Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image003

 

HOSTIVICKÉ SPOLKY

 

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky -> Budeč Hostivice

 

 

Jednota učitelská Budeč v Hostivicích

 

Stanovy přijaty 21. října 1869 a úředně schváleny 5. ledna 1870

Spolek se ustavil se 7. dubna 1870

Sídlo měl v bydlišti předsedy

V roce 1896 spolek přejmenován na Budeč Podbělohorskou
V roce 1923 přeneseno sídlo na Smíchov

Spolek zanikl 30. června 1939

 

Stanovy

 

Vedení spolku a počet členů

 

Akce pro veřejnost

 

Historie spolku

 

Hostivická Budeč, tedy spolek sdružující učitele, byla založena v roce 1869 a patří tak spolu s Čtenářsko-ochotnickou jednotou „Hostivít“ a řemeslnicko-živnostenskou jednotou k prvním spolkům vzniklým v Hostivici. Podle zprávy v časopisu Český lev z 20. srpna 1870 bylo v tehdy v Čechách 51 českých učitelských jednot, z nich 46 se se jmenovalo „Budeč“. Působily v Bechyni, Blatné, České Třebové, Hořicích, Hostivici, Chrudimi, Jaroměři, Jičíně, Jilemnici, Jílovém, Kladně, Ledči, Libni, Litomyšli, Lounech, Mělníku, Mladé Vožici, Mšenu, Německém Brodu, Nové Cerekvi, Nové Pace, Novém Bydžově, Pardubicích, Peruci, Písku, Počátkách, Poděbradech, Poličce, Polné, Praze, Prachaticích, Přešticích, Příbrami, Rakovníku, Roudnici, Sedlčanech, Semilech, Skutči, Slaném, Uhelných Janovicích, Velvarech, Vlašimi, Voticích a Vysoké. Ostatní učitelské jednoty působily v Plzni, Turnově, Litomyšli, Táboře a Praze. Jen málo míst, kde jednoty vznikly, nebylo v té době městem. O to je zajímavější, že učitelský spolek pro smíchovský a unhošťský okres vznikl právě v Hostivici.

Stanovy přijaté na schůzi 21. října 1869 podepsali učitelé A. Kocourek z Velkých Číčovic, V. Kukla z Jenče, František ŠimekHostivice, F. Sedláček z Kněževsi a V. Ackermann ze Středokluk.

Členy jednoty byli nejen místní učitelé (ti byli v roce 1870 jen dva a jejich počet narůstal jen postupně se zvětšováním školy), ale i učitelé z okolí. Jednota působila na části soudních okresů Smíchov a Unhošť. V blízkém okolí působily ještě tyto učitelské spolky: Učitelská jednota Budeč na Kladně (1869–1875), Komenský, učitelská jednota unhošťsko-kladenská (od roku 1874) a Učitelská beseda Budeč na Smíchově (1880–1892).

Přestože předseda jednoty nebyl z Hostivice, naprostá většina schůzí se konala právě zde, nejspíše ve škole. Činným členem jednoty byl hostivický učitel Jan Tůma, který zemřel 14. června 1874. Po něm se aktivně o činnosti jednoty zapojili zejména učitelé František Josef Pelz a František Mejtský. Vazbu na jiné jednoty měla hostivická Budeč zajištěny členstvím v Zemském ústředním spolku Jednot učitelských v království Českém.

Činnost jednoty spočívala hlavně ve výměně zkušeností mezi učiteli – členské schůze bývaly spojeny s několika přednáškami, jak dokládají pozvánky průběžně otiskované v Besedě učitelské, ale i v Národních listech a dalších novinách.

Jednota se příležitostně vyjadřovala k veřejným záležitostem, zejména pokud se týkaly postavení učitelů. Některé záležitosti se projednávaly i v českém zemském sněmu. V říjnu 1874 předložil poslanec Nittinger petici hostivické Budče, která žádala změnu učitelských zákonů, v září 1888 pak poslanec dr. Herold petici týkající se upravení učitelských platů (podobné petice předložila řada dalších spolků, takže akce určitě nevznikla z iniciativy hostivické Budče). V březnu 1880 členové schválili na valné schůzi prohlášení k memorandu biskupů. Na schůzi 24. října 1885 se jednota usnesla, že souhlasí s rezolucí Pražské Budče a odsuzuje jednání těch jednotlivců, kteří působí sváry a rozbroj v českém učitelstvu. V únoru 1889 pak jednota vyzvala ke zřizování opatroven pro děti při větších závodech a továrnách a usnesla se zaslat děkovací list poslanci dr. J. Heroldovi za statečné obhájení zájmů učitelů-vojáků při projednávání návrhu na opravu branného zákona.

Naproti tomu přímé působení jednoty na hostivickou veřejnost bylo spíše výjimečné. Zaznamenána je především akademie k oslavě 40letého panování císaře Františka Josefa I. v listopadu 1888, jejíž výnos byl věnován Bolzanovu sirotčinci.

V roce 1896 se spolek přejmenoval na Budeč Podbělohorskou a v roce 1923 bylo sídlo přeneseno z bydliště předsedy na Smíchov. Spolek zanikl 30. června 1939.

 

Prameny

Spolkový katastr

Archiv hl. m. Prahy, Spolkový katastr, sign. IX/0516

Staré noviny zveřejněné v digitální knihovně Kramerius Národní knihovny ČR

OTCOVSKÝ, Ivan (1977): Soupis učitelských a školských spolků v Čechách do roku 1900. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV. Str. 380.

 

 

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky -> Budeč Hostivice

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image003