Miloš Šrámek - Hostivické osobnosti

HOSTIVICKÉ OSOBNOSTI

Úvod -> Hostivické osobnosti -> Miloš Šrámek

Miloš Šrámek

* 6. 11. 1914 – † 27. 11. 1998

Učitel hostivické školy v letech 1938 až 1975 a její ředitel v letech 1950 až 1975, spisovatel a amatérský fotograf,
znalec hostivické historie, kronikář města Hostivice v letech 1971 až 1991

Miloš Šrámek se narodil 6. listopadu 1914 v Kladně. Navštěvoval obecnou školu, čtyři třídy reálky a jednoroční učební kurz při I. měšťanské škole chlapecké v Kladně. V letech 1930 až 1934 studoval na státním čsl. koedukačním ústavu učitelském v Kladně, kde 18. června 1934 vykonal zkoušku učitelské dospělosti a 4. dubna 1937 zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy.

Ve školním roce 1934/1935 hospitoval na II. obecné škole dívčí v Kladně. Pak byl ustanoven učitelským praktikantem na II. měšťanské škole chlapecké v Kladně. Jako výpomocný učitel působil na II. obecné škole dívčí v Kladně, na obecné škole ve Velkém Přítočně, na I. obecné škole chlapecké v Kladně a na obecné škole v Rozdělově. Od 15. září do 31. listopadu 1938 učil poprvé v Hostivici, jako výpomocný učitel zastupoval na měšťanské škole nemocného Josefa Bartůňka. Od 1. listopadu do 31. prosince 1938 byl přidělen na obecnou školu ve Vrapicích a od 1. ledna 1939 nastoupil do hostivické obecné školy. V Hostivici již zůstal natrvalo. Nejméně ve školním roce 1939/1940 řídil zpěv a hudbu v TJ Sokol v Litovicích. Definitivním učitelem byl jmenován v dubnu 1943. Od začátku školního roku 1945/1946 působil jako zástupce řídícího učitele a od 1. ledna 1946 byl na vlastní žádost ustanoven jako definitivní učitel hostivické měšťanské školy. Po penzionování Josefa Mansfelda se stal v září 1950 ředitelem střední školy a po sloučení škol v roce 1953 ředitelem osmileté střední školy.

Počátkem 50. let působil zároveň jako školský referent MNV Hostivice. V okresním a krajském pedagogickém sdružení pracoval v oboru metodiky pro vyučování českého jazyka. V pedagogické práci se zaměřil především na problémy výchovy k povolání, o níž napsal roku 1958 pedagogické čtení vydané tiskem Státním pedagogickým nakladatelstvím. Z jeho relací pro školský rozhlas byly čtyři vydány na deskách jako vyučovací pomůcka pro vlastivědu. Řadu let pracoval jako člen redakční rady časopisu Socialistická škola. V letech 1957 a 1957 byl oceněn čestným diplomem a uznáním rady ONV a ke dni učitelů 1960 mu ministr školství udělil čestný titul Vzorný učitel. Ve školním roce 1963/1964 a 1964/1965 byl mimo školu. V prvním roce byl nemocen, v druhém pak pracoval na školském odboru ONV.

Miloš Šrámek se zapojoval do společenského dění v Hostivici. V 50. letech byl správcem újezdní osvětové besedy, v 70. letech byl členem sboru pro občanské záležitosti, členem výboru Sdružení rodičů a přátel školy, členem Svazu československo-sovětského přátelství a členem výboru závodní organizace KSČ.

Byl talentovaným literárním autorem, napsal řadu divadelních a rozhlasových her a dalších děl, jejichž úplný přehled pravděpodobně neexistuje. S vlastní literární prací začal v roce 1936, když v časopise Ahoj publikoval pod pseudonymem K. E. March první povídku Záhadné světlo. Jeho divadelní představení S písní veselou pionýři jdou inscenované školním dramatickým kroužkem zakončilo 29. června 1958 výstavu v sokolovně. V roce 1959 získal 3. cenu v soutěži ministerstva školství a kultury o nejlepší hru ze školského prostředí. Divadelní hru Ženy z Habří hory hráli nejprve hostivičtí ochotníci v roce 1960, v přepracované podobě se hrála na mnoha jevištích a v roce 1976 získala ocenění ministra kultury. Detektivka Dopis od Kornélie byla v roce 1967 uvedena v kladenském divadle ve 33 reprízách. Divadelní hra pro děti Zemřít na úsvitu získala 3. cenu v celostátní soutěži ministerstva kultury a Českého literárního fondu k 30. výročí osvobození Československa v roce 1975. Rozhlasová hra Trojka z mravů byla odměněna tvůrčí prémií ČLF. Napsal čtyři romány, které vycházely na pokračování, poslední z nich, Romance pro mandolínu, v roce 1983 v týdeníku Naše rodina.

Byl také zdatný fotograf a zabýval se i filmováním. Zejména v 60. letech důkladně dokumentoval proměny Hostivice a společenské dění. V soutěži ministerstva školství o nejlepší fotografii z příprav na I. celostátní spartakiádu získal v roce 1955 4. cenu.

Velkou zálibou se Šrámkovi stala místní historie. Od prvních zpracování dílčích témat v Hostivickém zpravodaji vedla jasná cesta k tomu, že se v roce 1971 stal hostivickým kronikářem a tuto funkci zastával až do roku 1991. Souhrnný přehled hostivické historie zpracoval v roce 1977 do knihy Hostivice – 700 let života a práce a i později publikoval řadu článků o hostivické historii. Počátkem 90. let sestavil na základě starších rukopisů litovického kronikáře Ludvíka Pergla a dalších bádání seriál Hostivické grunty, který vycházel na pokračování v Hostivickém měsíčníku. Hostivická minulost se mu stala námětem pro řadu popularizačních článků i povídek a své znalosti o regionální historii zúročil v 90. letech knihami Stalo se léta Páně, Hostivci a Hříšná paní Kateřina.

V Hostivici bydlel nejprve v Litovicích a poté se přestěhoval do domu pro řídícího učitele ve Školské ulici čp. 199. Tomuto domu se později začalo zcela běžně říkat Šrámkův domek, označení se používalo i při schvalování jeho prodeje kolem roku 2000.

Miloš Šrámek zemřel 27. listopadu 1998. Jeho pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu Kladno.

V březnu 2009 po něm byla pojmenována Šrámkova ulice v Jenečku, zatím vybudovaná pouze částečně.

Působení ve veřejných institucích