HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE
Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace ->
Obecní knihovna Litovice
Obecní knihovna spojených obcí Litovice – Břve –
Jeneček Místní lidová knihovna Hostivice II. Založena v roce 1928, znovu
otevřena v roce 1932 Podle zákona č. 53/1959 Sb., o
jednotné soustavě knihoven, změněna na Místní lidovou knihovnu Hostivice II. V roce 1962 sloučena s hostivickou knihovnou do Místní lidové knihovny Hostivice Z historie knihovny Zákon z roku 1920 ukládal všem
obcím, aby zřídily vlastní veřejnou knihovnu a přispívaly na nákup knih
nejméně 50 haléřů na každého obyvatele ročně. V Litovicích bylo
zřízení knihovny stále odkládáno. Ještě v březnu 1927 sděloval starosta
Okresní správě politické na Kladně, že Litovice nemají obecní knihovnu, ale
funguje zde knihovna sboru dobrovolných hasičů.
O rok později, v prosinci 1928, již obecní úřad zasílal zprávu o stavu
obecní knihovny, v níž bylo 157 zábavných svazků, 96 naučných
knih, tři časopisy a 33 svazků pro mládež (z toho bylo půjčeno
48 svazků), a reklamoval, že nedostal od Masarykova lidovýchovného ústavu
v Praze všechny objednané knihy. Knihovna tedy již byla zřízena, ale
nejspíš nepřežila rozpad zastupitelstva v roce 1929. V březnu 1929
okresní hejtman vytkl obci, že knihovnu dosud nemá a že na knihovní fond
uložila mnohem méně peněz, než stanovil zákon. Až v lednu 1932
byl vedením knihovny pověřen Ludvík Pergl
z Litovic, který se v srpnu 1932 stal také litovickým kronikářem.
Z knihovního fondu, kde bylo nastřádáno asi 6 000 Kč, obec
zakoupila 230 svazků zábavných i naučných knih a 31. ledna 1932
byla knihovna otevřena. Do konce roku vzrostl počet svazků na 300. Půjčovalo
se jednou týdně, vždy ve středu odpoledne, za měsíční poplatek 50 haléřů.
Během prvního roku si 61 čtenářů půjčilo 1 431 knih. Začátkem roku 1933
obec odkoupila spolkovou knihovnu Vzájemně se podporujícího spolku Svatopluk
Čech v Dejvicích. V listopadu 1933 získala obecní knihovna dalších
140 svazků od Tělocvičné jednoty Sokol Hostivice. V roce 1939 byla
obec donucena nařízením nadřízených úřadů zřídit knihovní radu. Tvořili ji
předseda Antonín Tejnor,
starosta obce a úředník ČSD, a členové obchodník Antonín Veselý, betonář František
Lefler, železniční zřízenec Antonín Žalud, krejčí
Miroslav David, zedník Václav Štajner a trafikant a knihovník Ludvík Pergl. Po skončení války byla
litovická obecní knihovna znovu otevřena 10. října 1945, a to v prostoru
Okresní záložny, přejmenované na Všeobecnou záložnu v Unhošti,
v litovickém domě čp. 163. Záložna souhlasila s umístěním knihovny
pod podmínkou, že skříně s knihami budou umístěny tak, aby nedošlo k promáčknutí
prohnilé podlahy. Na konci roku měla knihovna 796 svazků knih, o rok později
se počet knih přiblížil již k tisíci a k 31. prosinci 1949 bylo
evidováno 1 413 knih. V roce 1949 se uskutečnilo 1 486
výpůjček. To už byla knihovna umístěna v úřadovně MNV v litovickém
domě čp. 74, ale začátkem roku 1951 byla znovu přestěhována do domu čp. 65,
do bývalého pekařského obchodu. V roce 1962 byla
hostivická i litovická knihovna sloučena
do společné Místní lidové knihovny
Hostivice. Sídla knihovny Litovická
čp. 685 Bývalé pekařství 1951–1962 Prostřední
čp. 694 MNV Litovice Do 1951 Litovická
čp. 783 Unhošťská záložna 1945 Neznámé 1928–1945 Knihovníci 1928–1932: neznámý 1932–1953: Ludvík Pergl 1953–1962: Miroslav Horák Statistika
Knihovní řád |
Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace
-> Obecní knihovna Litovice