HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Obecní knihovna Hostivice

Obecní knihovna Hostivice

Místní lidová knihovna Hostivice I.

Založena v roce 1920

Podle zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, změněna na Místní lidovou knihovnu Hostivice I.

V roce 1962 sloučena s litovickou knihovnou do Místní lidové knihovny Hostivice

Z historie knihovny

Již na schůzi hostivické obecní rady 19. srpna 1919 informoval radní Tomáš Chlupatý, že byl vydán zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních, který nařizoval zřízení obecních knihoven. Jednou z možností zřízení obecní knihovny bylo převzetí knihovny od některého místního spolku. Touto cestou se vydala i Hostivice a rada se usnesla vyzvat Hostivít, Sokol, železniční zřízence, hasiče, farnost a sl. Vágnerovou, aby do měsíce sdělily, zda jsou ochotny obci knihy darovat nebo zapůjčit. Na další schůzi 2. září 1919 sdělil radní a zástupce Hostivíta pan Eiman, že spolek Hostivít se rozhodl knihovnu darovat obci již dříve, ale rozhodnutí se musí vyhledat v zápisech. Zástupce Křesťansko-sociálního podporujícího spolku pan Čermák poukázal, že spolek neobdržel přípis z obce, i když má také knihovnu. Starosta se omluvil, že o této spolkové knihovně nevěděl, a slíbil zaslání přípisu dodatečně.

První se rozhodl věnovat svou spolkovou knihovnu obci Hostivít. V jeho spolkové pamětní knize tento krok není vůbec zaznamenán a zápisy ze spolkových schůzí z té doby se nezachovaly. Musíme proto vycházet ze zápisu ze schůze obecní rady konané 23. února 1920: „Občan Eiman oznamuje, že valná hromada spolku Hostivít se usnesla svoji knihovnu věnovati knihovně obecní i se skříní. Knihy dává obci zdarma, toliko žádá zaplacení skříně obnosem, za jaký byla pořízena. Cenu této skříně není možno přesně ještě stanoviti, poněvač není přístupu ku skříni, v níž jsou záznamy z té doby, ale více nebude státi než asi 100 K. Knihovna se dává obci též s podmínkou, že všichni členové spolku na průkaz legitimace mají právo na výpůjčku, když prohlásí, že se podřizují obecnímu knihovnímu řádu. Konečně žádá, by knihovna co nejdříve odebrána, aby si mohl spolek řádně umístiti jiné své skříně, k nimž teď nemá přístupu. Obč. Chlupatý k tomu podotýká, že ku převzetí musí být určena knihovní rada s knihovníkem, kteří by knihovnu převzali a za tuto též ručili. Obč. starosta praví, že i sbor hasičů chce svoji knihovnu věnovati a že jest tedy nutno, by zde již někdo byl, kdo má tyto převzíti. Usneseno, by obecní zastupitelstvo provedlo volbu knihovní rady a tato co možno nejdříve ustanovena byla.“

Knihovní rada byla zřízena na schůzi obecního zastupitelstva 28. února 1920. Zastupitelstvo zvolilo pana Slámu a Bohumila Černého, třetím členem byl podle zákona jednatel osvětové komise a čtvrtého člena měli jmenovaní kooptovat z řad čtenářů. Přesto otevření obecní knihovny neproběhlo nijak rychle. V zápise ze schůze obecní rady 18. května 1920 je uvedeno: „Obč. Eiman jménem spolku Hostivít žádá, aby obec již konečně převzala knihovnu, jelikož spolek potřebuje místa pro jiné skříně. Obč. starosta praví, že vyzve knihovní výbor, by knihovnu co nejdříve odebral.“

Na schůzi obecního zastupitelstva 27. listopadu 1920 podal pan Sláma zprávu za knihovní radu: „Knihovní rada jest ustavena následovně: předseda Sláma, pokladník Vojtěch Novák, zapisovatel Josef Horák a knihovníkem jmenován Najman. Knihovna jest seřízena a se zapůjčováním knih se započne 1. prosince. Jest však nutno, aby obecní zastupitelstvo schválilo ustanovení pokladníka a aby též schválilo knihovní řád, kterýž se předčítá.“ Proč není mezi členy rady uveden zvolený pan Černý, nevím. Budeme-li však věřit, že byl oznámený termín otevření dodržen, hostivická obecní knihovna funguje od 1. prosince 1920.

Železniční zřízenci se rozhodli na výborové schůzi 26. října 1919, že dají svou knihovnu k dispozici obci, ale vlastnické právo si ponechají. I v tomto případě se však předání knihovny vleklo. Dne 16. ledna 1921 výbor probíral přípis z obce, aby bylo rozhodnuto o spolkové knihovně. Spolek setrval na svém usnesení z října 1919 a předseda slíbil, že některý den sestaví s knihovníkem seznam předávaných knih, který měl být následně obcí potvrzen.

Kdy obec převzala knihovnu od hasičů, nelze z dostupných pramenů zjistit. Ze zprávy knihovní rady za rok 1922 víme, že v té době se v knihovně nacházelo 846 svazků knih a uskutečnilo se 5 868 výpůjček. Práva bezplatných výpůjček pro své členy se Hostivít vzdal přípisem z 30. ledna 1934.

Hostivický Sokol si svou knihovnu ve 20. letech 20. století ponechal. Na valné hromadě v roce 1933 však knihovník Jan Kohoutek uvedl, že po založení obecní knihovny se v Sokole nepůjčují skoro žádné knihy, a navrhl zábavnou knihovnu Sokola zrušit a ponechat pouze knihovnu vzdělávací a knihovnu cvičitelského sboru. Valná hromada tento návrh přijala, během roku byly knihy roztříděny a hostivická obecní knihovna jich dostala 253 a litovické obecní knihovně připadlo 152 knih.

Usnesením hostivické obecní rady z 28. prosince 1928 byl jmenován obecním knihovníkem František Koula, inspektor státních drah ve výslužbě, který působil rovněž jako člen zastupitelstva a obecní kronikář. V té době měla obecní knihovna 64 čtenářů, kteří si mohli vybírat z 1 800 svazků zábavných i naučných knih.

V roce 1931, po přístavbě „nové“ školy v Komenského ulici, koupila „starou“ školu na Husově náměstí čp. 59 obec a zřídila zde obecní úřad. Do budovy se přestěhovala i obecní knihovna. V následujícím roce 1932 obsahovala obecní knihovna celkem 2 068 svazků knih a 83 čtenářů uskutečnilo celkem 4 018 výpůjček. V rozpočtu na rok 1933 bylo vyčleněno 1 734 Kč na nákup nových knih a 600 Kč na odměnu pro knihovníka. V tomto roce si 90 čtenářů půjčilo celkem 5 459 knih.

V roce 1939 byl knihovní fond rozšířen nákupem knih z bývalé městské knihovny v Neštěmicích za 2 100 korun.

V roce 1941 byla knihovna stále umístěna v budově obecního úřadu. V místnosti se však vyučovalo a sloužila také jako zasedací místnost obecního úřadu, takže potřebám knihovny nevyhovovala. Řada knih, které byly německými orgány označeny za závadné, musela být vyřazena z knihovního fondu. Knihovníkem byl Jan Kohoutek, který během 50 výpůjčních hodin půjčil 396 čtenářům 1 831 knih.

V roce 1943 byla knihovna přestěhována do hostince pana Nerada, ale zřejmě před koncem války byla uzavřena.

Po válce otevřel knihovnu opět v hostinci pana Nerada nový knihovník Alois Šantora, který opatřil všechny knihy pevnými obaly a zavedl kartotéky, které se dobře osvědčily. Knihovna čítala 1 633 svazků zábavné četby, 509 svazků poučné četby a 44 svazků pro mládež. Registrováno bylo 650 čtenářů, kteří si v roce 1945 vypůjčili 2 604 zábavných knih, 159 knih pro mládež a 43 poučných knih.

Knihovna však nebyla v provozu dlouho, protože v roce 1950 zapsal kronikář Alois Saifrt do obecní kroniky toto: „V měsíci březnu otevřena opět po delší době veřejná knihovna. Umístěna jest v domě p. Miroslava Nerada. Péčí knihovníka pana Tejnského uvedena knihovna do pořádku, knihy opatřeny novými obaly, nevhodné a chatrné knihy vyřaděny. Otevření knihovny vděčně uvítáno veřejností.“

Po roce 1950 nebyla průběžně vedena obecní kronika a v dodatečně psaných zápisech do roku 1957 se objevuje opakovaně zpráva o znovuotevření obecní knihovny. Skutečný vývoj v tomto období tak zůstává poněkud nejasný.

Hostivická knihovna trpěla častým stěhováním a střídáním knihovníků (Magda Tejnská v roce 1953, učitel Miloslav Nedvěd v roce 1958). V roce 1958 se pro nedostatek vhodného prostoru nepůjčovalo a knihy byly umístěny v přístavku k hostinci Sport u nádraží, kde částečně zplesnivěly. Obrat k lepšímu nastal v roce 1961, kdy byla knihovna umístěna v domě spořitelny Potoční čp. 321. Slavnostního otevření 26. října 1961 se vedle oficiálních osobností zúčastnila i národní umělkyně Otylie Beníšková, na besedu přišlo 65 občanů.

V roce 1962 byla hostivická i litovická knihovna sloučena do společné Místní lidové knihovny Hostivice.

Sídla knihovny

Potoční čp. 321

Bývalá spořitelna

Od roku 1961

K Nádraží čp. 115

Sklad u hostince

1958–1961

Čsl. armády čp. 21

Bývalý obchod

1951–1958

Čsl. armády čp. 22

Hostinec u Neradů

1943–1951

Husovo nám. čp. 59

Obecní úřad

1931–1943

Neznámé

1920–1931

Knihovníci

1920–1928: Jaroslav Najman

1928–?: František Koula

1941: Jan Kohoutek

1945: Alois Šantora

1950: Bohumil Tejnský

1953: Magda Tejnská

1958: Miloslav Nedvěd

Od roku 1961: Antonie Klemšová

Statistika

Rok	1922	1929	1932	1933	1941	1945
Počet knih	846	1 800	2 068	2 339	?	1 919
Počet výpůjček	5 868	?	4 018	5 459	1 831	2 806
Počet čtenářů	?	64	83	90	396	650

Knihovní řád

1. Kniha jest majetkem obce Hostivice.

2. Čtenář se zavazuje, že bude s knihou šetrně zacházeti.

3. Zaplatí za jeden svazek a týden 20 h příspěvku.

4. Knihu může u sebe míti nejdéle 2 týdny. Po dvou týdnech zaplatí dalších 50 h.

5. Hrubé poškození a znečištění knihy se trestá předepsáním náhrady, jejíž výše se řídí nákladem na opravu. Opětovným poškozením knihy se vylučuje z obce čtenářské.

6. Za ztracenou knihu zaplatí plnou nákupní cenu.

7. Onemocní-li čtenář nakažlivou, přenosnou chorobou, nesmí si knih z veřejné knihovny vypůjčovati. Nesmí také osobám podobnou chorobou stiženým knih půjčovati.

Čtenáři,

šetři knihy a važ si jí! Opatři ji doma ihned obalem, nepokládej ji na místa vlhká a nečistá, nedávej ji do rukou malých dětí! Nepřehýbej ji, abys nezlomil její vazbu! Neposílej pro knihy děti!

Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace -> Obecní knihovna Hostivice