HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE
Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace
-> Místní lidová knihovna Hostivice
|
Místní lidová
knihovna Hostivice Městská lidová
knihovna Hostivice Vznikla
sloučením hostivické a litovické knihovny v roce 1962 Po
povýšení Hostivice na město k 1. lednu 1978 se změnila na Městskou
lidovou knihovnu Hostivice V roce
1992 převzalo Městskou knihovnu Hostivice v rámci
delimitace od Okresní knihovny Praha-západ Město Hostivice Z historie
knihovny V roce
1962 byly obě místní lidové knihovny – hostivická i litovická – sloučeny do jedné. Vedla ji profesionální
knihovnice Antonie Klemšová a dále v knihovně
pracovala Jaroslava Findejsová. V té době knihovna sídlila
v Potoční ulici v domě čp. 321. Celkem 246 zapsaných čtenářů si
vypůjčilo 12 370 knih, knihovna uspořádala dobře navštívené besedy se
spisovateli Pecháčkovou a Janem Drdou a sedm besed pro mládež. Čítárna
zřízená v knihovně nebyla plně využívána. Rok 1968 byl pro knihovnu bohatý na výstavky a besedy, které se
zaměřovaly na 20. výročí února 1948 a na 50. výročí vzniku Československa.
Knihovní fond tvořilo 5 342 svazků knih a 336 čtenářů uskutečnilo
16 996 výpůjček. V říjnu a listopadu 1969 se knihovna přestěhovala
z Potoční ulice do provizorní budovy na Husově náměstí čp. 57 (nyní již
zbořené), kde sídlila rovněž zvláštní škola a hostivická mateřská škola.
Místo původní jediné místnosti o výměře 40 m² knihovna získala tři
místnosti – největší o ploše 34 m² sloužila jako půjčovna pro dospělé
čtenáře, v menší místnosti s plochou 17 m² si půjčovaly knihy
děti a poslední menší místnost byla využívána jako pracovna. Na nový nábytek
poskytl MNV 45 000 Kčs. Knižní fond vzrostl na 16 909 svazků,
půjčovalo se třikrát v týdnu, celkem 20 hodin týdně, a 670 čtenářů
uskutečnilo 24 588 výpůjček. Zároveň bylo stanoveno, že hostivická
knihovna bude od roku 1970 plnit funkci střediskové knihovny a stane se tedy
metodickým a koordinačním střediskem pro knihovny v Jenči, Chýni,
Dobrovízi a Středoklukách. Od roku 1979 knihovna zajišťovala stejné služby i
pro knihovny v Pticích a Červeném Újezdě. V roce 1970 odešla do důchodu knihovnice Antonie Klemšová, která obdržela 2. června od předsedy MNV Ladislava Chaloupky a pánů Hurta a
Šestáka vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Středočeského kraje. Novou vedoucí
knihovny se stala Jaroslava Findejsová a jako druhá knihovnice působila
Eliška Nešvarová. V tomto roce se knihovna se
zaměřila na uspořádání výstavek a besed k oslavě Velké říjnové
socialistické revoluce, Měsíce československo-sovětského přátelství, uzavření
hospodářské smlouvy mezi SSSR a ČSSR a 300. výročí úmrtí J. A. Komenského. Činnost
knihovny v roce 1971 popsal kronikář Miloš Šrámek takto: Z kulturních zařízení v obci je třeba na
prvním místě jmenovat místní lidovou knihovnu. Je velmi dobře vedena
knihovnicí s. Antonií Klemšovou, jíž vydatně pomáhá
druhá knihovnice s. Findejsová. Knihy se půjčují v pondělí a čtvrtek
celodenně, ve středu odpoledne pak pro mládež. Značným kladem knihovny je
stálý příliv novinek. V uplynulém roce přibylo tak knihovně 1 338
svazků. Knižní fond čítal koncem roku 7 848 svazků. Významná je také
skutečnost, že knihovna již druhý rok plní úkol střediskové knihovny pro obce
Dobrovíz a Středokluky, jejichž knihovny metodicky řídí a zásobuje
knihami. Obě pracovnice knihovny uskutečnily v obou obcích 16 instruktážních
návštěv, zkatalogizovaly celý starý knižní fond v Dobrovízi a
v souborech odeslaly oběma knihovnám 347 nových knih. Do konce roku navštívilo knihovnu 5 254
čtenářů a vypůjčilo si 20 208 knih. Z toho 10 328 svazků
krásné literatury a 2 666 svazků literatury naučné. Děti si vypůjčily
5 741 svazků krásné literatury a 1 433 svazků literatury naučné.
V seznamu čtenářů bylo zapsáno 479 osob, z toho 186 dětí do 15
let. V oblasti kulturně výchovné práce
uspořádala knihovna 13 besed o knihách pro dospělé čtenáře, z toho dvě o
naučné literatuře, pro mládež 18 besed, z toho 5 o naučné literatuře. Na informativních besedách o nových
knihách byli čtenáři seznámeni s literární tvorbou předních českých
spisovatelů. Na literárním večeru vyprávěla o své práci spisovatelka Marie
Podešvová. Herec Jiří Brož z krajského divadla v Kolíně přednesl,
jak už bylo vpředu uvedeno, na recitačním večeru ukázky z humoru M.
Horníčka a Šimka a Grossmana. Bylo připraveno a instalováno celkem 63
výstavek nových knih k významným kulturním a politickým výročím.
Pro děti byla připravena literární soutěž „Kdo ví, odpoví“, do které se
přihlásilo 65 dětí a dokončilo ji 36 dětí (převážně ze 6. a 7. ročníků).
Z nich bylo vybráno 6 nejlepších, odměněno cenami a přihlášeno do
okresního kola, které se konalo na Zbraslavi. Družstvo hostivických dětí se
mezi 11 soutěžícími umístilo na 4. místě.
Knihovnice v roce 1971. V květnu
1972 získala knihovna čestné uznání Středočeského KNV. V roce 1978 se
knihovna přihlásila spolu s dalšími asi 4 300 knihovnami
z celé republiky do dvouleté soutěže aktivity vyhlášené ministerstvy
kultury ČSR a SSR k 35. výročí Slovenského národního povstání a
osvobození naší vlasti Rudou armádou. Jako jedna ze 14 knihoven ve
Středočeském kraji byla v roce 1980 vyznamenána čestným uznáním. Toto
vyznamenání přijala z rukou ministra kultury ČSR Milana Klusáka spolu
s čestným uznáním ministerstva kultury SSR ve čtvrtek 27. listopadu 1980
v rytířském sále Valdštejnského paláce v Praze vedoucí naší
městské lidové knihovny Jaroslava Findejsová. Od 1. ledna 1982 půjčovala knihovna čtenářům knihy zdarma, a to
nejdéle na tři týdny. Při nedodržení této lhůty se platil se poplatek
z prodlení odstupňovaný u dospělých od 2 do 10 Kčs, u dětí od 1 do
5 Kčs. Dále se platilo za ztracenou legitimaci a za ztracené nebo poškozené
knihy. V roce 1985 obdržela vedoucí knihovnice Hedvika Bohdalová
čestné uznání odboru kultury ONV za vzornou práci. Knihovna pořádala ve svých
půjčovnách výstavky ke všem výročím, především spisovatelů a jiných
významných osobností, besedy se žáky školy i dospělými, zaměřené
k branné výchově, sportu, k 40. výročí osvobození. V soutěži
aktivity, vyhlášené k tomuto výročí ministerstvem kultury ČSR, umístila
se knihovna v okresním kole na prvním místě. Knihovna v tomto roce
převzala patronát nad klubem důchodců, který spravovala sociální a zdravotní
komise. V říjnu 1990 byla knihovna uzavřena z důvodu stavebních
úprav a poté v roce 1991 byly prostory knihovny využity k jinému
účelu. Městská knihovna Hostivice proto byla
znovu otevřena až v roce 1992 v jiné budově. Sídla
knihovny
Husovo nám. čp. 13 Městský národní výbor 1983–1990
Husovo náměstí čp. 57 Již zbořený provizorní dům 1969–1983
Potoční čp. 321 Bývalá spořitelna 1962–1969 Knihovnice Vedoucí knihovny 1962–1970:
Antonie Klemšová 1970–1983:
Jaroslava Findejsová 1983–1984:
Jana Johanovská-Caplová 1984–1988:
Hedvika Bohdalová Další knihovnice 1960–1970
a 1984–1986: Jaroslava Findejsová 1970–1990:
Eliška Nešvarová (dětské oddělení) 1979–1984:
Hedvika Bohdalová 1982–1983:
Jana Johanovská 1986:
Martina Kapalínová 1988–1989:
Olga Srbová 1989:
Anna Petkovová Statistika
Zprávy
z tisku
Hostivický měsíčník, březen 1974.
Příloha Svobody, 1983.
Svoboda, 6. prosince 1984. |
Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace
-> Místní lidová knihovna Hostivice