Popis: image003

 

HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE

 

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Místní lidová knihovna Hostivice

 

 

    

 

Místní lidová knihovna Hostivice

Městská lidová knihovna Hostivice

 

Vznikla sloučením hostivické a litovické knihovny v roce 1962

Po povýšení Hostivice na město k 1. lednu 1978 se změnila na Městskou lidovou knihovnu Hostivice

V roce 1992 převzalo Městskou knihovnu Hostivice v rámci delimitace od Okresní knihovny Praha-západ Město Hostivice

 

Z historie knihovny

 

V roce 1962 byly obě místní lidové knihovny – hostivická i litovická – sloučeny do jedné. Vedla ji profesionální knihovnice Antonie Klemšová a dále v knihovně pracovala Jaroslava Findejsová. V té době knihovna sídlila v Potoční ulici v domě čp. 321. Celkem 246 zapsaných čtenářů si vypůjčilo 12 370 knih, knihovna uspořádala dobře navštívené besedy se spisovateli Pecháčkovou a Janem Drdou a sedm besed pro mládež. Čítárna zřízená v knihovně nebyla plně využívána.

Rok 1968 byl pro knihovnu bohatý na výstavky a besedy, které se zaměřovaly na 20. výročí února 1948 a na 50. výročí vzniku Československa. Knihovní fond tvořilo 5 342 svazků knih a 336 čtenářů uskutečnilo 16 996 výpůjček.

V říjnu a listopadu 1969 se knihovna přestěho­vala z Potoční ulice do provizorní budovy na Husově náměstí čp. 57 (nyní již zbořené), kde sídlila rovněž zvláštní škola a hostivická mateřská škola. Místo původní jediné místnosti o výměře 40 m² knihovna získala tři místnosti – největší o ploše 34 m² sloužila jako půjčovna pro dospělé čtenáře, v menší místnosti s plochou 17 m² si půjčovaly knihy děti a poslední menší místnost byla využívána jako pracovna. Na nový nábytek poskytl MNV 45 000 Kčs. Knižní fond vzrostl na 16 909 svazků, půjčovalo se třikrát v týdnu, celkem 20 hodin týdně, a 670 čtenářů uskutečnilo 24 588 výpůjček. Zároveň bylo stanoveno, že hostivická knihovna bude od roku 1970 plnit funkci střediskové knihovny a stane se tedy metodickým a koordinačním střediskem pro knihovny v Jenči, Chýni, Dobrovízi a Středoklukách. Od roku 1979 knihovna zajišťovala stejné služby i pro knihovny v Pticích a Červeném Újezdě.

V roce 1970 odešla do důchodu knihovnice Antonie Klemšová, která obdržela 2. června od předsedy MNV Ladislava Chaloupky a pánů Hurta a Šestáka vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Středočeského kraje. Novou vedoucí knihovny se stala Jaroslava Findejsová a jako druhá knihovnice působila Eliška Nešvarová. V tomto roce se knihovna se zaměřila na uspořádání výstavek a besed k oslavě Velké říjnové socialistické revoluce, Měsíce československo-sovětského přátelství, uzavření hospodářské smlouvy mezi SSSR a ČSSR a 300. výročí úmrtí J. A. Komenského.

Činnost knihovny v roce 1971 popsal kronikář Miloš Šrámek takto:

 

Z kulturních zařízení v obci je třeba na prvním místě jmenovat místní lidovou knihovnu. Je velmi dobře vedena knihovnicí s. Antonií Klemšovou, jíž vydatně pomáhá druhá knihovnice s. Findejsová. Knihy se půjčují v pondělí a čtvrtek celodenně, ve středu odpoledne pak pro mládež. Značným kladem knihovny je stálý příliv novinek. V uplynulém roce přibylo tak knihovně 1 338 svazků. Knižní fond čítal koncem roku 7 848 svazků. Významná je také skutečnost, že knihovna již druhý rok plní úkol střediskové knihovny pro obce Dobrovíz a Středokluky, jejichž knihovny metodicky řídí a zásobuje knihami. Obě pracovnice knihov­ny uskutečnily v obou obcích 16 instruktážních návštěv, zkatalogizovaly celý starý knižní fond v Dobrovízi a v souborech odeslaly oběma knihovnám 347 nových knih.

Do konce roku navštívilo knihovnu 5 254 čtenářů a vypůjčilo si 20 208 knih. Z toho 10 328 svazků krásné literatury a 2 666 svazků literatury naučné. Děti si vypůjčily 5 741 svazků krásné literatury a 1 433 svazků literatury naučné. V seznamu čtenářů bylo zapsáno 479 osob, z toho 186 dětí do 15 let.

V oblasti kulturně výchovné práce uspořádala knihovna 13 besed o knihách pro dospělé čtenáře, z toho dvě o naučné literatuře, pro mládež 18 besed, z toho 5 o naučné literatuře.

Na informativních besedách o nových knihách byli čtenáři seznámeni s literární tvorbou předních českých spisovatelů. Na literárním večeru vyprávěla o své práci spisovatelka Marie Podešvová. Herec Jiří Brož z krajského divadla v Kolíně přednesl, jak už bylo vpředu uvedeno, na recitačním večeru ukázky z humoru M. Horníčka a Šimka a Grossmana. Bylo připraveno a instalováno celkem 63 výstavek nových knih k významným kulturním a poli­tickým výročím. Pro děti byla připravena literární soutěž „Kdo ví, odpoví“, do které se přihlásilo 65 dětí a dokončilo ji 36 dětí (převážně ze 6. a 7. ročníků). Z nich bylo vybráno 6 nejlepších, odměněno cenami a přihlášeno do okresního kola, které se konalo na Zbraslavi. Družstvo hostivických dětí se mezi 11 soutěžícími umístilo na 4. místě.

 

Knihovnice v roce 1971.

V květnu 1972 získala knihovna čestné uznání Středočeského KNV. V roce 1978 se knihovna přihlásila spolu s dalšími asi 4 300 knihovnami z celé republiky do dvouleté soutěže aktivity vyhlášené ministerstvy kultury ČSR a SSR k 35. výročí Sloven­ského národního povstání a osvobození naší vlasti Rudou armádou. Jako jedna ze 14 knihoven ve Středočeském kraji byla v roce 1980 vyznamenána čestným uznáním. Toto vyznamenání přijala z rukou ministra kultury ČSR Milana Klusáka spolu s čestným uznáním ministerstva kultury SSR ve čtvrtek 27. listopadu 1980 v rytíř­ském sále Valdštejnského paláce v Praze vedoucí naší městské lidové knihovny Jaroslava Findejsová.

Od 1. ledna 1982 půjčovala knihovna čtenářům knihy zdarma, a to nejdéle na tři týdny. Při nedodržení této lhůty se platil se poplatek z prodlení odstupňovaný u dospělých od 2 do 10 Kčs, u dětí od 1 do 5 Kčs. Dále se platilo za ztracenou legitimaci a za ztra­cené nebo poškozené knihy.

V roce 1985 obdržela vedoucí knihovnice Hedvika Bohda­lová čestné uznání odboru kultury ONV za vzornou práci. Knihovna pořádala ve svých půjčov­nách výstavky ke všem výročím, především spisovatelů a jiných významných osobností, besedy se žáky školy i dospělými, zaměřené k branné výchově, sportu, k 40. výročí osvobození. V soutěži aktivity, vyhlášené k tomuto výročí ministerstvem kultury ČSR, umístila se knihovna v okresním kole na prvním místě. Knihovna v tomto roce převzala patronát nad klubem důchodců, který spravovala sociální a zdravotní komise.

V říjnu 1990 byla knihovna uzavřena z důvodu stavebních úprav a poté v roce 1991 byly prostory knihovny využity k jinému účelu. Městská knihovna Hostivice proto byla znovu otevřena až v roce 1992 v jiné budově.

 

Sídla knihovny

 

Husovo nám. čp. 13

Městský národní výbor

1983–1990

 

image005

Husovo náměstí čp. 57

Již zbořený provizorní dům

1969–1983

 

Potoční čp. 321

Bývalá spořitelna

1962–1969

 

Knihovnice

 

Vedoucí knihovny

1962–1970: Antonie Klemšová

1970–1983: Jaroslava Findejsová

1983–1988: Jana Johanovská

1988: Hedvika Bohdalová

 

Další knihovnice

1960–1970: Jaroslava Findejsová

1970–1990: Eliška Nešvarová

1979–1988: Hedvika Bohdalová

1982: Jana Johanovská

1986: Martina Kapalínová

1988–1989: Olga Srbová

1989: Anna Petkovová

 

Statistika

 

Rok

1958

1962

1968

1978

1984

1989

Počet knih

6 694

?

5 342

16 909

21 311

21 928

Počet výpůjček

9 165

12 370

16 996

24 588

33 347

38 647

Počet čtenářů

209

246

336

670

748

833

Počet besed

9

1

29

74

38

Počet výstav

11

6

66

21

80

 

Zprávy z tisku

 

Hostivický měsíčník, březen 1974.

 

Příloha Svobody, 1983.

 

Svoboda, 6. prosince 1984.

 

 

 

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Místní lidová knihovna Hostivice

 

Popis: image003