MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA HOSTIVICE
Úvod -> Hostivické
školství -> Měšťanská škola Hostivice -> Školní rok
1935/1936
Předchozí
rok – stejný rok v obecné škole
– následující rok
|
Školní rok
1935/1936 Učitelský sbor – školní třídy – významné
akce a události – ukázka vysvědčení – zápis ve školní kronice Učitelský
sbor
Školní
třídy 1.A – 1.B – 1.C
– 2.A
– 2.B
– 3.A
– 3.B 1.A Třídní
učitelé: Zdeněk Businský
(do 30. listopadu 1935) a Anna Škardová (od
1. prosince 1935) 44
žáků 1.B Třídní
učitelka: Marie Jelínková 44
žáků 1.C Třídní
učitelé: Jan Nováček (do
31. ledna 1936) a Augustin Benda (od 1. února 1936) 42
žáků 2.A Třídní
učitelka: Františka Cílková 49
žáků 2.B Třídní
učitel: Josef Hořejší 48
žáků
Sedící učitelé zleva J. Hořejší a J. Mansfeld. 3.A Třídní
učitel: Jiří Geltner 44
žáků 3.B Třídní
učitelka: Růžena Kožušníková 46
žáků
Sedící učitelé zleva B. Hýblová,
?, A. Benda, R. Kožušníková, J. Mansfeld, J. Hořejší, ? a J. Geltner. Významné
akce a události
Ukázka
vysvědčení
Propouštěcí vysvědčení podepsané ředitelem J.
Mansfeldem, třídní učitelkou R. Kožušníkovou, kaplanem F. Samcem Zápis
ve školní kronice Zahájení školního roku. Školní rok 1935–36 zahájen byl dne 2.
září 1935 poradou učitelského sboru. Ředitel vzpomněl odešedších členů sboru pí
odborné učitelky JUDr. Františky Cinkové, která obdržela definitivní místo
učitelské na obecné škole v Holubicích (okres Praha-venkov) a výpomocného
učitele Emila Vlčka, který byl ustanoven na obecné škole ve Velkém Přítočně.
Přivítal nového člena sboru Marii Jelínkovou z Nučic. Marie Jelínková, definitivní učitelka
podle § 4. Marie Jelínková, definitivní učitelka
podle § 4 učitelského zákona, narodila se dne 30. července 1911
v Kladně. Do školy obecné chodila v Bratronicích (okres rakovnický)
později v Kladně. V letech 1922–29 absolvovala čsl. státní reálku
v Kladně. Ve školním roce 1929–30 navštěvovala čsl. státní koedukační
ústav učitelský v Kladně, kde se s úspěchem podrobila doplňovací
zkoušce učitelské dospělosti dne 21. června 1930. Zkoušku učitelské
způsobilosti pro obecné školy vykonala před zkušební komisí při učitelském
ústavě v Kladně dne 28. dubna 1933 a zkoušku učitelské způsobilosti
pro školy měšťanské z III. odboru dne 30. listopadu 1934 před zkušební
komisí při témže ústavě učitelském. Působila
nepřetržitě ve službě školní od 1. září 1930 na obecných školách okresu
rakovnického a kladenského. Na zdejší měšťanské škole ustanovena byla dnem 1.
září 1935. Povolení poboček.
Výnosem zemské školní rady ze dne 24. července 1935 č. I-1190 ai 1935, zřizují se na dobu potřeby, nejdéle na dobu
školního roku 1935–36 na měšťanské škole smíšené v Hostivici 4 zatímní
třídy pobočné, při 1. třídě 2 a při 2. a 3. třídě po jedné. Měšťanská škola
měla ve školním roce 1935–36 3 třídy postupné a 4 třídy pobočné, celkem
7 tříd. Umístění tříd.
Všecky třídy měšťanské školy umístěny byly v jedné školní budově ve
II. poschodí, pouze nově zřízená zatímní pobočka při III. třídě byla
v I. poschodí. Výsledek zápisu.
Na měšťanské škole bylo zapsáno celkem 317 žáků. Do I.A 44, I.B 44, I.C 42,
II.A 49, II.B 48, III.A 44 a do III.B 46 žáků. Přidělení tříd.
Třídními učiteli ustanoveni: v I.A Zdeněk Businský,
v I.B Marie Jelínková, v I.C Jan Nováček, v II.A Františka
Cílková, v II.B Josef Hořejší, v III.A Jiří Geltner
a v III.B Růžena Kožušníková. Domácí
nauce a dívčím ručním pracím jako roku loňského vyučovala Božena Hýblová. Náboženství
římskokatolickému vyučoval P. František Samec, kaplan v Hostivici, československému
Bohumil Švábenický, jáhen církve československé
z Břevnova, a českobratrskoevangelickému
Marie Culovská-Řepová z Kročehlav. Němčině
vyučovali: v I.A Jiří Geltner, v I.B Marie Jelínková, v I.C a
v II.A Františka Cílková, v II.B a III.B Josef Hořejší
a v III.A Zdeněk Businský. Pojištění žactva.
Všechno žactvo zdejší školy pojištěno bylo proti úrazu u Pražské městské
pojišťovny v Praze. Dorost Č. Červeného Kříže.
Ze 317 žáků zdejší školy přihlásilo se 286 žáků za členy dorostu Č. Červeného
Kříže, takže všecky třídy staly se třídami členskými a dostávají zdarma pro
třídní čítárny 7 výtisků „Lípy“ a „Naší práce“ a 3 výtisky „Radosti“. Učitelští praktikanti. Výnosem
okresního školního výboru ze dne 31. srpna 1935 ustanoven byl na
zdejší škole učitelským praktikantem kandidát učitelství Zdeněk Petřík. Zdeněk Petřík, učitelský praktikant.
Zdeněk Petřík narodil se dne 18. prosince 1913 v Kladně. Do školy obecné
chodil v Kladně a v letech 1925–30 do čsl. státní reálky a IV.
ročníku měšťanské školy v Kladně. V roce 1930 přijat byl do
učitelského ústavu v Kladně, kde vykonal zkoušku učitelské dospělosti
dne 16. června 1934. Ve
školním roce 1934–35 hospitoval na obecné a měšťanské škole v Rozdělově a dnem 1. září 1935 učitelským
praktikantem na zdejší škole měšťanské byl ustanoven výnosem
okresního školního výboru č. 7 982. Dnem
30. září zproštěn byl služby učitelského praktikanta na zdejší škole, jelikož
dnem 1. října nastoupil činnou službu vojenskou. Výnosem
okresního školního výboru ze dne 30. září 1935 č. 8724 ustanovena byla na
zdejší škole učitelskou praktikantkou kandidátka učitelství Růžena Veselá. Růžena Veselá, učitelská praktikantka.
Růžena Veselá narodila se dne 19. srpna 1915 v Unhošti. Do obecné školy
dívčí chodila v Unhošti, do československé státní reálky v Kladně,
kde maturovala v měsíci červnu 1933. Ve školním roce 1933–34
navštěvovala čsl. státní pedagogickou akademii v Praze, kde vykonala dne
22. června 1934 maturitní zkoušku. Ve školním roce 1934–35 hospitovala na
obecné škole chlapecké v Unhošti a dnem 1. října 1935 ustanovena byla
učitelskou praktikantkou na zdejší škole. Výročí tragické smrti
J. V. Alexandra I. Dne 9. října 1935 vzpomenuto bylo na
škole výročí tragické smrti jihoslovanského krále Alexandra I. Sjednotitele. Památka Žižkova.
Dne 11. října 1935 vzpomenuto památky Žižkovy. Národní svátek 28. října.
Památný den svobody oslaven byl na zdejší škole důstojně v sobotu
dopoledne dne 26. října 1935. Žactvo s učitelským sborem vykonalo o 9.
hodině dopoledne pietní vzpomínku u pomníku padlých ve světové válce. Žáci
položili k pomníku věnec, přednesena byla báseň F. Gregorové: „Vzpomínka
na padlé“ a zapěny státní hymny. Od pomníku odebrali se žáci do sokolovny,
kde se konala společná oslava 28. října. Oslavu
zahájil ředitel školy proslovem, v němž promluvil o významu dne a o
osvobozovacích snahách našeho národa doma i v zahraničí. Vyzdvihl
zejména neúnavnou práci pro naše osvobození prvního našeho presidenta T. G.
Masaryka Osvoboditele. V proslově vzpomněl
též významné deklarace Slovenské Národní Rady, vydané dne 30. října 1918
v Turčanském Sv. Martině, na níž slavnostně
prohlášena byla historická, osvětová i jazyková jednota Slováků a Čechy
a spontánně projevena byla vůle Slováků pro osvobození a zřízení
státu Československého. Po
proslovu následovala čísla programu oslavy: recitace vhodných básní,
příležitostné zpěvy a scény a čísla tělocvičná. Důstojná
oslava 28. října zakončena byla státními hymnami, které zazpívalo všechno
žactvo. Dne
31. října 1935 vzpomenuto bylo na škole mezinárodního svátku spořivosti. Svátek jihoslovanského sjednocení.
Dne 1. prosince 1935 promluveno bylo na škole o významu svátku
jihoslovanského sjednocení. Dnem
1. prosince 1935 ustanovena byla na zdejší škole výpomocná učitelka Anna
Škardová za zatímního odborného učitele Zdeňka Businského,
který byl přikázán na veřejnou pomocnou školu smíšenou v Kladně. Anna Škardová, výpomocná učitelka.
Anna Škardová, výpomocná učitelka, narodila se dne 12. prosince 1913
v Kladně. Obecnou pětitřídní školu dívčí navštěvovala v letech
1919–24. V letech 1924–31 absolvovala státní čsl. reálku v Kladně,
kde maturovala dne 27. června 1931. Ve školním roce 1931–32 hospitovala na
II. obecné škole dívčí v Kladně. V letním období tohoto školního
roku chtěla se podrobiti doplňovací zkoušce učitelské, ale pro nedokonaný 19.
rok věku nebyla k ní připuštěna. Hospitovala i v následujícím
školním roce 1932–33 na téže obecné škole. Dne 23. června 1933 vykonala na
státním čsl. koedukačním ústavě učitelském v Kladně doplňovací zkoušku
učitelské dospělosti. Dekretem ze dne 30. 4. 1934 byla ustanovena
výpomocnou učitelkou při obecné škole smíšené v Hostouni. Dále působila
na veřejné pomocné škole smíšené v Kladně a dnem 1. prosince 1935
ustanovena výpomocnou učitelkou na zdejší škole. Pan president dr. T. G. Masaryk se
vzdal svého úřadu. Dne 14. prosince 1935 vzdal se pan
president dr. T. G. Masaryk svého úřadu. Když tuto zprávu o 16. hodině
oznamoval rozhlasem ministerský předseda dr. Hodža, naplnila se srdce všech
věrných Čechoslováků hlubokým dojmem. Vždyť vzdal se nejvyššího úřadu
Osvoboditel národa, tvůrce a po 17 roků vůdce naší republiky; i na dru Hodžovi bylo při této zvěsti znáti hluboké pohnutí. Pan
president pozval si na ten den do lánského zámku ministerského předsedu dra
Mil. Hodžu, předsedu poslanecké sněmovny Jana Malypetra,
předsedu senátu dra Františka Soukupa, kteří se v poledne do zámku
dostavili; tam je očekával kancléř dr. Přemysl Šámal, odborový přednosta dr. Schieszl a tajemník pana presidenta, který hosty
očekával, stoje u stolu. V pracovně byli rovněž přítomni členové rodiny
pana presidenta a osobní lékař dr. Maixner. Kancléř
dr. Šámal předstoupil a pravil: Pane předsedo vlády, pana předsedo sněmovny
a senátu! Pan president mě pověřil a přikázal mi, abych jeho jménem vám
přečetl dnešní jeho prohlášení a dal výraz jeho pravé vůle: „Presidentský
úřad jest těžký a zodpovědný a vyžaduje proto plné síly. Vidím, že již
nestačím, a proto se ho vzdávám. Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší
republiky; snad mi to dává legitimaci, abych vás poprosil a celý národ
československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu
pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.
Sám jsem si toho byl vždycky vědom. Potřebujeme dobrou zahraniční politiku a
doma spravedlnost ke všem občanům, ať jsou kterékoliv národnosti. Rád
bych vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučuji dr. Beneše. Pracoval
jsem s ním za hranicemi i doma a znám ho. Mám
plnou důvěru, že vše půjde dobře, a dá-li Bůh, budu se na vás ještě chvíli
dívat, jak to vedete. Vás,
pana ministerský předsedo, prosím, abyste vzal mou resignaci na vědomí a zařídil,
co je třeba.“ Kancléř
dočetl. Obrátil se pak k panu presidentovi a tázal se: „Správné, pane
presidente?“ „Ano,“ odpověděl klidným hlasem president Masaryk. „Račte, pane
presidente, potvrdit, že je to pravý výraz vaší vůle.“ President Masaryk
odpověděl jasným hlasem: „Je.“ Nastala
chvíle ticha. Pan president je přerušil slovy: „Snad bychom se nyní mohli
posaditi.“ Usedli. Slova
se ujal předseda vlády dr. Milan Hodža: „Pana presidente, chci vám tlumočiti
dík republiky a národa za všechno, co jste pro národ a republiku vykonal.
Nejušlechtilejší zákon našeho státu zní: President Tomáš Garrigue Masaryk
zasloužil se o stát. Zasloužil se o stát, jak si jej všichni představujeme,
se všemi jeho mravními úkoly. Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o
spravedlnost, o právo, o chudé, o slabé. Mám-li vám dnes děkovat, jsem
v rozpacích, protože není slov, která by byla vhodným výrazem těchto
díků. Chci a chceme všichni vám děkovat jinak a myslím, že mluvím jménem
všech nás v naší republice. Poděkujeme vám tím, že udržíme, co jste
stvořil. Vy jste národ osvobodil, dal jste státu tvůrčí myšlenku. My jej
udržíme. To slibujeme! A zaručujeme vám, že vykonáme vše, aby vaše dílo bylo
zachováno na věky. To budiž naším díkem. A já prosím, abyste i po svém
odstoupení zůstal presidentem našeho národa.“ Předseda
poslanecké sněmovny Jan Malypetr pravil: „Za
Národní shromáždění připojuji se plně ke slovům ministerského předsedy, při
čemž musím vysloviti opravdovou a upřímnou lítost, že vám není dopřáno tolik
svěžesti a síly ve vysokém svém úřadě. Prosíme Prozřetelnost, aby vás co
nejdéle zachovala. V paměti národa zůstanete, pane presidente republiky,
po všechnu budoucnost zachován jako president Osvoboditel.“ Dr.
Soukup, chvíli zápasil s pohnutím, než ovládl hlas: „Pane presidente,“
pravil potom, „jako předseda senátu připojuji se k projevům, které
přednesli předseda vlády a předseda sněmovny poslanecké. A nemáme vroucnější
touhy, než abyste i nyní nám zůstal zachován do posledních hranic
lidského věku a zůstal povždy, čím jste nám byl od našeho mládí: učitelem,
rádcem a vůdcem.“ Vážnost
chvíle působila na všechny přítomné. Pohnutí bylo zřejmé a žádný
z přítomných se jím netajil. Zvláštním
rozkazem rozloučil se pan president s armádou a udělil amnestii za
politická provinění. Pan
president vyšel na balkon, aby se rozloučil s hradní stráží, která stála
v pohotovosti před zámkem. Důstojník s tasenou šavlí velí: „Pozor!
K poctě zbraň!“ a polnice hlaholí fanfáry. Pan president salutuje, pak
pokynul rukou a odchází. Dojemná chvíle. Po
odchodu hostů staženy s prostřední zámecké věže
presidentova vlajka a nahrazena státní vlajkou. Učitelský
sbor měšťanské školy smíšené v Hostivici zaslal panu presidentovi tento
projev: Pane
presidente, s opravdovým
pohnutím přijali jsme zprávu, že jste se vzdal úřadu, kterým Vás naše
demokracie po čtyřikráte pověřila. Učitelský sbor měšťanské školy smíšené
v Hostivici jest Vám vděčen za všechnu Vaši práci a přeje Vám, aby Vám
Prozřetelnost dala na dlouhá ještě léta zdraví a sílu, abyste mohl
v klidu pozorovati, jak si vedeme a jak se snažíme realisovati
Vaše humanitní ideály. S projevem
hluboké úcty a vděčnosti: Josef
Mansfeld, Josef Hořejší, Jan Nováček, Františka Cílková, Marie Jelínková,
Resignací
presidenta Osvoboditele uzavírá se jedno období historie našeho státu.
V budoucích jeho dějinách nebude významem a slávou nikdy překonáno,
protože těch sedmnáct let vůdcovství prvního presidenta upevnilo základy
našeho obnoveného státu a všem občanům našim bylo školou nejdůležitější
výchovy – výchovy k státnosti. President
Osvoboditel opouští úřad, nejvyšší v demokratickém zřízení. Odchází,
pokryt slávou svého bohatého a čistého života a provázen úctou, láskou a
vděčností všech občanů republiky, jejichž vroucím přáním je, aby ho boží
Prozřetelnost zachovala co nejdéle mezi námi. Nový president republiky.
Ve středu dne 18. prosince 1935 vykonána byla Národním shromážděním ve
Vladislavském sále na hradě pražském volba nového presidenta republiky. Byl
jím zvolen dosavadní ministr zahraničních věcí (imposantní většinou 340 hlasů)
dr. Eduard Beneš. Zvolení
jeho vyvolalo jak doma, tak i za hranicemi radostný ohlas. Volbou dokázal náš
národ, že ve vážných chvílích dovedeme se všichni sejíti. Cizina pak svým
tiskem potvrdila, že nemohlo být voleno lépe. Po Masarykovi nikdo nemůže
důsledněji hájiti zásad, v jejichž jménu jsme se osvobodili, než jeho
dlouholetý spolupracovník dr. Eduard Beneš. Nově
zvolenému presidentu republiky zaslal učitelský sbor blahopřejný projev. President Osvoboditel.
Národní shromáždění se usneslo, aby president Masaryk dostal záslužný titul president
Osvoboditel. Zámek lánský zůstane i nadále jeho sídlem. Zdravotní dovolená Jana Nováčka.
Dnem 1. února 1936 udělena byla tříměsíční zdravotní dovolená definitivnímu
odbornému učiteli Janu Nováčkovi. K dočasnému vyučování za jmenovaného
ustanoven byl na zdejší škole výnosem okresního školního výboru
čís. 1487 z 30. I. 1936 výpomocný učitel Augustin Benda. Augustin Benda, výpomocný učitel.
Augustin Benda narodil se v Dubé u Kladna dne 23. března 1912.
V letech 1918–23 navštěvoval obecnou školu smíšenou ve Vrapicích. V roce 1923 přestoupil na státní reálku
v Kladně, kde vychodil celkem 4 třídy. V roce 1927–28 chodil
do 5. třídy reformního reálného gymnasia v České Lípě. V letech
1928–32 navštěvoval učitelský ústav v Kladně, kde maturoval dne […]
1932. Působil
od 2. října 1932 do 15. ledna 1933 ve Vilémově u Kadaně a od 1. dubna 1933 na
obecných školách okresu kladenského. Od 1. dubna 1933 do 30. června 1933
v Chyňavě, v r. 1933–34 v Lidicích, v r. 1934–35
v Jenči a od 1. září 1935 do 31. ledna 1936 v Železné. Dnem 1.
února 1936 byl přikázán k dočasnému vyučování na zdejší školu. Dnem
31. ledna 1936 zproštěna byla učitelská praktikantka Růžena Veselá služby na
zdejší škole, jelikož byla dnem 1. února 1936 ustanovena výpomocnou učitelkou
v Choňkovicích na Slovensku. Výnosem
okresního školního výboru č. 1498 z 31. ledna 1936
ustanovena byla na zdejší škole učitelskou praktikantkou kandidátka
učitelství Marie Bajerová. Marie Bajerová, učitelská praktikantka.
Marie Bajerová se narodila 28. března 1914 v Praze XII. V letech
1920–25 vychodila pětitřídní obecnou školu dívčí v Praze XVI – Smíchově.
V roce 1925 vstoupila na Drtinovo městské dívčí reformní reálné
gymnasium hlavního města Prahy ve Vodičkově ulici, kde dne 4. června 1934
udělala maturitu. Ve školním roce 1934–5 hospitovala na 1. obecné škole
chlapecké v Praze XVI – Smíchově. Dne 15. června 1935 se podrobila
zkoušce učitelské dospělosti na učitelském ústavě v Kladně. Od 1. září
1935 do 31. ledna 1936 hospitovala na 5. obecné škole dívčí v Praze XVI
– Smíchově a dnem 1. února 1936 byla ustanovena výnosem okresního školního
výboru v Kladně, čís. 1498 z 30. 1. 1936 učitelskou
praktikantkou na zdejší škole. Oslava 86. narozenin p. presidenta
T. G. Masaryka – Osvoboditele. V sobotu dne 7. března 1936
od 9–12 hod. dopoledne oslavilo žactvo zdejší školy za vedení učitelstva
společně 86. narozeniny pana presidenta T. G. Masaryka – Osvoboditele
slavnostní školní besídkou v Sokolovně, k níž byli pozváni rodiče
dětí i širší veřejnost. Besídku
zahájil ředitel školy proslovem, v němž zdůraznil zásluhy pana
presidenta T. G. Masaryka – Osvoboditele o zřízení a vybudování našeho
státu. Vzpomenul též zásluh jeho věrného spolupracovníka a nynějšího
presidenta republiky Dra Eduarda Beneše. Po
proslovu zazpívalo všechno žactvo obě státní hymny s doprovodem
žákovského orchestru. Potom
následovala programová čísla besídky: sborové i jednotlivé recitace vhodných
básní, příležitostné sbory, scény a čísla tělocvičná. Oslava
86. narozenin pana presidenta Osvoboditele vyzněla mohutně a velmi upřímně. V měsíci
březnu vzpomenuto bylo památky J. A. Komenského a III. Masarykova dne
československého zahraničí. Oslava K. H. Máchy.
Dne 16. května byla uspořádána společná oslava 100. výročí úmrtí básníka K.
H. Máchy v Sokolovně. Proslov K. H. Mácha a jeho Máj měl odborný učitel
Josef Hořejší. Žáci přednesli výňatky z básníkovy tvorby a program
oživen byl pěknými a příležitostnými zpěvy. Oslava básníkova byla zdařilá. Žákovské divadelní představení.
Dne 23. května sehrálo žactvo divadelní představení Honza v zakletém
zámku. Divadlo se hrálo odpoledne pro školní mládež, večer pro dospělé. Oslava narozenin presidenta republiky
Dra E. Beneše. Oslava narozenin p. presidenta
republiky Dra Eduarda Beneše uspořádána byla ve čtvrtek dne 28. května 1936.
Promluveno bylo k žactvu o životním díle pana presidenta a jeho
zásluhách o naše osvobození. Žáci
prvních ročníků vyslechli od 11–12 hodin slavnostní relaci na oslavu
narozenin, vysílanou školským rozhlasem, do něhož promluvil p. ministr
školství a národní osvěty Dr. Emil Franke. Druhé a
třetí ročníky zúčastnily se slavnostní přehlídky vojska na Strahově, pořádané
na počest narozenin pana presidenta. Úmrtí p. prof. Josefa Smazala,
okresního školního inspektora v. v. Dne 18. června
1936 zemřel v Kladně p. profesor Josef Smazal, okresní školní inspektor
ve výslužbě, který se zasloužil plně o rozkvět národního školství na
Kladensku. Kremace konala se v pondělí dne 22. června 1936 v novém
pražském krematoriu ve Strašnicích, jíž se zúčastnili zástupci školních úřadů
a učitelstvo z celého okresu. Pěvecký
sbor učitelský za řízení sbormistra pana C. Novotného zazpíval Förstrův sbor „Z osudu rukou“ a pan okresní školní
inspektor Jan Ryšavý se rozloučil dojemnými slovy se svým zemřelým kolegou. Za
zvuků státní hymny zmizela rakev s tělesnými ostatky zesnulého za oponou
kremační síně. Inspekce na škole. Dne
15. VI. 1936 navštívil školu pan okresní školní inspektor Jan Ryšavý. Školní
rok 1935–36 zakončen byl dne 27. června 1936. V Hostivici
dne 27. června 1936. Josef
Mansfeld, ředitel. |
Předchozí
rok – stejný rok v obecné škole
– následující rok
Úvod -> Hostivické
školství -> Měšťanská škola Hostivice -> Školní rok
1935/1936