PRŮŘEZ HOSTIVICKOU HISTORIÍ

Úvod -> Průřez historií -> Středověk a období do třicetileté války

Předchozí část – Následující část

STŘEDOVĚK A OBDOBÍ DO TŘICETILETÉ VÁLKY

Skutečné počátky jednotlivých vsí, ze kterých vznikla nynější Hostivice – Hostivice, Litovic, Jenečka a Břví –, nejsou nijak podchyceny písemnými prameny. První písemné zmínky pocházejí až z doby, kdy už tyto vsi nějakou dobu existovaly.

Ves Břve

Listina z roku 1184 se zmínkou o Břvích (převzato z www.monasterium.net).

Nejstarší písemný pramen pochází již z poloviny 12. století a týká se Břví, které tehdy patřily waldsaskému klášteru a měly tedy zpočátku církevní vrchnost. Název s největší pravděpodobností pochází od břeven, lávek, které vedly přes bažinaté okolí Litovického potoka, ve kterém ještě nebyly vybudovány nynější rybníky.

Břve vlastnil nejprve waldsaský a později plaský klášter, který je počátkem 14. století prodal pražskému měšťanovi Fridrichu Bavorovi. Od konce 14. století patřily Břve měšťanskému rodu Rokycanerů, stavitelům hradu Okoře. V polovině 15. století získal ves sňatkem Oldřich Medek z Valdeka, komorník královny a purkrabí Pražského hradu. Počátkem 16. století se Břve dostaly do majetku Bohuslava Chrta ze Rtína (stejně jako Litovice) a v roce 1585 je od Údrčských z Údrče koupil Gothard Florián Žďárský ze Žďáru.

Tvrz na Břvích je poprvé zmiňována z husitských dob, kdy se v roce 1428 hovoří o spáleništi tvrze na Břvích. Obnovena byla zřejmě v druhé polovině 16. století a zanikla za třicetileté války. Nezůstaly po ní stopy, ale stávala zřejmě v blízkosti bývalého ovčína.

Ves Litovice

V listině z roku 1266 je jmenován Řehník z Litovic (převzato z www.monasterium.net).

Název Litovic je poprvé doložen v listině z 2. července 1266, která stvrzuje jistou majetkovou úmluvu mezi břevnovským klášterem a obcí Broumovem. Na ní je mezi svědky jmenován Řehník z Litovic, „Rehnic de Lutowich“, tehdejší majitel Litovic a podkomoří královny Kunhuty.

Litovice byly na rozdíl od Hostivice od počátku poddanskou vsí, ve které všechny statky podléhaly jedné vrchnosti, majitelům tvrze. Tvrz v současném rozsahu vystavěl Jan IV. z Dražic, syn Řehníka z Litovic a pražský biskup, kolem roku 1335. Z dalších významných majitelů můžeme jmenovat pány z Jenštejna, Litovské ze Svinař, Chrty ze Rtína, Šliky a měšťanský rod Prunarů. Když zemřel mladý Jan Jeroným Prunar a jeho jediný syn Jindřich se utopil ve studni, stala se majitelkou Litovic Jeronýmova manželka Kateřina, která se znovu provdala za Jana Kutnauera ze Sonensteinu, bohatého pražského měšťana. Ten se však zapojil do stavovského povstání a v roce 1621 byl na Staroměstském náměstí popraven. Kateřina se provdala potřetí, tentokrát za Jana Vodňanského z Uračova, se kterým musela odejít kvůli víře ze země. Litovice byly v roce 1628 zkonfiskovány, v roce 1631 je koupil Kryštof Šimon z Thunu a kolem roku 1640 je získal Florián Jetřich hrabě ze Žďáru, vnuk Gotharda Floriána, který již dříve koupil Hostivici, Jeneček i Břve. Všechny vsi tvořící nynější Hostivici se tak poprvé staly součástí jednoho panství.

Rod Dražických.	Rod z Jenštejna.	Rod ze Svinař.	Chrtové ze Rtína.	Kutnauerové ze Sonnensteinu.

Ves Hostivice

Listina z roku 1320 obsahuje opis nedochované první písemné zmínky o Hostivici z roku 1277 (převzato z www.monasterium.net).

Hostivice vznikla nejspíše přesídlením obyvatel pražského podhradí při zakládání Malé Strany (tehdy Nového Města pražského, později Menšího Města pražského) v dobách krále Přemysla Otakara II. Rozhodnutí o vystěhování bývá nejčastěji datováno do roku 1257 a někteří badatelé tento rok uvádějí jako datum vzniku Hostivice. První písemná zpráva o Hostivici se však vztahuje až k roku 1277 a týká se nadace pro hostivický kostel sv. Jakuba, který v té době již existoval. V pramenech se objevují lidé hostivci a les Hostivec, ale který název se odvozoval od ostatních, není zřejmé. Protože obyvatelé podhradí byli vystěhováni i do Unhoště a Jenče, které v té době již existovaly, nelze vyloučit, že i v případě Hostivice přicházeli lidé z Prahy do již fungující vesnice.

Hostivici v počátcích tvořil kamenný kostel sv. Jakuba a několik dvorů kolem nynějšího Husova náměstí a Pelzovy ulice. Tři z těchto dvorů, Čeňkovský, Nový a Čotrův, měly aspoň dočasně charakter tvrze, jejich ztotožnění se současnými stavbami je však nemožné. Víme pouze to, že současný zámek nevznikl přestavbou některé z tvrzí.

Dvory byly zpočátku svobodné a řídily se malostranským městským právem. V 16. století se postupně jednotlivá hospodářství spojovala do větších celků a zřejmě v roce 1601 získal Hostivici krajský hejtman Gothard Florián Žďárský ze Žďáru, který ji připojil ke svému červenoújezdskému panství.

Ves Jeneček

Listina z roku 1344 s nejstarší zmínkou o Jenečku (převzato z www.monasterium.net).

Jeneček se někdy nazýval také Malá Jenč, na rozdíl od Velké Jenče, nynější Jenče bez přívlastku. Nejstarší zpráva o Jenečku pochází z roku 1344, kdy malostranský měšťan Mikuláš ze Slaného prodal staroměstskému měšťanovi a zlatníkovi Frovinovi dvůr v Hostivici a dědinu v Jenečku. Další zpráva z roku 1366 se týká směny pozemků v Jenečku mezi chrámem a špitálem sv. Lazara mezi Prahou a Vyšehradem a císařem Karlem IV. Nelze však vyloučit, že v nejstarších dobách se důsledně nerozlišovaly Jeneč a Jeneček a některá ze zpráv o Jenči se vlastně týká Jenečka.

Zmínek o Jenečku v tomto období je velmi málo. Není zde doložena žádná tvrz, selské dvory zřejmě stávaly kolem návsi v nynější Družstevní ulici.

K červenoújezdskému panství připojil Jeneček Gothard Florian Žďárský ze Žďáru zřejmě zároveň s Hostivicí.

Zaniklé vsi kolem Hostivice

Ve středověku se nacházely v okolí Hostivice ještě další vsi, které postupně do třicetileté války zanikly.

Východně od Hostivice se nacházela ves Hradištko (nebo též Hradiště), ke které patřil i na samotě stojící Peterkův mlýn. První zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy ji vlastnil král Jan Lucemburský. Za vlády Karla IV. získal Hradištko královský dvořan Fricek, který zřejmě postavil při dvorci tvrz. První písemná zmínka o tvrzi se objevuje až roku 1404, kdy držel ves Hradištko staroměstský měšťan Jan Plaier. I další majitelé patřili mezi bohaté pražské měšťany. Na konci 15. století ji získal Jindřich z Hostivice. Ten se bránil zřízení rybníka u mostku, který byl přesto po jeho smrti zřízen. V roce 1548 vlastnil Hradištko Ludvík Bezdružický z Kolovrat. Ves už byla skoro opuštěná, zanikla i krčma. V 17. století Hradištko zaniklo a zbyl jen mlýn, který své jméno získal po mlynáři Václavu Peterkovi. Ten zde hospodařil od roku 1705.

Peterkův mlýn patřil ve středověku k zaniklé vesnici Hradištko (foto kolem roku 1940).

Ves Valov (nebo též Valeč), o které pochází první zpráva z roku 1252, zanikla pravděpodobně za husitských válek. Stávala zřejmě na poli severozápadně od Hostivice nad Jenečkem směrem k Dobrovízi, kde se říkalo „na Valovských“. Podle jiných autorů ležel Valov blízko Jenče.

Snad jižně od Hostivice stával dvůr Nejdek. V roce 1325 k němu patřily tři lány orných polí, rybník, kus lesa řečeného „stáj“ a jiné příslušenství. Vlastnil ho pražský měšťan Mikuláš Bavorův. Roku 1563 je dvůr pustý a od té doby o něm nemáme zpráv.

Vznik rybníků

Krajina kolem Hostivice byla jako stvořená pro vznik rybníků. V sousední Chýni je již k roku 1410 zmiňováno celkem devět rybníků. V roce 1465 byl urovnán spor o rybník vybudovaný v Jenečku Bohuslavem Franou ze Zejzíře, který zatopil pozemky Jindřicha z Moravěvsi a z Hostivice. Tento rybník se nejspíše nacházel v místech, kde nedávno vznikly bytové domy bytového družstva Zahrada (část ulice Za Mlýnem). Na počátku 16. století vznikl rybník na Zličínském potoce, z něhož dnes zůstal jen malý rybníček u Peterkova mlýna, ale původně zabíral celou nynější rákosinu. Litovický rybník, Břevský rybník a Kala jsou poprvé doloženy k roku 1534 při dělení Litovic a Břví mezi bratry Zikmunda a Martina Chrty ze Rtína. Ve stejné době vznikl i nyní již neexistující rybník Čekal. Rybníky byly v době císaře Rudolfa II. využity jako zdrojová oblast pražského hradního vodovodu.

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Průřez historií -> Středověk a období do třicetileté války