Obecní knihovna Litovice - Hostivická historie

HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Obecní knihovna Litovice

Obecní knihovna spojených obcí Litovice – Břve – Jeneček

Místní lidová knihovna Hostivice II.

Založena v roce 1928, znovu otevřena v roce 1932

Podle zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, změněna na Místní lidovou knihovnu Hostivice II.

V roce 1962 sloučena s hostivickou knihovnou do Místní lidové knihovny Hostivice

Z historie knihovny

Zákon z roku 1920 ukládal všem obcím, aby zřídily vlastní veřejnou knihovnu a přispívaly na nákup knih nejméně 50 haléřů na každého obyvatele ročně. V Litovicích bylo zřízení knihovny stále odkládáno. Ještě v březnu 1927 sděloval starosta Okresní správě politické na Kladně, že Litovice nemají obecní knihovnu, ale funguje zde knihovna sboru dobrovolných hasičů. O rok později, v prosinci 1928, již obecní úřad zasílal zprávu o stavu obecní knihovny, v níž bylo 157 zábavných svazků, 96 naučných knih, tři časopisy a 33 svazků pro mládež (z toho bylo půjčeno 48 svazků), a reklamoval, že nedostal od Masarykova lidovýchovného ústavu v Praze všechny objednané knihy. Knihovna tedy již byla zřízena, ale nejspíš nepřežila rozpad zastupitelstva v roce 1929. V březnu 1929 okresní hejtman vytkl obci, že knihovnu dosud nemá a že na knihovní fond uložila mnohem méně peněz, než stanovil zákon.

Až v lednu 1932 byl vedením knihovny pověřen Ludvík Pergl z Litovic, který se v srpnu 1932 stal také litovickým kronikářem. Z knihovního fondu, kde bylo nastřádáno asi 6 000 Kč, obec zakoupila 230 svazků zábavných i naučných knih a 31. ledna 1932 byla knihovna otevřena. Do konce roku vzrostl počet svazků na 300. Půjčovalo se jednou týdně, vždy ve středu odpoledne, za měsíční poplatek 50 haléřů. Během prvního roku si 61 čtenářů půjčilo 1 431 knih. Začátkem roku 1933 obec odkoupila spolkovou knihovnu Vzájemně se podporujícího spolku Svatopluk Čech v Dejvicích. V listopadu 1933 získala obecní knihovna dalších 140 svazků od Tělocvičné jednoty Sokol Hostivice.

V roce 1939 byla obec donucena nařízením nadřízených úřadů zřídit knihovní radu. Tvořili ji předseda Antonín Tejnor, starosta obce a úředník ČSD, a členové obchodník Antonín Veselý, betonář František Lefler, železniční zřízenec Antonín Žalud, krejčí Miroslav David, zedník Václav Štajner a trafikant a knihovník Ludvík Pergl.

Po skončení války byla litovická obecní knihovna znovu otevřena 10. října 1945, a to v prostoru Okresní záložny, přejmenované na Všeobecnou záložnu v Unhošti, v litovickém domě čp. 163. Záložna souhlasila s umístěním knihovny pod podmínkou, že skříně s knihami budou umístěny tak, aby nedošlo k promáčknutí prohnilé podlahy. Na konci roku měla knihovna 796 svazků knih, o rok později se počet knih přiblížil již k tisíci a k 31. prosinci 1949 bylo evidováno 1 413 knih. V roce 1949 se uskutečnilo 1 486 výpůjček. To už byla knihovna umístěna v úřadovně MNV v litovickém domě čp. 74, ale začátkem roku 1951 byla znovu přestěhována do domu čp. 65, do bývalého pekařského obchodu.

V roce 1962 byla hostivická i litovická knihovna sloučena do společné Místní lidové knihovny Hostivice.

Sídla knihovny

Litovická čp. 685

Bývalé pekařství

1951–1962

Prostřední čp. 694

MNV Litovice

Do 1951

Litovická čp. 783

Unhošťská záložna

1945

Neznámé