní lékaři v Hostouni

Nejméně 1890–1908: MUDr. Antonín Zeman

Kolem 1910: MUDr. Václav Lorenc

20. léta – 1950: MUDr. Emil Frössl

Lékaři v Hostivici

1909–1910: MUDr. Čestmír Polák

1911: MUDr. Stanislav Fulnecký

1925–1950: MUDr. Hugo Houba

 

 

Úvod -> Instituce -> Lékaři v letech 1850 až 1950

 

Popis: image003