SILNICE A AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
Úvod -> Technická
vybavenost -> Silnice a autobusy: Polní cesty
|
POLNÍ CESTY Rychlý rozcestník Síť starých
polních cest a jejich postupný zánik ve 20. století Poutní cesta z Litovic do kláštera v Hájku Polní cesta z Hostivice do Řep Polní cesta z Hostivice do Sobína Polní cesta z Hostivice do Ruzyně Síť starých polních cest a jejich postupný zánik ve
20. století
Staré
polní cesty měly nepochybně základ v síti historických cest a dále se vyvíjely
podle potřeb zemědělského hospodaření na jednotlivých pozemcích. Pole
panských dvorů sice byla již před zánikem poddanství v polovině 19.
století poměrně zcelena, ale sedláci měli obvykle úzké pruhy pozemků a každý
z nich musel být přístupný polní cestou. Poslední desetiletí 19. století byla dobou intenzivního budování okresních silnic. Prakticky všechny silnice na hostivickém
území vznikly místo starých cest. Ve 20. a 30. letech 20. století byla
obnovena hostivická rybniční soustava a okolí rybníků bylo zalesněno, čímž
některé cesty ztratily charakter polních cest. Další polní cesty také
postupně pohltila rozrůstající se zástavba. Ve druhé polovině 20. století v souvislosti se scelováním
polí a intenzifikací zemědělství zanikla řada cest. Významně se zjednodušila
síť cest severně od Hostivice, kde část hostivického území pohltil oplocený
areál ruzyňského letiště. Rozorána byla také část poutní cesty do Hájku
i cesta
do Řep mezi přejezdem přes smíchovskou železniční trať a Peterkovým mlýnem. Některé cesty, třeba cesta od
čistírny osiv do Jenče ztratily doprovodnou zeleň a byly
v zásadě jen projížděny zemědělskou technikou v jinak scelených
polích. Postupná obnova některých zaniklých cest začala až na přelomu 20.
a 21. století. Některé významnější cesty jsou popsány podrobněji. Poutní cesta z Litovic do kláštera v Hájku U
polní cesty z Litovic ke klášteru v Hájku byly v 18. století
postaveny kaple č. 16, 17, 18, 19 a 20 poutní cesty do Hájku,
proto je tato cesta často nazývána také poutní cestou do Hájku. Jde o
historickou cestu, původně zřejmě část pravěké či středověké
dálkové cesty od brodu přes Vltavu u Troji do Nižboru. Úsek od Litovic před železniční trať Pražsko-duchcovské dráhy byl přestavěn
na okresní silnici, nyní Litovickou ulici.
V roce 1891 postavil císařský velkostatek
u cesty dvě kůlny na obilí, kolem nichž vznikla později čistírna osiv a vedle také polní letiště.
Tato část cesty je nyní považována za ulici U Sušičky. Zbývající část cesty „přežila“ druhou polovinu 20. století jen
částečně. Úsek od čistírny osiv ke
kapli č. 18 se dochoval jako slepý a notně zarostlý, v některých
částech neprůchodný. Od zlomu cesty za kaplí k silnici z Hájku na Břve byla cesta mezi
roky 1963 a 1966 zrušena, zůstal jen krátký úsek od Hájku pro vjezd do polí.
Nejprve ještě bývalá cesta tvořila hranici mezi poli s různými
plodinami, později se oralo napříč přes bývalou cestu. Důvodem pro zrušení
cesty bylo nejspíše vybudování protiletadlové raketové
základny na blízkých pozemcích a snaha omezit pohyb osob kolem
tohoto areálu. V 90. letech 20. století oživil spolek Hostivít zájem o
poutní kaple a zároveň o celou cestu. V roce 1999 byl prořezán zarostlý
úsek ke zřícené kapli č. 18 a Hostivít získal dotaci na výsadbu lipové aleje
v rozoraném úseku. Pozemek zůstal jako historická cesta v majetku
města Hostivice, takže stačilo domluvit se s hospodařícími zemědělci a
pozemek geodeticky vyměřit. V roce 2000 zde dobrovolný svazek obcí
Poutní cesta do Hájku, který tvořilo město Hostivice a obce Jeneč, Chýně a
Červený Újezd, vybudoval povrch cesty, bohužel ne v nejlepší kvalitě.
Zároveň se podařilo opravit zchátralé kaple č. 19 a 20. V roce 2003 byly
vysázeny nové lípy i ve dříve zarostlém úseku. V roce 2004 byla obnovená
cesta vyznačena jako součást dálkové cyklistické trasy č. 201 Praha –
Rakovník. V roce 2012 investoval do nového povrchu cesty jako
součásti zamýšlené Kladenské cyklostezky Středočeský kraj, ale ani tato
stavba se nepovedla, takže po reklamaci byl povrch znovu předěláván.
Poutní cesta do Hájku před kaplí č. 18 se starými
hrušněmi, již po odstranění náletů. Snímek z 5. listopadu 2000.
Skrývka pro vybudování nové cesty mezi kaplí č. 18
a rohem hájeckého vojenského areálu 5. listopadu
2000.
Obnovená cesta s lipovou alejí 5. května 2002.
Obnovená cesta s kaplí č. 20 a lipovou alejí
5. května 2002.
Cesta s kaplí č. 19 a lipovou alejí 27. září
2008.
Úsek mezi starými hrušněmi v pohledu směrem
k Hostivici 27. prosince 2015, již s předělaným povrchem cesty, ale
před opravou v rámci reklamace.
Úsek mezi starými hrušněmi v pohledu směrem
k Hájku 9. dubna 2017, po další opravě povrchu cesty.
Cesta s kaplí č. 19 a vzrostlou lipovou alejí
10. června 2017. Polní cesta z Jenče do Chýně U
nynější čistírny osiv, v místě, které se
v 18. století nazývalo červený kříž (naproti tomu zelený kříž byl u karlovarské silnice u nynějšího litovicko-jenečského hřbitova) křížila poutní
cesta do Hájku starou polní cestu z Jenče do Chýně. V josefském katastru z roku 1785 je nazývána jako tachlovská (tachlovická) cesta, zatímco nyní je mezi
jenečskými starousedlíky známa jako chájenská (tj.
chýňská) cesta. První zásadní změnu přinesla stavba Pražsko-duchcovské dráhy v roce
1872, která tuto cestu křížila. Cesta se ve směru od Chýně za křížením
s cestou (pozdější silnicí) mezi Břvemi
do Hájkem zalomila doleva kolem nově postaveného strážního domku
č. 18 v areálu litovického nádraží,
překonala trať a poté vedle souběžně s ní až k původní trase a ke
křížení s poutní cestou do Hájku. Na turistické mapě z roku 1942 je zakreslena na této cestě v celé
její délce zelená turistická trasa spojující Jeneč a Chýni, která v roce 1925 ještě nebyla vyznačena. V 60. letech
20. století vedla po cestě od poutní cesty do Hájku do Jenče zelená turistická značka Z 30. Později úsek od poutní cesty do Hájku do Jenče ztratil
doprovodnou zeleň, přibližně v trase cesty však stále jezdila zemědělská
technika, i když nebyly respektovány hranice mezi pozemkem cesty a okolních
polí. Cesta byla obnovena v roce 2020 a byla zde vysazena alej javorů
babyk. Složitější je situace s úsekem od poutní cesty do Hájku
na jih, do křižovatky silnic u litovického nádraží.
Přejezd přes trať zanikl v neznámé době, později byl pozemek cesty vedle
strážního domku pronajat novému majiteli tohoto domku a oplocen. Především
však při komplexních pozemkových úpravách zanikl pozemek cesty vedoucí
souběžně s tratí. Mezi tratí a areálem čistírny osiv se zachovala ovocná alej, ale
cesta je slepá a obtížně schůdná. K její obnově by bylo třeba vyřešit,
jak překonat trať, zřejmě přes přejezd na silnicí ze Břví do Hájku.
Vyměřená cesta od čistírny osiv (v pozadí) do Jenče 5. května
2020, vysetá tráva ještě nevzešla.
Čerstvě vysázená javorová alej na cestě do Jenče 5.
listopadu 2020. Polní cesta z Hostivice do Řep Již
na mapě prvního vojenského mapování z 18. století nacházíme vyznačenou
polní cestu, která vedla ze Břví skoro přímo až k Peterkovu mlýnu, dál na východ je
situace méně přehledná. Na mladší mapě druhého vojenského mapování se cesta
mezi nynější ulicí Komenského
a smíchovskou tratí posunula k severu, zhruba do polohy dnešní Sadové ulice. Od bývalého strážního domku a nynější železniční zastávky Hostivice-Sadová vedla
cesta v trase nynější trati z Hostivice do Prahy-Smíchova
a při stavbě trati v roce 1872 byla přeložena do současné polohy, tedy
od přejezdu úplně přímo k Peterkovu mlýnu. Pak cesta pokračovala
dále na východ a byla napojena na cesty od Řep.
Cesta z Hostivice k Peterkovu mlýnu v roce 1966. Vlevo
vzadu drážní strážní domek.
Cesta z Hostivice k Peterkovu mlýnu v roce 1980. Ve
20. letech 20. století byla na cestě vyznačena červená turistická trasa z Hostivice do Řep, která byla
před rokem 1942 přeznačena na žlutou trasu. V 50. až 60. letech
20. století tudy byla vedena zelená turistická značka
Z 30 z Bílé Hory přes Hostivici, Jeneč, Hájek a Ptice do
Berouna. Mezi roky 1983 a 1989 byly u cesty v úseku od tehdejšího
konce Sadové ulice (od křižovatky s Lipovou ulicí) k Peterkovu mlýnu vyřezány všechny stromy
a keře a úsek od železničního přejezdu k Peterkovu mlýnu byl rozorán. Asi
v roce 1994 byl do pozemku položen řad vysokotlakého plynovodu, kterým
je do Hostivice dodáván zemní plyn. Úsek za Peterkovým mlýnem se starými hrušněmi
zůstal zachován, ale nepoužíval se a postupně zarůstal. Situace se změnila v roce 2000 otevřením části silničního Pražského
okruhu. Aby jeho výstavbou nebyl znemožněn přístup na některé
pozemky, vznikl ve směru od Řep samostatný most a cesta souběžně
s okruhem, která se napojila na konec cesty od Hostivice.
Tím získala smysl obnova zarostlého úseku k Peterkovu mlýnu a následné propojení
cesty do Hostivice. Zarostlý úsek byl obnoven prořezáním v roce 2001 a poté
dobrovolnicky udržován až do roku 2005, kdy péči převzalo město Hostivice.
V roce 2003 byl geodeticky vyměřen rozoraný úsek od smíchovské trati
k Peterkovu mlýnu a
vysazena alej 55 dubů. Protože bylo nutné zachovat ochranná pásma plynovodu,
vznikla pouze jednostranná alej. Úsek od trati k Hostivici pohltila
zástavba, takže bývalá cesta se zde proměnila na Sadovou ulici. V roce 2012 vybudoval Středočeský kraj zpevněný povrh cesty,
která se stala součástí 1. etapy Kladenské cyklostezky. Tato cyklostezka
skončila u Hájku a dále nepokračuje. Protože povrch nebyl zcela vyhovující,
v roce 2023 ho Středočeský kraj opravil natažením asfaltové vrstvy.
Zarostlá cesta mezi Peterkovým mlýnem a Pražským
okruhem 11. února 2001.
Prořezávání cesty mezi Peterkovým mlýnem a Pražským
okruhem 31. března 2001.
Cesta mezi Peterkovým mlýnem a Pražským
okruhem po posekání 27. května 2001.
Podzimní cesta mezi Peterkovým mlýnem a Pražským
okruhem 4. listopadu 2001.
Cesta mezi Hostivicí a
přejezdem smíchovské trati byla jen vyjeta v poli a později ji pohltila
nová zástavba. Snímek z 25. dubna 2001.
Přejezd cesty přes smíchovskou trať 25. dubna 2001.
Za přejezdem přes smíchovskou trať cesta končila a
pokračovalo jen pole. Snímek z 25. dubna 2001.
Dubová alej na obnovované cestě od smíchovské trati
k Peterkovu mlýnu těsně po výsadbě 29.
října 2003.
Obnovená cesta od smíchovské trati k Peterkovu mlýnu 21. dubna 2005.
Obnovená cesta od smíchovské trati k Peterkovu mlýnu 7. září 2010.
Obnovená cesta od smíchovské trati k Peterkovu mlýnu se zpevněným povrchem a
odpočívadlem 1. ledna 2017.
Cesta od smíchovské trati k Peterkovu mlýnu 6. září 2021.
Cesta mezi Peterkovým mlýnem a Pražským
okruhem upravená jako cyklostezka na snímku z 25. března
2015.
Odpočinkové místo na cyklostezce u Pražského
okruhu 25. března 2015.
Cesta mezi Peterkovým mlýnem a Pražským
okruhem 5. června 2018. Polní cesta z Hostivice do Sobína Cesta
z Hostivice do Sobína nejspíše patřila k historickým, pravěkým až středověkým dálkovým cestám vedoucím přes
Hostivici. Nedaleko od hranice mezi Hostivicí a
Sobínem překonává strouhu, na které byl kolem roku 1540 vybudován rybník
Čekal. Cesta potom vedla po hrázi tohoto rybníka, zaniklého v 18.
století. Cesta se zachovala i ve druhé polovině 20. století, jen byla vyjeta
vedle původního pozemku cesty, který postupně zarůstal. Obnovu cesty v poloze dle katastrální mapy zahájila městská
část Praha-Zličín v roce 2004 výsadbou stromů a v roce 2008
vybudováním cesty s asfaltovým povrchem, která končila na hranici. Zde
byla vysazena lípa sousedství. Hostivice doplnila svůj úsek cesty od konce Sadové ulice na hranice se Sobínem
v roce 2009 a tato cesta měla mlatový povrch.
Pohled z cesty do Sobína k Hostivici 12.
dubna 2004. Nová cesta je vyježděna vpravo od původní. Napříč snímkem vede
strouha od rybníka Kaly k rybníku u Peterkova mlýna, vpravo je vidět strážní domek u smíchovské trati.
Asfaltová cesta na sobínském území 25. května 2008.
Asfaltová cesta končila v křoví na hranici
mezi Hostivicí a Sobínem u lípy sousedství. Snímek
z 25. května 2008.
Hostivický úsek cesty do Sobína 15. dubna 2009.
V pozadí domy v Kaštanové ulici.
Stavba cesty do Sobína 15. dubna 2009.
Rozestavěná cesta do Sobína 6. října 2009, ještě
bez mostku přes strouhu.
Cesta s mostkem přes strouhu 6. listopadu 2009.
Cesta do Sobína 22. srpna 2010. Polní cesta z Hostivice do Ruzyně Polní
cesta z Hostivice do Ruzyně, která patřila také k pravěkým až
středověkým dálkovým cestám, má jiný osud než předchozí představené cesty. Zatímco
ty byly ve volné krajině po roce 2000 obnoveny, cestu do Ruzyně pohltila
zástavba průmyslovou zónou. První část cesty se změnila v nynější Nádražní ulici již ve 20. až 40. letech 20.
století, kdy u ní byla postavena Kropáčkova hřebíkárna
a po válce nový hostivický hřbitov.
Při stavbě karlovarské dálnice D6 v letech 2005 až
2008 byla cesta přeložena na nový most a v letech 2013 až 2014 byla na
této dálnici dostavěna mimoúrovňová křižovatka Hostivice. Od té
doby se dá dostat na ruzyňskou část cesty jen ulicí U Dálnice, která tvoří jednotlivé části
dálniční křižovatky. Při stavbě karlovarské dálnice D6 bylo změněno
řešení mostu pro cestu do Ruzyně tak, aby mohl být využit pro dálniční
křižovatku. Tím ale zanikla možnost napojit cestu na severní straně na
vykoupené pozemky a napojit ji tak na pokračování do Ruzyně. Nouzově vznikla
vyšlapaná cesta mezi dálnicí a plotem letiště poté, co opakovaně neobstál
drátěný plot zcela znemožňující průchod. Trvalo řadu let, než tento úsek již
na ruzyňském území dostal zpevněný povrch.
Cesta z Hostivice do Ruzyně 6. prosince 2006.
Pohled k Hostivici.
Cesta z Hostivice do Ruzyně přeložená na most
přes dálnici D6 na snímku z 22. září 2010.
Nezpevněné nouzové pokračování cesty od MÚK
Hostivice do Ruzyně mezi ploty dálnice a letiště 3. října 2013. |
Úvod -> Technická
vybavenost -> Silnice a autobusy: Polní cesty