áizíoýupé

SILNICE A AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

Úvod -> Technická vybavenost -> Silnice a autobusy: Počátky autobusové dopravy

POČÁTKY AUTOBUSOVÉ DOPRAVY

Hostivice byla již od 19. století železniční křižovatkou, na stanici Hostivice Buštěhradské dráhy se oddělovala od hlavní trati z Prahy-Buben přes Kladno do Chomutova odbočka do Prahy-Smíchova. Na trati Pražsko-duchcovské dráhy se nacházela také stanice Litovice. V počátcích autobusové dopravy proto nebyl velký tlak na zavádění autobusových linek přímo přes Hostivici. Autobusovou dopravu provozovala pošta a od roku 1927 také Československé státní dráhy (ČSD), které v roce 1933 převzaly všechny poštovní autobusové linky.

Provozování linkové autobusové dopravy bylo podmíněno udělením územně omezenými koncesemi. Na vydávání koncesí soukromým dopravcům měly vliv železniční úřady, které se tím bránily konkurenci vůči vlakové dopravě a autobusům ČSD. Ke všem žádostem o vydání koncese se vyjadřovaly obce na trase plánované linky, což je dobře vidět v zápisech z jednání obecní rady spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček.

Znalosti o počátcích autobusové dopravy v Hostivici jsou zatím velmi útržkovité a bude nutné je významně doplnit.

Rychlý rozcestník

Autobusové linky Československých státních drah – autobusové linky soukromých dopravců

Autobusové linky Československých státních drah

Linka ČSD Kladno – Dobrá – Jeneč – Hostivice – Bílá Hora – Praha Wilsonovo nádraží

Do roku 1928

Dne 28. října 1928 zastavily Československé státní dráhy pro slabou frekvenci provoz na své autobusové lince mezi Kladnem a Prahou vedené přes Dobrou, Jeneč, Hostivici a Bílou Horu. Oznámila to Národní politika 26. října 1928 ve zprávě o zavedení nových linek. Více o zavedení této linky a době jejího provozování zatím nevíme.

Linka ČSD č. 1040 Kladno – Unhošť – Břve – Sobín – Praha-Smíchov – Praha Staroměstské náměstí

Od roku 1928

V Národní politice z 26. října 1928 informovaly Československé státní dráhy, že jejich ředitelství Praha-sever zahájí od 29. října 1928 provoz na třech autobusových linkách z Kladna do Prahy. Pro Hostivici je zajímavá linka z Kladna přes Braškov, Unhošť, Sobín, Košíře a Smíchov ke konečné stanici na Staroměstském náměstí v Praze, která nepochybně vedla přes Břve. Oznámení upozornilo, že podrobné jízdní řády lze zakoupit u hlavní pokladny ředitelství státních drah v Praze, u výpravčích autobusů a u dopravního úřadu v Kladně za 1 Kč a že ceníky jízdného jsou vyvěšeny v autobusech.

Zkušební jízda po plánované trase proběhla 16. října 1928.

Podrobnosti o provozu této linky a době jejího trvání zatím nejsou známy. Linka zanikla před rokem 1945, kdy MNV Sobín inicioval její obnovu.

Linka ČSD č. 1049 Jeneček – Hostivice – Praha, Lützowova ulice / Břevnov, Vypich

1933–1934

Dne 24. října 1933 zahájily Československé státní dráhy provoz linky silniční autobusové dopravy č. 1049 na trase Jeneček – Hostivice – Praha, Lützowova ulice (nyní Opletalova ulice). Od 1. prosince 1933 již linka nezajížděla do centra Prahy, ale končila v Břevnově na Vypichu. Autobus byl odstavován nejprve provizorně na volné ploše nádraží a od listopadu 1933 si dráhy pronajaly dílnu autodopravce Bohumila Protivy v Jenečku, která sloužila jako garáž.

Linka neměla dlouhého trvání. Její provoz byl zastaven již 1. února 1934, protože byla málo využívána.

Autobusové linky soukromých dopravců

Vyjadřování spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček k vydání koncesí pro autobusové linky

Žádosti o vydání koncese k provozování autobusové dopravy osob v kladenském okrese podávali dopravci Okresnímu úřadu Kladno, který si vyžádal stanovisko dotčených osob. Ve spojených obcích Litovice, Břve a Jeneček žádosti projednávala nejprve obecní rada a poté obecní zastupitelstvo. Na základě vyjádření rozhodoval okresní úřad, ale ze zápisů z jednání litovické rady a zastupitelstva se nedozvíme, zda byla koncese udělena.

V únoru až březnu 1927 se Litovice vyjádřily souhlasně k udělení koncese panu Švarcovi z Družce na provozování autobusové linky vedoucí přes Břve.

V roce 1928 požádal Josef Miller z Kročehlav o koncesi k periodické dopravě osob na trati Červený Újezd – Praha-Smíchov. Obecní rada se 11. října 1928 usnesla, že je zbytečné povolovat další autobusovou linku, když přes ty samé obce bude projíždět autobus ČSD. Obecní zastupitelstvo však odhlasovalo 18. listopadu 1928, aby žádosti bylo vyhověno.

Karel Máček z Královských Vinohrad žádal v roce 1931 o udělení koncese k autodopravě autobusem přes Břve. Obecní rada doporučila 5. února 1931 tuto žádost obecnímu zastupitelstvu ke schválení, zápisy ze zastupitelstva z této doby však již nejsou k dispozici.

Další žádost o koncesi k autobusové dopravě osob na území spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček podal Václav Davídek, majitel autodopravy v Lysolajích-Podbabě. Obecní rada se usnesla 7. ledna 1932 takto: „nečiní žádných námitek proti autobusové dopravě osob a vzhledem k nutnosti, která to vyžaduje, doporučuje, by tato autobusová doprava osob byla žadateli povolena.“ Zřejmě jde o linku zmíněnou níže.

Soukromá autobusová linka Jeneč – Hostivice – Břevnov

Od roku 1932

V roce 1932 byla zavedena soukromá autobusová silniční linka v trase Jeneč – Hostivice – Břevnov. Podrobnosti o jejím provozu nejsou známy, ale v pamětní knize železniční stanice Hostivice je v poválečném retrospektivní zápisu zmíněno, že tato linka spolu s prodloužením pražské tramvaje do Liboce způsobila na hostivickém nádraží propad na tržbách z osobního jízdného o 10 000 Kč měsíčně.

Jak dlouho byla v provozu, není z dostupných podkladů zřejmé.

Úvod -> Technická vybavenost -> Silnice a autobusy: Počátky autobusové dopravy