MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA HOSTIVICE
Úvod -> Hostivické
školství -> Měšťanská škola Hostivice -> Školní rok
1934/1935
Předchozí
rok – stejný rok v obecné škole
– následující rok
Školní rok
1934/1935 Učitelský sbor – školní třídy – významné
akce a události – zápis ve školní kronice Učitelský
sbor
Školní
třídy 1.A – 1.B – 1.C
– 2.A
– 2.B
– 2.C
– 3.
1.A Třídní
učitelka: Františka Cílková 44
žáků 1.B Třídní
učitelka: JUDr. Františka Cinková 45
žáků 1.C Třídní
učitel: Josef Hořejší 46
žáků Učitelé zleva: B. Hýblová, J. Mansfeld a J. Hořejší. 2.A Třídní
učitel: Jiří Geltner 45
žáků 2.B Třídní
učitel: Jan Nováček 43
žáků Učitelé sedící uprostřed: B. Hýblová, J. Mansfeld a
J. Nováček, stojící vpravo J. Hořejší. 2.C Třídní
učitelé: Růžena Kožušníková
(do 25. března 1935) a Emil Vlček (od 21. dubna 1935) 45
žáků 3. Třídní
učitel: Zdeněk Businský 51
žáků Významné
akce a události
Zápis
ve školní kronice Rozdělení správ škol. Zemská školní rada výnosem ze dne 1.
února 1934 čís. I-1622/2 ai 1933, čís. zemské školní rady 144.373 ai 1933
povolila k žádosti místní školní rady v Hostivici a za souhlasu
zemského úřadu v Praze, aby správa obecné školy smíšené v Hostivici
byla oddělena od správy měšťanské školy smíšené tamže a byla obstarávána
samostatně s platností od 1. července 1934. Povolení poboček.
Výnosem zemské školní rady ze dne 23. července 1934 č. I-1148/1 ai 1934
zřizují se na dobu potřeby, nejdéle na dobu školního roku 1934–35 na
měšťanské škole smíšené v Hostivici 4 zatímní třídy pobočné, a to při 1.
třídě dvě pobočky a při 2. třídě též dvě pobočky. Měšťanská škola má 3 třídy
postupné a 4 třídy pobočné, celkem 7 tříd. Umístění tříd.
Všecky třídy měšťanské školy jsou v jedné školní budově ve II. poschodí,
pouze nově zřízená zatímní pobočka II.C jest v I. poschodí na místě
bývalého kabinetu, který byl postaven v podkroví. Josef Mansfeld, definitivní ředitel.
Definitivním ředitelem měšťanské školy smíšené v Hostivici jmenován byl
výnosem zemské školní rady ze dne 19. června 1934 č. II A 8249/4 ai 1931
Josef Mansfeld, definitivní odborný učitel v Rakovníce. Josef
Mansfeld narodil se dne 29. dubna 1889 ve Mšeci, politický okres slánský
v zemi České. Do školy obecné chodil ve Mšeci od r. 1894/5 – 1900/01, do měšťanské
v Novém Strašecí od 1901/02 – 1903/04 a do státní reálky
v Lounech od 1904/5 – 1907/8, kde maturoval 1. července
1908. Ve školním roce 1908–9 hospitoval při 4třídní obecné škole ve Mšeci
a dne 17. června 1909 vykonal zkoušku učitelské dospělosti na učitelském
ústavu v Praze. Působil na školách slánského okresu a 15. května 1912
vykonal zkoušku učitelské způsobilosti v Praze. Dekretem zemské školní
rady v Čechách ze dne 23. VII. 1914 č. 45.743 ustanoven byl
definitivním učitelem II. třídy na obecné škole chlapecké ve Smečně. V
mobilizaci r. 1914 nastoupil vojenskou službu u 28. pěšího pluku,
s kterým prodělával boje na ruské frontě. Zajat byl dne 27. listopadu
1914 u Lískovce v Rusku. V zajetí byl v Krasnovodsku, později
v Taškentu. Do čsl. legií přihlásil se 18. února 1916 v Taškentě a
vstoupil 24. června 1916 v Kyjevě. Jako legionář prodělával všechny
boje našich legií na Ukrajině i na Sibiři. Dosáhl hodnosti důstojnické a
vrátil se do vlasti jako poručík ruské legie přes Kanadu dne 23.
července 1920. Demobilizován byl 31. prosince 1920 a v záloze dvakrát
povýšen na kapitána a štábního kapitána. Od 1. ledna 1921 do konce
školního roku působil na obecné škole chlapecké v Slaném. Zkoušku učitelské
způsobilosti pro školy měšťanské z III. odboru vykonal před zkušební
komisí v Praze dne 4. VI. 1921 a uznán způsobilým s vyznamenáním
k samostatnému úřadu učitelskému na školách měšťanských
s vyučovacím jazykem českým pro mathematiku, kreslení, krasopis
a rýsování. Ve školním roce 1921–22 ustaven byl zatímním odborným
učitelem na měšťanské škole ve Mšeci, kde byl dekretem
zemské školní rady v Praze ze dne 3. V. 1923 č.
40199 ustaven definitivním odborným učitelem. Dekretem
zemské školní rady ze dne 18. V. 1931 č. 50.758
ustaven byl definitivním odborným učitelem v Rakovníce a dnem
1. července 1934 definitivním ředitelem měšťanské školy smíšené
v Hostivici. Zahájení
školního roku. Školní rok 1934/5
zahájen byl dne 3. září 1934 poradou učitelského sboru měšťanské školy.
Ředitel vzpomněl odešedších členů sboru p. Jaroslava Anderle, který byl
přeložen do Unhoště, a sl. Libuše Stehlíkové, která byla ustanovena do
Nučice, a přivítal nové členy sboru p. Josefa Hořejšího z Chebu a sl.
Dr. Františku Cinkovou z Unhoště. Josef
Hořejší, definitivní odborný učitel.
Josef Hořejší ustanoven byl na zdejší škole výnosem
zemské školní rady v Praze ze dne 19. června 1934, čís. II A
4610/2 ai 1932 jako definitivní odborný učitel pro I. odbor od 1. července
1934. Narodil se 23. srpna 1887 v Praze I, vychodil 5 tříd obecné
školy na Smíchově, načež studoval státní reálku v Praze III, kde r.
1906 maturoval. Pak vykonal jako externista doplňovací zkoušku dospělosti na
státním ústavě učitelském v Praze r. 1907. Působil na školách Ústřední
matice školské v Rychvaldě (Těšínské Slezsko), Znojmě a Opavě. Zkoušku
učitelské způsobilosti pro školy obecné složil r. 1910 v Opavě a působil
dále na školách matičních v Řeřichách, okres podbořanský, jako správce
školy od 15. VIII. 1910 do 15. IX. 1919. Po státním převratu působil od
15. IX. 1919 do 31. VIII. 1924 jako správce školy státní
v Mariánských Lázních, od 1. IX. 1924 do
28. II. 1929 jako zatímní a později definitivní odborný učitel na
státní měšťanské škole smíšené v Chebu. Od 1. III. 1929 do 31. VIII. 1933
jako zástupce ředitele státní obecné a měšťanské školy smíšené v Městě
Touškově u Plzně. Od 1. IX. 1933 do 30. června 1934 na svém místě
definitivního odborného učitele v Chebu, odkud přešel na zdejší školu
veřejnou. Strávil na menšinových školách dobu od 8. října 1907 do 30. června
1934, celkem 26 let 7 měsíců 22 dní. Jako příslušník 28. pěšího pluku konal válečnou
službu vojenskou v poli, byl raněn na ruské frontě a suspendován pro
srdeční chorobu v listopadu 1917. JUDr.
Františka Cinková, zatímní odborná učitelka. JUDr. Františka Cinková, zatímní odborná učitelka,
narozená 18. března r. 1902 v Rakovníku, navštěvovala obecnou a
měšťanskou školu v Rakovníce, učitelský ústav v Plzni. Zkoušku
způsobilosti pro obecné školy vykonala 24. listopadu 1924 a odbornou zkoušku
z I. odbor dne 30. dubna 1927. Působila nepřetržitě na školách okresu
kralovického, rakovnického a kladenského. Za svého učitelského působení
připravovala se ku zkoušce dospělosti na střední škole, kterou složila na
státním reálném gymnasiu v Plzni, a vystudovala na právnické fakultě
Karlovy univerzity v Praze. Promována JUDr. byla v lednu 1933. Výsledek
zápisu. Na měšťanské škole bylo zapsáno celkem
319 žáků. Do I.A 44, I.B 45, I.C 46, II.A 45, II.B 43, II.C 45
a III. 51 žák. Přidělení
tříd. Třídními učiteli ustanoveni:
V I.A Františka Cílková, I.B JUDr. Františka Cinková, I.C Josef Hořejší,
II.A Jiří Geltner, II.B Jan Nováček, II.C Růžena Kožušníková,
III. Zdeněk Businský. Náboženství římskokatolické vyučoval P. František
Samec, kaplan z Hostivice, čsl. Marta Nikrlová z Prahy a
českobratrskému Marie Culovská-Řepová z Kročehlav. Domácí nauce vyučovala Božena Hýblová. Celkem působilo na zdejší škole měšťanské 12 osob. Němčině vyučovali: v I.A a I.C Františka
Cílková, v II.B a II.A Josef Hořejší, v I.B a II.A Jiří Geltner a
v III. Zdeněk Businský. Pojištění
žactva. Proti úrazu pojištěno bylo letošního
roku všechno žactvo u Pražské městské pojišťovny v Praze. Dorost
Č. Červeného Kříže.
K dorostu Československého Červeného Kříže přihlásilo [se] 254 dětí,
takže všecky třídy staly se třídami členskými. Smrt
J. V. Alexandra I. a Louise Barthona.
Dne 9. října 1934 došla smutná zpráva do naší vlasti o atentátu na
jihoslovanského krále Alexandra I. a francouzského ministra zahraničí Louise
Barthona v Marseilli ve Francii, jemuž oba podlehli. Událost tato dotkla
se hluboce celého civilisovaného světa a zejména našeho národa, který
v zesnulých ztrácí též upřímné přátele. V den pohřbu francouzského
ministra zahraničí L. Barthona dne 13. října 1934 promluvili třídní učitelé
v první hodině vyučovací o neúnavné snaze zvěčnělého státníka pro
udržení míru v Evropě. Projev smutku za jihoslovanského krále Alexandra I.
konal se společně v Sokolovně v den pohřbu dne 18. října 1934.
K žactvu promluvili ředitel školy a odborný učitel Josef Hořejší, kteří
ve svých projevech vylíčili hrdinnost krále Alexandra I. ve světové válce,
zásluhu jeho o sjednocení všech Srbů, Chorvatů a Slovinců a zejména
úsilovnou jeho práci pro upevnění míru v Evropě spolu
s francouzským ministrem zahraničí L. Barthonem. Po projevu zapěna byla hymna jihoslovanská a
československá, načež děti se rozešly do svých domovů. Oslava
28. října. Památný den svobody oslaven důstojně
společně se školou obecnou v sobotu dne 27. října 1934. O významu
dne a osvobozovacích snahách našeho národa doma i za hranicemi za světové
války promluvil ředitel školy. Potom následovaly scény, výstupy a zpěvy žáků
podle tříd. Zdařilá oslava zakončena byla státními hymnami. V neděli dne 28. října 1934 dopoledne
zúčastnilo se žactvo v průvodu veřejné oslavy spojené se slavností
sázení lipek v Litovicích, kterou pořádala místní osvětová komise.
Odpoledne téhož dne opakována byla dětská slavnost v Sokolovně pro
dospělé ve prospěch vánoční nadílky pro chudé žactvo. Dne 11. října 1934 promluvili učitelé občanské
nauky o památce Žižkově a dne 1. prosince 1934 o jihoslovanském sjednocení. Rodičovské
sdružení. Při měšťanské škole ustanoveno bylo
rodičovské sdružení samostatně ve smyslu výnosu mšano, aby každá jednotlivá
škola měla své sdružení rodičovské. Podpora
žactva. Letošního roku jako roku loňského
žádalo žactvo ve větší míře obuv a šat, poněvadž mnoho rodičů jest bez
zaměstnání. Na ošacovací akci přispěla újezdní školní rada 928,– Kč,
učitelský sbor ze školního fondu 1 071,– Kč a rodičovské sdružení
200,– Kč. Podarováno bylo hubertusy 11, šaty 10, obuví 22 žáků. Mimo to
obdrželi chudí žáci teplé prádlo, svetry, šály a punčochy. Péčí obce
hostivické zavedena na škole mléčná akce. Ředitel školy vydával denně lístky
na 30 porcí mléka à ¼ l pro žáky měšťanské školy. Oslava
100. výročí státní hymny „Kde domov můj“.
Oslava 100. výročí státní hymny čsl. „Kde domov můj“ byla uspořádána
v sobotu dne 22. prosince 1934 v Sokolovně. Na pořadu oslavy byly
proslovy žáků, recitace a scény. Pěkně působila scéna, představující zrození
hymny „Kde domov můj“. Pestrostí národních krojů i proslovy účinkujících
mohutně působila slavnostní scéna od B. Brosmana, provedená žáky a žákyněmi
II. a III. třídy. Zdařilá oslava zakončena byla státními hymnami. Oslava
85. narozenin pana presidenta republiky Dr. T. G. Masaryka. Dne 7. března 1935 dožil se pan president
Československé republiky Dr. T. G. Masaryk 85. narozenin, věku vzácného,
vyplněného nezměrnou prací pro lepší příští národa a státu československého,
pro ideje demokratické a humánní, pro blahodárný mír světový. Měšťanská škola smíšená uspořádala na oslavu tohoto
památného dne ve středu dne 6. března 1935 v dopoledních hodinách
vyučovacích slavnostní akademii v hostivické sokolovně. Slavnost zahájena byla přednáškou ředitele školy,
který promluvil o významu, myšlenkových směrech a osvobozeneckých zásluhách
pana presidenta republiky. Pro rodiče dítek, rodičovské sdružení a veřejnost
pořádána byla tato akademie v neděli dopoledne dne 3. března 1935.
Přednášku o panu presidentovi a jeho životním díle měl odborný učitel p.
Josef Hořejší. Oslava 85. narozenin našeho prvního presidenta
„Osvoboditele“ vyzněla srdečně a mohutně jak bohatostí programu, tak
i hojnou návštěvou. Dne 28. března vzpomenuto bylo 343. výročí narozenin
velikého učitele národů Jana Amose Komenského. Ve dnech 27. a 29. března vykonal pan okresní
školní inspektor Jan Ryšavý inspekci na zdejší škole. Zdravotní
dovolená pí Růženy Kožušníkové. Dne
26. března onemocněla odborná učitelka pí Růžena Kožušníková a výnosem
okresního školního výboru č. 4245 ze dne 31. V. 1935 byla jmenované
udělena zdravotní dovolená do konce měsíce května, která byla výnosem
okresního školního výboru č. 4825 ze dne 18. června 1935 prodloužena do konce
školního roku 1934–35. Výpomocným učitelem za odbornou učitelku pí Růženu
Kožušníkovou ustanoven byl dnem 21. dubna 1935 p. Emil Vlček. Emil
Vlček, výpomocný učitel. Emil
Vlček, výpomocný učitel, narodil se dne 16. listopadu 1913 v Kladně.
Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Kladně. Ze čtvrtého ročníku
měšťanské školy přijat byl do čsl. státního koedukačního ústavu učitelského
v Kladně, kde maturoval dne 9. června 1932. Zkoušku způsobilosti pro
školy obecné vykonal v měsíci listopadu 1934 na čsl. státním koedukačním
ústavě učitelském v Kladně. Učitelskou službu nastoupil dne 1. prosince
1932 na obecné škole v Hostouni, kde působil do konce školního roku. Ve
školním roce 1933/34 učil na obecné škole chlapecké v Kročehlavech. Ve
školním roce 1934–35 vyučoval od 1. září 1934 do 28. února 1935 na II. obecné
škole chlapecké a od 1. března 1935 na II. měšťanské škole
chlapecké v Kladně, kde působil do 20. dubna 1935. Dnem 21. dubna 1935
ustanoven byl výpomocným učitelem na zdejší měšťanské škole, na níž působil
do konce školního roku 1934/35. Školní
rok 1934–5 zakončen byl dne 28. června 1935. V Hostivici
dne 28. června 1935. Josef
Mansfeld, ředitel. |
Předchozí
rok – stejný rok v obecné škole
– následující rok
Úvod -> Hostivické
školství -> Měšťanská škola Hostivice -> Školní rok
1934/1935