HOSTIVICKÉ SPOLKY

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky -> Národní jednota severočeská Hostivice

Místní odbor Národní jednoty severočeské pro Hostivici a okolí

Stanovy úředně schváleny 31. května 1896

Založen 20. září 1896

Sídlil v hostinci U Chmelového keře (1896)

Za 2. světové války byla činnost utlumena a po ní se již spolek neobnovil

Stanovy

Vedení spolku a počet členů

Akce pro veřejnost

Historie odboru

Místní odbor Národní jednoty severočeské pro Hostivici a okolí se zabýval podporou českých menšinových škol v českém pohraničí, v severních Čechách. Podle rakouských předpisů byly v Čechách uznány dva zemské jazyky – český a německý – a vyučovací jazyk v obecných školách se řídil podle národnostního složení. Menšinové školy se často potýkaly s finančními problémy, zvláště pokud byl podíl českého obyvatelstva malý, proto různé spolky z českého vnitrozemí přispívaly na jejich provoz.

Popud k založení místního odboru v Hostivici dal jenečský sládek A. Vl. Toms. Ustavující valná hromada se konala 20. září 1896 v hostinci Karla Nerada a přihlásilo se 35 členů. Do výboru byli zvoleni předseda rolník Josef Kalous ze Sobína, rolník Josef Chlupatý z Hostivice, rolník Ladislav Novotný ze Břví, sládek A. V. Toms z Jenče a Jan Turecký ze Sobína, náhradníky výboru se stali Štěpán Šafařík z Hostivice a hostinský Karel Nerad z Hostivice. Dalšími předsedy do rozpadu rakouské monarchie pak byli řídící učitel Pavel Řídký v roce 1898, Josef Kozák v letech 1899–1904, Štěpán Šafařík 1904–1914, Josef Vlasák 1914–1915 a znovu Štěpán Šafařík 1915–1918. Funkci jednatele zastával v letech 1899–1919 učitel Alois Saifrt, který se po návratu ze Slovenska stal v roce 1925 předsedou a byl jim až do konce činnosti odboru. K dalším významným osobnostem odboru patřili Ferdinand Pára, Matěj Tůma, Bohumil Patroch a především Jaroslav Kubišta, který vedl kroniku. Z ní pochází většina poznatků o činnosti odboru.

Josef Kalous ze Sobína, první předseda místního odboru Národní jednoty severočeské.

Karel Nerad z Hostivice, hostinský, v jehož hostinci se scházela řada místních spolků a konalo množství plesů a zábav.

Významný člen odbočky Josef Čermák.

Počet členů vystoupal do roku 1900 na 146 a poté se pohyboval mezi 100 a 150, pouze v roce 1914 nezaplatilo 24 členů členský příspěvek a počet členů klesl na 90. Za první republiky počet členů obvykle přesahoval 200.

Činnost odboru spočívala v pořádání členských schůzí veřejných přednášek, hudebních večírků, divadelních představení a dalších akcí. Spolek také žádal o odstranění německých názvů obce na poštovních razítkách, na nádraží i jinde. Před vznikem Československa byla činnost částečně provázána se Sokolem, ve kterém rovněž aktivně působil Alois Saifrt. V roce 1901 Sokol a Národní jednota severočeská společně zakoupily jeviště pro divadelní představení a členové odboru měli rovněž právo půjčovat si knihy ze sokolské knihovny, na jejíž budování přispíval. Výnos z veřejných akcí putoval na podporu české menšiny, například slavnost k 10. výročí odboru konaná opožděně 10. června 1907, měla příjmy 254 zl. 31 kr. a po úhradě výdajů vynesla čistý zisk 95 zl. ½ kr., který byl zaslán Čechům v Ervěnicích.

Za první světové války byla činnost utlumena, navíc předseda Štěpán Šafařík bojoval s nemocí a nedlouho po skončení války zemřel. Konalo se jen několik schůzí a akcí, za celou válku neproběhla žádná valná hromada.

Po válce se činnost opět postupně rozvíjela. V roce 1924 odbor vyzval místní korporace k součinnosti, aby členstvím v odboru a dobrovolnými příspěvky podpořili české menšiny v pohraničí. Přihlásily se tyto organizace: místní skupina kovodělníků, Sportovní klub Hostivice (ten ale vznikl až později), Hostivít, odbočka jednoty zřízenců drah, jednota obce legionářské, odbočka svazu rotmistrů, hostivičtí hasiči, živnostenská strana, sociálně demokratická strana, národně socialistická strana a lidová strana. Na schůzi 15. května 1924 se odbor rozhodl, že bude systematicky podporovat českou menšinovou školu v Haberšpirku u Sokolova. Výbor odboru pak tvořili z velké části zástupci jiných spolků. Za období do roku 1931 bylo odvedeno do Haberšpirku 6 260 Kč a do roku 1936 dalších 4 200 Kč. Ústřední pokladně odbor odvedl 2 612 Kč a podporoval i místní školu. Byl považován za nejaktivnější v kladenském okrese. Od roku 1934 byl rozšířen o obce Jeneč a Chýně a jejich korporace.

Za druhé světové války byla činnost utlumena hned v roce 1938, dokumenty byly odevzdány na ústředí a pamětní kniha byla ukryta zakopaná v zemi, i když úředně byla činnost odbočky zastavena až v lednu 1944. Po válce úřady povolily obnovu spolku, ale již k ní nedošlo.

Dokumenty

Zápis v pamětní knize Hostivíta z roku 1929.

Zápis v pamětní knize Hostivíta z roku 1934.

Pamětní kniha

Odkazovaný přepis je zveřejněn v řadě I Pramenů k hostivické historii

Pamětní kniha odboru Národní jednoty severočeské v Hostivici 1896–1946

únor 2013, 38 stran A4, 2 558 kB

Prameny

Sbírka autora

Spolkový katastr

Pamětní kniha odboru Národní jednoty severočeské v Hostivici

Pamětní kniha spolku Hostivít

Úvod -> Hostivické spolky -> Spolky -> Národní jednota severočeská Hostivice