PRŮŘEZ HOSTIVICKOU HISTORIÍ

Úvod -> Průřez historií -> Hostivice v pravěku

Předchozí část – Následující část

HOSTIVICE V PRAVĚKU

Hostivické území patří ke starosídelní české oblasti, člověk zde žil již v dávném pravěku a stopy jeho přítomnosti se nacházejí prakticky na celém území města. Nejčastěji pravěká sídla ležela na mírných svazích nad potoky.

Čtyřhrob v objektu č. 1953 objevený v Paloukách při výzkumu v roce 2002.

Doba kamenná

Nejstarší nálezy pravěkého osídlení pocházejí z mladšího paleolitu, tedy z mladšího období starší doby kamenné. Tito lidé ještě zemědělsky nehospodařili, neobdělávali půdu a živili se lovem a sběrem divoce rostoucích rostlin a plodin. Kamenné čepelovité nástroje štípané z pazourku patřící do tohoto období byly nalezeny na více místech v Hostivici.

Nejstarší zemědělci osídlili hostivické území hned v neolitu, mladší době kamenné (5700–4500 př. Kr.), který zde zastupuje období s keramikou lineární a období s keramikou vypíchanou.

Velké, až 40 metrů dlouhé obytné chaty kultur keramiky lineární byly v posledních letech objeveny při záchranných archeologických výzkumech v Paloukách kolem Průmyslové ulice a na staveništi rodinných domů společnosti Central Group u smíchovské trati v lokalitě Sadová. Několik drobných nálezů keramiky z tohoto období pochází také z bývalé Haklovy cihelny, která se nacházela v místech nynější Haklovy ulice.

Jámy z období kultury s vypíchanou keramikou byly zdokumentovány ve Vilové čtvrti, nad litovickou tvrzí, pět dlouhých domů této kultury bylo zdokumentováno v Paloukách a keramika této kultury byla nalezena i na dalších místech.

Chata z pozdního období kultury s vypíchanou keramikou při archeologickém výzkumu v Paloukách v roce 2001 (objekt č. 708).

Z eneolitu, pozdní doby kamenné pochází sídliště kultury nálevkovitých pohárů (starší eneolit, 3700–3350 př. Kr). Toto osídlení mělo těžiště kolem ulice Sportovců, v bývalé Haklově cihelny a v lokalitě investované společností Habitera, až za ulici V Uličce. Podrobně odborně zpracovány a publikovány byly především objekty na staveništi Habitery, kde byl objeven společný hrob dítěte, psa a dvou krav. Tento způsob pohřbívání, který byl znám pouze z několika zahraničních nálezů, byl v Čechách zjištěn poprvé právě v Litovicích. Výšinné sídliště této kultury bylo zdokumentováno v břevském vojenském areálu.

Společný hrob kultury nálevkovitých pohárů v Litovicích v ulici V Uličce objevený při výzkumu v roce 1998 (objekt č. 5).

V menší míře je doložena v Hostivici i kultura řivnáčská (střední eneolit, 3350–2800 př. Kr.) zastoupená nálezy ve Vilové čtvrti, nad tvrzí, a kultura zvoncovitých pohárů (mladší eneolit, 2800–2200 př. Kr.), do které patří například zlomky vrtaných kostěných knoflíků z kostrového hrobu objeveného v roce 1922 v litovické Haklově cihelně.

Doba bronzová

Osídlení hostivické krajiny pokračovalo i v době bronzové.

Starší dobu bronzovou (2200–1750 př. Kr.) reprezentuje kultura únětická, jejíž sídelní objekty byly objeveny na více místech v Hostivici, zejména na staveništi společnosti Central Group u Sadové ulice. Rozsáhlejší pohřebiště této kultury se skrčenci, jednotně natočenými hlavami k jihu, se nacházelo rovněž v Sadové ulici a v Paloukách přímo pod nynější Průmyslovou ulicí. Nálezy pocházejí rovněž ze Břví z míst nynějšího sportovního areálu a v Kmochově ulici byla zachráněna mladoúnětická tkalcovská závaží.

Hrob „skrčence“ z únětické kultury v Paloukách pod nynější Průmyslovou ulicí objevený při výzkumu v roce 2001 (objekt č. 20).

Mladoúnětické tkalcovské závaží z Kmochovy ulice.

V mladší době bronzové (1250–750 př. Kr.) zde žili lidé kultury knovízské, jejichž nejrozsáhlejší známé sídliště čítající stovky objektů bylo nalezeno v průmyslové zóně na Paloukách. V jámách byly zjištěny i nerituální pohřby této kultury, kdy byli nebožtíci pouze vhozeni do jámy. Skrčený hrob této kultury objevili v roce 1921 dělníci ve státní cihelně, kde nyní stojí rodinné domy s názvy ulic podle ročních období.

Hrnek s uchem a další keramika knovízské kultury nalezená na Paloukách v roce 2001 v objektu č. 390.

Rovněž do mladší doby bronzové patří doba popelnicových polí. Řadově uspořádané obdélné kůlové domy a více než 70 žárových hrobů v popelnicích byly objeveny v průmyslové zóně v Paloukách.

Doba železná

Starší dobu železnou (halštat, 750–500 př. Kr.) zastupuje kultura bylanská, jejíž lidé osídlili opět více míst v Hostivici. První hroby této kultury byly objeveny již před rokem 1907 a nacházely na poli poblíž Břví a na poli u Jenečka, nynějším staveništi společnosti AZA Trade (proti STS). Druhá lokalita obsahovala hroby zakryté kamennými mohylkami. Nejlépe odborně zpracované jsou objekty z oblasti investované společností Habitera, zejména kolem severní části nynější ulice V Uličce, a v lokalitě Sadová, kde bylo zkoumáno sedm polozemnic a kostrový hrob.

Polozemnice halštatské kultury v Litovicích v nynější ulici V Uličce objevená v roce 1997 (objekt č. 1).

Lidé mladší doby železné čili laténské (500–380 př. Kr.) si vybudovali významnou vesnici s úzkými obdélníkovými polozemnicemi a železářskými hutěmi v místech nynější průmyslové zóny v Paloukách, ale žili i na dalších místech v Hostivici. Laténský hrob s kostrou a dvěma kruhy z dutých polokoulí nalezený na zahradě statku na Břvích byl popsán již v roce 1902.

Laténská železářská pec se zachovaným roštem nalezená v Paloukách v roce 2001 (objekt č. 1631 a 1686).

Kulturu římskou, tedy období kolem přelomu letopočtu, reprezentují Keltové, první národ z našeho území, který dokážeme pojmenovat. V komerční zóně na Paloukách kolem Průmyslové ulice patřil této kultuře bohatý ženský kostrový hrob uložený v dlabané rakvi a překrytý mohutnými kamennými závaly. Nalezen byl rovněž náhrdelník z jantarových a skleněných korálků, dvě spony, kostěný hřeben a železný nožík z této doby. Zcela mimořádným nálezem, datovaným do tohoto období až do období stěhování národů, jsou staré studny, ve kterých se dochovala pod hladinou podzemní vody původní výdřeva. Jde o nejstarší datované dřevěné konstrukce nalezené v Česku. Těsně za hranicemi Hostivice, v Jivinách bylo při výstavbě nádrže v 80. letech minulého století objeveno rozsáhlé keltské pohřebiště.

Pohled shora na výdřevu studny v objektu č. 1815 při výzkumu v Paloukách v roce 2002.

Závěr pravěku

Své stopy v Hostivici zanechalo i období stěhování národů a první Slované, nejde však o rozsáhlejší areály. Skupina hrobů z doby stěhování národů s inventářem byla zdokumentována ve Vilové čtvrti. Řídce rozptýlené objekty ze střední doby hradištní se nacházely na místě nynější průmyslové zóny v Paloukách.

Nejvíce poznatků o pravěkém osídlení Hostivice a okolí pochází až z nedávné doby, je spojeno s nebývalým stavebním rozvojem města. Již za první republiky, kdy probíhala v Hostivici první rozsáhlá výstavba, byly nalézány stopy pravěkého osídlení, v obecních kronikách jsou zaznamenány nálezy z Litovické ulice a z Jenečka z Novotného ulice, nebyly však odborně zpracovávány. Naopak u starších publikovaných nálezů je někdy těžké určit přesněji místo, odkud pocházejí, nebo je zařadit, protože se dříve pravěk členil poněkud jiným způsobem.

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Průřez historií -> Hostivice v pravěku