Popis: image003

 

HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE

 

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Místní lidová knihovna Hostivice

 

 

Místní lidová knihovna Hostivice

 

 

Městská lidová knihovna Hostivice

 

 

Vznikla sloučením hostivické a litovické knihovny v roce 1962

Po povýšení Hostivice na město k 1. lednu 1978 se změnila na Městskou lidovou knihovnu Hostivice

V roce 1992 převzalo Městskou knihovnu Hostivice v rámci delimitace od Okresní knihovny Praha-západ Město Hostivice

 

Z historie knihovny

 

V roce 1962 byly obě místní lidové knihovny – hostivická i litovická – sloučeny do jedné. Vedla ji profesionální knihovnice Antonie Klemšová a dále v knihovně pracovala Jaroslava Findejsová. V té době knihovna sídlila v Potoční ulici v domě čp. 321. Celkem 246 zapsaných čtenářů si vypůjčilo 12 370 knih, knihovna uspořádala dobře navštívené besedy se spisovateli Pecháčkovou a Janem Drdou a sedm besed pro mládež. Čítárna zřízená v knihovně nebyla plně využívána.

Rok 1968 byl pro knihovnu bohatý na výstavky a besedy, které se zaměřovaly na 20. výročí února 1948 a na 50. výročí vzniku Československa. Knihovní fond tvořilo 5 342 svazků knih a 336 čtenářů uskutečnilo 16 996 výpůjček.

V říjnu a listopadu 1969 se knihovna přestěho­vala z Potoční ulice do provizorní budovy na Husově náměstí čp. 57 (nyní již zbořené), kde sídlila rovněž zvláštní škola a hostivická mateřská škola. Místo původní jediné místnosti o výměře 40 m² knihovna získala tři místnosti – největší o ploše 34 m² sloužila jako půjčovna pro dospělé čtenáře, v menší místnosti s plochou 17 m² si půjčovaly knihy děti a poslední menší místnost byla využívána jako pracovna. Na nový nábytek poskytl MNV 45 000 Kčs. Knižní fond vzrostl na 16 909 svazků, půjčovalo se třikrát v týdnu, celkem 20 hodin týdně, a 670 čtenářů uskutečnilo 24 588 výpůjček. Zároveň bylo stanoveno, že hostivická knihovna bude od roku 1970 plnit funkci střediskové knihovny a stane se tedy metodickým a koordinačním střediskem pro knihovny v Jenči, Chýni, Dobrovízi a Středoklukách. Od roku 1979 knihovna zajišťovala stejné služby i pro knihovny v Pticích a Červeném Újezdě.

V roce 1970 odešla do důchodu knihovnice Antonie Klemšová, která obdržela 2. června od předsedy MNV Ladislava Chaloupky a pánů Hurta a Šestáka vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Středočeského kraje. Novou vedoucí knihovny se stala Jaroslava Findejsová a jako druhá knihovnice působila Eliška Nešvarová. V tomto roce se knihovna se zaměřila na uspořádání výstavek a besed k oslavě Velké říjnové socialistické revoluce, Měsíce československo-sovětského přátelství, uzavření hospodářské smlouvy mezi SSSR a ČSSR a 300. výročí úmrtí J. A. Komenského.

Činnost knihovny v roce 1971 popsal kronikář Miloš Šrámek takto:

Z kulturních zařízení v obci je třeba na prvním místě jmenovat místní lidovou knihovnu. Je velmi dobře vedena knihovnicí s. Antonií Klemšovou, jíž vydatně pomáhá druhá knihovnice s. Findejsová. Knihy se půjčují v pondělí a čtvrtek celodenně, ve středu odpoledne pak pro mládež. Značným kladem knihovny je stálý příliv novinek. V uplynulém roce přibylo tak knihovně 1 338 svazků. Knižní fond čítal koncem roku 7 848 svazků. Významná je také skutečnost, že knihovna již druhý rok plní úkol střediskové knihovny pro obce Dobrovíz a Středokluky, jejichž knihovny metodicky řídí a zásobuje knihami. Obě pracovnice knihov­ny uskutečnily v obou obcích 16 instruktážních návštěv, zkatalogizovaly celý starý knižní fond v Dobrovízi a v souborech odeslaly oběma knihovnám 347 nových knih.

Do konce roku navštívilo knihovnu 5 254 čtenářů a vypůjčilo si 20 208 knih. Z toho 10 328 svazků krásné literatury a 2 666 svazků literatury naučné. Děti si vypůjčily 5 741 svazků krásné literatury a 1 433 svazků literatury naučné. V seznamu čtenářů bylo zapsáno 479 osob, z toho 186 dětí do 15 let.

V oblasti kulturně výchovné práce uspořádala knihovna 13 besed o knihách pro dospělé čtenáře, z toho dvě o naučné literatuře, pro mládež 18 besed, z toho 5 o naučné literatuře.

Na informativních besedách o nových knihách byli čtenáři seznámeni s literární tvorbou předních českých spisovatelů. Na literárním večeru vyprávěla o své práci spisovatelka Marie Podešvová. Herec Jiří Brož z krajského divadla v Kolíně přednesl, jak už bylo vpředu uvedeno, na recitačním večeru ukázky z humoru M. Horníčka a Šimka a Grossmana. Bylo připraveno a instalováno celkem 63 výstavek nových knih k významným kulturním a poli­tickým výročím. Pro děti byla připravena literární soutěž „Kdo ví, odpoví“, do které se přihlásilo 65 dětí a dokončilo ji 36 dětí (převážně ze 6. a 7. ročníků). Z nich bylo vybráno 6 nejlepších, odměněno cenami a přihlášeno do okresního kola, které se konalo na Zbraslavi. Družstvo hostivických dětí se mezi 11 soutěžícími umístilo na 4. místě.

Knihovnice v roce 1971

V květnu 1972 získala knihovna čestné uznání Středočeského KNV. V roce 1978 se knihovna přihlásila spolu s dalšími asi 4 300 knihovnami z celé republiky do dvouleté soutěže aktivity vyhlášené ministerstvy kultury ČSR a SSR k 35. výročí Sloven­ského národního povstání a osvobození naší vlasti Rudou armádou. Jako jedna ze 14 knihoven ve Středočeském kraji byla v roce 1980 vyznamenána čestným uznáním. Toto vyznamenání přijala z rukou ministra kultury ČSR Milana Klusáka spolu s čestným uznáním ministerstva kultury SSR ve čtvrtek 27. listopadu 1980 v rytíř­ském sále Valdštejnského paláce v Praze vedoucí naší městské lidové knihovny Jaroslava Findejsová.

Od 1. ledna 1982 půjčovala knihovna čtenářům knihy zdarma, a to nejdéle na tři týdny. Při nedodržení této lhůty se platil se poplatek z prodlení odstupňovaný u dospělých od 2 do 10 Kčs, u dětí od 1 do 5 Kčs. Dále se platilo za ztracenou legitimaci a za ztra­cené nebo poškozené knihy.

V roce 1985 obdržela vedoucí knihovnice Hedvika Bohda­lová čestné uznání odboru kultury ONV za vzornou práci. Knihovna pořádala ve svých půjčov­nách výstavky ke všem výročím, především spisovatelů a jiných významných osobností, besedy se žáky školy i dospělými, zaměřené k branné výchově, sportu, k 40. výročí osvobození. V soutěži aktivity, vyhlášené k tomuto výročí ministerstvem kultury ČSR, umístila se knihovna v okresním kole na prvním místě. Knihovna v tomto roce převzala patronát nad klubem důchodců, který spravovala sociální a zdravotní komise.

V říjnu 1990 byla knihovna uzavřena z důvodu stavebních úprav a poté v roce 1991 byly prostory knihovny využity k jinému účelu. Městská knihovna Hostivice proto byla znovu otevřena až v roce 1992 v jiné budově.

 

Sídla knihovny

 

1962–1969: Potoční čp. 321 (bývalá spořitelna)

1969–1983: Husovo nám. čp. 57 (již zbořený provizorní dům)

1983–1990: Husovo nám. čp. 13 (zámek, městský národní výbor)

 

Knihovnice

 

Vedoucí knihovny

1962–1970: Antonie Klemšová

1970–1983: Jaroslava Findejsová

1983–1988: Jana Johanovská

1988: Hedvika Bohdalová

 

Další knihovnice

1960–1970: Jaroslava Findejsová

1970–1990: Eliška Nešvarová

1979–1988: Hedvika Bohdalová

1982: Jana Johanovská

1986: Martina Kapalínová

1988–1989: Olga Srbová

1989: Anna Petkovová

 

Statistika

 

Rok

1958

1962

1968

1978

1984

1989

Počet knih

6 694

?

5 342

16 909

21 311

21 928

Počet výpůjček

9 165

12 370

16 996

24 588

33 347

38 647

Počet čtenářů

209

246

336

670

748

833

Počet besed

9

1

29

74

38

Počet výstav

11

6

66

21

80

 

Zprávy z tisku

 

Hostivický měsíčník, březen 1974

 

Příloha Svobody, 1983

 

Svoboda, 6. prosince 1984

 

 

 

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Místní lidová knihovna Hostivice

 

Popis: image003