HOSTIVICKÉ OSOBNOSTI
Úvod -> Hostivické
osobnosti -> František Josef Pelz
|
František
Josef Pelz *
23. 9. 1848 – † 30. 12. 1922 Učitel
hostivické obecné školy v letech 1873 až 1874 a 1885 až 1911, aktivní
člen hostivického Sokola,
František
Josef Pelz se narodil 23. září 1848 na Zbraslavi truhláři Josefu Pelzovi a
Marii rozené Wildové. Vysvědčení učitelské způsobilosti získal v roce
1866 a vyučoval v pražském okolí, na území tehdejšího smíchovského
okresu. Po působení ve školách ve Slivenci a v Úněticích nastoupil
poprvé do hostivické školy od 1. září 1874 na rok. Poté vystřídal školy
v Nenačovicích, v Horních Mokropsech, v Trnové a
v Holubicích a do
hostivické obecné školy se vrátil jako zatímní učitel vynesením c. k.
okresní školní rady na Smíchově z 26. srpna 1885. Ve školním roce
1890/1891 již byl definitivním učitelem. Když v červnu 1902 zemřel
řídící učitel František Krotil, zastupoval tuto
funkci, od 1. října 1902 byl jmenován zatímním řídícím učitelem a tuto funkci
vykonával do nástupu definitivního řídícího učitele Jana Suchoradského v lednu 1903. Výměrem
c. k. okresní školní rady z 21. července 1902 mu bylo uděleno pochvalné
uznání „za utěšené výsledky u vyučování a zdárné vedení školní mládeže.“
V říjnu 1910 obdržel zdravotní dovolenou a na svou žádost byl od 1.
března 1911 dán na trvalý odpočinek s výslužným 2 800 korun. Při
této příležitosti mu zemská školní rada projevila pochvalné uznání „za
horlivou snahu a utěšené výsledky u vyučování a výchově mládeže.“ Vedle své učitelské povinnosti působil
v hostivickém Sokole a u hasičů, kromě hostivického sboru dobrovolných hasičů i
jako člen výboru a technické komise Zemské ústřední hasičské jednoty, kde je
doložen v roce 1911. Věnoval se i spisovatelské činnosti a
skládání hudby. Za své tiskem vydané pojednání O šetření užitečného ptactva
obdržel diplomy a čestnou medaili na hospodářských výstavách v Plzni,
v Praze i jinde. Sestavil sbírku lidových písní pro vídeňské nakladatele
a složil kolem stovky skladeb různých žánrů, například slavnostní pochod pro
krajinskou výstavu na Kladně 1902 zvaný Společnými silami. Jeho nejznámějším
dílem je skladba Lví silou, kterou složil v roce 1882 a která se např.
stala znělkou pražského rozhlasu při květnovém povstání v roce 1945. Zemřel
30. prosince 1922 v Hostivici čp. 4 a byl pohřben na hřbitově
v Praze-Bubenči. V roce
1932, při zavádění názvů ulic v Hostivici, byla na jeho počest
pojmenována ulice u kostela, kde v domě čp. 4
bydlel. Hostivický Sokol mu ve stejném roce věnoval pamětní desku na budově staré školy (Husovo
náměstí čp. 59). Za války musela být tato deska ukryta a nového odhalení se
dočkala až v roce 1969. Rodina Rodiče Otec:
Josef Pelz, mistr modelářský a truhlářský na Smíchově a ve Zbraslavi
čp. 76 Matka:
Marie rozená Wildová ze Zbraslavi Manželka Svatba:
nehledána Anna
Šafářová (* 17. 10. 1854 Výhybka u Kročehlav – †), dcera
Václava Šafáře, mistra kolářského z Výhybky, později werkmistra
Buštěhradské dráhy v Kralupech nad Vltavou, a
Josefy rozené Paterové, Děti Amalie
Pelzová (* 7. 9. 1874 Hostivice čp. 17 – †), Jaroslava Pelzová (* 1. 6. 1876 Nenačovice čp.
43 – †), učitelka ženských ručních prací v Hostivici Miloslav
Josef František Pelz (* 26. 12. 1880 Holubice čp. 67 – †
20. 5. 1881 Holubice čp. 67) Marie
Antonie Pelzová (* 28. 8. 1883 Holubice čp. 67 – † 15.
5. 1884 Holubice čp. 67) N.
Pelz (* 25. 9. 1885 Holubice čp. 67 – † 25. 9. 1885
Holubice čp. 67) Bydliště Hostivice,
Husovo nám. čp. 60 (1896) Hostivice,
Pelzova čp. 4 Odkazy Stránka o školství se slovníkem hostivických učitelů Prameny SOA Praha, Sbírka matrik, Hostivice 28,
fol. 276 (úmrtí) |
Úvod -> Hostivické
osobnosti -> František Josef Pelz