MĚSTSKÁ KRONIKA
Úvod -> Městská
kronika
ZÁPISY Zápisy do městské kroniky jsou
stále psány ručně. KRONIKA
č. 11 58 stran A4, 539
kB 45 stran A4, 725
kB 53 stran A4, 1 358
kB 56 stran A4, 716
kB 49 stran A4, 672
kB 38 stran A4, 1 102
kB 42 stran A4, 1 015
kB KRONIKA
č. 10 42 stran A4, 809
kB 34 stran A4, 783
kB 29 stran A4, 313
kB 26 stran A4, 290
kB 29 stran A4, 310
kB 28 stran A4, 294
kB 26 stran A4, 283
kB 24 stran A4, 287
kB 23 stran A4, 277
kB |
|
Informační
brožura, březen 2009, 8 stran A4, 1 649 kB Edice hostivických obecních kronik v řadě H Pramenů
k hostivické historii
V roce 1920 byl vydán zákon č.
80/1920 Sb., který nařizoval obcím nejpozději do roku 1922 založit a vést
pamětní knihy. Nejstarší známá pamětní kniha spojených obcí Litovice,
Břve a Jeneček (kronika
č. 1) byla vedena již
od roku 1898. Její zřízení tehdy nařídil nově zvolený starosta František Linek a do knihy zapisoval
nejprve obecní strážník Vobořil. Zápisy byly vedeny do roku 1912 a za
první republiky byly dodatečně doplněny zápisy za roky 1914 až 1926. V roce 1932 se
stal litovickým kronikářem Ludvík Pergl,
který patří k největším badatelům v hostivické, resp. litovické
historii. Sestavil dvě bohatě ilustrované kroniky, jednu pro samotné Litovice
a druhou pro spojené obce. V Pamětech
obce Litovic (kronice
č. 2) je shrnuta litovická historie od nejstarších dob až po
tehdejší současnost a dílo korunuje popis historie jednotlivých domů. Pamětní kniha spojených obcí Litovice,
Břve a Jeneček (kronika
č. 3) zaznamenává události více chronologicky, a čím blíže do
současnosti, tím jsou záznamy podrobnější. Zápisy bohužel končí oslavami
200 let od založení školy v Hostivici v roce 1934 a období až
do sloučení Litovic s Hostivicí není v kronice vůbec podchyceno. Pamětní
kniha obce Hostivice (kronika č. 4) byla založena až v dubnu 1924.
Prvním kronikářem byl zvolen obecní tajemník Jaroslav Najman, kterého v roce 1928
vystřídal František Koula. Záznamy jsou poněkud
neuspořádané, střídají se aktuální záznamy s historickými exkurzy. Ve
30. letech do kroniky připsal cenné záznamy o historii ředitel obecné školy Josef Bohuslav. Od roku 1937 až do roku 1950
kroniku vedl velmi pečlivě Alois Saifrt st. Po sloučení obcí
v roce 1950 byla založena nová Kronika
obce Hostivice, okres Praha-západ (kronika č. 5),
nejstarší záznamy však byly dopsány až dodatečně s víceletým zpožděním.
Do této knihy zapisovali Václav Čížek
(1950–1959), Miroslav Kverka
(1960), Pavlína Paroulková
(1961–1963) a Jaroslav Kadera
(1964–1970). Kniha psaná
v letech 1971–1975 byla nazvána Kronika
let budování socialismu (kronika č. 6).
Kronikářem byl ředitel školy Miloš Šrámek,
zápisy přepisoval úhledným písmem Václav Hošek a obrázek na úvodní stranu
nakreslil Bohumil Roubal. Kroniku
budování Hostivice (kroniku č. 7) v letech 1976–1985 vedl opět Miloš Šrámek, v zapisování vystřídali
Václava Hoška Jaroslav Krátký a Antonín Kalina. Miloš Šrámek vedl kroniku až do roku 1991,
kdy se novým kronikářem stal Ing. Jiří Pergl,
syn litovického kronikáře Ludvíka Pergla.
Ten na rozdíl od většiny svých předchůdců pojal kroniku jako výtvarné dílo a
snažil se zápisy bohatě ilustrovat. Poté, co se Pergl vzdal v roce 2001
funkce kronikáře, byla Kronika města
Hostivice rozešita a ze zápisů Miloše Šrámka vznikla samostatná
kniha (kronika
č. 8). K Perglovým zápisům připsali lidé určení městskou
radou doplňující záznamy a takto upravená kronika byla sešita do další knihy
(kroniky č. 9). Zápisy za roky 2001 až
2010 zpracované kronikářem Ing. Antonínem Štětkou, CSc., a rukopisně
přepsané Annou Křižkovou tvoří kroniku č. 10. Zápisy od roku 2011 jsou vedeny
zatím na volných listech, po sešití z nich vznikne kronika č. 11.
Všechny tyto zápisy (kromě roku 2001) jsou zveřejněny po jednotlivých letech
na této stránce v levém menu. Zápis za rok 2017 zatím není dokončen. V roce 2018
odstoupil Ing. Antonín Štětka, CSc., z funkce kronikáře. Rada města
jmenovala novým kronikářem Ing. Aleše Šulce. |
Úvod -> Městská
kronika