SILNICE A AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
Úvod -> Technická
vybavenost -> Silnice a autobusy: Autobusy v éře ČSAD
|
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA V ÉŘE ČSAD 1948–1994
(2019)
Rychlý rozcestník Vývoj autobusové dopravy
v Hostivici v letech 1950–1994 Autobusové linky v letech 1974 až 1994 Pokus o soukromou autobusovou linku v roce 1992 Vývoj autobusové dopravy
v Hostivici mimo PID v letech 1994–2019, Středočeská integrovaná
doprava Autobusové linky mimo PID v letech 1994–2019,
autobusové linky Středočeské integrované dopravy Stručná historie podniků ČSAD Ústavou
9. května z roku 1948 byl zaveden státní monopol na pravidelnou silniční
dopravu. K 1. lednu 1949 vznikl národní dopravní podnik Československá
automobilová doprava, n. p., od 24. listopadu 1950 přejmenovaný na Československou
státní automobilovou dopravu, n. p. Podnik byl po celou dobu známý pod
zkratkou ČSAD. V počátcích převzal i autobusové linky provozované Československými státními
drahami. Zatímco v počátku byl podnik řízen centrálně, v roce
1952 došlo k jeho rozdělení na 19 samostatných krajských národních
podniků a dvě hlavní správy. Řízení krajských podniků ČSAD převzaly krajské
národní výbory v roce 1957, kdy byl také národní podnik ČSAD Praha
rozdělen na národní podniky ČSAD KNV Praha a ČSAD ÚNV Praha. V roce 1960
byly zřízeny okresní národní podniky ČSAD, ale již v roce 1963 byly opět
sloučeny do krajských podniků podřízených krajským národním výborům, a
členily se na dopravní závody a někdy i na provozovny. Hostivici obsluhoval
nejpozději od 70. let závod 106 Kladno a některé linky zajišťovaly také
závody 107 Slaný a 118 Rakovník. Předtím tudy jezdily i linky jiných ČSAD,
např. ČSAD Karlovy Vary provozovaly linku z Prahy do Karlových Varů.
V roce
1988 se z krajských národních podniků ČSAD staly státní podniky a
v roce 1990 byly rozděleny na menší státní podniky, většinou po
okresech. Zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, došlo
k liberalizaci autobusové i silniční nákladní dopravy, kterou mohli nově
provozovat i nestátní dopravci. Následně byly privatizovány jednotlivé
podniky ČSAD. Zprivatizovaný podnik ČSAD Kladno, a. s.,
který zajišťoval provoz většiny autobusových linek Hostivici, si ponechal
původní název až do 31. března 2005. Tehdy byl rozdělen na čtyři společnosti,
přičemž dopravu v Hostivici nadále provozovala ČSAD MHD Kladno,
a. s. V říjnu 2016 se stala součástí skupiny Arriva, která patří
německému státnímu dopravci Deutsche Bahn. ČSAD Slaný, s. p., se transformoval do ČSAD Slaný,
a. s., a ČSAD Rakovník, s. p., do ČSAD ANEXIA, spol.
s r. o., následně ANEXIA, spol. s r. o., a ANEXIA BUS,
spol. s r. o. Vývoj autobusové dopravy v Hostivici
v letech 1950 až 1994 Rychlý rozcestník Konec 40. let a 50. léta – 60. léta – 70. a
80. léta – začátek 90. let
Pohlednice ze 60. let 20. století zachytila autobus
Škoda 706 RTO projíždějící kolem hostivického hotelu U Chmelového keře. Konec
40. let a 50. léta Z dostupných
podkladů vyplývá, že všechny autobusové linky jezdící
přes Hostivici za první republiky byly během druhé světové války
zrušeny a po válce nebylo možné z Hostivice cestovat linkovými autobusy.
V roce 1945 inicioval MNV Sobín obnovu linky z Kladna přes Břve
a Sobín do Prahy, ale zřejmě neúspěšně. V roce 1949 požádali občané Palouků, aby u nich zastavoval
autobus ČSD jezdící z Mšece do Prahy. Krajská správa ČSAD Praha, n. p.,
odpověděla, že žádosti nelze vyhovět, protože na lince jezdí jen jeden
autobus, který je v celé trase plně obsazen, a navíc je ČSAD nuceno
respektovat dohodu s Československými státními drahami, že Hostivice má
dobré vlakové spojení s Prahou a autobus jí tedy má pouze projíždět. V roce 1951 se MNV Hostivice připojil k požadavku MNV
Unhošť na zřízení autobusové linky Unhošť – Jeneč – Hostivice – Praha. Na
této lince měly jezdit tři páry spojů denně. Ani tato snaha však nejspíše
nebyla úspěšná. V roce 1954 MNV Hostivice požadoval zavedení dvou spojů
z Hostivice do Prahy a zpět. Okresní národní výbor Praha-západ citoval
v odpovědi z vyjádření ředitelství ČSAD: „Po přezkoušení potřeby
dospěli jsme k názoru, že požadavek o zavedení dvou nových spojů
Hostivice – Praha mezi 9–13 hod. není zcela opodstatněn ani frekvenčně
zajištěn. O přepravu pracujících na pracoviště neb opačně se v uvedené
době nemůže zásadně jednati, ostatní frekvence z Hostivic včetně osady
Palouky nebude tak početná, aby zajistila využití autobusu.“ Odpověď také
poprvé uvedla dva konkrétní autobusové spoje zastavující v Hostivici.
V 9:15 odjížděl z Hostivice autobus na trase z Klíčavy do
Prahy a v 11:25 přijížděl autobus od Prahy, který dále pokračoval do Mšece.
Zdá se tedy, že se mezi roky 1949 a 1954 podařilo dojednat zastavování
mšeckého autobusu v Hostivici. V roce 1954 se připomněli občané z Palouků, tentokrát
s požadavkem, aby v zastávce Hostivice, Palouky
zastavovaly všechny autobusy, třeba jen na znamení. MNV Hostivice žádost
podpořil s argumentací, že obyvatelé Palouků často pracují v Praze,
na hostivické nádraží mají daleko a v Paloukách není ani žádný obchod.
Podnikové ředitelství ČSAD přípisem z února 1955 vyhověla jen částečně.
Konstatovalo, že do autobusů linek z Hořkovce (?) a ze Mšeci nastupují
na Paloukách nejvýše čtyři osoby a zastavování dalších autobusů by narušilo
jízdní dobu dálkových spojů. Odsouhlaseno bylo zastavování autobusů na lince
z Prahy do Tuchlovic. Spoj z Prahy do Klíčavy v Paloukách
neměl zastavovat, protože přijížděl do Hostivice v 6:32, což bylo
nevhodné pro dopravu dětí z Palouků do školy. Další jednání o zřízení linky Úhonice – Chýně – Sobín – Hostivice
– Bílá Hora se konalo až v září 1955. Ve stejném roce zjišťoval MNV
Hostivice, zda by Dopravní podnik hl. m. Prahy nemohl zřídit linku městské
autobusové dopravy z Bílé Hory do Hostivice. Dopravní podnik však žádost
odmítl, protože „jen s největšími obtížemi splňuje úkoly v dopravě
na něj kladené a přitom dosud ještě nepřevzal všechny úkoly, které mu
v obvodu Prahy přísluší. Kromě toho obec Hostivice není zahrnuta do
zájmové oblasti, kterou podle delimitace úkolů mezi Dopravním podnikem a
ČSAD, n. p., má obsluhovati náš podnik.“ V listopadu 1955 poslal
průmyslový odbor ONV Praha-západ na MNV Hostivice návrh jízdního řádu pro
linku Unhošť – Sobín – Praha, která měla být zajišťována jedním autobusem.
Zároveň však upozornil, že provoz nelze zahájit, protože dopravní závod
potřebuje tento autobus k dopravě horníků do práce v dolech. V únoru 1955 občané urgovali přemístění hostivické zastávky
a především žádali, aby v Hostivici zastavovaly také autobusy linek
01612 Praha – Rakovník, 05856 Praha – Žatec a 04002 Praha – Karlovy Vary.
ONV Praha-západ po urgenci odpověděl v dubnu 1956, že žádosti nelze
vyhovět, protože jízdní řády jsou již hotové a uvedené linky je nutno
považovat za dálkové (rychlíkové), jejichž charakter nelze narušit
doplňováním dalších zastávek. ONV odkázal na připravovanou novou linku přes
Chýni, která měla být zavedena po získání autobusu: „Uvedení tratě do provozu
je závislé na přísunu autobusu, který je řízen z hlediska důležitosti
potřeb přepravních a je řízen též z celostátního hlediska.“ I přes
pesimistické vyznění přípisu tato linka začala jezdit ještě v roce 1956.
V květnu 1956 ONV své stanovisko částečně přehodnotil a rozhodl, že
v Hostivici budou zastavovat tři spoje linky 1612 Praha – Rakovník:
v 9:25 do Prahy, ve 12:25 do Prahy a ve 23:25 z Prahy.
V červnu 1956 jezdil tento polední spoj o několik minut dříve oproti
jízdnímu řádu a v Hostivici nezastavil, přestože mu čekající občané
dávali znamení. V písemnostech fondu MěNV Hostivice ve Státním okresním
archivu Praha-venkov v Dobřichovicích se dochoval přípis podnikového
ředitelství ČSAD Praha, n. p., z 10. září 1956 s přehledem
odjezdů autobusů z Hostivice platným od 30. září 1956. Je to první
přehled autobusových spojů, proto stojí za to ho uvést v plném rozsahu
(poznámky jsou uvedeny před časem odjezdu): Směr Praha Florenc:
x 5:01, x 6:39, 7:14, 7:29, x 7:35, b 8:13, b 9:15, + 9:43, a 9:50, x 12:13,
a 12:38, x 13:45, b 14:08, x 15:14, x 15:29, b 17:50, b 18:45, rz 18:58,
+ap 19:03, +p 20.33, k 22:13, xr 23:14, xr 23:29. Směr Unhošť – Křivoklát:
x 6:32, +p 6:32, +b 8:32, + 12:00, +p 15:32, b 15:47. Směr Unhošť – závod Hořkovec:
4:56, x 12:36, b 15:03, b 19:03, x 20:36, +r 23:38. Směr Chýně – Unhošť:
x 12:47, x 15:06, x 17:06. Směr Nové Strašecí – Mšec:
a 10:35, b 11:05, a 13:35, a 13:55, b 17:20. Vysvětlivky: x
– jezdí jen v pracovní dny b
– jezdí v pracovní dny kromě soboty a
– jezdí jen v sobotu +
– jezdí jen v neděli r
– nejede 24. XII. p
– jezdí od 1. IV. do 1. XI. k
– jede ve dny pracovního klidu od 1. V. 57. z
– jede ve dny pracovního klidu do 30. IV. 57. V lednu
1957 přijala rada MNV Hostivice další požadavky týkající se autobusové
dopravy. Požadovala, aby bylo zavedeno spojení v pozdějších večerních
hodinách z Prahy, aby se domů dostali návštěvníci divadelních představení.
Dále žádala o spoj mezi 9. a 12. hodinou z Hostivice do Prahy, který
mohl být zajištěn zastavováním autobusu na lince ze Žatce nebo novým spojem
z Unhoště do Prahy. Třetí požadavek se týkal zavedení zvláštních
sobotních a nedělních linek od konečných tratí v Praze na břevské
koupaliště. Dále rada MNV podala průmyslovému odboru rady ONV Praha-západ
stížnost na personál autobusů, který nechtěl brát cestující jedoucí na Bílou
horu, pokud si nekoupili jízdenku až do centra Prahy. Dnem 1. dubna 1958 je datován další požadavek MNV Hostivice, a to
na zavedení kyvadlové autobusové dopravy mezi konečnou zastávkou tramvají na
Bílé Hoře a Hostivicí, případně Jenčí od roku 1959. Dne 1. července 1959 byla na MNV Hostivice doručena stížnost
adresovaná ředitelství ČSAD. Zaměstnanec AZKG Hostivice, čtyři zaměstnanci
STS Hostivice a pět členek učitelského sboru v Hostivici si stěžovali,
že v sobotu 27. června 1959 projel autobus s pravidelným odjezdem
v 10:52 od mlékárny nejméně pět minut před časem dle jízdního řádu,
takže všem stěžovatelům ujel a museli čekat hodinu na další spoj. MNV
Hostivice k této stížnosti připojil dovětek, že není ojedinělá. Podnik ČSAD
na základě stížnosti poučil řidiče o přesném dodržování jízdního řádu,
odejmul mu prémie a pohrozil přeložením na jinou linku v případě
opakování prohřešku. Obdobná stížnost byla podána v říjnu 1960 na nezastavení
zastávkového autobusu z Prahy do Karlových Varů na lince 05406. Rovněž
zde MNV Hostivice doplnil, že podobné případy se stávají častěji. Podnik ČSAD
Karlovy Vary na to odpověděl, že hodlá zastavování linky 04001
v Hostivici zrušit, protože přednost má mít dálková přeprava a místní
přepravu v Hostivici zajišťují jiné linky. 60.
léta V prosinci
1960 zopakovali obyvatelé Palouků svůj požadavek, aby v zastávce
Hostivice, Palouky zastavovaly všechny autobusy včetně linek Žatec – Praha a Rakovník
– Praha. Je zde uvedeno, že ze zastávky pravidelně jezdí pět žáků do
Hostivice na měsíční žákovské jízdenky, 5 pracujících do Hostivice na týdenní
jízdenky a 15 pracujících do Prahy do zaměstnání rovněž na týdenní jízdenky.
Zastávku dále mělo využívat k nepravidelným jízdám do Hostivice nebo do
Prahy přes 100 osob bydlících nebo pracujících na Paloukách, ve Strnadově
zahradě a v Peterkově mlýně. Rada MNV Hostivice tento požadavek zahrnula ještě v prosinci
1960 do svých připomínek k návrhu jízdních řádů ČSAD a přidala další
požadavky. Nesouhlasila se zrušením zastavování autobusu do Karlových Varů,
žádala zavedení kyvadlové dopravy na břevské koupaliště v neděli a dále
v pracovní dny za pěkného počasí (vyzvala ČSAD k projevení více
iniciativy a pružnosti) a zopakovala požadavek na zavedení příměstské
autobusové dopravy. V jedné z předchozích odpovědí Praha sdělila,
že příměstskou dopravu řešila jen pro těsně sousedící obce a dále ji nemůže
rozšiřovat. MNV využil připojení Ruzyně k Praze v roce 1960 a
argumentoval, že Hostivice je již obcí těsně sousedící s Prahou. V této době připomínky k jízdním řádům vypořádávalo
Okresní vytěžovací středisko automobilové dopravy Praha-západ, které
odpovědělo 22. února 1961. Jednotlivé argumenty si zaslouží ocitovat
v plném rozsahu: 1.
Požadavku na zachování stanice tratě
04001 Praha – Karlovy Vary nelze vyhovět, neboť se jedná o dálkovou trať.
Rovněž z tohoto důvodu není možné rozšířit zastavování autobusů ve
stanici Hostivice, Palouky u tratí Žatec – Praha a Rakovník – Praha. Rozšiřování
zastávek u dálkových tratí by odporovalo požadavku veřejnosti na zrychlení
této dopravy. 2.
Rozšíření spojů na trati 01033 Praha –
Břve koupaliště i na všední dny nebylo zatím zapracováno do plánu rozvoje
autobusové dopravy pro rok 1961, neboť tato přeprava by byla frekvenčně
závislá na počasí. 3.
Zavedení městské dopravy do obce
Hostivice není zatím možné, neboť odbor dopravy hl. m. Prahy bude přednostně
řešit dopravní problémy přímo v Praze. Rada
MNV Hostivice reagovala v březnu 1961 i na toto sdělení. Nejzajímavější
je vyjádření k dopravě na břevské koupaliště: „Ku sdělení, že jste
nezapracovali do plánu autobusové dopravy pro rok 1961 autobusové spojení
s koupalištěm Břve i ve všední den, připomíná rada MNV, že tato potřeba
dopravy je vám zajisté známa již dříve z připomínek námi vznášených
nejen písemně, ale i na poradách, a že je to vaše chyba. Pravda je, že
doprava byla by frekvenčně závislá na počasí, ale je třeba, abyste učinili
taková pružná opatření, abyste požadavkům občanů a návštěvníkům koupaliště
vyšli vstříc, zvláště v této věci se dovoláváme vládního usnesení o
rekreaci obyvatel hlavního města.“ Okresní vytěžovací středisko automobilové dopravy Praha-západ si
neodpustilo další repliku z 31. března 1961. Dorpavy na Břve se týkala
tato část: „Plán rozvoje autobusové dopravy pro rok 1961 byl vypracován a
schválen dopravní komisí ONV. Při konstrukci tohoto plánu vycházelo se
především z toho, aby byla přednostně zajištěna a zkvalitněna doprava
pracujících do zaměstnání a zpět, neboť na okrese je řada dopravních uzlů
s nedostatečnou kapacitou dopravy, na kterou stále pracující poukazují.
Nemůžeme tedy činit pružná opatření k zavedení rekreační dopravy, která
by vázala vozovou jednotku, se kterou je možno zajistit pracujícím
pohodlnější návrat ze zaměstnání. Jest pochopitelné, že se vynasnažíme
vyřešit i otázku dopravy na koupaliště Břve i v pracovní dny, jakmile se
nám podaří odstranit závady v dělnické dopravě.“ V roce 1961 navrhla Strojní a traktorová stanice
Hostivice zřízení autobusové linky Řeporyje – Třebonice –
Chrášťany – Chýně – Hostivice. Protože doprava zaměstnanců do STS by
nezajistila „dostatečnou ferkvenci“, byl MNV Hostivice vyzván, aby projednal
zájem o tuto linku s ostatními výrobními podniky v obci. MNV
skutečně zjišťoval zájem podniků a linku by využíval například jeden
zaměstnanec hostivického mlýna.
Celkem byl zjištěn zájem asi 20 pracovníků, takže na jednání 8. června
1961 bylo dohodnuto zřízení linky Stodůlky – Řeporyje – Třebonice – Chrášťany
– Rudná – Chýně – Hostivice se dvěma spoji denně na zkušební dobu tří měsíců.
Přehled odjezdů vlaků ČSD a autobusů ČSAD podle
jízdního řádu 1962/1963 otištěný v Hostivickém zpravodaji
z června 1962. V listopadu
1963 opět podali stížnost na autobusovou dopravu obyvatelé Palouků, tentokrát
se 30 podpisy. Dozvěděli se totiž, že po dobu opravy mostu v Hostivici
má být zrušena autobusová zastávka na Paloukách s tím, že občané přeci
mohou chodit pěšky na Bílou Horu. Ještě den před doručením stížnosti však MNV
Hostivice zaslal na Palouky informaci, jak bude autobusová doprava na
Paloukách zajištěna po dobu stavby. V únoru 1964 žádal MNV Hostivice Československé státní dráhy
(prostřednictvím náčelníka železniční stanice Hostivice), aby autobus
náhradní dopravy z Hostivice do Středokluk zastavoval i v Jenečku,
což by zlepšilo dopravu z této části obce. Zda dráhy vyhověly, se
z dochovaných spisů nedá zjistit. Každopádně již v následujícím
roce byl obnoven vlakový provoz na přeložené železniční trati. V květnu 1964 informoval MNV Hostivice podnik ČSAD, že opět
otevřel břevské koupaliště, a žádal, aby stejně jako v předchozím roce
byl zaveden provoz víkendové autobusové linky z Bílé Hory přes Hostivici
na Břve a zpět a aby byl MNV zaslán jízdní řád k vyvěšení v obci. V připomínkách k návrhu jízdních řádů ČSAD na rok 1965/1966
(ke změně jízdních řádů v té době docházelo na přelomu května a června,
což zůstalo zachováno až do roku 2002) MNV Hostivice zopakoval žádost o
zastavování všech spojů kromě rychlíkových na lince Praha – Rakovník
v zastávkách Hostivice, Palouky
a Hostivice, Jeneček a zároveň žádal o zavedení
spoje odjíždějícího z Hostivice po 5. hodině ráno, protože mezi 5:00 a
6:15 nejezdil žádný spoj a spoj č. 4 linky 01372 včetně posily byl soustavně
přeplňován. Oba požadavky zamítl Okresní národní výbor Rakovník. První proto,
že Hostivice mělo jiná spojení do Prahy a rakovnické spoje bývaly značně
obsazeny. Důvodem pro zamítnutí druhého požadavku byl nedostatek autobusů. V únoru 1966 se na základě stížnosti břevských občanů
podařilo dosáhnout úpravy jízdního řádu spoje linky Praha-Florenc – Hostivice
– Chýně tak, že spoj přijíždějící do zastávky Hostivice, náměstí se zde čtyři minuty zdrží,
aby cestující přijíždějící vlakem z Prahy stihli přejít z nádraží
na autobus a pokračovat s ním v cestě domů. Autobus z Nového Strašecí do Prahy s odjezdem ve 4:55
ze zastávky Hostivice, Jeneček jezdil v roce
1966 přeplněn, takže cestující z této zastávky (pravidelně kolem 15
osob) byli odmítáni, přestože šlo o jediný vhodný spoj k dopravě do
zaměstnání. MNV Hostivice proto zaslal v červnu 1966 žádost kladenské
výpravně ČSAD, aby byl rozšířen počet míst v tomto spoji přidáním
vlečného vozu. V říjnu 1966 bylo vyřízení žádosti urgováno, protože
případy odmítnutí cestujících se stále opakovaly. Linka 01171 Řeporyje – Hostivice, která se zřejmě udržela po
tříměsíčním zkušebním provozu v roce 1961, fungovala tak, že závod ČSAD
103 po ní dopravoval autobus zajišťující náhradní přepravu místo
rekonstruované železnice v úseku Hostivice – Středokluky. Po obnově
vlakového provozu na přeložené trati nechtělo ČSAD tuto linku dále
provozovat, protože ji používali jen žáci dojíždějící z Hostivice do
školy ve Stodůlkách. Obsazenost 5–10, maximálně 14 osob však neodpovídala
hromadné veřejné přepravě. Na jednání v červnu 1966 bylo dohodnuto
omezené provozování linky ještě ve školním roce 1966/1967 a poté ukončení
jejího provozu. V připomínkách k návrhu jízdního řádu na období
1970/1971 uplatněným v září 1969 upozornil MNV Hostivice, že autobus
linky 01371 Praha – Klíčava – Křivoklát s odjezdem v 6:00
z Prahy-Florence bývá v úseku do Hostivice trvale přeplněn a stejná
situace je i v autobuse linky 01372 Nové Strašecí – Praha odjíždějícím
v 15:17 z Hostivice do Prahy. Zároveň navrhl, aby došlo
k posunu jednoho spoje, protože na lince 01371 přijížděly do Hostivice
v 15:45 současně dva spoje (Praha – Unhošť a Praha – Křivoklát). Na tyto
problémy upozornili vojáci z Výzkumného a zkušebního
střediska 160 Hostivice, protože hostivičtí občané využívali
většinou dopravu v opačném směru. Od jízdního řádu 1972/1973 byla zrušena linka 01033 Praha – Břve,
koupaliště, protože v roce 1971 zájemci o koupání navštěvovali nově
vybudované koupaliště Džbán v Praze a spoje do Břví většinou pro malý
zájem nejezdily. 70.
a 80. léta Písemnosti
Místního, resp. Městského národního výboru Hostivice ze 70. a 80. let 20.
století týkající se dopravy se nedochovaly, v 90. letech byly kompletně
zlikvidovány. Není tak již možné sledovat jednání národního výboru
s podnikem ČSAD a s okresním národním výborem o změnách
v autobusové dopravě. Můžeme naproti tomu vycházet z jízdních řádů
publikovaných od roku 1975 ve zvláštních číslech Hostivického měsíčníku a rok předtím
v běžném čísle. V roce 1974 již byly linky silniční autobusové dopravy
stabilizovány. Přes Hostivici jezdily autobusy vypravované národním podnikem
ČSAD KNV Praha z výpraven Kladno, Rakovník a Slaný. Postupně se změnilo
jejich ukončení v Praze. V roce 1975 ještě zajížděly všechny
autobusy až do centra Prahy na autobusové nádraží Florenc. Po otevření
stanice metra Hradčanská zde vznikl autobusový terminál a autobusy
přijíždějící od západu od Ruzyně sem byly postupně zkráceny. V jízdním
řádu 1979/1980 zde končily spoje linky 13790 z Chýně a ostatní ještě
zajížděly až na Florenc. V navazujícím jízdním řádu jezdily jen na
Hradčanskou také linky 13660 z Unhoště, Dědkova mlýna a 13661
z Unhoště. V roce 1982 byly zkráceny také linky 13710
z Křivoklátu, 13720 z Nového Strašecí a 14090 ze Srbče, takže na
Florenc zajížděla již jen linka 19610 z Rakovníka. V 80. letech bylo stanoveno, že na všech linkách neplatily
dělnické a žákovské jízdenky pro jednotlivou jízdu mezi Hostivicí a Prahou a
na lince 19610 Rakovník – Praha neplatily ani dělnické a žákovské časové
jízdenky z Hostivice do Prahy-Florence. Bylo tak cenově znevýhodněno
používání těchto spojů pro pravidelné dojíždění do školy či do zaměstnání.
Linkové autobusy ČSAD musely v září 1985
počkat, až při okresní dožínkové slavnosti projede zemědělská technika. Foto
Jindřich Lukáček. Začátek
90. let Vedení
autobusových linek se ustálilo již v 70. letech 20. století. V 90.
letech, před liberalizací autobusové dopravy, pokračoval provoz
v zavedených mezích. Označení linek ani jejich dopravci se nezměnili. Autobusové linky v letech 1974 až 1994 Linky
jsou řazeny podle jejich evidenčních čísel. Uvedeny
jsou ukázky jízdních řádů 1975/1976, resp. po zavedení dalších linek, a jízdních
řádů 1988/1989, tedy před změnou režimu. Rychlý rozcestník Linka 13660 z Unhoště – linka
13661 z Unhoště – linka 13710
z Křivoklátu – linka 13720 z Nového Strašecí – linka
13790 z Chýně – linka 14090 ze Srbče – linka
19610 z Rakovníka Jízdní
řády ve zvláštních číslech Hostivického měsíčníku Zvláštní čísla nejsou dochována ve všech ročnících 1975/1976 – 1979/1980 – 1980/1981 – 1982/1983 – 1983/1984 – 1985/1986 – 1988/1989 – 1989/1990 1990/1991 – 1991/1992 – 1992/1993 – 1993/1994 – 1994/1995 – 1995/1996 Linka
13660 Unhošť, Dědkův mlýn / Unhošť, Hřebenka – Malé Kyšice – Praha Provoz zahájen před rokem 1974 Od 28. května 1995 přečíslována na linku 220026 (později SID
A32) Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD KNV
Praha, n. p., výpravna Kladno; ČSAD Kladno, s. p. Jízdní
řád 1975/1976:
Jízdní
řád 1988/1989:
Linka
13661 Unhošť – Praha Provoz zahájen zřejmě v roce 1979 Od 28. května 1995 přečíslována na linku
220027 Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
KNV Praha, n. p., výpravna Kladno; ČSAD Kladno, s. p. Jízdní
řád 1979/1980:
Jízdní
řád 1988/1989:
Linka
13710 Křivoklát – Zbečno – Praha Provoz zahájen před rokem 1974 Od 28. května 1995 přečíslována na linku 310310 (později SID
B81) Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
KNV Praha, n. p., výpravna Kladno; ČSAD Kladno, s. p. Jízdní
řád 1975/1976:
Jízdní
řád 1988/1989:
Linka
13720 Nové Strašecí – Stochov – Tuchlovice, závod Nosek – Praha Provoz zahájen před rokem 1974 Od roku 1994 prodloužena do Řevničova Od 28. května 1995 přečíslována na linku 310320 (později SID
B82) Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
KNV Praha, n. p., výpravna Kladno; ČSAD Kladno Jízdní
řád 1975/1976:
Jízdní
řád 1988/1989:
Linka
13790 Kladno – Chýně – Hostivice – Praha Provoz zahájen před rokem 1974 Zrušena 31. srpna 1995 (nahrazena linkou PID č. 358) Zastávky v Hostivici: Hostivice, Břve –
Hostivice, škola – Hostivice, Palouky, Dopravce: ČSAD
KNV Praha, n. p., výpravna Kladno; ČSAD Kladno Jízdní
řád 1975/1976:
Jízdní
řád 1988/1989:
Jízdní
řád 1994/1995:
Linka
14090 Srbeč – Praha Provoz zahájen před rokem 1974 Od 28. května 1995 přečíslována na linku
131300 Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
KNV Praha, n. p., výpravna Slaný; ČSAD Slaný, s. p. Jízdní
řád 1975/1976:
Jízdní
řád 1988/1989:
Linka
19610 Rakovník – Nové Strašecí – Praha Provoz zahájen před rokem 1974 Od 28. května 1995 přečíslována na linku
310610 Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
KNV Praha, n. p., výpravna Rakovník; ČSAD Rakovník, s. p. Jízdní
řád 1975/1976:
Jízdní
řád 1988/1989:
Pokus o soukromou autobusovou linku v roce 1992 Koncem
roku 1991 se pokusil pan Janda z Jenče o zavedení soukromé autobusové
linky Jeneč – Chýně – Litovice – Hostivice – Praha-Hradčanská, která měla
vykrývat bílá místa jízdního řádu ČSAD v době od 6:30 do 18:30. Na
místech plánovaných zastávek osadil své označníky a v Hostivickém měsíčníku v lednu 1992 byl
otištěn jízdní řád. V březnu 1992 vyšlo v Hostivickém měsíčníku oznámení, že jízdní řád
otištěný v lednovém čísle má platnost od 2. března do 30. května 1992 a
že zastávka Litovice, tvrz, jejíž zřízení nepovolil dopravní inspektorát
okresního ředitelství Policie ČR, se posouvá do zastávky Hostivice, Břve a
místo v zastávce Litovice, u rybníka, bude autobus zastavovat nedaleko
v zastávce Litovice, Sportovců. Provoz linky, pokud vůbec byl zahájen,
trval jen krátce. Označníky zůstaly v ulicích mnohem déle.
Označník autobusové zastávky pana Jandy
v ulici Sportovců před domem čp. 928 v roce 1994 (vlevo před
plotem).
Jízdní řád soukromé linky otištěný v Hostivickém měsíčníku v lednu 1992. Vývoj autobusové dopravy v Hostivici mimo
Pražskou integrovanou dopravu Středočeská integrovaná doprava Zákon
z roku 1994 umožnil provozování linkové autobusové dopravy i nestátním
společnostem a dosavadní podniky ČSAD byly privatizovány. Navíc se postupně
začal do okolí Prahy rozšiřovat nově budovaný systém Pražské integrované dopravy. Na území Hostivice se však ve
vedení stávajících linek ČSAD mnoho nezměnilo. Se změnou jízdního řádu
v květnu 1995 sice byly všechny dosavadní linky celostátně přečíslovány
z pěticiferného označení na šesticiferné, ale dosavadní linky i nadále
provozovali dopravci, kteří byli pokračovateli původních státních podniků
ČSAD. Nové linky PID byly zaváděny vedle
dosavadních linek ČSAD, pouze linka PID č. 358
Zličín – Hostivice, Břve – Chýně nahradila od 1. září
1995 zrušenou linku 13790 Kladno – Chýně – Hostivice – Praha. Při zavádění nových autobusových linek Pražské integrované dopravy
v Hostivici byly zároveň budovány nové autobusové zastávky.
Některé linky začaly postupně v nových zastávkách zastavovat, jiné si
zachovaly zastavování jen v dříve zřízených zastávkách. S novým jízdním řádem platným od 11. prosince 2005 byly
některé linky provozované ČSAD MHD Kladno, a. s.,
zařazeny do Středočeské integrované dopravy, což byl integrovaný dopravní
systém budovaný Středočeským krajem vedle Pražské integrované dopravy.
V této souvislosti byly některé linky přečíslovány a poslední dvojčíslí
s předřazeným písmenem se stalo označením takto integrované linky. Přes
Hostivici tak jezdily linky SID A32, B81 a B82.
Zapojeny však nebyly všechny linky jezdící přes Hostivici a především se do
Středočeské integrované dopravy nikdy nezapojila železnice. Od roku 2009 byla přes hostivické území vedena zajímavá linka SID B85
z Nového Strašecí do Prahy-Zličína, která v Hostivici zastavovala
jen v zastávce Hostivice, Ve Vilkách (a dva roky
také v zastávce Chýně, Žitná) a poté jela přes
Chrášťany ke stanici metra Zličín; průjezdu přes vlastní Hostivici se
vyhnula. V roce 2019 již bylo dosaženo shody mezi vedením Prahy a
Středočeského kraje, že bude nadále rozvíjen společný integrovaný dopravní
systém, a to Pražská integrovaná doprava. Se změnou
jízdních řádů od 15. prosince 2019 byla integrována oblast Unhošťska a
Rakovnicka a všechny dosavadní neintegrované linky byly zrušeny, nahrazeny
novými linkami PID. Při této změně byl ukončen provoz autobusových zastávek u
stanice metra Hradčanská a všechny nové linky byly přesměrovány ke stanicím
metra Zličín nebo Nemocnice Motol. Autobusové linky mimo Pražskou integrovanou dopravu
v letech 1994 až 2019 Autobusové linky Středočeské integrované dopravy Linky
jsou řazeny podle jejich evidenčních čísel zavedených v roce 1995,
případně později při zřízení linky. Uvedeny
jsou ukázky jízdních řádů 1994/1995, tedy po privatizaci státních podniků
ČSAD, ale ještě před přečíslováním linek, a jízdních řádů 2018/2019, tedy
posledních před nahrazením linek linkami Pražské integrované
dopravy. Rychlý rozcestník Linka 121301 z Chyňavy – linka
131300 ze Srbče – linka 220026 / 220032 (SID A32) z Chyňavy
– linka 220027 z Unhoště – linka 310310 / 310081 (SID
B81) z Roztok u Křivoklátu – linka 310320 / 310082 (SID
B82) z Řevničova – linka 310085 (SID B85) z Nového Strašecí
– linka 310610 z Rakovníka Linka
121301 Chyňava – Unhošť – Praha Zřízena od 24. května 1998 Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Unhošťska
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Nouzov (od prosince 2004) – Hostivice, Palouky (od prosince 2004) Dopravce: ČSAD
Kladno, a. s.; ČSAD MHD Kladno, a. s. Jízdní
řád 2018/2019:
Linka
131300 Srbeč – Praha Vznikla 28. května 1995 přečíslováním linky
14090 provozované ČSAD Slaný, s. p. Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Rakovnicka
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
Slaný, a. s.; ČSAD Slaný, s. r. o. Jízdní
řád 1994/1995:
Jízdní
řád 2018/2019:
Linka
220026 / 220032 (SID A32) (Chyňava –) Unhošť – (Malé Kyšice –) Praha Vznikla 28. května 1995 přečíslováním linky
13660 provozované ČSAD Kladno, s. p. Z linky 220026 na linku 220032 přečíslována
11. prosince 2005 v souvislosti se zavedením SID Do Chyňavy prodloužena od 11. prosince 2016 Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Unhošťska
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, ve vilkách
(jen 2008–2012 vybraný spoj, pak všechny spoje projíždějí) – Hostivice, Jeneček – Hostivice – Hostivice, Nouzov (od prosince 2004) – Hostivice, Průmyslová (od prosince 2010) – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
Kladno, a. s.; ČSAD MHD Kladno, a. s. Jízdní
řád 1994/1995:
Jízdní
řád 2018/2019:
Linka
220027 Unhošť – Praha Vznikla 28. května 1995 přečíslováním linky
13661 provozované ČSAD Kladno, s. p. Zrušena 10. prosince 2005 Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice, Litovice (2002–2004) – Hostivice – Hostivice, Nouzov (od prosince 2004) – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
Kladno, a. s. Jízdní
řád 1994/1995:
Linka
310310 / 310081 (SID B81) Roztoky – Křivoklát – Praha Vznikla 28. května 1995 přečíslováním a
prodloužením linky 13710 provozované ČSAD Kladno, s. p. Z linky 310310 na linku 310081 přečíslována
11. prosince 2005 v souvislosti se zavedením SID Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Rakovnicka
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Nouzov (od prosince 2003) – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
Kladno, a. s.; ČSAD MHD Kladno, a. s. Jízdní
řád 1994/1995:
Jízdní
řád 2018/2019:
Linka
310320 / 310082 (SID B82) Řevničov – Praha Vznikla 28. května 1995 přečíslováním prodloužené linky
13720 provozované ČSAD Kladno, s. p. Z linky 310320 na linku 310082 přečíslována
11. prosince 2005 v souvislosti se zavedením SID Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Rakovnicka
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Nouzov (od prosince 2003) – Hostivice, Průmyslová (od prosince 2010)
– Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
Kladno, a. s.; ČSAD MHD Kladno, a. s. Jízdní
řád 1994/1995:
Jízdní
řád 2018/2019:
Linka
310085 (SID B85) Nové Strašecí – Stochov – Praha-Zličín Zřízena od 13. prosince 2009 Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Rakovnicka
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, ve vilkách
– Chýně, Žitná (jen 2016–2018) Dopravce: ČSAD
MHD Kladno, a. s. Jízdní
řád 2018/2019:
Linka
310610 Rakovník – Nové Strašecí – Praha Vznikla 28. května 1995 přečíslováním linky
19610 provozované ČSAD Rakovník, s. p. Zrušena 14. prosince 2019 při integraci Rakovnicka
do Pražské integrované dopravy Zastávky v Hostivici: Hostivice, Jeneček
– Hostivice – Hostivice, Palouky Dopravce: ČSAD
ANEXIA, spol. s r. o.; ANEXIA, spol. s r. o.; ANEXIA BUS, spol.
s r. o. Jízdní
řád 1994/1995:
Jízdní
řád 2018/2019:
Jízdné a jízdenky V autobusech
ČSAD platilo nepřestupné jízdné podle ujeté vzdálenosti. Tarif byl jednotný
v celém státě. Děti a důchodci platili poloviční jízdné. Platilo se
rovněž dovozné za dopravu větších zavazadel. Jízdenky pro jednotlivou jízdu si cestující koupil od řidiče při
nástupu do vozidla. V 70. letech 20. století již byly zavedeny
mechanické strojky na tyto jízdenky.
Jízdenky závodu ČSAD Kladno z mechanických
strojků vystavené 16. dubna 1988. Pro
pravidelnou cestu do zaměstnání mohli cestující využívat dělnické jízdenky.
K jejich vydání byl nutný průkaz vydaný dopravcem a pravidelně
potvrzovaný zaměstnavatelem. Časové dělnické jízdenky byly týdenní nebo
měsíční a opravňovaly vždy jen k jedné cestě tam a jedné cestě zpět za
den. Systém znal i jednorázové dělnické jízdenky, které však podle poznámek
v jízdních řádech nebylo možné použít pro cestu z Hostivice do
Prahy nebo zpět. Obdobný systém mohli využít žáci a studenti, pro které bylo
zavedeno žákovské jízdné.
Nevyplněná týdenní žákovská jízdenka ČSAD. Po
roce 1990 stanovovali ceníky jízdného přímo dopravci, kteří přitom byli
vázáni cenovými předpisy a smlouvami s objednateli dopravy. Dělnické a
žákovské jízdné bylo zrušeno. Postupně se změnila také podoba jízdenek, když se při jejich
vydávání uplatnila výpočetní technika. Prameny SOkA Praha-západ, fond MěNV Hostivice, karton 49,
inv. č. 409 Autobusová doprava Hostivické měsíčníky
s jízdními řády |
Úvod -> Technická
vybavenost -> Silnice a autobusy: Autobusy v éře ČSAD