HOSTIVICKÉ OSOBNOSTI

Úvod -> Hostivické osobnosti -> František Strašlipka

František Strašlipka

* 19. 2. 1891 – † 21. 9. 1949

Předseda družstva Dělnický dům, jeden z předobrazů dobrého vojáka Švejka

František Strašlipka se narodil 19. února 1891 v Hostivici čp. 82 dělníkovi v lomu Janu Strašlipkovi a Františce rozené Volfové. Po obecné škole se učil v továrně na šrouby a nýty Staněk a Ponec, ale poté, co se otec při zranil při práci v lomu, převzal jeho práci. Později pracoval jako topič ve zličínské cihelně a v ruzyňském cukrovaru.

Za první světové války sloužil jako sluha (burš) nadporučíka Rudolfa Lukáše. Nejprve narukovali na srbskou frontu, ale Lukáš v září 1914 onemocněl úplavicí, proto se oba vrátili do Prahy. V květnu 1915 odjeli s 11. pochodovou setninou neboli marškumpanií XII. pochodového praporu 91. (českobudějovického) pěšího pluku do Mostu nad Litavou (Bruck ann der Leitha, jihovýchodně od Vídně). Ve stejné jednotce sloužil i spisovatel Jaroslav Hašek. Prapor byl v červenci 1915 nasazen na ruskou frontu. Dne 20. července Rusové obsadili důležitou kótu 254 na vrcholu hory Sokol, ale Rakousko ji získalo zpět. 11. marškumpanie zde ztratila 28 mrtvých a 75 raněných. Řada vojáků získala medaile za statečnost, konkrétně Strašlipka bronzovou. Dne 24. září 1915 časně ráno byla jednotka na frontě mezi obcemi Mlynow a Chorupany (nyní Mlyniv a Chorupaň v Rivenské oblasti na Ukrajině) překvapena ruským útokem a mnozí vojáci, mezi nimi i Strašlipka a Hašek, se dostali do ruského zajetí. Byli umístěni ve sběrném zajateckém táboře v Dárnici u Kyjeva. Zatímco Hašek se v dubnu 1916 přihlásil do legií, Strašlipka zůstal v zajetí a pracoval v zemědělství. Pak se však dostal při výměně zajatců domů, ale záhy byl znovu nasazen, tentokrát na italskou frontu.

V dubnu 1918 pobýval v Hostivici jako záložník 91. pěšího pluku a oženil se s Marií Burdovou, k čemuž měl všechny potřebné doklady včetně souhlasu okresního hejtmanství a prohlašního a propouštěcího listu od c. k. polního superioratu v Praze. Podle vzpomínek sourozenců publikovaných v roce 1966 v Obraně lidu měl na italské frontě dát facku kadetovi a poté zběhnout, což se v kontextu svatby nejeví příliš pravděpodobně. Podle těchto vzpomínek se František Strašlipka měl asi měsíc od návratu do Hostivice dozvědět, že se ho kvůli zběhnutí chystá zatknout četnictvo, a spolu s bratrem Janem se dostali přes frontu až do Ruska, kde pomáhali rodinám zemědělců. V listopadu 1918 oba vrátili do Hostivice.

Po první světové válce pracoval jako topič státních drah a v roce 1922 postavil v Hostivici dům čp. 222.

Jeho otec byl dlouholetým aktivním členem sociální demokracie a František ho následoval. Po odtržení KSČ přešel ke komunistům. Zapojil se do činnosti Dělnické tělocvičné jednoty a divadelního spolku Hlahol (údaje jsou však známy jen ze vzpomínek Jaroslava Pachmana, ne ze spolkových písemností).

Nejvýznamnější byla jeho činnost ve Stavebním, spotřebním a úsporném družstvu „Dělnický dům“ pro Hostivice a okolí, které v Litovicích postavilo a v roce 1927 otevřelo Dělnický dům. Byl prvním předsedou a zásadně napomohl zajištění financování stavby, když s využitím válečné známosti s Rudolfem Lukášem družstvo získalo půjčku 200 000 Kč z Vinohradské záložny a dalších 200 000 Kč poskytl Branický pivovar.

V roce 1928 byl za komunisty zvolen do hostivického obecního zastupitelstva.

V roce 1931 prodal hostivický dům a přestěhoval se do Pleteného Újezda čp. 39, kde si pronajal hostinec. Zároveň však nadále pracoval jako topič na dráze. Po dvou letech práci hostinského opustil, pracoval již jen na dráze a bydlel na kladenském nádraží. Později byl přeložen do Veselí nad Lužnicí.

Zemřel 21. září 1949 ve Veselí nad Lužnicí.

Když spisovatel Jaroslav Hašek psal Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, využil postavu Josefa Švejka, kterou poprvé použil v roce 1911. Vojáka pojmenoval podle svého známého, který se předtím vrátil z vojny. Jeho charakteristika se však změnila jak v díle, které napsal Hašek v roce 1917 v Rusku, tak v Osudech. Švejk, osobní sluha nadporučíka Lukáše, zde získává některé vlastnosti skutečného Lukášova sluhy, Františka Strašlipky. K nim patří neustálé vyprávění anekdot (v knize jsou to různé příběhy ze života) a schopnost vymluvit se z různých nepříjemných situací. Strašlipka tak byl jedním ze Švejkových předobrazů, na rozdíl od řady jiných osob uvedených v románu však nenese své skutečné jméno.

Podle vzpomínek skutečného nadporučíka Lukáše měl Strašlipka vyprávění anekdot obvykle začínat slovy: „Znal jsem jednoho…“. Jeho vášeň pro vyprávění anekdot byla zřejmě Haškovi ve skutečnosti dost nepříjemná, což se promítlo i do veršů básně napsané na frontě:

Nejstrašnější však z válečné té psoty

jsou – Strašlipkovy staré anekdoty.

Působení ve veřejných institucích

Obec Hostivice

Člen zastupitelstva (1928–1931)

Působení ve spolcích

Stavební, spotřební a úsporné družstvo „Dělnický dům“ pro Hostivice a okolí

zapsané společenstvo s ručením obmezeným

Předseda (1927–1928)

Účast ve volbách

Hostivice 18. března 1928 – 2. místo na kandidátní listině komunistů – zvolen

Rodina

Rodiče

Otec: Jakub Strašlipka (* 26. 4. 1880 Pičín čp. 33 – †), dělník v Hostivici čp. 82, později v Hostivici čp. 58,
syn Josefy Strašlipkové v Pičíně čp. 33,
dcery Jana Strašlipky, hospodského v Bezdědicích čp. 10 (nyní část Hostomic),
a Josefy rozené Holé z Běštína (nyní okres Beroun)

Matka: Františka Volfová (* 16. 1. 1864 Hostivice, bez čp. – † 14. 1. 1918 Hostivice čp. 58),
dcera Marie Volfové,
dcery Jana Volfa, nádeníka v Hostivici čp. 43, a Františky rozené Maříkové z Hostivice čp. 29

Rodiče oddáni 18. května 1882 v Hostivici

Sourozenci

Marie Strašlipková (* 2. 3. 1881 Hostivice čp. 82 – †)

Václav Strašlipka (* 21. 9. 1882 Hostivice čp. 62 – † 26. 3. 1885 Jeneček čp. 22)

Barbora Strašlipková (* 13. 4. 1884 Jeneček čp. 28 – † 18. 11. 1887 Hostivice čp. 82)

Barbora Strašlipková (* 6. 8. 1888 Hostivice čp. 82 – † po 1966),
∞ 4. 10. 1930 Kladno: František Žáček (* 29. 10. 1880 Dolní Liboc čp. 34 – † 1959), strojník v Hostivici čp. 4

Anežka Strašlipková (* 31. 12. 1892 Hostivice čp. 82 – †),
∞ 27. 4. 1909 Hostivice: Karel Vlasatý (* 1. 11. 1885 Tachlovice čp. 9 – †), zemědělský dělník v Hostivici čp. 195

Jan Strašlipka (* 6. 1. 1895 Hostivice čp. 82 – †), dělník na dráze v Hostivici čp. 244,
∞ 21. 6. 1919 Hostivice: Božena Dušková (* 27. 5. 1896 Bedrč čp. 14)

Václav Strašlipka (* 13. 3. 1897 Hostivice čp. 82 – †), železniční zřízenec v Hostivici čp. 227,
∞ 3. 10. 1920 Ořech: Marie Jelínková (* 20. 5. 1897 Jinočany čp. 41 – †)

Žofie Strašlipková (* 24. 6. 1899 Hostivice čp. 82 – †)

Antonín Strašlipka (* 1. 6. 1902 Hostivice čp. 82 – †), dělník v Hostivici čp. 333,
∞ 1. 8. 1925 Kladno: Božena Mráčková (* 27. 6. 1905 Hostivice čp. 85 – †)

Anna Strašlipková (* 31. 7. 1904 Hostivice čp. 82 – †)

Josef Strašlipka (* 29. 3. 1907 Hostivice čp. 82 – † 10. 12. 1907 Hostivice čp. 82)

Alžběta Strašlipková (* 27. 12. 1908 Hostivice čp. 82 – † 27. 9. 1909 Hostivice čp. 82)

Manželka

Svatba: 16. dubna 1918 Hostivice

Marie Burdová (* 12. 8. 1893 Hostivice čp. 36 – † 12. 9. 1950 Veselí nad Lužnicí),

dcera Václava Burdy (* 24. 8. 1866 Struhařov čp. 22 – † 8. 10. 1935 Litovice čp. 171), dělníka v Hostivici čp. 245,
syna Václava Burdy, čeledína ve dvoře v Hostivici čp. 13, a Barbory rozené Burdové ze Struhařova čp. 22,

a Marie rozené Sládkové (* 13. 9. 1868 Hostivice čp. 40 – † 3. 7. 1929 Hostivice čp. 245),
dcery Františka Sládka, topiče v parním mlýně v Hostivici čp. 40, a Anny rozené Šípové z Prahy II čp. 447,

oddaných 16. října 1892 v Hostivici

Děti

Milada Strašlipková (* 9. 1. 1919 – †)

Libuše Strašlipková (* 10. 3. 1924 – †)

Bydliště

Hostivice, Janderova čp. 222 (1922–1931)

Prameny

Přehled pramenů

SOA Praha, Sbírka matrik, Hostivice 15, fol. 190 (narození)

SOA Praha, Sbírka matrik, Hostivice 26, fol. 139 (svatba)

MATOUŠEK, Zdeněk (1966): Kdo byl Josef Švejk I–III. Obrana lidu, 30. července 1966, str. 1 a 2, a navazující čísla

NIKOJSKIJ, Sergej (2012): V Haškových stopách za Josefem Haškem. České Budějovice: Společnost pro kulturní dějiny. ISBN 978-80-904446-8-3.

https://svejkmuseum.cz/blog/blog.htm#straslipka

Úvod -> Hostivické osobnosti -> František Strašlipka