Baráčníci Litovice - Hostivické spolky

HOSTIVICKÉ SPOLKY

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky / Dobrovolné organizace -> Baráčníci Litovice

Vlastenecko-dobročinná sdružená obec Baráčníků v Litovicích

Spolek založen 6. dubna 1930

Stanovy úředně schváleny 3. července 1930

Spolek sídlil v letech 1930–1937 v hostinci Bezovka, od roku 1937 v hostinci u Prchalů, v roce 1977 v Dělnickém domě

Spolek zanikl po roce 1989

Stanovy

Vedení spolku a počet členů

Akce pro veřejnost

Historie spolku

Vlastenecko-dobročinná sdružená obec Baráčníků v Litovicích vznikla v roce 1930, ve stejném roce jako v Hostivici. U zrodu spolku stáli Antonín Hroník, Karel Chalupa, Antonín Tejnor, Václav Šoura, Václav Novák, Josef Tvrdý, František Šlapánek, František Kuzdas, Emanuel Tůma, Karel Fiala, František Korbel, Jaroslav Dušek, Josef Toman, Václav Doksanský, Josef Šroubek, Antonín Pacovský, Josef Zykán, Josef Verner, Bohuš Minaříček, Václav Hytych, Jan Černý, František Fiala, Emanuel Řečinský, Anna Najmanová, Marie Vorlíčková, Božena Minaříčková, Anežka Tůmová, Julie Šlapánková, Anna Fialová, Anna Korbelová, Ema Korbelová, Marie Řečinská, Božena Váchová ml., Františka Pajmová, Marie Šourová a Františka Honzátková z Buben-Holešovic. Úvodní setkání se konala 6. dubna 1930 za účasti zástupců baráčnických obcí z Prahy-Smíchova, Prahy-Holešovic, Hořelice a Hostivice. Zahájil ho rychtář baráčnické obce Petr Gütt Praha-Smíchov pan Soukup a právě tato baráčnická obec se stala mateřskou obcí pro Litovice. Ustavující valná hromada pak následovala 21. dubna 1930. Stanovy byly úředně schváleny 3. července 1930.

V roce 1936 se od litovických baráčníků odtrhla samostatná obec Topolany pro Břve a okolí, kam přešli i někteří členové uvedení mezi zakládajícími členy litovických baráčníků.

Myšlenkou baráčnictva bylo a je udržovat a šířit staré zvyky a obyčeje a zavádět je tam, kde se se nedodržují, a uchovat národní kroje a památky. Litovičtí baráčníci začali pořádat různé kulturní i společenské akce a taneční zábavy, masopustní průvody s maskami, staročeské máje, dětské slavnosti, dožínky apod. K obvyklým činnostem patřily návštěvy jiných baráčnických obcí při různých slavnostech a výročích. Ze svých příjmů obec podporovala staré a sociálně slabé členy a k Vánocům konala nadílku dětem členů. Baráčníci také podporovali české menšiny v pohraničí a přispívali na menšinovou školu, a to až do roku 1939, kdy nacistická okupace omezila baráčnickou činnost.

Činnost litovických baráčníků se znovu rozvinula po osvobození Československa v roce 1945. Z výtěžků činnosti obec přispívala na vybavení baráčnické zotavovny ve Svojšíně a pak v Černovicích u Tábora a podporovala místním instituce.

V roce 1949 si litovičtí baráčníci pořídili prapor, se kterým se pak zúčastňovaly baráčnických slavností, májových slavností i pohřbů svých zemřelých členů.

I po sloučení Hostivice a Litovic zůstaly tři baráčnické obce – litovická, hostivická a břevská – samostatné. Baráčníci se stali řádnými členy Místního výboru Národní fronty a z řad svých členů navrhovali poslance MNV a členy různých komisí. Zapojovali se do různých budovatelských akcí, pomáhali při různých špičkových pracích v zemědělství a při akcích Z, kde členové vykazovali množství odpracovaných brigádnických hodin, sbírali odpadové suroviny a na výzvu místního výboru Národní fronty neb MNV zajišťovali kulturní vystoupení při různých slavnostech. Litovická obec nadále pořádala různé zábavy a maškarní průvody v Jenečku a pro své členy konala zájezdy po různých místech Československa, podle možností také podporovala staré členy a různé instituce.

Po svém založení měla litovická obec baráčníků 25 členů, v 70. letech se počet členů pohyboval kolem 120, ale v roce 1989 se uvádí již jen 77 členů. Baráčníci nedokázali získat mladší členy, postupně zestárli a jejich činnost vyzněla do ztracena. Po roce 1989 se již do společenského dění v Hostivici nezapojovali, i když organizace zřejmě formálně zanikla až později.

Dlouholetým rychtářem byl Stanislav Kocourek, v pozdějších letech pak Anna Slámová.

Fotografie