HOSTIVICKÉ OSOBNOSTI

Úvod -> Hostivické osobnosti -> Václav Pšenička

Václav Pšenička

* 1. 4. 1902 – † 17. 9. 1963

Předseda Místního národního výboru Hostivice v letech 1960 až 1963,
předseda hostivického Sokola v letech 1948 až 1960?, divadelní ochotník

Václav Pšenička se narodil 1. dubna 1902 v Pleteném Újezdě čp. 7 hutníkovi Josefu Pšeničkovi a Anně rozené Proškové. V lednu 1928 se v bohoslovecké koleji církve československé v Praze-Dejvicích oženil se s Marií Procházkovou a v roce 1931 si postavil v Litovicích dům čp. 240. Pracoval jako železniční zřízenec (úředník) a zájmy zaměstnanců hájil v odbočce Jednoty zaměstnanců čsl. drah.

Do činnosti obecní samosprávy v Litovicích se zapojil poprvé někdy ve volebním období 1930–1936, kdy sice nebyl členem obecní rady, ale byl jmenován obecním pokladníkem. Ve volbách konaných 6. prosince 1936 byl zvolen za národní socialisty do zastupitelstva a následně do obecní rady, kde měl nadále na starosti finance. Toto zastupitelstvo fungovalo v Litovicích po celou dobu druhé světové války (ovšem bez komunistů, kteří byli zbaveni mandátů).

V květnu 1945 byl členem Místního národního výboru Litovice a po obnově členů byl na ustavující schůzi nového MNV 12. června 1945 zvolen I. náměstkem předsedy MNV a zároveň za člena finanční a hospodářské komise. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Členem MNV Litovice zůstal až do sloučení obcí Hostivice a Litovice k 1. lednu 1950.

Po sloučení obcí se stal členem MNV Hostivice a 12. září 1950 byl zvolen finančním referentem. Od této doby byl přes několik voleb členem rady MNV a věnoval se stále především finančním záležitostem. Když se v červnu 1959 vzdal své funkce tajemníka MNV Antonín Kletečka, byl v lednu 1960 zvolen za tajemníka dosavadní předseda MNV Štěpán Arnold a místo předsedy MNV zaujal Pšenička. Ve funkci předsedy MNV Hostivice byl potvrzen i po volbách v roce 1960 na ustavující schůzi 21. června 1960 a setrval v ní až do své smrti.

Za druhé světové války, ale i později, se zapojoval do místního ochotnického divadla, často jako režisér. V letech 1946 až 1947 pracoval jako místopředseda ochotnického spolku J. K. Tyl.

Byl aktivní v tělovýchově. Cvičil v Dělnické tělocvičné jednotě a později ve Federované dělnické tělocvičné jednotě. Po vzniku litovické sokolské jednoty byl jejím místostarostou. Po válce působil v hostivickém Sokolu a v roce 1948 se stal jeho starostou. V této funkci se zasloužil o rekonstrukci Sokolovny v roce 1952 a poté o vybudování zcela nového stadionu, na kterém se sehrál první fotbalový zápas v říjnu 1963 a který byl při otevření pojmenován „stadion Václava Pšeničky“.

Zemřel 17. září 1963 v nemocnici v Roztokách u Prahy, poslední rozloučení se konalo 21. září 1963 v krematoriu v Praze-Motole.

Působení ve veřejných institucích

Spojené obce Litovice, Břve a Jeneček

Pokladník

Člen obecního zastupitelstva (1936–1945)

Člen obecní rady (1936–1945)

Místní národní výbor Litovice

Člen MNV (1945–1949)

I. náměstek předsedy (1945)

Člen finanční a hospodářské komise (1945)

Místní národní výbor Hostivice

Člen MNV (1950–1963)

Člen rady MNV a finanční referent (1950–1960)

Předseda (1960–1963)

Působení ve spolcích

Odbočka Jednoty zaměstnanců čsl. drah v Hostivici

Jednatel (1932–1934) a předseda (1935–1938)

Tělocvičná jednota Sokol Litovice

Místostarosta (1940–1941)

Tělocvičná jednota Sokol Hostivice–Litovice

II. místostarosta (1946), I. místostarosta (1947) a starosta (1948–1950)

Dramatická jednota J. K. Tyl Hostivice–Litovice

Místopředseda (1946–1947)

Ochotnické divadlo

Asi 1941 – Nezbedný bakalář

Asi 1941 – Sluneční paseka

26. prosince 1942 – Naši furianti – role: Valentin Bláha, vysloužilec

1. ledna 1944 – Vrah jsem já – role: policejní prefekt Gustav Worberg

23. dubna 1944 – Naši furianti – role: Valentin Bláha, vysloužilec

14. října 1945 – Jedenácté přikázání – režie

27. ledna 1946 – Matka – role: otec

5. května 1946 – Ruští lidé – role: Lukonin, generálmajor

24. května 1947 a 4. června 1947 – Za peníze všechno – režie

27. září 1947 – R. U. R. – režie

15. listopadu 1947 – Jakož i my odpouštíme – role: Marhoul, pacient v nemocnici

27. a 31. října 1948 – Fidlovačka – režie

1. a 8. října 1949 – Hrátky s čertem – režie

22. dubna 1950 – Slovanské nebe – režie

15. prosince 1957 – Zapadlí vlastenci – režie

Účast ve volbách

Litovice 6. prosince 1936 – 3. místo na kandidátní listině národních socialistů – zvolen

Rodina

Rodiče

Otec: Josef Pšenička (* 16. 2. 1866 Dolní Břežany čp. 10 – †), hutník v Pleteném Újezdě čp. 7,
syn Antonína Pšeničky, dělníka v Pleteném Újezdě čp. 47, a Barbory rozené Kachové z Hodína čp. 14

Matka: Anna rozená Prošková (* 15. 8. 1869 Pletený Újezd čp. 7 – †),
dcera Františka Proška, havíře v Pleteném Újezdě čp. 7, a Veroniky rozené Benešové z Hřebče

Manželka

Svatba: 14. ledna 1928 Praha-Dejvice, bohoslovecká kolej CČS

Marie Procházková (* 31. 1. 1908 Dobříč čp. 2 – † 21. 8. 1979),

dcera Antonína Procházky (* 20. 2. 1869 Hostivice čp. 25 – †),
dozorce ve dvoře v Dobříči čp. 2 a později v Hostivici čp. 195,
syna Jana Procházky, dělníka v Hostivici čp. 25, a Marie rozené Trunečkové z Chýně čp. 27,
bratra Kateřiny Procházkové, matky Antonína Tejnora,
bratra Alžběty Procházkové, matky Matěje Tůmy,
bratra Josefa Procházky, obecního strážníka v Hostivici,

a Františky rozené Kosinové (* 20. 11. 1870 Jeneč čp. 73 – †),
dcery Václava Kosiny, dělníka v Jenči čp. 73, a Anny rozené Fišerové z Jenče

Děti

Jindřiška Pšeničková (* 12. 11. 1928 – † 19. 4. 2002), ředitelka mateřské školy v Hostivici,
∞ Jiří Pelc (* 1. 2. 1923 – † 14. 5. 2019), účastník druhého odboje

Jiřina Pšeničková (* 29. 11. 1931 – † 28. 12. 2017),
∞ Josef Kuchař

Ing. Václav Pšenička, obchodní zástupce v Rio de Janeiro

Bydliště

Litovice čp. 240 = Hostivice, Litovická čp. 860 (1931–1963)

Odkazy

Přehled hostivických a litovických starostů a předsedů MNV

Prameny

Přehled pramenů

SOA Praha, Sbírka matrik, Unhošť 37, fol. 259 (narození)

AHMP, Sbírka matrik, ČSDEJ O1, pag. 109 (svatba)

Úvod -> Hostivické osobnosti -> Václav Pšenička