HOSTIVICKÉ OBECNÍ ORGANIZACE
Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace
-> Obecní knihovna Hostivice
|
Obecní knihovna
Hostivice Místní lidová
knihovna Hostivice I. Založena
v roce 1920 Podle
zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, změněna na Místní
lidovou knihovnu Hostivice I. V roce
1962 sloučena s litovickou knihovnou
do Místní lidové knihovny Hostivice Z historie
knihovny Již
na schůzi hostivické obecní rady 19. srpna 1919 informoval radní Tomáš Chlupatý, že byl vydán zákon
č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních, který nařizoval
zřízení obecních knihoven. Jednou z možností zřízení obecní knihovny
bylo převzetí knihovny od některého místního spolku. Touto cestou se vydala i
Hostivice a rada se usnesla vyzvat Hostivít, Sokol, železniční zřízence, hasiče, farnost a sl. Vágnerovou, aby do
měsíce sdělily, zda jsou ochotny obci knihy darovat nebo zapůjčit. Na další schůzi
2. září 1919 sdělil radní a zástupce Hostivíta pan Eiman, že spolek Hostivít se rozhodl knihovnu darovat obci již
dříve, ale rozhodnutí se musí vyhledat v zápisech. Zástupce Křesťansko-sociálního
podporujícího spolku pan Čermák poukázal, že spolek neobdržel
přípis z obce, i když má také knihovnu. Starosta se omluvil, že o této
spolkové knihovně nevěděl, a slíbil zaslání přípisu dodatečně. První se rozhodl věnovat svou
spolkovou knihovnu obci Hostivít.
V jeho spolkové pamětní knize tento krok není vůbec zaznamenán a zápisy
ze spolkových schůzí z té doby se nezachovaly. Musíme proto vycházet ze
zápisu ze schůze obecní rady konané 23. února 1920: „Občan
Eiman oznamuje, že valná hromada spolku Hostivít se usnesla svoji knihovnu věnovati
knihovně obecní i se skříní. Knihy dává obci zdarma, toliko žádá zaplacení
skříně obnosem, za jaký byla pořízena. Cenu této skříně není možno přesně
ještě stanoviti, poněvač není přístupu ku skříni, v
níž jsou záznamy z té doby, ale více nebude státi než asi 100 K.
Knihovna se dává obci též s podmínkou, že všichni členové spolku na průkaz
legitimace mají právo na výpůjčku, když prohlásí, že se podřizují obecnímu
knihovnímu řádu. Konečně žádá, by knihovna co nejdříve odebrána, aby si mohl
spolek řádně umístiti jiné své skříně, k nimž teď nemá přístupu. Obč. Chlupatý k tomu podotýká, že ku převzetí musí být
určena knihovní rada s knihovníkem, kteří by knihovnu převzali a za tuto též
ručili. Obč. starosta praví, že i sbor hasičů chce svoji knihovnu věnovati
a že jest tedy nutno, by zde již někdo byl, kdo má tyto převzíti. Usneseno,
by obecní zastupitelstvo provedlo volbu knihovní rady a tato co možno
nejdříve ustanovena byla.“ Knihovní rada byla zřízena na
schůzi obecního zastupitelstva 28. února 1920. Zastupitelstvo zvolilo pana
Slámu a Bohumila Černého, třetím členem byl podle zákona jednatel osvětové
komise a čtvrtého člena měli jmenovaní kooptovat z řad čtenářů. Přesto
otevření obecní knihovny neproběhlo nijak rychle. V zápise ze schůze
obecní rady 18. května 1920 je uvedeno: „Obč.
Eiman jménem spolku Hostivít žádá,
aby obec již konečně převzala knihovnu, jelikož spolek potřebuje místa pro
jiné skříně. Obč. starosta praví, že vyzve knihovní
výbor, by knihovnu co nejdříve odebral.“ Na schůzi obecního
zastupitelstva 27. listopadu 1920 podal pan Sláma zprávu za knihovní radu: „Knihovní
rada jest ustavena následovně: předseda Sláma, pokladník Vojtěch Novák,
zapisovatel Josef Horák a knihovníkem jmenován Najman. Knihovna jest seřízena
a se zapůjčováním knih se započne 1. prosince. Jest však nutno, aby obecní
zastupitelstvo schválilo ustanovení pokladníka a aby též schválilo knihovní
řád, kterýž se předčítá.“ Proč není mezi členy rady uveden zvolený pan Černý,
nevím. Budeme-li však věřit, že byl oznámený termín otevření dodržen,
hostivická obecní knihovna funguje od 1. prosince 1920. Železniční zřízenci
se rozhodli na výborové schůzi 26. října 1919, že dají svou knihovnu
k dispozici obci, ale vlastnické právo si ponechají. I v tomto
případě se však předání knihovny vleklo. Dne 16. ledna 1921 výbor probíral
přípis z obce, aby bylo rozhodnuto o spolkové knihovně. Spolek setrval
na svém usnesení z října 1919 a předseda slíbil, že některý den sestaví
s knihovníkem seznam předávaných knih, který měl být následně obcí
potvrzen. Kdy obec převzala knihovnu od hasičů, nelze z dostupných pramenů
zjistit. Ze zprávy knihovní rady za rok 1922 víme, že v té době se
v knihovně nacházelo 846 svazků knih a uskutečnilo se 5 868
výpůjček. Práva bezplatných výpůjček pro své členy se Hostivít vzdal přípisem z 30. ledna
1934. Hostivický Sokol si svou knihovnu ve 20. letech 20. století ponechal.
Na valné hromadě v roce 1933 však knihovník Jan Kohoutek uvedl, že po založení
obecní knihovny se v Sokole nepůjčují skoro žádné knihy, a navrhl
zábavnou knihovnu Sokola zrušit a ponechat pouze knihovnu vzdělávací a
knihovnu cvičitelského sboru. Valná hromada tento návrh přijala, během roku
byly knihy roztříděny a hostivická obecní knihovna jich dostala 253 a litovické obecní knihovně připadlo
152 knih. Usnesením hostivické obecní rady z 28. prosince 1928 byl
jmenován obecním knihovníkem František Koula,
inspektor státních drah ve výslužbě, který působil rovněž jako člen
zastupitelstva a obecní kronikář. V té době měla obecní knihovna 64
čtenářů, kteří si mohli vybírat z 1 800 svazků zábavných i naučných
knih. V roce 1931, po přístavbě „nové“ školy v Komenského ulici,
koupila „starou“ školu na Husově
náměstí čp. 59 obec a zřídila zde obecní úřad. Do budovy se
přestěhovala i obecní knihovna. V následujícím roce 1932 obsahovala
obecní knihovna celkem 2 068 svazků knih a 83 čtenářů uskutečnilo celkem
4 018 výpůjček. V rozpočtu na rok 1933 bylo vyčleněno 1 734 Kč
na nákup nových knih a 600 Kč na odměnu pro knihovníka. V tomto roce si
90 čtenářů půjčilo celkem 5 459 knih. V roce 1939 byl knihovní fond rozšířen nákupem knih
z bývalé městské knihovny v Neštěmicích za 2 100 korun. V roce 1941 byla knihovna stále umístěna v budově
obecního úřadu. V místnosti se však vyučovalo a sloužila také jako
zasedací místnost obecního úřadu, takže potřebám knihovny nevyhovovala. Řada
knih, které byly německými orgány označeny za závadné, musela být vyřazena
z knihovního fondu. Knihovníkem byl Jan Kohoutek, který během 50 výpůjčních
hodin půjčil 396 čtenářům 1 831 knih. V roce 1943 byla knihovna přestěhována do hostince pana Nerada, ale zřejmě před
koncem války byla uzavřena. Po válce otevřel knihovnu opět v hostinci pana Nerada nový
knihovník Alois Šantora,
který opatřil všechny knihy pevnými obaly a zavedl kartotéky, které se dobře
osvědčily. Knihovna čítala 1 633 svazků zábavné četby, 509 svazků poučné
četby a 44 svazků pro mládež. Registrováno bylo 650 čtenářů, kteří si
v roce 1945 vypůjčili 2 604 zábavných knih, 159 knih pro mládež a
43 poučných knih. Knihovna však nebyla v provozu dlouho, protože v roce
1950 zapsal kronikář Alois Saifrt do
obecní kroniky toto: „V měsíci březnu otevřena opět po delší době
veřejná knihovna. Umístěna jest v domě p. Miroslava Nerada. Péčí knihovníka pana Tejnského
uvedena knihovna do pořádku, knihy opatřeny novými obaly, nevhodné a chatrné
knihy vyřaděny. Otevření knihovny vděčně uvítáno veřejností.“ Po roce 1950 nebyla průběžně vedena obecní kronika a
v dodatečně psaných zápisech do roku 1957 se objevuje opakovaně zpráva o
znovuotevření obecní knihovny. Skutečný vývoj v tomto období tak zůstává
poněkud nejasný. Hostivická knihovna trpěla častým stěhováním a střídáním
knihovníků (Magda Tejnská
v roce 1953, učitel Miloslav Nedvěd v roce 1958). V roce 1958
se pro nedostatek vhodného prostoru nepůjčovalo a knihy byly umístěny
v přístavku k hostinci Sport u
nádraží, kde částečně zplesnivěly. Obrat k lepšímu nastal v roce
1961, kdy byla knihovna umístěna v domě spořitelny Potoční čp. 321. Slavnostního
otevření 26. října 1961 se vedle oficiálních osobností zúčastnila
i národní umělkyně Otylie Beníšková, na besedu přišlo 65 občanů. V roce 1962 byla hostivická i litovická knihovna sloučena do společné Místní lidové knihovny Hostivice. Sídla
knihovny Potoční čp. 321 Bývalá spořitelna Od roku 1961 K Nádraží čp. 115 Sklad u hostince 1958–1961 Čsl. armády čp. 21 Bývalý obchod 1951–1958 Čsl. armády čp. 22 1943–1951 Husovo nám. čp. 59 Obecní úřad 1931–1943 Neznámé 1920–1931 Knihovníci 1920–1928:
Jaroslav Najman 1928–?:
František Koula 1941:
Jan Kohoutek 1945:
Alois Šantora 1950:
Bohumil Tejnský 1953:
Magda Tejnská 1958:
Miloslav Nedvěd Od
roku 1961: Antonie Klemšová Statistika
Knihovní
řád 1.
Kniha jest majetkem
obce Hostivice. 2.
Čtenář se zavazuje,
že bude s knihou šetrně zacházeti. 3.
Zaplatí za jeden
svazek a týden 20 h příspěvku. 4.
Knihu může u sebe
míti nejdéle 2 týdny. Po dvou týdnech zaplatí dalších 50 h. 5.
Hrubé poškození a
znečištění knihy se trestá předepsáním náhrady, jejíž výše se řídí nákladem
na opravu. Opětovným poškozením knihy se vylučuje z obce čtenářské. 6.
Za ztracenou knihu
zaplatí plnou nákupní cenu. 7.
Onemocní-li čtenář
nakažlivou, přenosnou chorobou, nesmí si knih z veřejné knihovny
vypůjčovati. Nesmí také osobám podobnou chorobou stiženým knih půjčovati. Čtenáři, šetři knihy a važ si jí! Opatři ji doma
ihned obalem, nepokládej ji na místa vlhká a nečistá, nedávej ji do rukou
malých dětí! Nepřehýbej ji, abys nezlomil její vazbu! Neposílej pro knihy
děti!
|
Úvod -> Obecní samospráva -> Obecní organizace
-> Obecní knihovna Hostivice