PROCHÁZKA DÁVNÝMI ČASY: STARÉ LITOVICE

Úvod -> Památky -> Staré Litovice

Litovice na polohopisném plánu z roku 1919.

Při zavedení stálého číslování domů asi v roce 1770 dostalo čísla všech 36 tehdejších staveb, a to podle polohy v obci. Posledním, 37. domem byl mlýn na hrázi Litovického rybníka. V roce 1980 došlo k hromadnému přečíslování domů v Litovicích: ke starému litovickému číslu se přičetlo číslo 620 a vzniklo tak nové číslo popisné v jednotné hostivické číselné řadě. Když navíc známe některé přesuny čísel, ke kterým došlo v průběhu doby, můžeme si procházkou starými Litovicemi udělat představu o dřívějším vzhledu této starobylé vsi, o které se dochovala první písemná zmínka z roku 1266.

Ulice Sportovců od severu asi roku 1942, v pozadí věžový transformátor
v parku T. G. Masaryka, kontribučenský špýchar a Litovický rybník.

Procházka může začínat na křižovatce ulic Litovické a Sportovců významnou budovou, která nikdy neměla číslo popisné. Stával zde litovický kontribučenský špýchar z 18. století. Po první světové válce ho Antonín Kafka upravil na prádelnu a roku 1957 byl zbořen.

Litovický kontribučenský špýchar.

Při zavedení číslování začínaly Litovice domem čp. 1 (nyní 621) v Litovické ulici proti Litovickému rybníku, který postavil před rokem 1748 Jan Vinař. Roku 1883 odprodala Terezie Slezáková, ovdovělá Kotoučová k domu patřící kovárnu, která později dostala čp. 50 (690). V roce 1995 byl dům v havarijním stavu, provizorní střechou zatékalo. Na jeho místě stojí novostavba spojená se sousedním domem čp. 2 (622), který vznikl tím, že roku 1778 koupil Jakub Chalupa od Hynka Hofmana polovinu chalupy čp. 3. V roce 1922 přistavěl dům čp. 2 o patro řezník Václav Zpěváček.

Brod mezi Litovickou ulicí a Litovickým rybníkem na snímku v roce 1954, před zavezením.
Vpravo je otočený štítem dům čp. 50 (670), za ním čp. 1 (621) a poslední po pravé straně ulice čp. 4 (624).

Dům čp. 3 (623) postavil před rokem 1748 Karel Vlasák. V onom roce 1748 ho získal Jan Šťastný sňatkem s vdovou po Vlasákovi Ludmilou. V roce 2017 byl zbořen.

Dům čp. 4 (624) známý dnes jako Litovka se v dávných časech nazýval Vlčkovská chalupa podle Jana Vlčka, který ho zdědil 15. ledna 1671 po svém otci. Od roku 1843 do roku 1938 patřil statek rodu Linkových, z nichž Josef Linek roku 1874 přistavěl patro. Sušárna ovoce v zahradě dostala roku 1920 čp. 59 (679) a později z ní vznikl rodinný dům.

Obrázek z pohlednice A. F. Wannera z let 1920 až 1930 zachycuje hostinec Bezovku čp. 5 (625) a vpravo statek čp. 4 (624).

Na Perníčkovském gruntu, ze kterého vzniklo čp. 5 (625), hospodařil kolem r. 1600 Havel Perníček a v roce 1654 Burián Pěnkava. Roku 1883 koupil dům Josef Vorlíček a zřídil zde hostinec „Bezovku“, který roku 1928 převzal jeho zeť Josef Najman.

Starý litovický dům čp. 6 již nestojí, protože „vyčníval“ do Litovické ulice a překážel provozu. Roku 1780 byl domek prodán Jakubu Novotnému s dědičným pachtem a zákupním právem. Později to bývalo obydlí panského zahradníka, například roku 1826 zde bydlel zahradník Jelínek.

Litovická ulice s domem čp. 6 (uprostřed) a čp. 5 (625 – vpravo).

Za tímto domem začínala velká panská zahrada, která končila až u areálu litovické tvrze. Dnes tuto zahradu již skoro souvisle zabrala zástavba bytovými i rodinnými domy. První budovu v zahradě čp. 55 (675) postavil roku 1904 c. k. velkostatek. Byl to původně dům pro osm rodin deputátníků a říkalo se mu „vila“.

Dům čp. 55 (675), zvaný „vila“ na obrázku z nedatované pohlednice z počátku 20. století.

Čp. 7 (627), 8 (628) a 9 (629) se od 19. století nacházejí v areálu litovické tvrze. Čp. 7 patří vlastní tvrzi postavené po roce 1330 pražským biskupem Janem IV. z Dražic. V 18. století však poblíž tvrze stávaly dva další domy. Čp. 8 vlastnil roku 1785 domkář Jakub Linhart a čp. 9 bylo do roku 1830 domkem rybničního čeledína.

Litovická tvrz na snímku Z. Wirtha z roku 1907.

Číselná řada zde opouští severní stranu Litovické ulice a obchází náměstí 1. máje.

Nejzápadněji na náměstí stojí dům čp. 10 (630) zvaný v dávných časech Zikmundovský grunt podle Jiřího Zikmunda, který byl zapsán jako majitel do pozemkové knihy z roku 1657. Od roku 1723 zde hospodařil rod Vlčků. V dražbě roku 1863 statek připadl c. k. velkostatku, který zde zřídil obydlí pro deputátníky. V roce 1920, před sčítáním obyvatel a domů, dostala západní budova statku samostatné čp. 63 (683). Přístavba před tímto domem do Litovické ulice dlouhá léta sloužila jako litovická hasičská zbrojnice.

Budova čp. 63 (683) ve dvoře statku čp. 10 (630) a hasičská zbrojnice na náměstí 1. máje kolem roku 1940.

Grunt Pavla či Novákovský čp. 11 (631) patřil roku 1657 Janu Novákovi. Toto hospodářství potkal v roce 1878 stejný osud jako sousední statek – v dražbě ho koupil c. k. velkostatek. Těžko říci, zda je jen náhoda, že do dražby šly statky řady rolníků, kteří s velkostatkem vedly letitý soudní spor o užívání Skalky u Jenče. Velkostatek v domě zřídil hostinec, který zde býval ještě v 80. letech 20. století. Dům byl v roce 2008 zvýšen o první patro. Bývalý sál hostince je od 80. let součástí chovatelského areálu čp. 1135, přístupného z ulice U Sádek.

Hostinec u Prchalů čp. 11 (631) v roce 1927.

V Osvaldovské chalupě nyní čp. 12 (632) hospodařil roku 1657 Jiřík Osvald. V roce 1757 převzal grunt Jiřík Sobotka, který ho rozdělil na dva díly. Ten, kterému zůstalo čp. 12, v roce 1931 přestavěl František Procházka, který zde zřídil obchod smíšeným zbožím. Druhý díl chalupy, kterému zůstalo staré hospodářské stavení a který už patří do ulice U Sádek, získal později čp. 41 (661). Tento dům zvýšil o 1. patro Antonín Tejnor v roce 1926.

Pohlednice M. Procházkové zachycuje čp. 12 (632) před přestavbou v roce 1931. Vlevo stodola od čp. 13 (633).

Na obrázku z pohlednice, kterou vydala asi v roce 1936 Marie Procházková, je už dům čp. 12 (632) přestavěn.
Vpravo hostinec čp. 11 (631).

U Sádek čp. 41 (661) na současném snímku.

Východní stranu náměstí uzavírala stodola, která patřila Endrovské chalupě čp. 13 na jižní straně Litovické ulice. Zde roku 1657 hospodařil Jan Endr. V roce 1900 ho koupil majitel statku čp. 15 Antonín Burgr.

Sousední statek čp. 14 (634) míval jméno Vítkovský grunt a v roce 1657 byl ještě pustý. V roce 1679 se ho ujal Šimon Hruška. Hospodařili zde například Šafránkovi, Bumbovi a Sobotkovi. Obytná budova byla znovu postavena po požáru v roce 1923, ale pozdně barokní brána je významnou stavební památkou.

Pozdně barokní brána u domu čp. 14 (634) v Litovické ulici na současném snímku.

V chalupě kolařovské čp. 15 (635) byl před třicetiletou válkou kolářem Kotouč. Stejně jako mnohá další litovická stavení i toto bylo po třicetileté válce pusté, ale noví majitelé ho obnovili. Roku 1886 zvýšil Antonín Burgr obytné stavení o patro. On i syn Jaroslav byli litovickými starosty.

Litovická čp. 15 (635) kolem roku 1900.

Litovická čp. 15 (635) a vpravo zeď panské zahrady kolem roku 1930.

Dům čp. 38 (658), kolem kterého se dostaneme do ulice K Rybníku, vznikl až po zavedení stálého číslování. Postavil ho roku 1785 František Vlček. Od Vlčků se dům dostal do majetku rodiny Zpěváčkových.

Dům K Rybníku čp. 38 (658) z Litovické ulice v roce 1952.

Ulice K Rybníku a U Sádek vedou mezi menšími domky, které si od poloviny 18. století začali stavět dřívější podruzi žijící do té doby ve velkých statcích.

Prvními takovými domy jsou čp. 16 a 17, které vznikly ještě před založením nejstarší domkářské knihy v roce 1748. Dům čp. 16 (636) postavil Jan Bílek, ale zapsat si jej nechal až Jan Kácl. Zrovna tak na dům čp. 17 (637) má první zápis Petr Procházka, který se ho však ujal po zemřelém Pavlu Hraběti. V tomto domě býval obchod Eduarda Košeráka a později Františka Šimůnka. Od čp. 17 byl po roce 1888 oddělen dům čp. 58 (678).

Smíšený obchod Františka Šimůnka v domě K Rybníku čp. 17 (637) ve 30. letech 20. století.

Přímo naproti domu čp. 17, podélně s ulicí se nachází bývalá obecní pastouška čp. 18 (638), o které je zaznamenáno, že byla v roce 1891 přestavována. Před koncem 20. století byla bývalá pastouška významně rozšířena.

Dům K Rybníku čp. 18 (638) v roce 1994.

Sousední dům čp. 19 (639) postavil v roce 1765 Josef Bašta a další dům čp. 20 (640) roku 1756 Jakub Franz. Při přestavbě v roce 1909 se od tohoto domu oddělilo čp. 57 (677). Dům čp. 21 (641) postavil roku 1758 Josef Halada. Po roce 1980 byl dům zásadně přestavěn.

Dům K Rybníku čp. 21 (641) kolem roku 1977.

Další dva domy se do současnosti nedochovaly. Dům čp. 22 (642) postavil v roce 1758 Petr Bubla a čp. 23 o 2 roky dříve Jan Klatovský. Novostavba postavená na místě domu čp. 22 (642) dostala nové čp. 1231 a staré číslo 642 se znovu použilo pro řadový dům v nové výstavbě v Litovické ulici. Místo po domu čp. 23 už zůstalo prázdné a číslo získal nový dům v ulici U Sádek.

Dům čp. 24 (644) na severní straně ulice postavil v roce 1755 Josef Vlaský. Číslování pak pokračuje opět na jižní straně ulice domy čp. 25 a 26, oběma přestavěnými ve 20. století. Dům čp. 25 (645) postavil roku 1756 Jakub Málek a v roce 1937 ho znovu od základů postavila Barbora Donátová. Ze sousedního domu čp. 26 (646), který postavil rovněž roku 1756 Daniel Kácl, použil Jaroslav Prášek při přestavbě roku 1933 pouze sklepy.

Nový vzhled domů K Rybníku čp. 25 (645; nahoře) a čp. 26 (646) podle plánů na přestavbu.

Dále pokračujeme ulicí U Sádek směrem od náměstí 1. máje. Dům čp. 27 (647) postavil roku 1756 Jan Kubík, ale od roku 1773 zde bezmála století byli Wolfovi. Nyní zde stojí novostavba. Také dům čp. 28 (648), který v roce 1759 postavil Vojtěch Burian, byl nahrazen novostavbou. Další dům v řadě čp. 29 (649) postavil Jiří Wildt v roce 1766. Dům čp. 30 (650) od Martina Votruby z roku 1766 přestavěli od základů Matěj a Bedřich Fialovi v letech 1922 až 1938.

Nový vzhled domu U Sádek čp. 30 (650) podle plánů na přestavbu od Josefa Šlapánka.

Nejvzdálenější dům čp. 31, který postavil v roce 1767 František Zveckl (Cvekl), musel být roku 1941 zbořen pro celkovou sešlost. Později zde byl postaven nový dům, který dostal čp. 23 (643) po zaniklém domě v ulici K Rybníku, a čp. 31 (651) připadlo novostavbě v ulici Za Tvrzí.

Dům čp. 32 (652) v roce 1994.

Číselná řada se zde obrací a vrací se k náměstí 1. máje. Po levé straně stojí dům čp. 32 (652), který postavil roku 1758 Jan Vlček (a nyní v zahradě stojí další dům z 80. let 20. století), a po pravé straně za křižovatkou s ulicí K Rybníku pak domy čp. 33 (653) – postavil roku 1753 Jakub Benda, v roce 1909 se zřítil pod tíhou sněhu a znovu ho postavil Josef Čížek – a čp. 34 (654), který vybudoval v roce 1757 Tomáš Hrabě. Část domu čp. 34 byla dočasně označována litovickým čp. 237. Přímo naproti domu čp. 34 stojí dům čp. 35 (655), postavený roku 1767 Vavřincem Haklem.

Dům čp. 33 (653) snad v roce 1931.

Dům čp. 34 (654) v roce 1994.

Dům čp. 36 (636) je dalším z historických statků a vysoké číslo popisné získal jen díky zvolenému způsobu číslování. V dávných časech se nazýval Mrázovský grunt podle majitele z předbělohorské doby. Dlouho po třicetileté válce, až roku 1688 se pustého statku ujal Jiřík Nedbal, ale již v lednu 1689 ho musel pro nemoc ženy přenechat Jakubu Bledému. Jedna budova získala roku 1920 před sčítáním obyvatel nové čp. 60 (680). Další hospodářskou budovu koupil Karel Bouša a v roce 1924 ji přestavěl na obytný dům čp. 78 (698).

Dům čp. 36 (656) v ulici U Sádek na současném snímku.

Uspořádání litovické zástavby zásadně ovlivnila blízkost Litovického rybníka, i když tato nádrž byla století zrušena a přeměněna na pole a louky. Obnovy se rybník dočkal v letech 1924 až 1926.

Litovický rybník v roce 1929.

Posledním domem stojícím v Litovicích v roce 1770 byl mlýn na hrázi Litovického rybníka čp. 37 (343). Byl vždy panský a například v urbáři z roku 1662 byl popsán takto: „Mlejn byl pod litovickým rybníkem o dvou kolech moučných, nyní jest pustý, toliko zdi zůstaly, jiné všecko zpustošené jest, rolí ani luk k němu žádných není, však kdyby se zase vyzdvihl, vrchnosti byl by zase k užitku.“ Koncem 19. století sloužil jako byt hajného. Dodnes si zachovává historický ráz, i když jde o novostavbu z roku 1998 na původním pozemku.

Mlýn Na Hrázi čp. 37 (343) v roce 1907 nebo 1908.

Po první světové válce nastal nebývalý stavební rozvoj Litovic. Během necelých 20 let vzniklo směrem k Hostivici, v nových Litovicích více domů než za celou předchozí dobu trvání této vsi. Ale to už je jiná kapitola…

Úvod -> Památky -> Staré Litovice